Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

35.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 912/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji. Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, tento návrh se týká jediné problematiky, a to důchodového věku. V České republice za účinnosti platného zákona o důchodovém pojištění z roku 1995 došlo již k několika úpravám stanovení důchodového věku. Poslední úprava byla v roce 2011. V tomto roce se schválilo další zvyšování důchodového věku, avšak bez pevné cílové hranice, takže u pojištěnců narozených po roce 1977 se vlastně důchodový věk zvyšuje neomezeně. A tento návrh navrhuje odstranit toto neomezené zvyšování důchodového věku a navrhuje stanovit nejvyšší důchodový věk ve věku 65 let.

Návrh zákona dále předpokládá přezkoumávání důchodového věku v pravidelných pětiletých intervalech na základě zprávy předkládané vládě Ministerstvem práce a sociálních věcí, která bude vycházet z demografické prognózy Českého statistického úřadu a bude obsahovat takovou informaci o stanovení důchodového věku, aby typický, nebo průměrný, chceme-li, poživatel starobního důchodu mohl strávit v důchodu čtvrtinu svého života, což je vlastně doba tak, jak je to průměrně dnes. První taková zpráva bude vládě předložena v roce 2019 a vláda se nějakými těmi návrhy nebo tou informací řídit může, ale nemusí. My se domníváme, že tato úprava přispěje k posílení transparentnosti očekávání pojištěnců ohledně způsobů stanovení jejich důchodového věku na základě nějakých objektivních a veřejně dostupných podkladů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, paní ministryně. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jaroslav Zavadil. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji vám, pane místopředsedo. Já snad jenom k tomu dodám pár slov, pár věcí, které tady ještě nebyly řečeny, protože paní ministryně tady řekla poměrně to nejdůležitější.

Chtěl bych jenom říci, že co se týče zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů Evropské unie a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, tak tento požadavek je naprosto v souladu s mezinárodními smlouvami, resp. úmluvami, které Česká republika ratifikovala. Z úmluv, které obsahují ustanovení o maximální věkové hranici pro nárok na stavební důchod, je pro Českou republiku relevantní úmluva a mopky, čili Mezinárodní organizace práce, je to číslo 128 článek 15, odstavec 2, a evropský zákoník sociálního zabezpečení, který odkazuje na plnění podmínek podle úmluvy MOP číslo 102, která je v otázce věkové hranice obdobná, jako byla úmluva číslo 128. Evropská sociální charta ustanovení o maximálním věku pro nárok na starobní důchod neobsahuje.

Jinak co se týče vlivu na otázky ochrany soukromí a osobních údajů, nebyly identifikované žádné negativní dopady. A pokud se týká zhodnocení korupčních rizik, tak mohu říci, že tento návrh s sebou nepřináší žádná, opakuji žádná korupční rizika.

Tolik snad jenom z mé strany vše. Rád vám předám slovo k tomu, abyste vedl dál schůzi. Děkuji. **

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji tři přihlášky. Nyní tedy požádám pana poslance Opálku, připraví se pan poslanec Vilímec, poté paní poslankyně Chalánková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, kolegové, kolegyně, dovolte mi taky učinit pár poznámek k této problematice.

Je velká diskuse o tom, jestli 65 roků je málo, nebo hodně. Já bych chtěl zdůraznit, že většina zemí má těch 65 let, něco málo více. Ale když si srovnáme střední délku života, čili naději dožití v jednotlivých státech, tak i když se u nás prodlužuje délka života, tak musím konstatovat, že pořád zaostáváme dva až tři roky za evropským průměrem. Takže stanovení stejného věku, statutární věkové hranice pro odchod do důchodu, znamená, že říkáme našim občanům, že budou v důchodu kratší dobu. To je první moje poznámka.

Druhá moje poznámka souvisí s tím, že i klub KSČM, a vlastně KSČM ve svém volebním programu požadovala stanovení zastropování odchodu do důchodu s tím, že jde i o určitý psychologický signál vůči občanům, aby bylo jasné, že v této oblasti se chováme obdobně jako jiné státy kolem nás. Mě mrzí, že vláda přichází s tímto návrhem až po třech letech svého působení, rozumím tomu, že tady na to sice je čas, já jsem tento návrh předkládal už ve výboru pro sociální politiku 28. května 2014. Ta tabulka je v podstatě obdobná jako v tomto zákonu, ale bohužel, čekalo se, co rozhodne odborná důchodová komise.

