(9.30 hodin)
(pokračuje Babiš)
Cílem dohody FATCA a předkládaného provádějícího zákona je především posílení boje proti daňovým únikům a zefektivnění mezinárodní spolupráce na poli výměny informací. Návrh zákona umožní České republice naplňovat mezinárodní závazky, předat je dohodou FATCA, které by bez provádějícího zákona nemohly být provedeny. Jde o získání údajů o účtech amerických daňových rezidentů od finančních institucí v tuzemsku a jejich následné poskytnutí orgánům finanční správy Spojených států amerických. Zákon zároveň umožní českému správci daně přijímat údaje o účtech českých daňových rezidentů u finančních institucí ve Spojených státech amerických a využívat je při správě daní a boji proti daňovým únikům.
Je nezbytné, aby dohoda FATCA uzavřená mezi Spojenými státy americkými a návrh zákona k jejímu provedení nabyly platnosti nejpozději 31. prosince 2014. Nepřijetí zákona by velmi negativně ovlivnilo mezinárodní renomé ČR jako země, která proklamuje cíl efektivně bojovat s daňovými úniky. Zároveň by mělo fatální následky pro finanční trh ČR, neboť při jakékoli platbě ze zdroje ze Spojených amerických by bylo českým finančním institucím zadrženo 30 % z této platby jako ekvivalent americké srážkové daně a převedeno pouze 70 %. Přímý dopad se odhaduje na 1 miliardu za rok.
Hrozí, že české finanční instituce budou z obavy před touto srážkovou daní postupovat podle dohody FATCA i bez výslovné právní úpravy a budou tak porušovat české právní předpisy, zejména na ochranu osobních údajů a bankovního tajemství. Nepřijetí by na straně finančních institucí zároveň vyvolalo dodatečné finanční náklady, jelikož připojení ČR k dohodě FATCA bylo dlouhodobě avizováno.
Vážené dámy a pánové, z výše uvedených důvodů vás žádám o podporu předloženého návrhu zákona, jelikož je nezbytné, aby provádějící zákon nabyl platnosti spolu s dohodou FATCA do 31. prosince 2014. Žádám vás tedy o schválení předloženého návrhu zákona již v prvním čtení. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře, a prosím paní zpravodajku, paní poslankyni Miloslavu Vostrou.
Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, moje zpravodajská zpráva může být velmi stručná, protože pan ministr jako předkladatel důkladně zdůvodnil přijetí tohoto vládního návrhu, nicméně trošku s pousmáním musím říci, že pan kolega Kalousek mě předběhl. Mé výhrady byly opět k reciprocitě, takže nám spíš nezbývá, než požádat vládu a Ministerstvo financí, aby v budoucnu podnikly určité kroky, aby tam reciprocita byla. To je jedna věc.
Druhá věc. Dovolte mi, abych v souladu se svou zpravodajskou zprávou také odpověděla de facto na dotaz, který zazněl ze strany ODS - jak je ošetřena česká legislativa v oblasti ochrany osobních údajů. K tomu právě má sloužit tento vládní návrh, aby tyto údaje byly ochráněny, aby to bylo všechno v souladu s českou legislativou. Týká se to i bankovního tajemství, sdělování informací atd.
Mé trošku pozvednuté obočí bylo nad § 90, ale samozřejmě pragmaticky si uvědomuji, že je potřeba tento návrh schválit, takže jako zpravodajka doporučuji rovněž tento vládní návrh, tisk 330, schválit. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní zpravodajce. Otevírám obecnou rozpravu. Zeptám se, zda se do ní někdo hlásí. Není tomu tak. V tom případě obecnou rozpravu končím. Závěrečná slova pana ministra, popř. paní zpravodajky nejsou požadována. Vzhledem k tomu, že nezazněla námitka proti projednávání podle § 90, tak nyní rozhodneme o pokračování projednávání tohoto návrhu.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 330 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."
