Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Vojtěch Filip)

152.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla),
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 546/ - třetí čtení

Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi, že už je u stolku zpravodajů, stejně tak jako zpravodaj garančního rozpočtového výboru poslanec Roman Kubíček. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 546/4, který byl doručen dne 20. ledna 2016, tedy včas pro dnešní jednání. Usnesení garančního výboru pak bylo doručeno jako sněmovní tisk 546/5.

Ptám se pana navrhovatele, jestli se hlásí o slovo. Má zájem. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo. Prosím Sněmovnu o klid.

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych uvedl návrh novely rozpočtových pravidel.

Předložený návrh zákona obsahuje zejména ustanovení, která rozšiřují výčet subjektů Státní pokladny, konkrétně se jedná o Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, ostatní zdravotní pojišťovny, svazy zdravotních pojišťoven a Správu železniční dopravní cesty, a ustanovení, která s tímto rozšířením souvisí. Vzhledem k tomu, že v rámci druhého čtení byla téměř výhradně diskutovaná problematika související s podřazením účtu zdravotních pojišťoven pod souhrnný účet Státní pokladny, chtěl bych proto zde nyní dovysvětlit některé otázky a ujistit vás, že obavy vyjádřené některými z vás nejsou namístě.

Za prvé, k otázce oddělenosti státního rozpočtu od systému veřejného zdravotního pojištění. Tady vystoupili kolegové Kučera a Heger.

Těžko lze striktně oddělovat státní a ostatní veřejné prostředky. Soustava veřejných rozpočtů je se státním rozpočtem těsně propojena. Stát navíc ostatní veřejné subjekty kontroluje, nastavuje jim pravidla hospodaření a toto je jedno z nich. Stát dotuje systém víc než z jedné čtvrtiny. Tato dotace roste absolutně relativně. Pokaždé, když některá zájmová skupina ve zdravotnictví požaduje více prostředků, požaduje zároveň zvýšení této dotace ze státního rozpočtu.

Za druhé, k otázce obav, že stát bude využívat peníze určené na péči na financování státního dluhu, vystoupili kolegové Marková, Heger, Vilímec.

Toto je stejně nesmyslný argument jako tvrzení, že peníze na péči nyní využívají komerční banky k investování a úvěrování klientů. Prostředky nadále zůstanou ve vlastnictví zdravotních pojišťoven a nehrozí, že by je nebylo možné použít na péči.

Za třetí, k otázce obav, že bude ohrožena platební schopnost zdravotních pojišťoven v souvislosti s oprávněním Ministerstva financí stanovovat pojišťovnám termín a rozsah plateb. Připomínky byly ve zdravotním výboru - pan Hovorka a pan Skalický.

Záměrem Ministerstva financí není, aby zdravotní pojišťovny neměly prostředky na platby nemocnicím a lékařům. Komerční banky jim dnes přece také stanovují, stejně jako jiným klientům, limity na bezhotovostní i hotovostní operace. Například není možné, aby si zástupce pojišťovny šel vybrat miliardu korun bez předchozího ohlášení v hotovosti. I bankám se musí nahlašovat mimořádné výběry či nadlimitní platby dopředu, aby prostředky byly včas a v určité výši připraveny. Ministerstvo financí má již více než deset let oprávnění stanovovat termíny a rozsah platebního režimu všech výdajů státního rozpočtu a povolovat jeho výjimky. Sem náleží například i platba za státní pojištěnce nebo výdaje na důchody. Toto oprávnění nikdy v historii neohrozilo hladkou realizaci platebního styku státu.

Za čtvrté, k otázce obav, že se jedná o skrytou cestu a další krok ke zrušení plurality zdravotních pojišťoven, vystoupili kolegové Stanjura, Heger, Marková.

Ministerstvo financí žádné takové záměry nemá. Stane se pouze to, že místo komerčních bank bude vést účty Česká národní banka. To nijak neomezuje hlavní činnost pojišťoven na smlouvání a zaplacení kvalitní a dostupné péče pro svoje pojištěnce. Kromě toho nabízíme nástroj k posílení konkurence pojišťoven prostřednictvím fondu prevence.

Za páté, k otázce obav, že zaměstnanecké pojišťovny nebudou mít na preventivní programy. Zdravotní výbor - pan Hovorka. (V sále je velký hluk!)

U zaměstnaneckých pojišťoven činí aktuálně úrokové příjmy průměrně jen zhruba jednu desetinu zdrojů na financování preventivních programů, klesají úrokové sazby. Takže se bude jednat o nevýznamný výpadek. Nicméně i tak navrhujeme v novele zákona o zaměstnaneckých pojišťovnách dva nové zdroje fondu prevence: převod promile ze základního fondu.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane místopředsedo vlády, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Tentokrát by se měl ztišit pravý kout. Děkuji. Můžete pokračovat, pane místopředsedo.

