(11.40 hodin)
Poslanec Jan Chvojka: To jsem myslel naprosto upřímně a v dobrém. Dobře, děkuji.
Volební výbor se na své 15. schůzi dne 2. října 2014 zabýval touto výroční zprávou o hospodaření České televize v roce 2013. Volební výbor Poslanecké sněmovny po vyslechnutí úvodního slova předsedy Rady České televize magistra Jaroslava Dědiče, zpravodajské zprávě poslance Jana Birkeho a po rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje výroční zprávu o hospodaření České televize v roce 2013 dle sněmovního tisku 283; za druhé pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny; za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o projednání výroční zprávy o hospodaření České televize v roce 2013 volebním výborem. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já vám děkuji, pane zpravodaji, a otevírám všeobecnou rozpravu, do které se přihlásili pan poslanec Valenta, pan poslanec Komárek, paní poslankyně Hubáčková. Pan poslanec Komárek je tu dvakrát, takže to bude omyl. Prosím k mikrofonu pana poslance Valentu.
Poslanec Jiří Valenta: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi v souvislosti se schvalováním této výroční zprávy České televize za rok 2013 jisté, avšak domnívám se, nadmíru vhodné zamyšlení.
Z obsahu této předložené zprávy lze dovodit, že průměrná mzda v České televizi dosáhla v roce 2013 37 173 korun, v Praze činila průměrná mzda 29 tisíc korun, v České republice potom 25 tisíc korun, to znamená, že pro porovnání s dobou před deseti lety dosahuje tento nárůst v České televizi gigantických 50 %, to znamená, jedná se o zjevný platový nadprůměr, což ale bohužel vůbec nekoreluje s časovou informační neobjektivitou či neúplností sdělení některých zaměstnanců ve vysílání. Mám na mysli nyní například ve zpravodajství, ale i v jiných druzích pořadů, tedy s kvalitou vysílání a posláním veřejnoprávní služby jako takovými. Jakýsi doklad nehospodárnosti, a to pouze jeden z mnoha, můžeme spatřovat v tomto ohledu například v pořadu Historie.cs, který je uváděn v hlavním vysílacím čase, kdy se pohybují náklady na jednu vysílací hodinu kolem 300 tisíc korun. Tento pořad bývá výrazně neobjektivní, a i z tohoto důvodu ho sleduje maximálně 38 až 80 tisíc diváků. Pro vaši informaci, zprávy uváděné Českou televizí také v hlavním vysílacím čase sleduje kolem 800 tisíc diváků. A dále, ve zprávě bohužel není uvedeno, které organizační útvary České televize zmíněnou průměrnou výši platů ovlivňují zejména, tudíž další úvaha v tomto smyslu již není možná.
Ve zprávě je také konstatováno, že byla zrealizována celá řada organizačních změn, které si kladly za cíl dále zjednodušit a zefektivnit organizační strukturu a procesy probíhající v České televizi, ale nikde nejsou vyspecifikovány ty podstatné a hlavní tak, abychom to potom mohli sami posoudit.
Také jsem ve zprávě postrádal informaci, zda a které vnitřní předpisy byly změněny, případně také, kde by byl zmíněn charakter zásadních a určujících změn v organizaci. Tedy alespoň v těchto aspektech je tento dokument podle mého názoru neúplný.
A co ještě také není ve výroční zprávě České televize zmíněno? Pro vaši ilustraci o způsobu hospodaření České televize uvedu alespoň tři velice zvláštní až podezřelé případy výběrových řízení.
Za prvé: Výběrové řízení satelitní distribuce ČT HD, jehož vítězem se stala společnost E4C Group s. r. o., jedná se o firmu k datu jejího výběru bez vlastních webových stránek, a o které byl na internetu dostupný pouze údaj, že se jí začíná poslední dobou dařit. Vysoutěžená cena byla 9,5 milionu korun, nebyla požadována jistota, což je minimálně zvláštní. Vysoutěžená splatnost byla 40 dní, skutečnost je však 14 dní. Můžeme se ptát: Nejedná se tedy o porušování smluvních podmínek v neprospěch České televize?
Za druhé: Výběrové řízení tiskové služby. Byla vybrána jednacím řízením bez uveřejnění společnost Impromat za 31,2 milionu korun, předtím však byla firma OCÉ s nabídkou 27,5 milionu korun vyloučena. Zakázku šetří dodnes Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Za třetí: Výběrové řízení. Provedení rozboru činností ČT televizní studio Brno, televizní studio Ostrava. Zjednodušené podlimitní řízení bylo zrušeno a následně bylo soutěženo jednacím řízením bez uveřejnění, kdy jedinou nabídku podala a také poté vyhrála společnost Nexia AP, a. s., a to s cenou 2,5 milionu korun. Důvodem vítězství této firmy však bylo údajně nesmyslně rychlé řízení, přičemž ostatní společnosti neměly šanci v takovémto časovém presu zpracovat a podat své nabídky. Vítězná firma pracovala pro generálního ředitele Dvořáka již na Nově a z tohoto období pochází také jediná její reference k této zakázce. A světe div se, podepsaná také panem Dvořákem.