Zahajuji hlasování. Ptám sek, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má číslo 32, přihlášeno je 174, pro 130, proti 1. Tento návrh byl přijat.
V tom případě zahajuji podrobnou rozpravu, jakkoli upozorňuji, že zde není možné podat pozměňovací návrhy. Lze pouze navrhnout opravu data účinnosti v návrhu zákona a nebo jeho legislativně technických, gramatických, písemných nebo tiskových chyb. Žádné přihlášky do podrobné rozpravy nevidím, tak ji končím. Zeptám se ještě jednou na závěrečná slova po podrobné rozpravě. Není tomu tak. V tom případě přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.
Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní podle sněmovního tisku 330."
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má číslo 33, přihlášeno je 175, pro 152, proti 1. Tento návrh byl přijat.
Konstatuji, že jsme s návrhem zákona vyslovili souhlas. Děkuji paní zpravodajce i panu ministrovi a končím projednávání bodu číslo 15.
Budeme pokračovat bodem číslo
1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2015
/sněmovní tisk 331/ - prvé čtení
Poprosím pana ministra financí Andreje Babiše, aby tento tisk uvedl. U stolku zpravodajů již sedí jako zpravodaj pan předseda rozpočtového výboru, pan poslanec Votava. Nyní má slovo pan ministr financí. Prosím.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, chtěl bych vás seznámit s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2015, který byl vládou schválen dne 22. září 2014.
Základní údaje předloženého návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2015 jsou předkládány v této podobě. Příjmy státního rozpočtu 1 118,5 mld. Kč, výdaje státního rozpočtu 1 218,5 mld. Kč. Saldo státního rozpočtu minus 100 mld. Kč.
Pro rok 2015 je navržen deficit státního rozpočtu ve výši 100 mld. Kč, což je o 12 mld. Kč méně, než činí schválený deficit pro rok 2014. Porovnání se schváleným výhledem na rok 2015 je pokles deficitu dokonce o 20 mld. Kč. Podíl deficitu vládního sektoru na HDP metodice ESA 95 je pro rok 2015 očekáván ve výši 2,3 % bez problematiky gripenů.
Nyní mi dovolte shrnout základní makroekonomické indikátory, které ovlivnily návrh státního rozpočtu na rok 2015. Dle dostupných dat se česká ekonomika i nadále nachází v záporné produkční mezeře, avšak nyní s vidinou jejího opuštění v roce 2015. Ekonomický výkon se během prvního pololetí letošního roku reálně zvýšil především vlivem růstu spotřeby a investic, tedy vlivem oživení domácí poptávky. Udržitelnost a intenzita růstu budou závislé jak na stabilitě a ekonomické dynamice vnějšího okolí české ekonomiky, tak na přiměřených hospodářských politikách respektujících průběh ekonomického cyklu.
Světová ekonomika pokračuje v mírném růstu a v rozvinutých zemích dochází k zklidnění situace po otřesech, k nimž došlo v posledních šesti letech. Ekonomický výkon eurozóny ve druhém čtvrtletí tohoto roku mírně zaostal za očekáváním. A i když úrokové sazby vládních dluhopisů do doby splatnosti klesají, stále zde ještě přetrvávají nepříznivé fundamentální faktory, zejména vysoké zadlužení vládního sektoru. Navíc vzrůstá riziko stupňování nepříznivých geopolitických událostí, které by případně mohly narušit průběh globální konjunktury.
Česká ekonomika v roce 2014 reálně vzroste, obdobně poroste i v roce 2015. Česká ekonomika zrychlila oživení svého výkonu na přelomu let 2013-14, kdy byla vykázána mezičtvrtletní tempa růstu reálné hrubé přidané hodnoty přesahující 1 %. Tento vývoj však byl do značné míry ovlivněn jednorázovými či dočasnými faktory, jako je nízká srovnávací základna, mimořádně teplá zima, zlepšení čerpání prostředků z fondu EU či pozitivní vliv oslabení kurzu koruny na export a poptávku po vybraném zboží. ***