(9.40 hodin)
(pokračuje Babiš)
Za celý rok 2014 reálný HDP vzroste cca o 2,7 %. Růst bude dán z více než tří čtvrtin domácí poptávkou. V roce 2015 očekáváme obdobný růstový profil i intenzitu s růstem HDP okolo 2,5 %.
Kurz jako jediný proinflační faktor v roce 2014, zvýšení inflace v roce 2015. Vzhledem k záporné produkční mezeře bude pravděpodobně jediným významnějším proinflačním faktorem v roce 2014 kurz koruny. Na rozdíl od předchozích let by totiž během celého letošního roku měly administrativní vlivy, zejména pak snížení cen elektřiny, působit protiinflačně. Průměrná míra inflace tak letos dosáhne jen 0,6 %. Rostoucí poptávka by měla průměrnou míru inflace v roce 2015 tlačit vzhůru k inflačnímu cíli. Tedy ke 2 %.
Stabilizace na trhu práce a pokles míry nezaměstnanosti v roce 2014 i 2015. I navzdory několika letům nepříznivého hospodářského vývoje narůstala míra ekonomické aktivity a zaměstnanosti. To souvisí částečně se změnami demografické struktury a rovněž s vyšší mírou využívání kratších pracovních úvazků. Spolu s oživováním ekonomiky očekáváme i zlepšování v oblasti vývoje míry nezaměstnanosti. V ročním průměru by za rok 2014 měla dosáhnout 6,4 % a dále mírně klesnout v roce 2015 na 6,1 %.
Přebytek běžného účtu v roce 2014 a jeho vyrovnání v roce 2015. Vývoj běžného účtu platební bilance v podobě jejího deficitu dlouhodobě pro českou ekonomiku nepředstavuje žádná rizika. V roce 2013 činil pouze 1,4 % HDP a byl financován přebytky na finančním účtu. V souvislosti s vývojem ekonomik našich obchodních partnerů a růstem cenové konkurence, schopnosti vlivem oslabení koruny očekáváme zvýšení růstu jak exportních trhů, tak exportní výkonnosti. Z tohoto důvodu předpokládáme v roce 2014 dokonce mírný přebytek salda běžného účtu a v roce 2015 pak jeho v zásadě vyrovnanou hodnotu.
Podrobnější informace o očekávaném vývoji české ekonomiky v roce 2014 a 2015 a rovněž odhady relevantních makroekonomických ukazatelů jsou uvedeny v části A rozpočtové dokumentace. Horizont do roku 2017 je obsahem střednědobého výhledu. Ministerstvo financí nepřetržitě bedlivě sleduje prognózy a názory institucí převážně soukromé sféry, které se zabývají makroekonomickou analýzou a prognózou. Na základě porovnání s těmito nezávislými prognózami lze konstatovat, že makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2015 je velmi blízký konsensuální makroekonomické předpovědi vycházející z názoru těchto institucí.
Nyní bych vás rád seznámil podrobněji s některými tituly příjmové stránky státního rozpočtu v návrhu na rok 2015. Příjmy z daní a poplatků se odhadují ve výši 575,1 mld. korun. Daňové příjmy na rok 2015 vycházejí z aktuálních daňových inkas a predikovaných makroekonomických dat a oproti rozpočtu 2014 rostou o 12,6 mld. Jednoduchá daňová kvóta, která zahrnuje pouze daňové příjmy daňových rozpočtů, činí 19,3 %. Složená daňová kvóta, která zahrnuje i příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a příjmy z povinného pojistného na zdravotní pojištění, činí 34,6 % HDP.
V daňových příjmech je zahrnuto postupné zvyšování daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě. Daňové zvýhodnění na rok 2015 na druhé dítě představuje 200 korun měsíčně a na třetí a další 300 korun měsíčně. Dále bylo promítnuto snížení sazby DPH na léky, knihy a nenahraditelnou dětskou stravu na 10 %. Od roku 2015 budou tedy v platnosti tři sazby DPH, to je 21, 15 a 10 %.
Pro pracující důchodce je zpět zavedeno uplatnění slevy na poplatníka, možnost odečtu částky 24 840 korun ročně. Tuto slevu je možno uplatnit již od měsíce srpna 2014.
Rozpočtové určení daní se pro rok 2015 nemění. Se změnou zákona číslo 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, se počítá od 1. ledna 2016.
