(15.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
My navrhujeme, aby obdobné ustanovení platilo i pro dálnice. To znamená, aby existovala na dálnicích možnost zvýšit povolenou rychlost o 20 km v zásadě za splnění stejných podmínek. To znamená tam, kde to bezpečnost - zejména bezpečnost silničního provozu umožní. Dokonce si myslíme, že ty značky by neměly být ani trvalé, ale že by měly také reagovat na počasí, případně na viditelnost. Myslím, že dneska už k tomu je technika, aby to bylo možné, že tam vždycky nemusí být ten postavený plech nebo plast, aby to tak platilo.
Když se mě ptali někteří kolegové, kde si to umím představit, tak vám dám příklad, nevím, jestli tam všichni jezdíte. Pokud znáte část D1 z Olomouce do Ostravy, je tam opravdu krásný úsek, kde jsou tři pruhy v každém směru, provoz poměrně mírný, a tam skutečně si myslím, že tam jsou takové podmínky, že za dobré viditelnosti a dobrého počasí se může ta povolená rychlost zvýšit o 20 km v hodině.
Jedna z věcí, o které bychom měli debatovat, není to v tomto zákoně, jestli nezvážit, že tam, kde budou povoleny vyšší rychlosti, než jsou obvyklé, ať už to jsou ... (K hloučku na pravé straně sálu:) Pánové, já poprosím.
Tam, kde bude na těch vybraných úsecích povolena zvýšená rychlost 20 km, jestli by pan ministr nezvážil, pokud se tam poruší předpisy, jestli by tam tresty nebyly vyšší, než když se poruší povinnosti na těch úsecích, kde je standardní rychlost. Já myslím, že to má logiku. Protože pokud vybereme úseky, kde bude povolena vyšší rychlost, tím říkáme, že tuto komfortnější silnici mohou řidiči používat s vyšší rychlostí, ale nesmí to znamenat takové to klasické, když je 50, tak jedu 60 a nic se mi nestane. Myslím, že to je otázka, o které bychom mohli debatovat, jestli v případě, že na těch vybraných úsecích se poruší předpisy a ta zvýšená povolená rychlost, jestli by neměly být vyšší finanční pokuty, případně zda by nemělo být odebráno více bodů apod. Není to obsahem tohoto zákona, ale myslím, že to je věc, pokud ten zákon bude schválen, a předpokládám, že ano, kterou bychom se zabývat mohli.
Nedá mi, abych se při této příležitosti nezmínil o sněmovním tisku 180, který jsme spolu s kolegy podali před rokem. Před 12 měsíci. Ještě to nepřišlo do prvého čtení a na této schůzi se to opět nepodaří. My jsme z toho tisku 1001 vybrali jednu věc a jednu jsme přidali. Vybrali jsme tu věc - my jsme to nechtěli dělat, poslaneckým návrhem zákona jsme nechtěli dělat tuto velkou novelu. Dali jsme možnost starostům, aby zakázali vjezd těžkých kamionů na komunikace, kam ty kamiony nepatří, v případě, že to okolnosti umožní. A přidali jsme věc, která v tom původním návrhu zákona nebyla, to znamená, pořád máme v platné legislativě elektronické viněty pro osobní vozidla, mají fungovat od 1. ledna 2016, a pokud je zrušíme, tak ať se to Ministerstvu dopravy líbí nebo nelíbí, tak musí připravovat zavedení. Dneska to sice nikdo nepodporuje, ale v zákoně to je. To je ta věc, která je třeba přidaná proti tomu původnímu tisku 1001.
Vláda, respektive Legislativní rada vlády pod vedením Jiřího Dienstbiera k tomu napsala negativní stanovisko, které bylo delší než náš návrh zákona a naše důvodová zpráva, parafrázovaně - připravíme lepší, komplexnější do srpna, proto to říkám, do srpna 2014. To se vládě evidentně nepodařilo. Vláda předala ten návrh na zrušení elektronických vinět, to já vítám, a přiznávám, že přeformulovala, trošku zpřesnila možnost obcí zakázat vjezd kamionů. Ale to jsme mohli udělat ve druhém čtení. A nabízeli jsme i spolupráci tehdejšími ministru dopravy, že prostě to není problém, pokud přijde legislativní či právní odbor Ministerstva dopravy s lepším řešením, tak není žádný důvod, abychom se o to přetahovali a to lepší znění nepodpořili.
Bohužel aspoň pro starosty těch dotčených měst, kterým dneska jezdí těžké vozy po silnicích, které tam jezdit nemají, jsme ztratili 12 měsíců. To ale neznamená, že dneska budeme proti. To bychom byli sami proti sobě. Takže pokud tento návrh zákona zdárně doputuje do třetího čtení a bude schválen, tak my ten svůj návrh zákona stáhneme, řekneme, že vláda se nechala inspirovat, zapracovala ty dvě dílčí věci. To jsou opravdu dílčí věci, tady s tou komplexní změnou pojetí dálniční sítě nijak nesouvisí.