Takže tady máme návrh zákona. A návrh zákona byl už ve volební kampani do krajských voleb prezentován sociální demokracií pod názvem "chceme zastavit prodlužování odchodu do důchodu". Takže to máme na stole. Ale já bych chtěl upozornit na § 10b na straně 4 předloženého zákona, který pak je rozveden v důvodové zprávě v prvním odstavci na straně 15. V tom důvodovém odstavci se mimo jiné uvádí, protože o tom zde nebylo řečeno, že ministerstvo a vláda bude dostávat z Českého statistického úřadu a z podkladů z Ministerstva práce a sociálních věcí informace o dožití a bude se snažit hlídat, aby doba strávená v důchodu činila 25 % života. Mluvíme o průměru.

Takže když budu citovat z konce odstavce této důvodové zprávy, tak musím říci, že posuzované generaci narozené v roce 1994 v roce 1919 (2019?), kdy dosáhne věku 25 let, bude stanoven důchodový nárok na úrovni okolo 68,6 roku. Je proto téměř jisté, že první zpráva bude dosahovat výše zmíněné doporučení pro vládu, aby uložila ministru práce a sociálních věcí předložení novely zákona, která by důchodový věk dále zvýšila až k úrovni výše uvedených 68,6 roku, to znamená plus 3,6 roku. Nejde o strop, jde o stanovení hranice, která se pak co pět let bude posuzovat a posouvat. Já rozumím tomu, že se můžeme dožívat vyššího věku, ale co mi chybí v tomto paragrafu a v této části důvodové zprávy, je zakomponování dožití ve zdraví. To, že se dožíváme určitého věku, ještě neznamená, že nebude 50 % lidí v tom věku invalidních pod tíhou civilizačních nemocí, teď se hodně hovoří o stresových syndromech, a tak dále a tak dále. S tímto máme opravdu v klubu KSČM problém, neboť se tváříme navenek, že zastropováváme odchod do důchodu, přitom tam máme režim, který toto rozvolňuje, a ten režim není nikterak upraven o otázku dožití. Znamená to, že tedy řada lidí se toho zřejmě bude dožívat třeba v důchodovém věku.

A druhý problém, který s tím je spojen, a ten si myslím, že je taky velice vážný, že souběžně s touto hranicí neřešíme problém těžké práce, to znamená před důchody ze zákona povinné pojištění zaměstnanců zaměstnavatelem, který má zisky z této těžké práce, a vlastně to neustále odkládáme a tlačíme před sebou. Myslím si, že když jsme tři roky čekali na tento zákon, tak jsme mohli i tyto věci do tohoto zákona zakomponovat.

Pro stanovení statutární věkové hranice na 65 let samozřejmě klub KSČM je, ale s připomínkami, které jsem zde přednesl. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad klubu KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní požádám pana poslance Vilímce, připraví se paní poslankyně Chalánková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, máme tady opět novelu zákona o důchodech. V tomto volebním období, jak víte, přišla vládní koalice s tím, že zrušila důchodovou reformu, která byla prohlasována v minulém volebním období. Budiž, nepřišla ale s žádnou jinou alternativou, s žádným jiným návrhem. Teď přichází vlastně s opětovným zastropováním odchodu do důchodu, a to na úrovni 65 let.

Dovolte mi taky několik poznámek k tomuto návrhu zákona.

Návrh samozřejmě předpokládá revize, které by měly reagovat vždy na zprávu o stavu důchodového systému České republiky předkládanou vládě vždy do 30. června kalendářního roku končícího číslicí 4 nebo 9. Zpráva by měla především obsahovat informaci o tom, jak by měl být důchodový věk stanoven, aby bylo dosaženo stavu, kdy by očekávaná střední délka života jednotlivých generací při jeho dosažení činila jednu čtvrtinu součtu tohoto věku a této očekávané střední délky života, a to pro všechny osoby, které dosáhly v roce předložení zprávy věku 25 až 54 let. To je součástí paragrafovaného znění.

