(9.10 hodin)
(pokračuje Bartošek)
Otevírám první bod dnešního jednání. Tím je
50.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb.,
o zpravodajských službách České republiky, ve znění
pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 855/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede předseda vlády Bohuslav Sobotka. Prosím, pane premiére, ujměte se slova.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předstupuji před vás jako zástupce vlády s návrhem zákona, kterým se mění zákon o zpravodajských službách České republiky a některé další související zákony. Tento návrh by se dal také označit jako návrh zákona o posílené kontrole zpravodajských služeb.
Účelem tohoto zákona není zásadním způsobem měnit fungování zpravodajských služeb, nesměřuje k posílení jejich pravomocí. Vláda tímto návrhem naplňuje své programové prohlášení, v němž se zavázala, že na jedné straně posílí zpravodajské služby jak co do pravomocí, tak co do rozpočtu, aby mohly v dnešní bezpečnostně složité době plnit úkoly, které jim jsou svěřeny, a chránit obyvatele České republiky. Na druhé straně jsme se ovšem zavázali, že tento krok vyvážíme v tom směru, že přiměřeným způsobem posílíme kontrolu nad činností zpravodajských služeb. Tento krok má své zdůvodnění v tom, že Česká republika je a má zůstat liberální demokracií, právním státem a v právním státě má být státní moc kontrolována, zda neporušuje právní řád a lidská práva. Z druhé strany zpravodajské služby jsou specifickým státním orgánem. Jejich činnost se odehrává v podstatné části v utajení a tento prvek musí být zachován. Tuto skutečnost návrh zákona plně respektuje, jak uvedu podrobněji dále.
Vláda ve svém programovém prohlášení uvedla dvě základní skutečnosti, z nichž předkládaný návrh vychází. Vláda se v prvé řadě přihlásila k myšlence zajištění parlamentní kontroly nad všemi zpravodajskými službami. Nově tedy je navrhováno zřízení poslanecké komise pro kontrolu Úřadu pro zahraniční styky a informace, která doposud neexistuje. Dále se vláda zavázala, že vytvoří tzv. druhý stupeň kontroly. Za tím účelem se navrhuje zřízení orgánu nezávislé kontroly, který má být vybaven pravomocemi při kontrole zákonnosti činnosti zpravodajských služeb kontrolovat i tzv. živé věci, a to s určitými limity, které uvedu dále. V případě tohoto orgánu vzhledem k jeho pravomocem použila vláda jako východisko skutečnost, že má být tvořen experty, kteří budou důvěryhodní, prověření a respektovaní. V rámci toho se vláda při přípravě návrhu, který vám dnes představuji, pohybovala a držela, a to při vědomí citlivosti dané problematiky a současně nutnosti vyvažovat jednotlivé principy a zájmy, aby kontrola mohla v případě potřeby splnit svůj účel a současně ale nedošlo k ohrožení funkčnosti zpravodajských služeb v České republice. Ačkoli se jedná o záležitost věcně složitou, věřím, že se podařilo tohoto cíle dosáhnout, a to i s ohledem na důkladnost příprav tohoto návrhu.
Práce na přípravě návrhu od prvotních příprav jeho koncepce až po předložení Poslanecké sněmovně trvala déle než rok. V jejím průběhu byly v jednotlivých fázích konzultováni odborníci ze zpravodajských služeb ve věcech odborných a z politického hlediska byla budoucí podoba návrhu konzultována se zástupci poslaneckých klubů v této Poslanecké sněmovně. Tyto konzultace probíhaly intenzivně v několika fázích po dobu půl roku. Měly různou podobu. Začaly diskusí, na které jsem 2. července loňského roku seznámil zástupce všech poslaneckých klubů se záměrem vlády a možným výchozím rámcem budoucího návrhu zákona a požádal jsem všechny zúčastněné o vyjádření názoru jak na záměr samotný, tak i na jeho možnou podobu. Už tato diskuse byla velmi cenná, protože ukázala, kde existuje široká shoda a které otázky jsou naopak sporné. Podrobná stanoviska poté byla účastníky schůzky zaslána písemně a sloužila jako východiska při přípravě první koncepce návrhu zákona. V průběhu podzimu pak probíhaly práce na jeho dotvoření. Záměr budoucí úpravy, kde byly zpracované získané podněty, jsem zástupcům poslaneckých klubů představil loňského 16. prosince. Také z tohoto jednání vzešly připomínky, které byly využity k další práci. Ti, kdo se jako zástupci poslaneckých klubů jednání účastnili, vědí, že mnoho z uplatněných připomínek bylo v průběhu přípravy vzato v potaz a v některých směrech právě na základě zpracování vznesených připomínek návrh částečně změnil svoji podobu. Rád bych za tuto spolupráci, která byla pro přípravu dnes představovaného návrhu zákona zásadním přínosem, poděkoval všem zástupcům poslaneckých klubů.
