Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2015
/sněmovní tisk 331/ - prvé čtení

Poprosím pana ministra financí Andreje Babiše, aby tento tisk uvedl. U stolku zpravodajů již sedí jako zpravodaj pan předseda rozpočtového výboru, pan poslanec Votava. Nyní má slovo pan ministr financí. Prosím.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, chtěl bych vás seznámit s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2015, který byl vládou schválen dne 22. září 2014.

Základní údaje předloženého návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2015 jsou předkládány v této podobě. Příjmy státního rozpočtu 1 118,5 mld. Kč, výdaje státního rozpočtu 1 218,5 mld. Kč. Saldo státního rozpočtu minus 100 mld. Kč.

Pro rok 2015 je navržen deficit státního rozpočtu ve výši 100 mld. Kč, což je o 12 mld. Kč méně, než činí schválený deficit pro rok 2014. Porovnání se schváleným výhledem na rok 2015 je pokles deficitu dokonce o 20 mld. Kč. Podíl deficitu vládního sektoru na HDP metodice ESA 95 je pro rok 2015 očekáván ve výši 2,3 % bez problematiky gripenů.

Nyní mi dovolte shrnout základní makroekonomické indikátory, které ovlivnily návrh státního rozpočtu na rok 2015. Dle dostupných dat se česká ekonomika i nadále nachází v záporné produkční mezeře, avšak nyní s vidinou jejího opuštění v roce 2015. Ekonomický výkon se během prvního pololetí letošního roku reálně zvýšil především vlivem růstu spotřeby a investic, tedy vlivem oživení domácí poptávky. Udržitelnost a intenzita růstu budou závislé jak na stabilitě a ekonomické dynamice vnějšího okolí české ekonomiky, tak na přiměřených hospodářských politikách respektujících průběh ekonomického cyklu.

Světová ekonomika pokračuje v mírném růstu a v rozvinutých zemích dochází k zklidnění situace po otřesech, k nimž došlo v posledních šesti letech. Ekonomický výkon eurozóny ve druhém čtvrtletí tohoto roku mírně zaostal za očekáváním. A i když úrokové sazby vládních dluhopisů do doby splatnosti klesají, stále zde ještě přetrvávají nepříznivé fundamentální faktory, zejména vysoké zadlužení vládního sektoru. Navíc vzrůstá riziko stupňování nepříznivých geopolitických událostí, které by případně mohly narušit průběh globální konjunktury.

Česká ekonomika v roce 2014 reálně vzroste, obdobně poroste i v roce 2015. Česká ekonomika zrychlila oživení svého výkonu na přelomu let 2013-14, kdy byla vykázána mezičtvrtletní tempa růstu reálné hrubé přidané hodnoty přesahující 1 %. Tento vývoj však byl do značné míry ovlivněn jednorázovými či dočasnými faktory, jako je nízká srovnávací základna, mimořádně teplá zima, zlepšení čerpání prostředků z fondu EU či pozitivní vliv oslabení kurzu koruny na export a poptávku po vybraném zboží.

Za celý rok 2014 reálný HDP vzroste cca o 2,7 %. Růst bude dán z více než tří čtvrtin domácí poptávkou. V roce 2015 očekáváme obdobný růstový profil i intenzitu s růstem HDP okolo 2,5 %.

Kurz jako jediný proinflační faktor v roce 2014, zvýšení inflace v roce 2015. Vzhledem k záporné produkční mezeře bude pravděpodobně jediným významnějším proinflačním faktorem v roce 2014 kurz koruny. Na rozdíl od předchozích let by totiž během celého letošního roku měly administrativní vlivy, zejména pak snížení cen elektřiny, působit protiinflačně. Průměrná míra inflace tak letos dosáhne jen 0,6 %. Rostoucí poptávka by měla průměrnou míru inflace v roce 2015 tlačit vzhůru k inflačnímu cíli. Tedy ke 2 %.

Stabilizace na trhu práce a pokles míry nezaměstnanosti v roce 2014 i 2015. I navzdory několika letům nepříznivého hospodářského vývoje narůstala míra ekonomické aktivity a zaměstnanosti. To souvisí částečně se změnami demografické struktury a rovněž s vyšší mírou využívání kratších pracovních úvazků. Spolu s oživováním ekonomiky očekáváme i zlepšování v oblasti vývoje míry nezaměstnanosti. V ročním průměru by za rok 2014 měla dosáhnout 6,4 % a dále mírně klesnout v roce 2015 na 6,1 %.