Jak víte dobře, v současné době platí postupné zvyšování odchodu do důchodu, není tam žádná hranice. Zvýšení na 65 let, a to je také třeba si uvědomit, nastane pro muže i ženy s maximálně jedním dítětem až v roce 2030, a to i podle nové tabulky tohoto návrhu, která vlastně postupně zvyšování věku odchodu do důchodu do toho roku 2030 nemění, takže se to týká vlastně až let 2031 a dále. Tedy pouze v okamžiku, kdy podle stávající tabulky se dosáhne věku 65 let, se tento věk zafixuje. Pro mě jen ten horizont přece jen hodně vzdálený. Myslím, že bychom se spíše měli ptát, zda v tom roce 2030 stávající systém, který je založen vlastně dominantně na průběžné financování, zabezpečí slušnou výši důchodu. Jinými slovy, zda v tom roce 2030 budou důchodci brát slušnou výši důchodu.

Když se podíváte na důvodovou zprávu, tak se píše, že současný poměr starobního důchodu a průměrné mzdy se v současné době pohybuje na úrovni nad 40 %. Dokonce pro ten příští rok, byť došlo k valorizaci důchodů o 2,7 %, tak se počítá, že poklesne na tu hranici 40 %. Když půjdeme dál a tam je, řekněme, provedena ta časová projekce, tak když půjdeme dál, tak roce - to je ten konec té časové projekce - v roce 2060 podle tohoto návrhu, pokud se nic nezmění, poklesne tento indikátor až na hodnotu 34,5 %. Samozřejmě bude záležet na odvaze budoucích politických reprezentací, nakolik budou akceptovat vždycky velmi nepopulární zvyšování věku odchodu do důchodu. To je vždycky velmi nepopulární, byť to bude případně na základě předkládání zpráv.

Je evidentní, že pokud by se Parlament neodhodlal k oněm revizím, které nejsou v zákoně automaticky nastaveny, tak to bude znamenat, a to byla hlavně výhrada pana ministra financí, podle aktuálních projekcí vývoje ukazatele představujícího tzv. potřebný rozsah fiskální konsolidace dopad asi 67 miliard korun. Ukončení procesu zvyšování důchodového věku při dosažení hranice 65 let by samozřejmě mělo za následek nárůst průměrné doby strávené v důchodu o více než čtyři roky, to je také třeba objektivně říci, oproti tzv. nulové variantě.

Nechci zde uvádět podrobně statistická data, možná že bude zajímavá debata na výborech, a musím pozitivně hodnotit, že jsou obsažena v důvodové zprávě a vycházejí z dopadů hodnocení regulace. Je to docela zajímavé čtení.

Při pořadí variant tato závěrečná zpráva zhodnocení dopadů regulace konstatuje, že vlastně nejvhodnějším řešením je v souladu s politickým zadáním, a to podtrhuji, v souladu s politickým zadáním, ukončení procesu zvyšování důchodového věku stanovením jeho hranice na 65 let. I z této formulace vyplývá, že při přípravě tohoto návrhu, koneckonců byl připraven a ve vládě prohlasován před krajskými volbami, zde byly sledovány v zásadě především politické zájmy, a nikoli faktický dopad tohoto opatření.

Když se podívám do nedávné minulosti, už to tady paní ministryně také vzpomněla, tak vlastně teprve v roce 2011 našla předminulá pravicová vláda odvahu k zásadnímu kroku ve věci, tedy odchodu do důchodu, tzn. zrušila to zastropování věku odchodu. Ano, byla tady v minulém volebním období politická odvaha, nebylo to populární, také to možná přispělo i k výsledku voleb, byla tady odvaha zrušit to dřívější zastropování, a to s tím, že na základě seriózní analýzy se v budoucnu ten odchod přizpůsobí demografickému vývoji, vývoji střední délky života, ale také vývoji zdravotní dispozice obyvatel. To již také zde zaznělo.

Je evidentní, že jsou kategorie fyzické práce, kde není možné nějak extrémně prodlužovat věk odchodu do důchodu. A nejsou to podle mého soudu jen hornická povolání. Místo rozumného nastavení takových kategorií, to bych spíše očekával, však vláda a především sociální demokracie před krajskými volbami se pokusily zahrát na tu populistickou notu. Nechci rozvádět debatu, jak se to projevilo ve výsledcích krajských voleb.