Jak jsem již uvedl, věcný záměr budoucího návrhu byl také z odborného hlediska konzultován se zástupci zpravodajských služeb a Národního bezpečnostního úřadu. Také jejich účast byla přínosná a rozhodně přispěla ke kvalitě předkládaného návrhu. V konečné fázi byl návrh kontur budoucí úpravy projednán letošního 20. ledna také přímo s řediteli všech tří zpravodajských služeb České republiky a mohu říci, že obstál bez větších připomínek. Po těchto jednáních byly zahájeny práce na paragrafovaném znění s tím, že mezi 21. březnem a 20. dubnem byl návrh zákona předmětem připomínkového řízení.
Vláda tento návrh projednala 22. června letošního roku a 30. června letošního roku byl tento návrh předložen do Poslanecké sněmovny. Prvního září se zde v Poslanecké sněmovně konal odborný seminář. Za organizaci tohoto semináře bych rád poděkoval místopředsedovi bezpečnostního výboru panu poslanci Bezecnému, kde byl tento návrh zákona předmětem otevřené diskuse, a to za účasti jak odborné veřejnosti, tak rovněž znovu za účasti zástupců poslaneckých klubů. Já jsem velmi rád, že i tady došlo k tomu, že tento návrh získal poměrně širokou podporu.
Všechny tyto skutečnosti uvádím zejména proto, že od samého počátku jak pro mě osobně, tak pro vládu bylo důležité takto citlivou záležitost, která přesahuje běžný politický provoz na úrovni koalice-opozice, projednat jak z politického, tak z odborného hlediska na co nejširším fóru a dosáhnout pokud možno co nejširší politické shody. To bych si přál, aby bylo výsledkem i projednávání tohoto návrhu na půdě Poslanecké sněmovny a Senátu, protože jednáme o úpravě, která se nepochybně, pokud bude schválena, bude dotýkat celé řady dalších funkčních období ať už příštích vlád, nebo příštích Poslaneckých sněmoven, a pokud nemá být tato úprava po každých volbách měněna, tak je myslím důležité, abychom dosáhli co nejširší politické shody napříč vládní koalicí a napříč opozicí.
Pokud jde ještě o některé zajímavé podrobnosti tohoto návrhu zákona, já nechci příliš protahovat úvodní vystoupení, nicméně chci ještě zmínit konkrétně pravomoci, které se týkají orgánu nezávislé kontroly. Orgán nezávislé kontroly je zcela novým prvkem, který je navrhován v tomto návrhu zákona. Jeho úkolem má být kontrola, zda všechny tři zpravodajské služby při své činnosti nepřekračují meze zákona a respektují ústavně garantovaná lidská práva. Pravomoc orgánu nezávislé kontroly má být oproti parlamentním kontrolním komisím zásadně širší v tom, že při své činnosti může provádět kontrolu i v tzv. živých věcech. Kontrolovaná zpravodajská služba však nebude povinna předat informace, které by mohly - a zde je tedy stanoveno striktní omezení pro utajení těchto informací, nebudou předávány informace povinně, které by mohly zmařit účel probíhajících akcí, odhalit totožnost příslušníků zpravodajských služeb, odhalit totožnost osob jednajících ve prospěch zpravodajských služeb nebo ohrozit jiné osoby, jejichž bezpečnost je v důležitém zájmu zpravodajské služby, anebo porušit požadavky zpravodajské služby cizí moci na nepředání utajované informace. Všechny výše uvedené výjimky jsou věcně odůvodněné a nijak neomezují případné trestní stíhání, k němuž by na základě zjištění orgánů nezávislé kontroly mohlo dojít. V případě takového zjištění by orgán nezávislé kontroly učinil oznámení nejvyššímu státnímu zástupci, který by postupoval dle platných trestních předpisů. ***