(16.10 hodin)
(pokračuje Šincl)
Můj názor je rozdílný a myslím si, že bychom měli nechat na spotřebiteli - zdůrazňuji spotřebiteli -, aby si měl možnost vybrat finanční službu u jím zvoleného subjektu na finančním trhu, který má odpovídající licenci u České národní banky. Tímto krokem by mohla vzniknout podle mne výrazná nerovnováha v podnikatelském prostředí na finančním trhu tím, že odebereme možnost poskytovat jiné finanční služby pojišťovnám - a pozor! - necháme naopak bankám, zprostředkovatelům a dalším subjektům, kde žádná změna v tomto přístupu z hlediska Evropské unie není požadována.
Jak jsem již řekl v prvním čtení a dokonce na rozpočtovém výboru, stačí zajít v České republice do kterékoliv banky či se podívat na internetu na jejich stránky a zde zjednodušeně zjistíte, že v bance vedle bankovních produktů - účet, kreditní karta, úvěr - můžete pořídit také životní pojištění, neživotní pojištění a další produkty nesouvisející s bankovními, například i penzijní připojištění. Paradoxem je, že tuto širokou škálu včetně všech finančních produktů mohou dnes bez problému nabízet i takzvaní nezávislí zprostředkovatelé. To jsou ti, o kterých jsme mluvili u tisku předešlého.
Všichni na finančním trhu ano, jen ty pojišťovny ne. A já se ptám proč. Nechci odpověď, že si to vymyslel nějaký bruselský úředník, a proto to musíme takto přesně schválit. Pak se budu muset začít ptát, proč to tak jinak funguje v Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku, kde pojišťovny s poskytováním těchto finančních služeb svých sesterských organizací nejsou vůbec omezeny a vše funguje bez jakýchkoliv problémů. Já tomu opravdu nerozumím. Já už jsem o tom diskutoval v prvním čtení. Vím, že to tady některé lidi už nebaví, ale je to podle mého názoru důležité, je to bod jednání Sněmovny, vážený kolego.
Doufám, že se k tomu ještě vrátíme a budeme o tom dále diskutovat. Děkuji za pochopení.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám rozpravu. S přednostním právem pan předseda klubu ODS. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Skutečně nejsem s panem zpravodajem domluvený, ale aby o tom návrhu mohl diskutovat, o kterém mluví, tak musí někdo podat pozměňující návrh. Já jsem takový pozměňující návrh podal. Je v systému a teď ho zdůvodním.
Než se k tomu dostanu, tak nejdříve obecnější poznámka. My velmi často vládě vyčítáme, že nepřiměřeně zasahuje do podnikání. Ministři, ale i vládní poslanci říkají, že to není pravda. Tak tady je jeden z příkladů, kdy zákonem chceme omezit jednu skupinu a vytvořit jí horší podmínky než druhé skupině. Zjednodušeně řečeno, než půjdu do toho odborného zdůvodnění, banky mohou nabízet pojištění a je to v pořádku, ale pokud přijmeme text navržený Ministerstvem financí, tak pojišťovny nebudou moci nabízet například doplňkové penzijní připojištění nebo hypotéky. Přitom velmi dobře víte, že je to zcela běžné, že si na trhu konkurují a že klientům nabízejí vzájemně si konkurující subjekty.
Není žádný důvod pro to, abychom to jedné skupině umožnili a druhé ne. Můj názor je, že to máme umožnit všem skupinám. Záleží na nich, na vyhodnocení jejich podnikatelského rizika... (Odmlka kvůli hluku.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Já se velmi omlouvám, pane poslanče, ale levá strana sálu stále hlučí a hlučí. Kolegové, prosím, mimo jednací sál. Děkuji.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Ono to má takový nepopulární nicneříkající název "související činnosti". Mluvil už o tom pan zpravodaj. Ale ta obecná poznámka je proto - já o tom budu hovořit i zítra při projednávání souvisejících tisků se změnou celního zákona, kdy podle mého názoru úředníci, v tomto případě Ministerstva financí, svévolně vykládají evropské směrnice a nalézají tam něco, co v těch směrnicích není, a nemají ani odvahu se přihlásit k tomu a říci "toto je náš návrh, my si myslíme, že to je dobře". A používají falešný argument "toto po nás chce Brusel, nemáme žádnou jinou šanci než to do toho zákona napsat". A to musíme odmítnout. Moc dobře víte, mnozí z vás, že já patřím k těm, kteří jsou velmi kritičtí k mnoha krokům Bruselu, ale prosím, neschovávejme za Brusel vlastní úřednické nápady. To se vám pak najednou hodí. Pokud to chcete, tak se k tomu přihlaste, je to legitimní ideový souboj o to, jestli pojišťovny mohou nabízet související činnosti, nebo ne, a Evropská komise ani Evropská unie nám do toho nijak nezasahují.