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jsou rozpočtovány ve výši 400,7 mld. korun a představují meziroční nárůst proti očekávanému inkasu o 4,6 %. Příjmy z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů jsou do rozpočtu zapojeny částkou 87,8 mld. korun. Jedná se zejména o příjmy ze strukturálních fondů Evropské unie a Fondu soudržnosti na realizaci společných programů Evropské unie a České republiky a příjmy určené na realizaci opatření v rámci společné zemědělské politiky. V návrhu rozpočtu na rok 2015 jsou rozpočtovány příjmy od státních podniků v rozsahu přes 8 mld., a to Lesy, budějovický Budvar a z privatizačního účtu na kompenzaci deficitu důchodového systému ve výši 16,5 mld.
Porovnání návrhu rozpočtu na rok 2015 s rozpočty minulých vlád. Investice státního rozpočtu v příštím roce meziročně vzrostou. V minulých letech byly sice investice rozpočtované jako vyšší, ale pravidelně zůstávaly nedočerpávány a navíc nikdo nehleděl na jejich efektivitu. Snahou této vlády je tuto dosavadní praxi nedůsledného čerpání výdajů ukončit, a naopak konečně začít investovat do skutečně potřebných projektů, např. do dopravní infrastruktury. Lze předpokládat, že i v roce 2015 budou navíc v průběhu roku navyšovány výdaje o nespotřebované výdaje z minulých let.
V oblasti výzkumu a vývoje v minulosti docházelo k značnému plýtvání, vznikala např. obří centra bez zajištěného financování a udržitelnosti a bez jasných a doložitelných výsledků. Naopak prioritou této vlády je prosazování takových výdajů do vědy a výzkumu, které povedou k prokazatelným a dlouhodobým přínosům pro českou ekonomiku.
Celkové provozní výdaje bez výdajů na platy oproti rozpočtu na rok 2014 klesají přibližně o 3 mld. korun proti státnímu rozpočtu na rok 2013 klesají o 1,3 mld. korun, a to přesto, že např. rostou výdaje na provoz armády - nejen v souvislosti s ukrajinskou krizí.
Pokud jde o strukturální deficit, v oficiálním fiskálním výhledu z května 2013 počítala minulá politická vláda pro roky 2014, 2015 a 2016 s podstatně vyšším strukturálním saldem, a to minus 1,8 % v roce 2014, minus 2,1% v roce 2015 a minus 2,4 % v roce 2016. Současný plán je tedy výrazně úspornější. Aktuální a makroekonomická predikce Ministerstva financí totiž počítá pro rok 2014 s deficitem minus 1,2 %, v roce 2015 s deficitem minus 1,8 % a v roce 2016 pak s deficitem minus 1,7 %.
Celkové výdaje státního rozpočtu jsou meziročně vyšší z důvodu podpoření spotřeby obyvatel v podobě např. zvýšení důchodů, plateb do zdravotnictví či platů učitelů nebo policistů. Hospodářská politika minulých vlád naopak vedla k hospodářskému útlumu, poklesu reálných příjmů především sociálně slabších skupin a poklesu spotřeby domácností. Deficit státního rozpočtu je však letos díky politice současné vlády, např. lepšímu výběru daní, výrazně nižší než ten rozpočtovaný, a to až o 30 mld. korun. Deficit na rok 2015 ve výši 100 mld. je také nižší než deficit, který v loňském roce navrhovala minulá vláda. Návrh na snížení výdajů 20 mld. by nutně znamenal snížení důchodů nebo plateb do zdravotnictví apod.
Nyní mi dovolte vás podrobněji seznámit s výdaji státního rozpočtu na rok 2015. Na výdajové straně rozpočtu patří k nejdůležitějším sledované mandatorní výdaje státního rozpočtu. Pro rok 2015 jsou rozpočtované ve výši 713,4 mld. a tvoří 58,5 % celkových výdajů státního rozpočtu. Mezi nejdůležitější mandatorní výdaje patří sociální mandatorní výdaje, jejichž limity jsou následující.
Výdaje na důchody se rozpočtují ve výši 394,8 mld. korun s meziročním růstem o 1,6 % oproti očekávané skutečnosti. Od roku 2015 bude revidována úprava valorizačního schematu, která byla pro roky 2013 až 2015 schválena v zúžené podobě a která při valorizaci důchodů stanovila zohlednění pouze jedné třetiny růstu spotřebitelských cen a jedné třetiny růstu mezd. Od 1. ledna 2015 bude plně zohledněn při valorizaci důchodů růst spotřebitelských cen a zohlední se jedna třetina růstu mezd. ***