Dalším problémem obsahu předkládané zprávy jsou jistá podezření z nehospodárnosti v České televizi a výroční zpráva takto významné nejasnosti nikterak nevysvětluje. I zde vám rád poskytnu příklady.
Za prvé: Náklady za dopravu a cestovné opět stouply, a to již na 63 milionů korun. Ve výroční zprávě je tento fakt pouze fakticky konstatován, nikoli blíže konkretizován, což je u takovéto vysoké položky opravdu velice zvláštní. Jen částka za využívání taxislužby činí gigantických 30 až 40 milionů korun. Můžeme se oprávněně ptát: Jsou to opravdu efektivně vynaložené prostředky a je skutečně v pořádku, že tuto službu využívají také externisté? A přirozeně také na náklady České televize, tedy i za koncesionářské poplatky občanů České republiky.
A dále. Česká televize podpořila zasedání EBU, což je European Broadcasting Union, v Praze částkou 10 milionů korun, a to přímo ze svého rozpočtu. Ptejme se: Jaký je přínos této investice pro Českou televizi? Nebo se jedná pouze o finanční formu kandidatury Petra Dvořáka do čela této instituce, a to pochopitelně z veřejných peněz, tedy peněz našich koncesionářů? Tuto otázku jsem si kladl ještě před několika měsíci, ale dnes, když už vím, že se pan ředitel Dvořák členem výkonného výboru EBU skutečně v Ženevě na dalším jednání v této organizaci stal, tak se mi odpověď nabídla sama. Pozoruhodným přínosem, podotýkám, že přínosem v uvozovkách, by tak mohl být alespoň fakt, že Česká televize byla první televizí, kde EBU provedla kompletní analýzu toho, jak jsou naplňovány hodnoty veřejnoprávních médií od způsobu vývoje pořadů až po zpravodajství. Také bych si tuto analýzu velice rád prostudoval, neboť o masivní vlně stížností občanů České republiky na objektivitu České televize ví snad nyní již každý, ale dost možná, že tato zpráva vyznívá pro Českou televizi příznivě, zejména když tak příznivě vysoký byl i finanční příspěvek EBU od České televize.
Ani jedna z těchto skutečností není ve zprávě rady zmíněna, natož vysvětlena. Naopak. Tato zpráva konstatuje pouze obecnou floskuli, že Česká televize bude i nadále šetřit. Ovšem na jiném místě zprávy se k tomu ještě dodává, že současné financování je neudržitelné a bude potřeba přijmout nějaká řešení. Rozklíčovat tento text se dá pro veřejnost pouze takto: Připravme se na nutné zvyšování koncesionářských poplatků. Otázkou namístě ale je, zda si Česká televize tyto poplatky za svoji práci a způsob hospodaření takto nastavený zaslouží vůbec.
Ještě bych se rád v krátkosti zmínil o té tolik propírané neobjektivitě České televize, kterou jsem také naznačil v úvodu svého vystoupení a která má i svou zpětnou vazbu na samotné hospodaření veřejnoprávní instituce. Situace dozrála až natolik, že po permanentní a intenzivní kritice z řad široké veřejnosti byla na zadání Rady České televize vypracována analýza nezávislosti České televize. Ta byla podle mých informací vytvořena velice tendenčně. Místo relevantní statistiky byla použita jakási subjektivní dojmologie bývalého redaktora Respektu Jaroslava Formánka a jeho týmu.
Nyní bych se rád pozastavil nad kvalitou a objektivitou hodnocení předávaných zpráv Českou televizí Radě České televize. To probíhá v podivném klimatu. Poskytnu příklad a posuďte sami.
Na zasedání Rady České televize 10. září radní Michael Hauser upozornil, že další z členů Rady České televize, konkrétně se jedná o Michala Jankovce, je spoluautorem řady dokumentů, které radě předkládá Česká televize. Tyto dokumenty lze nalézt i na webu. Pan Jankovec se tak ocitá ve dvojjediné roli. Jako radní schvaluje a kontroluje materiály, které radě předkládá Česká televize, zároveň se ale podílí na jejich vzniku. Jistým způsobem tedy kontroluje sám sebe. Ptám se: Nemůže disponovat sníženou objektivitou, či dokonce nesprávností a chybovostí i tato vám předkládaná výroční zpráva? Já už jsem si odpověděl. ***