Přebytek běžného účtu v roce 2014 a jeho vyrovnání v roce 2015. Vývoj běžného účtu platební bilance v podobě jejího deficitu dlouhodobě pro českou ekonomiku nepředstavuje žádná rizika. V roce 2013 činil pouze 1,4 % HDP a byl financován přebytky na finančním účtu. V souvislosti s vývojem ekonomik našich obchodních partnerů a růstem cenové konkurence, schopnosti vlivem oslabení koruny očekáváme zvýšení růstu jak exportních trhů, tak exportní výkonnosti. Z tohoto důvodu předpokládáme v roce 2014 dokonce mírný přebytek salda běžného účtu a v roce 2015 pak jeho v zásadě vyrovnanou hodnotu.

Podrobnější informace o očekávaném vývoji české ekonomiky v roce 2014 a 2015 a rovněž odhady relevantních makroekonomických ukazatelů jsou uvedeny v části A rozpočtové dokumentace. Horizont do roku 2017 je obsahem střednědobého výhledu. Ministerstvo financí nepřetržitě bedlivě sleduje prognózy a názory institucí převážně soukromé sféry, které se zabývají makroekonomickou analýzou a prognózou. Na základě porovnání s těmito nezávislými prognózami lze konstatovat, že makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2015 je velmi blízký konsensuální makroekonomické předpovědi vycházející z názoru těchto institucí.

Nyní bych vás rád seznámil podrobněji s některými tituly příjmové stránky státního rozpočtu v návrhu na rok 2015. Příjmy z daní a poplatků se odhadují ve výši 575,1 mld. korun. Daňové příjmy na rok 2015 vycházejí z aktuálních daňových inkas a predikovaných makroekonomických dat a oproti rozpočtu 2014 rostou o 12,6 mld. Jednoduchá daňová kvóta, která zahrnuje pouze daňové příjmy daňových rozpočtů, činí 19,3 %. Složená daňová kvóta, která zahrnuje i příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a příjmy z povinného pojistného na zdravotní pojištění, činí 34,6 % HDP.

V daňových příjmech je zahrnuto postupné zvyšování daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě. Daňové zvýhodnění na rok 2015 na druhé dítě představuje 200 korun měsíčně a na třetí a další 300 korun měsíčně. Dále bylo promítnuto snížení sazby DPH na léky, knihy a nenahraditelnou dětskou stravu na 10 %. Od roku 2015 budou tedy v platnosti tři sazby DPH, to je 21, 15 a 10 %.

Pro pracující důchodce je zpět zavedeno uplatnění slevy na poplatníka, možnost odečtu částky 24 840 korun ročně. Tuto slevu je možno uplatnit již od měsíce srpna 2014.

Rozpočtové určení daní se pro rok 2015 nemění. Se změnou zákona číslo 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, se počítá od 1. ledna 2016.

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jsou rozpočtovány ve výši 400,7 mld. korun a představují meziroční nárůst proti očekávanému inkasu o 4,6 %. Příjmy z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů jsou do rozpočtu zapojeny částkou 87,8 mld. korun. Jedná se zejména o příjmy ze strukturálních fondů Evropské unie a Fondu soudržnosti na realizaci společných programů Evropské unie a České republiky a příjmy určené na realizaci opatření v rámci společné zemědělské politiky. V návrhu rozpočtu na rok 2015 jsou rozpočtovány příjmy od státních podniků v rozsahu přes 8 mld., a to Lesy, budějovický Budvar a z privatizačního účtu na kompenzaci deficitu důchodového systému ve výši 16,5 mld.

Porovnání návrhu rozpočtu na rok 2015 s rozpočty minulých vlád. Investice státního rozpočtu v příštím roce meziročně vzrostou. V minulých letech byly sice investice rozpočtované jako vyšší, ale pravidelně zůstávaly nedočerpávány a navíc nikdo nehleděl na jejich efektivitu. Snahou této vlády je tuto dosavadní praxi nedůsledného čerpání výdajů ukončit, a naopak konečně začít investovat do skutečně potřebných projektů, např. do dopravní infrastruktury. Lze předpokládat, že i v roce 2015 budou navíc v průběhu roku navyšovány výdaje o nespotřebované výdaje z minulých let.

V oblasti výzkumu a vývoje v minulosti docházelo k značnému plýtvání, vznikala např. obří centra bez zajištěného financování a udržitelnosti a bez jasných a doložitelných výsledků. Naopak prioritou této vlády je prosazování takových výdajů do vědy a výzkumu, které povedou k prokazatelným a dlouhodobým přínosům pro českou ekonomiku.

