(16.30 hodin)

 

Poslanec Stanislav Grospič: Že se mi tato novela jeví jako vysoce nadbytečná, jako bezúčelová, která nijak zásadně nepřispěje k žádné změně pracovního práva, naopak otevře Pandořinu skříňku, kdy umožní větší flexibilitu výkladu pracovněprávních norem ve vztahu k vysoce polemickým zněním současného občanského práva a občanského zákoníku.

Chci upozornit na to, že může jednou skončit období konjunktury, a potom nastane výrazný problém s dodržováním pracovněprávních vztahů i ochrany pracovníků v jejich vázaném poměru k zaměstnavateli. Z tohoto pohledu bych se přikláněl k tomu, aby tato předložená novela měla vysokou míru pozornosti zejména z hlediska možných pozměňovacích návrhů a nevedla k oslabení postavení zaměstnanců ani postavení odborových organizací ve vztahu k jejich právům a zaměstnavatelům. Myslím si, že to je podstatný moment, který se bude do budoucna promítat v českém právním řádu. A upozorňuji na to, že vzhledem k tomu, že se i výrazně blíží konec tohoto volebního období, může se stát, že dost dobře se otevřením této novely zákoníku práce, kterou předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí a vláda České republiky, aniž dospělo k výrazné dohodě v rámci tripartity se svými sociálními partnery, otevírá ona pověstná Pandořina skříňka, která bude působit do budoucna na českém trhu s pracovní silou velice negativně.

Tolik tedy můj příspěvek k předložené novele zákoníku práce. (Potlesk některých členů KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Táži se, zda chce někdo další vystoupit v obecné rozpravě. Nevidím žádnou žádost. V tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se pana zpravodaje a paní navrhovatelky, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Paní ministryně? Není zájem. Dobře.

Nejprve tedy budeme hlasovat o návrzích, které zazněly v rozpravě. Zazněl návrh jednak na zamítnutí předloženého návrhu a v případě, že neprojde, tak návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Oba padly od paní poslankyně Adamové ze dne 9. 11., kdy byl tento zákon projednáván. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí, než dám hlasovat.

Nejprve tedy přečtu první bod, o kterém dám hlasovat: Poslanecká sněmovna zamítá předložený návrh. Zahajuji hlasování. Omlouvám se. Omlouvám se. Neviděl jsem žádost o odhlášení. V tom případě toto hlasování prohlašuji za zmatečné. Nejprve vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami. Počet se ustálil.

 

Zahajuji tedy hlasování a táži se, kdo je pro zamítnutí předloženého návrhu, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 121, přihlášeno je 132 poslankyň a poslanců, pro návrh 26 (proti 70). Tento návrh byl zamítnut.

 

Dalším návrh, o kterém dám hlasovat, je, že Poslanecká sněmovna vrací předložený návrh navrhovateli k dopracování.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 122, přihlášeno je 135 poslankyň a poslanců, pro návrh 29, proti 71. I tento návrh byl zamítnut.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nevidím žádné návrhy.

 

Zahajuji tedy hlasování a táži se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 123, přihlášeno je 135 poslankyň a poslanců, pro návrh 132, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Táži se, kdo má návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání. V obecné rozpravě zaznělo od pana poslance Raise, aby byl přikázán výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Mám zde poznamenáno. Není tomu tak? (Jmenovaný ze svého místa: Není potřeba.) Dobře. Škrtám tento návrh. Táži se, zda někdo další chce přikázat dalšímu výboru nebo výborům k projednání. Není tomu tak. V případě, že nepadl žádný další návrh, končím projednávání tohoto bodu a děkuji vám.

 

Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

 

35.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 912/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji. Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, tento návrh se týká jediné problematiky, a to důchodového věku. V České republice za účinnosti platného zákona o důchodovém pojištění z roku 1995 došlo již k několika úpravám stanovení důchodového věku. Poslední úprava byla v roce 2011. V tomto roce se schválilo další zvyšování důchodového věku, avšak bez pevné cílové hranice, takže u pojištěnců narozených po roce 1977 se vlastně důchodový věk zvyšuje neomezeně. A tento návrh navrhuje odstranit toto neomezené zvyšování důchodového věku a navrhuje stanovit nejvyšší důchodový věk ve věku 65 let.

Návrh zákona dále předpokládá přezkoumávání důchodového věku v pravidelných pětiletých intervalech na základě zprávy předkládané vládě Ministerstvem práce a sociálních věcí, která bude vycházet z demografické prognózy Českého statistického úřadu a bude obsahovat takovou informaci o stanovení důchodového věku, aby typický, nebo průměrný, chceme-li, poživatel starobního důchodu mohl strávit v důchodu čtvrtinu svého života, což je vlastně doba tak, jak je to průměrně dnes. První taková zpráva bude vládě předložena v roce 2019 a vláda se nějakými těmi návrhy nebo tou informací řídit může, ale nemusí. My se domníváme, že tato úprava přispěje k posílení transparentnosti očekávání pojištěnců ohledně způsobů stanovení jejich důchodového věku na základě nějakých objektivních a veřejně dostupných podkladů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, paní ministryně. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jaroslav Zavadil. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji vám, pane místopředsedo. Já snad jenom k tomu dodám pár slov, pár věcí, které tady ještě nebyly řečeny, protože paní ministryně tady řekla poměrně to nejdůležitější.

Chtěl bych jenom říci, že co se týče zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů Evropské unie a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, tak tento požadavek je naprosto v souladu s mezinárodními smlouvami, resp. úmluvami, které Česká republika ratifikovala. Z úmluv, které obsahují ustanovení o maximální věkové hranici pro nárok na stavební důchod, je pro Českou republiku relevantní úmluva a mopky, čili Mezinárodní organizace práce, je to číslo 128 článek 15, odstavec 2, a evropský zákoník sociálního zabezpečení, který odkazuje na plnění podmínek podle úmluvy MOP číslo 102, která je v otázce věkové hranice obdobná, jako byla úmluva číslo 128. Evropská sociální charta ustanovení o maximálním věku pro nárok na starobní důchod neobsahuje.

Jinak co se týče vlivu na otázky ochrany soukromí a osobních údajů, nebyly identifikované žádné negativní dopady. A pokud se týká zhodnocení korupčních rizik, tak mohu říci, že tento návrh s sebou nepřináší žádná, opakuji žádná korupční rizika.

Tolik snad jenom z mé strany vše. Rád vám předám slovo k tomu, abyste vedl dál schůzi. Děkuji. **




Přihlásit/registrovat se do ISP