Už o tom mluvil pan zpravodaj. Jsou dvě možnosti. (Odmlka kvůli hluku.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegové... Já prosím pana poslance Urbana, aby nediskutoval. Pokud to bude pokračovat, tak přeruším jednání schůze.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji, pane předsedo.
Předseda PSP Jan Hamáček: Je to už poněkolikáté, pane kolego. Já jsem varoval, že budu jmenovat.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Když jsem přemýšlel, jak ten pozměňující návrh napsat, tak byly vlastně dvě možnosti. Buď se podržet širší praxe v Evropě, to znamená mít to v obecné podobě, že umožníme související činnosti, anebo vlastně zkopírujeme legislativní úpravu z Rakouska, kde jsou taxativně vyjmenovány další činnosti, které pojišťovny mohou dělat. Nakonec jsem se rozhodl a předkládám návrh v té obecné podobě. Není žádným tajemstvím, že s tímto návrhem souhlasí i Česká asociace pojišťoven, se kterou jsem ten návrh konzultoval. Nijak se za to nestydím, protože si myslím, že člověk může a má konzultovat s těmi, kterých se návrh zákona dotýká.
Ten pozměňující návrh je velmi jednoduchý, vlastně jenom v části první článku jedna v bodě 10 v § 3 odst. 1 písm. f) - on ten název je mnohem delší než pak ten zbytek - se slova "investování" nahrazují slovy "investování, zprostředkovatelná (?) činnost v pojišťovnictví a zprostředkování jiných finančních služeb". Jak jsem říkal, není to výčtová metoda, je to v obecné podobě.
Pak dám panu ministrovi malý domácí úkol, protože mě nebaví neustále opravovat chybné tisky.
Pane ministře, nechte své úředníky přečíst ještě jednou text návrhu zákona, který předchází této větě, a dejte ho do správné dikce, protože opravdu není úkolem opozičních poslanců opravovat špatnou češtinu a nelogické používání českých slov v návrhu zákona. Od toho máme úředníky, kteří mají jistotu státní služby, takže by mohli dávat pozor a tohle si odchytat.
Nejdříve zdůvodním tento pozměňovací návrh a pak s vaším dovolením, protože texty stanovisek Ministerstva financí k jednotlivým pozměňujícím návrhům, které padnou ve stanovené lhůtě, nemáte všichni k dispozici, mají je k dispozici logicky pouze členové rozpočtového výboru, tak pak se vyjádřím k argumentům, ke kterým tento či podobný pozměňující návrh tady už zazněl, ke kterému dalo zásadně negativní stanovisko Ministerstvo financí, a budu tady veřejně na mikrofon polemizovat s těmi argumenty a ukazovat, že úředníci se buď mýlí, nebo vědomě neříkají pravdu o té směrnici Solvency II.
Nejdříve k tomu zdůvodnění pozměňujícího návrhu. Návrh novely přebírá doslovně článek čl. 18 (1)(a) směrnice Solvency II - nebo můžeme říkat česky Solventnost, to už jak kdo chcete, já myslím, že ta slova jsou tak příbuzná, že všichni chápeme, co znamenají -, podle kterého musí pojišťovny omezit svůj předmět podnikání na pojišťovací činnosti a operace z nich vyplývající. (Odmlka kvůli hluku.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Tak tentokrát to je pravá strana, resp. pravý střed. Kolegové, prosím, mimo jednací sál!
Poslanec Zbyněk Stanjura: V Evropské unii však neexistuje jednotný výklad operací, které vyplývají z pojišťovací činnosti.
Ustanovení zakotvující rozsah povolené činnosti pro pojišťovny existuje v právu Evropské unie v nezměněném obsahu již od roku 1973, to znamená od první směrnice č. 73/239 EHS - vidíte, to je ještě Evropský hospodářský prostor, velmi staré označení a název, který se už dávno nepoužívá - a přetrvalo takto dodnes až do směrnice Solventnost II. Jeho účelem je ochrana zájmu pojištěných proti rizikům, která by mohla nastat v případě... (Řečník se opět odmlčel a otočil se k předsedajícímu.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Tak asi opravdu bude potřeba se uklidnit. ***