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Tam je úspora na poplatcích za bankovní služby z tohoto fondu a neomezený převod z provozního fondu. Čím efektivněji bude pojišťovna zajišťovat svůj provoz, tím více může přidat na preventivní programy.

Za další, k otázce obav z toho, že dojde k poklesu komfortu plátců pojistného, vystoupil pan poslanec Stanjura.

Na pobočkách pojišťoven budou moci plátci pojistného i nadále platit kartou prostřednictvím terminálu některé z bank, aniž by k tomu potřebovala pojišťovna účet v bance. Bude možné nadále přijímat hotovost. Vkládat ji bude možné na účty u České národní banky prostřednictvím poboček komerční banky i tam, kde nesídlí pobočka České národní banky.

Za další, k otázce obav, že hrozí výpadky pojistného. Připomínka zdravotního výboru - pan kolega Hovorka.

Výpadky mohou hrozit u těch plátců, kteří nezaregistrují změnu. Proto navrhujeme přechodné období pro příjmové účty. U specifických případů, například dlouholeté exekuce, je možná dlouhodobější výjimka.

Za další, k otázce obav z toho, že Česká národní banka nebude nové povinnosti zvládat. Připomínka zdravotního výboru - pan Hovorka.

Pokud Česká národní banka nyní zvládá obsluhovat Českou správu sociálního zabezpečení, která eviduje stejné množství plátců pojistného jako všechny pojišťovny dohromady, ještě více příjemců dávek by neměl být problém.

K otázce obav, že změna bude stát zdravotní pojišťovny hodně peněz. Připomínka zdravotní výbor - kolega Hovorka.

Náklady budou jednorázové kvůli informování plátců o změně úprav systému ICT. Budou se však pohybovat v řádu několika málo procent celkových provozních nákladů, navíc pojišťovny upravují své ICT systémy prakticky neustále.

Na závěr bych chtěl říci, že zahrnutím účtu zdravotních pojišťoven pod souhrnný účet státní pokladny bude dosaženo zpomalení růstu státního dluhu a kontroly nad hospodařením vybraných subjektů. Cílem novely je generování rozpočtových úspor prostřednictvím snížení úrokových nákladů na financování státního dluhu, další zefektivnění emisní činnosti státu na finančním trhu a snížení nejistot v oblasti financování státního dluhu. Možnost disponibility s prostředky vedenými na vybraných účtech však nebude (řečeno bude) touto novelou nikterak omezena. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministrovi financí. Nyní otevírám rozpravu. První přihlášený je pan poslanec Vilímec, připraví se paní poslankyně Marková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, dámy a pánové, já jsem k tomuto tisku vystupoval v prvním i ve druhém čtení a dal jsem si práci a zjišťoval, kolik vlastně od toho roku 2000 bylo přijato novel. A ono jich je 56. Když jsem se prokousával těmi pozměňovacími návrhy, tak to bylo velmi komplikované a už to samo ve mně budí takový neblahý pocit, že opětovně měníme něco, co bylo svého času dohodnuto věcně i časově. Tam je už několik různých pozměňovacích opatření v těch zákonech apod. Navíc efekt z této změny, a netýká se to jenom pojišťoven, týká se to i např. příspěvkových organizací státu, je velmi problematický.

Já vezmu nejprve ty státní příspěvkové organizace, o nich se tady moc nemluví. Ty podle novely zákona z roku 2012 měly povinnost do pěti let převést své peněžní účty pod Státní pokladnu, pod Českou národní banku, tzn. měly povinnost převést účty k 31. 12. 2017. Zeptám se, pokud chtělo Ministerstvo financí tento termín nějak výrazněji uspíšit, byť to bylo dohodnuto se všemi relevantními subjekty, tak se to mohlo udělat při poslední velké novele, která byla přijata zhruba před rokem, 20. ledna 2015. Po roce opětovně začínáme měnit něco, co tady bylo dohodnuto. Nevím, proč to Ministerstvo financí nenavrhovalo před tím rokem. Možná proto, že pan ministr financí, nebo Ministerstvo financí mělo ještě k dispozici prostředky z dříve vytvořených rezerv a teď už je nemá. Možná proto, že to pan ministr Babiš tehdy nepožadoval. Dnes máme 10. února a nelze vyloučit, pokud novela dopadne nějak kontroverzně v tom hlasování, že tu novelu vrátí Senát a přijetí zákona se koneckonců zase zpozdí. A i kdyby zákon nabyl účinnosti někdy v květnu, tak počítejme - to urychlení třeba u příspěvkových organizací je pouze v řádu měsíců. A my kvůli tomu měníme ustanovení, která platila. A ty příspěvkové organizace i komerční banky se na to připravily. (Hluk v sále.)