Celkové provozní výdaje bez výdajů na platy oproti rozpočtu na rok 2014 klesají přibližně o 3 mld. korun proti státnímu rozpočtu na rok 2013 klesají o 1,3 mld. korun, a to přesto, že např. rostou výdaje na provoz armády - nejen v souvislosti s ukrajinskou krizí.

Pokud jde o strukturální deficit, v oficiálním fiskálním výhledu z května 2013 počítala minulá politická vláda pro roky 2014, 2015 a 2016 s podstatně vyšším strukturálním saldem, a to minus 1,8 % v roce 2014, minus 2,1% v roce 2015 a minus 2,4 % v roce 2016. Současný plán je tedy výrazně úspornější. Aktuální a makroekonomická predikce Ministerstva financí totiž počítá pro rok 2014 s deficitem minus 1,2 %, v roce 2015 s deficitem minus 1,8 % a v roce 2016 pak s deficitem minus 1,7 %.

Celkové výdaje státního rozpočtu jsou meziročně vyšší z důvodu podpoření spotřeby obyvatel v podobě např. zvýšení důchodů, plateb do zdravotnictví či platů učitelů nebo policistů. Hospodářská politika minulých vlád naopak vedla k hospodářskému útlumu, poklesu reálných příjmů především sociálně slabších skupin a poklesu spotřeby domácností. Deficit státního rozpočtu je však letos díky politice současné vlády, např. lepšímu výběru daní, výrazně nižší než ten rozpočtovaný, a to až o 30 mld. korun. Deficit na rok 2015 ve výši 100 mld. je také nižší než deficit, který v loňském roce navrhovala minulá vláda. Návrh na snížení výdajů 20 mld. by nutně znamenal snížení důchodů nebo plateb do zdravotnictví apod.

Nyní mi dovolte vás podrobněji seznámit s výdaji státního rozpočtu na rok 2015. Na výdajové straně rozpočtu patří k nejdůležitějším sledované mandatorní výdaje státního rozpočtu. Pro rok 2015 jsou rozpočtované ve výši 713,4 mld. a tvoří 58,5 % celkových výdajů státního rozpočtu. Mezi nejdůležitější mandatorní výdaje patří sociální mandatorní výdaje, jejichž limity jsou následující.

Výdaje na důchody se rozpočtují ve výši 394,8 mld. korun s meziročním růstem o 1,6 % oproti očekávané skutečnosti. Od roku 2015 bude revidována úprava valorizačního schematu, která byla pro roky 2013 až 2015 schválena v zúžené podobě a která při valorizaci důchodů stanovila zohlednění pouze jedné třetiny růstu spotřebitelských cen a jedné třetiny růstu mezd. Od 1. ledna 2015 bude plně zohledněn při valorizaci důchodů růst spotřebitelských cen a zohlední se jedna třetina růstu mezd.

Valorizace pro rok 2015 bude vyšší s tím, aby byla důchodcům částečně kompenzována a redukována valorizace důchodů v letech 2013 a 2014. Zvýšení průměrného starobního důchodu v roce 2015 by mělo činit 200 Kč, což představuje zvýšení důchodů o 1,8 %.

Výdaje na dávky nemocenského pojištění nadále porostou v souvislosti s růstem mezd, od kterých je jejich výše odvozena, a vývojem nemocnosti, a to na odhadovanou výši 24,1 mld. Kč. Výdaje na dávky státní sociální podpory včetně pěstounské péče jsou navrženy v objemu 40,4 mld. Kč a na dávky pomoci ve hmotné nouzi ve výši 12,2 mld. Kč. Výdaje na příspěvek na péči pro rok 2015 se předpokládají ve výši 21 mld. Kč. Návrh výdajů na výplatu podpor v nezaměstnanosti představuje 11 mld. Kč a proti roku 2014 se zvyšují o 2,8 %. Dotace na sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jsou rozpočtovány ve výši 7,9 mld. Kč a v porovnání s rokem 2014 došlo k nárůstu o 0,5 mld., to je o 6,8 %. Na zvýšení platů v sociálních službách je rozpočtováno 750 mil. Kč.

Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti jsou rozpočtovány ve výši 3 mld. Kč bez prostředků z Evropské unie. Po započtení výdaje na předfinancování projektů Evropské unie představují tyto výdaje 6,7 mld. Kč.