Zaznělo tady také z úst, myslím, i pana kolegy Opálky i dalších, že jsme vlastně pomalu jedinou zemí v Evropě, která nemá zastropovaný věk odchodu do důchodu. Ona ta situace je ale docela složitější. Když jsem četl zprávu hodnocení dopadu regulace, tak uvedu pouze ty příklady, které jsou tam uvedeny. Myslím si, že je namístě je vzpomenout.

Tak např. v Dánsku se bude postupně zvyšovat důchodový věk ze stávajících 65 let na 67 let v letech 2024 až 2027 a od roku 2030 bude zvyšování důchodového věku navázáno na růst naděje dožití osob ve věku 60 let.

Na Slovensku byl přijat, ano, v roce 2012 zákon, který od roku 2017 zavádí mechanismus automatické úpravy důchodového věku. A protože se očekává růst naděje dožití, tak poroste i současná věková hranice, která je tam nastavena, na 62 let. Základem je srovnání dvou pětiletých, je to takové komplikované, po sobě jdoucích klouzavých průměrů střední délky života a vypočtení reálného posunu naděje dožití v počtu dnů. Věk tak není jednoznačně určen, ale bude každoročně oznámen posun důchodového věku.

V Nizozemí podle důchodového zákona se nepředpokládá pouze zvýšení důchodového věku na 67 let v roce 2021, ale od roku 2019 se předpokládá účinnost tzv. vyrovnávacího mechanismu, který by upravoval automaticky důchodový věk podle vývoje očekávané naděje dožití.

V Itálii, a to je poslední země, kterou budu vzpomínat, samozřejmě bych mohl vzpomenout více, se změny odchodu do důchodu dělí na základě administrativního procesu stanoveného v zákoně. Důchodový věk je pak zvýšen o tolik, o kolik se za sledované období zvýšila naděje dožití.

Dovolím si spíše v závěru, protože věřím, že ten návrh zákona nebude v prvním čtení zamítnut, čili nebude vrácen k dopracování předkladateli, tak proběhne určitě zevrubná debata na výboru pro sociální politiku, ale dovolím si ocitovat ještě ze zápisu z jednání tzv. odborné důchodové komise ze dne 11. prosince 2014. Cituji: V rámci jednání odborné komise byl např. ze strany pana Miroslava Opálky vznesen požadavek zastropování důchodového věku na hranici 65 let. O tom pan kolega mluvil. Tomáš Kučera, který je vedoucí pracovního týmu číslo 2, zabývající se důchodovým věkem a valorizací důchodů, se k tomu vyjádřil tak, že stanovit fixní hodnotu 65 let a pak ji měnit by bylo z psychologického hlediska špatné. Předem deklarovaná pohyblivá hodnota důchodového věku při zachování podmínky 25 % života v důchodu je naopak vůči občanům mezigeneračně spravedlivější a srozumitelná.

Dnešní snaha vlády zastropovat populisticky, já to jinak nemohu nazvat, věk odchodu do důchodu nepovažuji v tuto chvíli za zodpovědný krok, navíc je konán ve velikém časovém předstihu a povede k jedinému: jakákoli budoucí debata i na základě zpráv, které budou předloženy, a možná i seriózních analýz a čísel, bude znesnadněna a příštím vládám zjevně komplikujeme, a vědomě, situaci, pokud ten návrh projde. Každá změna totiž bude nést opětovně vysoké politické náklady, které si můžeme všichni ušetřit. Ty vysoké politické náklady totiž nesla minulá vláda. Nebude to výhodné, a v konečném důsledku si myslím nejen pro vládu, ale i pro důchodce samotné.

Z tohoto důvodu, pokud bude podán návrh na zamítnutí této předlohy v prvním čtení nebo na vrácení této předlohy zpět k přepracování, tak tento návrh klub Občanské demokratické strany podpoří. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Chalánková. Prosím.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, již tady zaznělo mnoho. Zaznělo tady, že tento návrh, nebo tato novela je předkládána proto, aby budoucí důchodci získali jistotu odchodu do důchodu, věku odchodu do důchodu. Domnívám se, že právě tímto návrhem, pokud bude schválen, tuto jistotu ztrácejí. Hovoříme zde o tom, že se jedná o důchodce, kteří půjdou do důchodu až po roce 2030, tzn. zavazujeme vlády, které v té době budou vládnout, do té doby, do roku 2030. Slyšíme zde, že bude pravidelně přezkoumáván stav důchodového účtu a také demografický vývoj a pravidelně po pěti letech může dojít ke změně tohoto stanoveného odchodu do důchodu, pokud se nestane zázrak a na tom důchodovém účtu se nějakým zázrakem neobjeví peníze, o kterých jsme nevěděli.