Pokud se týká zdravotních pojišťoven, o tom zde také padlo již mnohé a určitě ještě padne. Já považuji snahu podřídit veřejné zdravotní pojištění pod Státní pokladnu za nesprávné, kontroverzní a i jako pojištěnec s tím nemohu souhlasit. Návrh totiž jde proti základní zásadě systému veřejného zdravotního pojištění, tj. financování zdravotní péče odděleně od státního rozpočtu prostřednictvím zdravotních pojišťoven. Tímto krokem co dělá de facto stát? Bere zpět vybrané zdravotní pojištění pro své účely spojené s financováním státního dluhu. Myslím, že před takovými deseti lety nebo i před pěti lety by takový návrh nemohl nikdo podat. Se zlou by se potázal.

K pozměňovacím návrhům, protože vidím, že už se blíží ona druhá hodina, a k postupu hlasování, který byl schválen na rozpočtovém výboru. Těch návrhů je poměrně hodně. Některé z nich se překrývají, některé z nich se vylučují, a to i v případě návrhu výboru pro zdravotnictví. Rozumnost postupu - a teď to myslím skutečně vážně - by spíše nahrávala tomu poslat tento sněmovní tisk zpět do druhého čtení a tam hledat nějaký možný konsenzus. Je totiž evidentní, že zvláště třeba v případě přechodných ustanovení zákona se jedná o vzájemně nekompatibilní texty. Schválení jednoho přechodného ustanovení vylučuje možnost hlasování o jiném textu. I má zkušenost z jednání garančního výboru, rozpočtového výboru, kdy se sami poslanci rozpočtového výboru prokousávali jednotlivými rozdíly v pozměňovacích návrzích, mě vede skutečně k podání návrhu na opakování druhého čtení.

Pokud tento návrh by nebyl schválen, považuji za zásadní oproti tomu, jak tu proceduru schválil garanční výbor, aby Sněmovna dostala šanci se vyjádřit, zda podporuje návrh výboru pro zdravotnictví přijatý pod bodem B2 až B6 a B12 na vyjmutí zdravotních pojišťoven z povinnosti převést své peněžní prostředky na účty České národní banky. Podobný návrh je i onen pod body D1 až D5 a D7 a D8, který jsem taky načetl, s tím, že uznávám, že návrh zdravotního výboru je lepší.

V každém případě je ale potřeba hlasovat o přechodném ustanovení, tedy o bodu D6, v tom případě, pokud projdou body B2 až B6 a B12. Bod D6 je třeba hlasovat dříve, tedy ještě před hlasováním o bodech B9 až B11 či o bodu E3, a to z toho důvodu, že bod D6 obsahuje i ponechání stávajícího termínu pro povinnost převést peněžní prostředky na účty České národní banky v případě příspěvkových organizací. Teprve v případě, pokud by bod D6 nebyl schválen, je namístě hlasovat o dalších bodech B9 a B11, které se týkají pouze zrušení povinnosti pojišťoven převést své peněžní prostředky na účty České národní banky, a další body tak, jak jsem je předal i panu zpravodaji jako konkurenční návrh hlasovací procedury. (Velký hluk v sále.)

Já skutečně jsem toho názoru, že pozměňovací návrhy jsou tak vzájemně neslučitelné, dokonce i ty návrhy výboru pro zdravotnictví, že je lépe tento návrh vrátit zpět do druhého čtení, tam se pokusit dosáhnout nějaké dohody a pak hlasovat o návrzích tak, aby každý poslanec při hlasování věděl, jaký je skutečně rozdíl a jaký je skutečně obsah toho konkrétního návrhu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Nyní paní poslankyně Soňa Marková v rozpravě a pan kolega Skalický už se asi nepřipraví, protože ve 14 hodin budu muset ukončit projednávání tohoto bodu. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, přeji vám hezký den. Dovolte mi, abych se ještě jednou krátce vyjádřila ke sněmovnímu tisku 546 právě z pohledu, o kterém už tady bylo hovořeno, a to je z pohledu zdravotních pojišťoven.

Návrh nově upravuje povinnost územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti mít účty podřízené Státní pokladně. Nově se navrhuje, aby na tyto účty byly přijímány veškeré prostředky poskytované ze státního rozpočtu, příp. státních fondů a národního fondu. Rovněž by podřízenými Státní pokladně byly i peníze, které si na tyto účty vloží nebo přijmou výše uvedené subjekty dobrovolně samy, tedy i prostředky, které nejsou od státu. Obdobná změna stávající povinnosti vést účty podřízené Státní pokladně se týká i veřejných výzkumných institucí a veřejných vysokých škol. Zcela nově se pak navrhuje, aby Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny a svazy zdravotních pojišťoven podřídily všechny své účty Státní pokladně a měly je vedené v České národní bance. Tyto subjekty pak nemají na rozdíl od výše zmíněných možnost převést zdroje mimo tyto účty.