Takže ten pozměňující návrh jsem odůvodnil. Chtěl bych požádat pana ministra, aby to zvážil před třetím čtením, protože si myslím, že pokud policie nenajde takový úsek, tak se prostě ten paragraf nevyužije. Já si myslím, že takové úseky existují, a je to stejný princip jako na těch jedničkách. Ten charakter silnice sám o sobě svádí řidiče, aby tam jezdili rychle. Zejména na těch silnicích první třídy řidič nepozná, že to není dnešní "erko", příští, po změně toho zákona, jako dálnice. Protože má tam svodidla, má tam dva pruhy, nejsou tam žádné zastávky, nejsou tam žádné přechody a myslí si, že je na dálnici. Je to poměrně bezpečné. A když policie chce, tak tam měří a vybírá, vybírá a vybírá. Přitom nebezpečné úseky jsou úplně někde jinde než tady.
Nicméně měl bych jeden konkrétní dotaz k § 77a, který je poměrně komplikovaný, je to místní a přechodná úprava provozu na účelových komunikacích, které nejsou veřejně přístupné. Už ten samotný název je poměrně komplikovaný a v tom původním vládním návrhu je, že pokud obec, respektive obec s rozšířenou působností, chce nařídit odstranění nějaké překážky, tak že si to vyžaduje závazné stanovisko policie. Hospodářský výbor přijal pozměňovací návrh, kde vyškrtl slovo "závazné". To je zřejmě ten případ, kdy Ministerstvo dopravy mělo jiný návrh. Já nejsem člen hospodářského výboru, ale předpokládám, že to je jeden z těch případů.
Mně naopak tento případ, ten návrh hospodářského výboru mi připadal rozumný. Protože pak ať to řeší policie a obecní úřad vůbec do toho vůbec nevstupuje, když je závazné. To pak rozhoduje někdo jiný. Chtěl bych požádat pana ministra, jestli by mohl nám všem namodelovat nějaké dva případy, kdy si myslí, že policie prostě musí mít pravdu, na rozdíl od toho obecního úřadu s rozšířenou působností. Já si to totiž nemyslím. Ale říkám, je to detail, ať ten paragraf dopadne jakkoli, nebrání nám v tom, abychom my jako občanští demokraté hlasovali pro přijetí toho návrhu. Ono to vypadá možná jako detail, ale pro toho starostu, který to řeší, to detail prostě není. A my mu chceme dát nějaký nástroj, protože většinou to vzniká tak, že někdo si stěžuje a teď ten starosta to má řešit. Protože občané nerozlišují, kdo je starosta, kdo je zastupitelstvo a co je přenesená působnost výkonu státní správy. Přijdou na radnici a chtějí, ať to řeší. V okamžiku, kdy máme závazné stanovisko policie, tak ten starosta to vlastně nevyřeší, pokud to nerozhodne policista. Tak já si myslím, ať to řeší buď policie, anebo ať to řeší obecní úřad s rozšířenou působností, a pak tam stačí to stanovisko. A když bude negativní a obec rozhodne jinak, tak si holt musí to umět zdůvodnit, proč rozhodla jinak. Ono to není jednoduché. Ono velmi často to ti úředníci v případech, kdy je stanovisko policie negativní, a přestože mají pravomoc to rozhodnout jinak, tak velmi často respektují stanovisko či doporučení policie, má to váhu. Ale zase známe některé policisty v některých regionech, kteří jsou proti všem navrhovaným změnám. A pak se vlastně nedá řešit dopravní situace v městě, kde potřebujete nějakou úpravu.
Tady bych prosil spíš o vysvětlení, zda je to ten případ, kdy ministerstvo trvá na tom, že to má být závazné, a spíš zdůvodnění, proč a jaké případy by mohly nastat, abychom mohli uklidnit zase starosty, že jim neodebíráme žádnou kompetenci a že to je právě naopak. Děkuji. (Potlesk z lavic ODS.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Plzák - ale to je omyl. Takže teď je řádně přihlášený pan poslanec Josef Šenfeld, po něm pan poslanec Daniel Korte. Pan poslanec Šenfeld. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Šenfeld: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážení kolegové, já si dovoluji se přihlásit k svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 2150, který je uveřejněn v elektronickém systému dokumentů. Jenom bych pro odůvodnění chtěl uvést, že vládní návrh novely zákona o pozemních komunikacích v ustanovení § 19 odst. 2 navrhuje rozšířit zákaz znečišťování i na veřejně přístupné účelové komunikace. Jedná se o komunikace, které zemědělci, lesníci apod. nejčastěji používají při provádění polních nebo lesních prací.
Specifika zemědělské nebo lesní výroby neumožňují zajistit odstranění znečištění bezprostředně, neboť v případě například řepné kampaně vyjíždějí zemědělské stroje na komunikaci mnohokrát za den, a požadovat tudíž okamžité odstranění znečištění je nereálné. Z těchto důvodů odpovídá specifiku zemědělské nebo lesní výroby platná právní úprava, která veřejně přístupné účelové komunikace neuvádí v ustanovení § 19 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích. Navrhované rozšíření okruhu komunikací uvedených v ustanovení § 19 odst. 2 zákona tak vyžaduje upravit navrhované znění ustanovení § 42b odst. 1 písm. g) a písm. k), aby specifika provádění polních nebo lesních prací byla zohledněna a nebyl sankcionován stav, který nelze reálně ovlivnit.
Tolik mé zdůvodnění. Děkuji za pozornost.