Z mého pohledu se jedná spíše o zavřené oči nebo neochotu vidět budoucnost a přiznat si, že musíme řešit úplně jiné věci v současné chvíli. K takovémuto pevnému stanovení věku odchodu do důchodu musí dlouhodobě pokračovat veškeré kroky, které vůbec se důchodovými systémy zabývají, tzn. musíme vnímat stav důchodového účtu, stav příjmů, počet lidí, kteří do důchodového účtu vůbec přispívají, také příspěvek ze státního rozpočtu, pokud budeme politicky doplňovat tyto chybějící příjmy v důchodovém účtu z jiných zdrojů, z daňových příjmů státu. A musíme se zde politicky dohodnout, jestli tyto peníze vezmeme např. z peněz, které jsou potřebné pro obranu, pro školství nebo pro zdravotnictví.

Musíme si uvědomit, že veškeré kroky, které se týkají reforem důchodových účtů, mají dlouhodobé politické náklady a jsou to velmi dlouhodobé záležitosti. Nejsou to věci, které můžeme nastavit v jednom volebním období, pokud se nechceme bavit o tom, že tento krok je pouze marketingový tah. Musí zde nastat shoda napříč politickým spektrem. Bylo by velmi výhodné, a ono to ani jinak nepůjde, aby došlo k této shodě. Na základě politického rozhodnutí, které bude učiněno, samozřejmě na základě znalostí, odborných analýz a podkladů. Jinak se jedná pouhopouze o jednoduchý marketingový tah.

Pokud budeme vnímat negativně to, co zde zaznělo, že nám hrozí neomezené prodlužování věku odchodu do důchodu, vždycky je to otázka volby, jestli si řekneme pravdu - ano, nebo ne. Pokud zastropujeme tento věk odchodu do důchodu a nestane se zázrak a nebudou zde nějaké úplně neočekávané příjmy do důchodového účtu, pak samozřejmě úplně jednoduše matematicky se od té chvíle budeme muset bavit také o tom, že budeme muset neomezeně snižovat, a to je velmi nepopulární, výši důchodu.

Souhlasím s předřečníkem, který zde hovořil, že zde také měly být zohledněny těžké práce nebo účast zaměstnavatelů při sanaci důchodového účtu.

Za sebe chci říci, že tento návrh nic neřeší, nic nepřinese. Tato vláda pouze zrušila alespoň nějakou důchodovou reformu, která byla prosazena jako koaliční kompromis a přece jen mohla a umožnila volbu spoření alespoň části peněz, které stejně každý pracující musí odvádět na sociální a důchodové pojištění.

Jako návrh to považuji za nicneřešící a dávám návrh na zamítnutí tohoto návrhu. Anebo druhý návrh, na vrácení k přepracování předkladateli. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další řádnou přihlášenou je paní poslankyně Adamová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně, už tady mnohé zaznělo, takže nerada bych opakovala úplně všechno. Ale přesto si nemohu odpustit vystoupit k této problematice. A taktéž se přidávám ke svým dvěma předřečníkům, že se opravdu tady v tuto chvíli bavíme o jedné z předvolebních proklamací ČSSD. Před krajskými volbami určitě posloužila, tak teď je nutné ještě projednat zde, ale nic jiného opravdu ve skutečnosti v tuto chvíli tady neřešíme. Protože pokud by tato předkládaná novela měla být nějakým řešením, či dokonce jistotou pro lidi, kteří jsou dnes v produktivním věku a kterých se tato problematika má týkat právě až zhruba v roce 2030, tak bychom tady neměli jenom jeden z parametrů, který vždycky musíme v rámci důchodů řešit. Protože samozřejmě věk odchodu do důchodu či jeho pohyblivost, jak se rychle zvyšuje atd., je jeden z parametrů. Ale máme tady ještě další dva, a to je výše odvodů - a ty už jsou u nás dnes na poměrně vysoké úrovni v mezinárodním srovnání, což činí české zaměstnance poměrně drahé pro své zaměstnavatele, a tedy v této věci se do budoucna dá očekávat, že budeme muset také přijmout nějaká opatření -, ale také výši penzí. To je další z důležitých parametrů. Takže se zřejmě nedočkáme ničeho jiného, než že kombinací těchto tří parametrů, které vždy musí přijít v nějaké kombinaci, budeme řešit důchodový systém.