Co je problematické?

a) Zaměstnanecké, resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny přijdou o prostředky, které tvořily část příjmů jejich fondů prevence, úroky z účtů vedených u komerčních bank. Tato ztráta sice bude vykompenzována, ovšem doposud šlo o zdroje mimo systém veřejného zdravotního pojištění. Do budoucna by se měly tyto zdroje brát přímo z pojistného. Argument ve smyslu toho, že nyní jsou nízké úroky, je sice pravdivý, ale neřeší vztah do budoucna ani se nevypořádává s výše uvedeným, tedy že se doposud nejednalo o zdroje z pojistného.

Za druhé. U zdravotních pojišťoven a zdravotního pojištění, jakož i u jiných subjektů bude problém u plateb či transferu a ukládání hotovostí. Zatím se mohou řešit vkladem u komerčních bank. Česká národní banka nedisponuje pobočkovým systémem. Česká národní banka řeší tento problém dohodou s komerční bankou. Není mi ale známo, s jakými náklady a kdo tyto náklady ponese, zda jsou zahrnuty v položce vedení účtů, či zda je budou hradit subjekty, které mají povinnost vést účty podřízené Státní pokladně.

Za třetí. V navrženém znění pod Státní pokladnu spadnou i účty zdravotních pojišťoven, které nejsou generovány ze zdravotního pojištění, ale z takzvané zdaňované činnosti. Není tedy důvod, aby spadaly pod Státní pokladnu. Řešení je v jednom z pozměňovacích návrhů a já doufám, že bude přijat. Česká národní banka nezvládá akceptovat příkazy ve stejný den. Dojde tedy k prodloužení lhůty mezi zadáním příkazu a transferu prostředků.

Za další. Majitelé účtů podřízených Státní pokladně budou mít povinnost udělit České národní bance souhlas -

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, já vám musím jaksi vzít slovo, protože jsme za hranou jednacího řádu, protože je 14.01 a projednávání může být do 14.00, celou minutu jsem vám nechal. Takže pokud požadujete dokončit své vystoupení, tak až znovu začneme, necháme vaši přihlášku platnou. Je to na vás.

Poslankyně Soňa Marková: Děkuji. Opakování je matkou moudrosti.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Přerušuji tento bod v otevřené rozpravě ve třetím čtení, kdy prvním vystupujícím bude paní poslankyně Marková, která dokončí své vystoupení, a dále je přihlášený pan kolega Skalický. Ještě než přeruším jednání, vidím tady pana kolegu Komárka, že chce něco sdělit celé Sněmovně.

Poslanec Martin Komárek: Děkuji. Jenom členům volebního výboru: prosím členy volebního výboru ke krátké schůzce ke klavíru. Děkuju, pane předsedající, že jste mi umožnil oznámení.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, jistě vás rádi poslechnou, pane předsedo. Přerušuji schůzi Poslanecké sněmovny do 15.30.

(Jednání přerušeno ve 14.02 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 15.30 hodin.)

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený člene vlády, zahajuji odpolední jednání 39. schůze Poslanecké sněmovny. Nyní se budeme věnovat pevně zařazeným bodům 10, 11, 12 a 13, sněmovní tisky 304, 458, 497 a 503, jsou to zákony ve druhém čtení. A připomínám, že v 18 hodin máme pevně zařazeny další body, a to body 17 a 31, sněmovní tisky 611 a 543.

Než zahájíme prvním bodem, ještě tu mám jednu omluvu. Dnes mezi 16. a 17.45 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Václav Zemek, dále se omlouvá ve dnech 10. 2. až 12. 2. z důvodu nemoci pan poslanec Igor Nykl a pan poslanec Adam Rykala se omlouvá dnes od 15.30, pak ve čtvrtek 11. 2. a v pátek 12. 2. z osobních důvodů, paní poslankyně Ivana Dobešová se omlouvá dnes od 14 hodin do konce jednání ze zdravotních důvodů a zítra 11. 2. od 14.30 do konce jednání z pracovních důvodů, paní poslankyně Pavla Golasowská se omlouvá z dnešního jednání v době od 17.30 do konce jednání, dále pan ministr Herman se omlouvá dnes z jednání od 13.30 z osobních důvodů, pan poslanec Karel Pražák se omlouvá dnes od 15.30 do 19.00 ze zdravotních důvodů, pan poslanec David Kádner se omlouvá dnes od 15.30 z pracovních důvodů - a tím jsme omluvy vyčerpali.

Prvním bodem našeho dnešního odpoledního jednání je bod číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.