(16.20 hodin)
Poslanec Zbyněk Stanjura: Možná vás to nezajímá. Ale jestli říkáte - a mnozí se tady ohánějí potom v těch zkratkovitých vystoupeních zájmy klientů a pojištěnců, tak byste mohli... A když vás to nebaví, tak vás poprosím, abyste si své rozhovory o něčem jiném vedli mimo jednací sál. Pan předseda se zatím marně snaží, za což mu ovšem děkuji.
Z toho plyne, že ne každá obchodní angažovanost pojišťoven bude mít negativní dopad na předměty podnikání, a tudíž v souladu s výkladem Soudního dvora Evropské unie... To je blázinec. (Odmlčuje se s pohledem vlevo.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, já přeruším jednání Sněmovny na pět minut. Sejdeme se v 16.24 minut.
(Jednání přerušeno od 16.19 do 16.24 hodin.)
Kolegyně, kolegové, budeme pokračovat doufám v klidnější atmosféře, jakkoli pohledy doprava mě úplně nenaplňují nadějí, pane předsedo klubu TOP 09... Já prosím pana poslance Laudáta, aby se také usadil. Děkuji. A teď bude hovořit pan předseda Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji, pane předsedo. Jenom zopakuji, že ne každá obchodní angažovanost pojišťoven může mít negativní dopad na jejich předmět podnikání, a tudíž v souladu s výkladem Soudního dvora Evropské unie limitace činnosti pojišťoven nepředstavuje absolutní zákaz pojišťoven se podílet třeba i nepřímo na jiných komerčních aktivitách. Vzhledem k nejednotné interpretaci pojmu operace vyplývající z pojišťovací činnosti se legislativní úprava v různých zemích Evropské unie různí.
Z důvodu zajištění účelu unijní úpravy v České republice se tímto pozměňujícím návrhem zakotvuje v souladu s dlouhotrvající ustanovenou praxí členských států výčet činností vyplývajících z pojišťovací činnosti. Mezi tyto povolené činnosti se řadí např. zprostředkování či distribuce pojistných produktů a to v souladu se směrnicí Evropské unie 2016/97, či zprostředkování jiných finančních služeb. Přes doslovnou transpozici znění článku 18(1)(a) směrnice Solventnost II, dříve to byl článek 8(1)(b) směrnice 73/239/EHS, ve většině členských států je možné tyto aktivity obecně považovat za povolené. Tyto činnosti jsou povoleny buď přímo zákonným detailním výčtem jednotlivých finančních služeb, o tom jsem hovořil, např. v sousedním Rakousku, nebo ve formě obecného rámce, jak se navrhuje upravit tímto pozměňujícím návrhem, kdy je ponecháno na dohledovém orgánu, aby posoudil konkrétní míru rizika, kterou by jednotlivá činnost mohla případně způsobit. A toto je úprava, která je např. v Německu, v Belgii, Itálii či Švédsku.
Povolení k provozování těchto činností bylo až historicky ospravedlněno důvody provázanosti distribučních kanálů, existence kombinovaných produktů s pojistnými a finančními elementy, např. retailové investiční produkty a pojistné produkty s investiční složkou, zájmem spotřebitelů o jednotné informační a prodejní místo a vývoj bankopojištění. Uvedeným návrhem zároveň není nijak dotčena povinnost pojišťovny provozovat uvedené vyplývající činnosti v souladu s právními předpisy upravujícími zprostředkování konkrétních finančních služeb. Navíc ani jeden z výše uvedených způsobů implementace článku 8(1)(b) směrnice 73/239/EHS nebo směrnice Solventnost II nebyl v jednotlivých členských státech Evropské unie nikdy zpochybněn ze strany Evropské komise.
A teď mi dovolte, abych na plénu provedl argumentační souboj se zásadně negativním stanoviskem Ministerstva financí, které bylo členům rozpočtového výboru doručeno před projednáváním před druhým čtením.
Za prvé - tvrzení Ministerstva financí: Navrhované doplnění definice pojišťovacích činností je v přímém rozporu s článkem 18 odst. 1 směrnice Solventnost II, potažmo s článkem 15 této směrnice.
A jak je to ve skutečnosti? Novela doslovně přebírá znění článku 18 odst. 1 směrnice Solventnost II, pro zvýšení právní jistoty doplňuje příkladný výčet, co je možno považovat za operace vyplývající z pojišťovací činnosti, jejichž definici směrnice Solventnost II neobsahuje. Není možno takto striktně tvrdit, že navrhované doplnění je v přímém rozporu s článkem 15 a 18 odst. 1 Solventnost II v situaci, kdy neexistuje jakýkoli zamítavý výklad vydaný Soudním dvorem Evropské unie. V mnoha členských státech tato úprava existuje již po dlouhou dobu a Evropská komise jakožto dozor nad správnou implementací v členských státech nikdy - opakuji nikdy - tuto implementaci v ostatních členských státech nezpochybnila. Jen Soudní dvůr Evropské unie, nikdo jiný, je oprávněn vyložit závazně článek 18 odst. 1 směrnice Solventnost II. Z jeho dosavadní judikatury absolutně nevyplývá, že by takový způsob transpozice byl v rozporu s limitací rozsahu povolených činností pro pojišťovny. Také Česká národní banka jako dohledový orgán v České republice nikdy nevyjádřila své pochyby ohledně vydávání povolení pojišťovnám k souvisejícím činnostem, ač byla povinna vykládat národní legislativu eurokonformním způsobem. Pokud by nyní ze zákonných důvodů musela zásadním způsobem změnit svůj postoj při vědomí toho, že se evropská legislativa nijak nezměnila, bylo by to v přímém rozporu s předvídatelností přístupů a rozhodování státní správy, což by mohlo být vnímáno jako ohrožení základu tržního hospodářství. ***