Nicméně současná vláda nepřináší skutečné řešení. Přináší jenom takovéto jednoduché proklamace, sliby, které se mohou ještě výrazně proměnit v budoucích letech, protože do roku 2030 tady opravdu bude několik různých vlád, které mohou s těmito parametry hýbat, včetně právě věku odchodu do důchodu. A zřejmě i budou muset, jak už naznačuje i samotný materiál.

My musíme budoucnost začít řešit opravdu už nyní, nikoliv až v té samotné budoucnosti. Když se podíváme na demografický vývoj, tak opravdu to nejsou uspokojivé nebo nějaké příjemné prognózy. V současné době -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám vás, kolegové, abyste v případě, že máte něco akutního na řešení, šli do předsálí. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji. V současné době je v populaci každý šestý senior nad 60 let. A nebude trvat příliš dlouho, stačí, aby dospěla jedna generace, tedy dnešní miminka se stala lidmi v produktivním věku a bylo jim kolem 25, a už to bude každý třetí. Ano, každý třetí. Tedy počet seniorů v populaci se zdvojnásobí. Když už dnes na starobní důchody plyne ze státního rozpočtu zhruba třetina, tak si dovedeme představit, že tento poměr je dlouhodobě naprosto neudržitelný bez funkční důchodové reformy.

Takže bych vás chtěla vyzvat, a vyzývám vás opakovaně při projednáváních jakékoli novely, kterou předkládáte, abyste přestali strkat hlavu do písku před tímto závažným problémem, abyste se opravdu začali chovat zodpovědně, protože vaše chování ohledně této problematiky je vrcholně nezodpovědné, a začali opravdu připravovat vaše řešení důchodů, protože jste považovali to, které předložila předchozí vláda, za nefunkční. Je tedy fér, abyste občanům České republiky připravili svůj návrh, který bude skutečně vycházet z jednoznačných čísel, nejenom z těchto demografických propočtů, ale aby v něm byli zohledněni i všichni odborníci, kteří mají k této problematice co říct. A to nejsou jenom sociologové, to jsou právě zejména i ekonomové. Takže důchodová komise by měla začít pracovat skutečně na takovéto funkční reformě, nejenom na destrukci nějakého systému, nejenom na parametrických drobných změnách, které jste přinesli v rámci důchodového připojištění.

Já se přikláním k tomu, abychom zamítli tuto novelu už v prvním čtení, protože opravdu nepřináší žádné řešení. Nepřináší nic jiného než líbivou proklamaci a vůbec žádnou jistotu, jak se snaží namluvit předkladatelé, opravdu nepřinese. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Přečtu omluvy. Dnes po 17.30 a 21 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Daniel Korte a dále z dnešního jednání z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Milan Šarapatka.

Nevidím nikoho dalšího, že by se hlásil do rozpravy. Jestli je tomu tak, končím obecnou rozpravu a táži se na závěrečná slova paní navrhovatelky a pana zpravodaje. Není zájem.

V obecné rozpravě zazněly opakovaně návrhy na zamítnutí a na vrácení tohoto materiálu navrhovateli k dopracování. Já ještě jednou přivolám kolegy a kolegyně z předsálí, aby se dostavili k hlasování.

Nejprve tedy budeme hlasovat o zamítnutí předloženého návrhu.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zamítnutí, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 124, přihlášeno je 144 poslankyň a poslanců, pro návrh 20, proti 66. Tento návrh byl zamítnut.

 

Jako druhý návrh padl návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro vrácení tohoto návrhu, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 125, přihlášeno je 144 poslankyň a poslanců, pro návrh 20, proti 65. Konstatuji, že i tento návrh byl zamítnut.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako výboru garančnímu? Není tomu tak.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 126, přihlášeno je 147 poslankyň a poslanců, pro návrh 120, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, ale já se táži, zda má někdo návrh k tomuto přikázání dalšímu výboru nebo výborům. Žádné další návrhy nevidím, v tom případě vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu.

 

Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.