Na platbu státu do systému zdravotního pojištění jsou rozpočtované prostředky v objemu 62,2 mld. Kč. Od 1 července 2014 došlo ke zvýšení platby státu za státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění. Jedná se o navýšení měsíční platby za jednoho pojištěnce o 58 Kč na celkových 787 Kč na osobu a měsíc.

Nyní bych se chtěl zmínit o dalších výdajových oblastech státního rozpočtu. Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci rozpočtované v organizačních složkách státu a mzdové náklady příspěvkových organizací jsou pro rok 2015 rozpočtovány v objemu 139 mld. Kč a proti roku 2014 došlo k jejich zvýšení o 6,5 mld. Rozpočtovaný průměrný plat činí 25 878 Kč. V platech je zapracován 3,5procentní meziroční růst, to je 4,4 mld. Kč pro všechny skupiny zaměstnanců, a to u zaměstnanců odměňovaných podle zákoníku práce a služebního zákona, u vojáků z povolání a u příslušníků bezpečnostních sborů, a dále 1,5 % meziroční růst platů, to je celkem 1 mld. Kč k řešení problematiky ozbrojených složek, kariérního řádu, služebního zákona a věkového automatu. Vyjma parlamentních kapitol. Nárůst platů o 1 % je navržen u ústavních činitelů. K nejvýraznějšímu navýšení platů, a to o 9,9 %, dochází u platů státních zástupců a soudců, a to zejména vlivem navýšení platové základny pro výpočet platů. U státních zástupců se jedná o 2,7násobek a u soudců o trojnásobek průměrného platu v nepodnikatelské sféře na základě rozhodnutí Ústavního soudu. Do výdajů na platy jsou zahrnuty i prostředky na odměňování v rámci projektů a programů Evropské unie včetně technické asistence, kryto příjmy z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů, a to ve výši 1,51 mld. Kč, a související jednorázové navýšení počtu zaměstnanců o 2 688.

Výdaje na výzkum, vývoj a inovaci jsou zahrnuty v celkovém objemu 34,9 mld. včetně EU prostředků. Podíl těchto výdajů na HDP pro rok 2015 dosáhne 0,83 %. Výdaje na společnou zemědělskou politiku jsou rozpočtované ve výši 38,8 mld. Kč. Největší položku tvoří přímé platby, na které je vyčleněna částka 24,5 mld. Kč.

Oblast školství a sportu. Posíleny byly výdaje na platy v souvislosti s očekávaným navýšením počtu žáků v segmentu základního školství o 300 mil. Kč a další posílení výdajů o 300 mil. Kč na vyplácení náhrady platů učitelům a dalším zaměstnancům škol za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti. Na program Rozvoj výukových kapacit základních a mateřských škol zřizovaných územně samosprávními celky je určena částka 200 mil. Kč. Na výstavbu základních škol v oblasti velkých měst jsou určeny výdaje ve výši 400 mil. Kč. Na sport jsou celkem rozpočtované výdaje ve výši 3,1 mld. Kč. Do této částky je zahrnuto i zvýšení o 800 mil. Kč na podporu sportovní reprezentace a všeobecné sportovní činnosti. Kromě činnosti na krajské a obecní úrovni, to znamená tělovýchovné jednoty a sportovní kluby, bude podporována i výstavba národních olympijských center.

Oblast kultury. Dotace na filmové pobídky pro Státní fond kinematografie jsou rozpočtované ve výši 500 mil. Kč. Program péče o národní kulturní poklad byl posílen o 1 mld. Kč. Posíleny byly výdaje na podporu živého umění v souvislosti s mimořádnými výročími a akcemi připadajícími na rok 2015 až 2017 a výdaje na podporu kulturních památek.

Oblast dopravy. Výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2015 očekávají podle připravenosti staveb až do úrovně 94,3 mld. Kč včetně očekávaného zapojení nároků z nespotřebovaných výdajů v objemu cca 11 mld. Kč, souvztažného zvýšení příjmů a výdajů operačního programu Doprava v roce 2015 o 27,5 mld. Kč a zapojení zůstatku na účtu fondu ve výši 6 mld. Kč. Na kompenzace slev na jízdné v roce 2015 jsou rozpočtované výdaje v objemu 260 mil. Kč. Dále jsou v rozpočtu na rok 2015 v kapitole Ministerstva dopravy rozpočtované výdaje na úhradu závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě pro kraje v celkové výši 2,8 mld. Kč včetně inflačního koeficientu.

