(9.20 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Jinak připomínám, že orgán nezávislé kontroly by měl mít pět členů a měl by být volen Poslaneckou sněmovnou na základě návrhu vlády. Vláda by měla na každé volné místo nominovat alespoň dva kandidáty a tito kandidáti by již v době podání návrhu měli být prověřeni na stupeň přísně tajné.
Tolik tedy alespoň základní informace k předkládanému návrhu zákona. Chtěl bych požádat o to, aby Poslanecká sněmovna tomu návrhu věnovala dostatečnou pozornost, abychom stihli projednat tuto předlohu ještě do konce funkčního období Poslanecké sněmovny tak, abychom se vypořádali i s jejím projednáním v Senátu. A myslím si, že by to mohla být jedna z velmi důležitých změn, kterou by tato Poslanecká sněmovna v tomto funkčním období mohla na základě své činnosti v právním řádu zanechat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane premiére, a prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Václav Klučka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já svoji zpravodajskou zprávu začnu vskutku netradičně. Já přednesu omluvu. Přednesu omluvu za to, že v dnešních úvodnících v České televizi jste si mohli poslechnout z mého vystoupení, že kontrolujeme nejen v druhém stupni, ale v té základní poslanecké kontrole, Úřad pro zastupování státu a informace. Já jsem se hned, když jsem tohle řekl, omluvil v další části rozhovoru. Ten už Česká televize nedala. Já jsem si pro jistotu i pro toto vystoupení napsal ten úřad tak, jak správně zní, protože on má skutečně skoro podobnou zkratku, a nebylo to mým úmyslem vymyslet organizaci, která v České republice nefunguje. Omlouvám se vám, omlouvám se panu premiérovi, omlouvám se občanům a hlavně i příslušníkům a pracovníkům Úřadu pro zahraniční styky a informace.
Teď k té samostatné problematice. Vláda předložila návrh zákona do Poslanecké sněmovny 30. 6. 2016. Návrh zákona byl rozeslán poslancům a poslankyním rovněž tentýž den, 30. 6. 2016, jako sněmovní tisk 865. Organizační výbor projednával tento návrh 13. 7. 2016 a doporučil jeho projednání v Poslanecké sněmovně s tím, že bod byl zařazen na pořad této probíhající 49. schůze Poslanecké sněmovny.
Já jsem velmi pozorně poslouchal úvodní vystoupení pana premiéru a věru, není k tomu co dodat. Není část zákona, které by si on nevšiml, nebo resp. kterou by přesněji nepopsal. Dovolte mi tedy jenom pár věcí k té celé přípravě.
Ano, pan premiér na bezpečnostním výboru slíbil předtím, než se začalo jednat o tomto zákonu, že v případě druhého stupně kontroly a změny zákona o zpravodajských službách umožní každému zástupci poslaneckého klubu být v pracovní skupině, která byla svolávána úřadem předsednictva vlády a celé to období se zabývala nejen vznikem toho zákona, to znamená těmi tezemi, které byly nejdříve připraveny, ale posléze i paragrafovým zněním. Je to splnění slibu pana premiéra.
Tento zákon dle mého názoru je vyvážený. Umožňuje kontrolu činnosti zpravodajských služeb a současně neohrožuje jejich fungování. Já si myslím, že ty určité detaily, které jsme už zaslechli v kuloárech, či připomínky k tomu, jestli členem toho druhého stupně má být ta či ona osoba, nebo jestli se to má týkat příslušníků bezpečnostních sborů, to jsou speciální témata, která mají svůj prostor při projednávání ve výborech, kterým bude ten zákon přikázán, a doporučuji Poslanecké sněmovně, aby propustila tento zákon do druhého čtení.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. První vystoupí pan poslanec Seďa, připraví se pan poslanec Benda. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, vážené kolegyně, kolegové, nejprve bych chtěl poděkovat panu premiérovi, že s posilováním kompetencí zpravodajských služeb dochází k jejich větší kontrole, takže tady vnímám návrh pozitivně, zejména z pohledu zavedení dosud scházející kontroly civilní rozvědky, chcete-li Úřadu pro zahraniční styky a informace.
Přestože se předkládaný návrh netýká reformy zpravodajských služeb, chci připomenout, že již v roce 2008 byl předložen věcný záměr zákona o zpravodajských službách, který zaváděl nově bezpečnostní zpravodajskou službu, chcete-li kontrarozvědku, a národní zpravodajskou službu, tedy rozvědku. A v tomto věcném záměru, a to je důležité a souvisí to s předkládaným návrhem zákona, se zřizují dvě kontroly zpravodajských služeb. Tou první je parlamentní kontrolní orgán složený z pěti poslanců, a to vždy pro jednu zpravodajskou službu. Ovšem na rozdíl od dnešního stavu tito poslanci měli mít platné osvědčení fyzické osoby do stupně utajení přísně tajné. Druhou podmínkou je případný střet zájmů u osob, které měly nějakou vazbu ke zpravodajským službám, jako je premiér, ministr vnitra či obrany či bývalí ředitelé zpravodajských služeb a podobně. A kromě tohoto parlamentního kontrolního orgánu se ustavoval i nezávislý kontrolní orgán složený opět z pěti členů, a to pro obě zpravodajské služby. Tito členové byli předsedové Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu a veřejný ochránce práv. Tento kontrolní orgány by prováděl kontrolu činnosti v oblastech dodržování předpisů a základních práv a svobod na základě podnětů vzešlých z parlamentního kontrolního orgánu a také by působil jako dozor nad zpracováním osobních údajů.
Pro vaši informaci uvádím některé druhy kontrol zpravodajských služeb ve světě. Ale předem chci zdůraznit, že ve všech zemích se vždy vede trvalý spor o to, zda mít služby centralizované, či diverzifikované. A s tím pak souvisí i rozsah a způsob jejich kontroly. Například v sousedním Rakousku se kontrolou zabývá příslušný podvýbor pro kontrolu zpravodajských služeb složený ze zástupců všech stran zastoupených v Národní radě a kromě toho rozpočet zpravodajských služeb kontroluje účetní dvůr. Ve Francii podléhají zpravodajské služby pouze vlastní výkonné kontrole, které (?) zabezpečují tři grémia složená z úředníků ministerstev, a jediná parlamentní kontrola je prováděna státní komisí pro kontrolu bezpečnostního odposlechu. Ve Spojených státech amerických mají vlastní výkonovou kontrolu, vykonávanou ministerstvy s nejvyšším orgánem národní bezpečnostní radou. Parlamentní kontrola je vykonávaná Kongresem, a to jak kontrolním výborem Senátu, tak kontrolním výborem Sněmovny reprezentantů. V těchto výborech je vysoký počet zákonodárců volených jednotlivými frakcemi. Oba výbory sice pracují na sobě nezávisle, důležité je ovšem nastavení důvěry mezi službami a kontrolními orgány. Oba výbory spolu spolupracují pouze v případě rozpočtů a hospodářských plánů. Výbory podléhají povinnosti přísného utajení. Vedle parlamentní kontroly existuje vlastní pravomoc soudů vůči spisům služeb, což je spíše preventivní právní ochrana proti opatření služeb. A také existuje nezávislá komise pro dozor nad službami provádějící kontrolu služebních předpisů.
Závěrem mého vystoupení je třeba říci, že přesto, že jsou kontrolní mechanismy rozdílné, tak problémy, které nastávají při vlastní kontrole, jsou ve všech státech v zásadě stejné. Je to rozpor mezi utajením a veřejnou kontrolou. Ve všech státech existují vlastní výkonné kontroly, tak jako parlamentní kontrola. Nikde ale není parlamentní kontrola dostatečná. Zvláštní pozornost je třeba věnovat kontrole rozpočtů zpravodajských služeb. Lze konstatovat, že efektivita kontroly stojí a padá s důvěrou služeb v kontrolní instance. Pokud není zajištěno skutečné utajení, nemůže být vykonávána efektivní kontrola. A proto je na zodpovědnosti parlamentu za to, že se postará, aby v jejich kontrolních orgánech nemohly vzniknout bezpečnostní mezery. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Benda. Připraví se pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče. ***