Obrana a bezpečnost. Výdaje kapitoly Ministerstva obrany jsou navrženy ve výši 43,8 mld. Kč pro rok 2015, přitom se počítá s nárůstem výdajů pro další léta. Výdaje kapitoly Ministerstva vnitra byly posíleny oproti roku 2014 o 1,4 mld. Kč, celkové výdaje jsou pro rok 2015 navrženy ve výši 55 mld. Kč.

Průmysl. Na průmyslové investiční akce poskytuje Ministerstvo průmyslu a obchodu hmotnou podporu na pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v souladu se zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. V období 2013 a 2014 vláda podle příslušných usnesení schválila hmotnou podporu pro několik investorů s nárokem na hmotnou podporu v roce 2015, což by mělo podpořit zaměstnanost. Jedná se o následující investory: JC Interiors Czechia s. r. o. 33,5 mil. Kč, LEGO Production s. r. o. 45,7 mil. Kč, Nexen Tire Corporation 250 mil. Kč, Hyundai Mobis Company Limited 66 mil. Kč.

Správa státních hmotných rezerv. Posíleny byly výdaje na ochraňování ropných produktů a zvýšeného objemu ochraňovaných potravin v souvislosti s událostmi na Ukrajině. Vládní rozpočtová rezerva je navržena ve výši necelých 3,9 mld. Kč.

Výdaje kapitoly Státní dluh jsou pro rok 2015 navrženy v objemu 64,5 mld. Kč. V letech 2014 a 2015 je plánována stabilizace korunové hodnoty státního dluhu na úrovni stavu ke konci 2013. Ke konci roku 2015 se očekává na úrovni 1 683 mil. Kč. Podíl státního dluhu na HDP ke konci roku 2015 by tedy měl činit 39,9 %.

Na závěr svého vystoupení bych chtěl požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu o podporu vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2015 a schválení základních údajů návrhu tohoto zákona v prvním čtení.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře, a prosím pana zpravodaje pana poslance Votavu.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Kolegyně, kolegové, vládo. Dovolil bych si vás seznámit s usnesením rozpočtového výboru, který projednal dne 8. října 2014 zákon o státním rozpočtu na rok 2015, a to za přítomnosti místopředsedy vlády a ministra financí pana Babiše. Rozpočtový výbor tedy doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2015 v prvém čtení přijala následující usnesení.

Poslanecká sněmovna:

I. schvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2015 podle sněmovního tisku 331, kterými jsou:

A. výše příjmů stanovená částkou 1 118 455 070 558 Kč, výše výdajů stanovená částkou 1 218 455 070 558 Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji, tedy saldo, stanovený částkou 100 mld. Kč.

B. způsob vypořádání salda těmito financujícími položkami:

a) zvýšení stavu státních dluhopisů do výše 101 416 800 000 Kč,

b) změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 1 416 800 000 Kč,

C. finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 040 870 000 Kč,

D. finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcí s výjimkou hlavního města Prahy v úhrnech po jednotlivých krajích, a to dotace a příspěvky v celkové výši 7 434 739 068 Kč,

E. finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 814 349 000 Kč,

F. zmocnění ministru financí v § 2 odst. 1, 2, 3, včetně možnosti změnit výši celkových příjmů, celkových výdajů a dalších ukazatelů zde uvedených postupem a v daném rozsahu, zmocnění Ministerstvu financí postupovat při stanovení výše příspěvků na výkon státní správy jednotlivým obcím a hlavnímu městu Praze podle § 1 odst. 10 v příloze číslo 8, vše ve vládním návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2015 podle sněmovního tisku 331.

II. Bere na vědomí, že návrh státního rozpočtu České republiky na rok 2015

a) obsahuje finanční vztahy k rozpočtům Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 86 721 131 288 Kč a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 39 mld. Kč.

b) stanoví rozsah pojistné kapacity Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., ve výši 300 mld. Kč.

Přikazuje k projednání kapitoly a okruhy vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2015 - to s dovolením číst nebudu - uvedeno v usnesení, jednotlivé výbory, jaké mají v gesci přikázány jednotlivé kapitoly.

A konečně zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, což jsem také učinil.

Vážený pane předsedo, hlásím se také do rozpravy. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Mám to chápat jako přihlášku zpravodaje s přednostním právem? (Ano.) Pokud ano, tak jste číslo pět s přednostními právy.

Nyní tedy otvírám obecnou rozpravu a nejprve se tedy vypořádáme s přednostními právy. První je pan předseda Kalousek, potom pan předseda klubu Úsvit Fiala, potom pan předseda Okamura... Obráceně? Tak obráceně. Pan předseda Okamura a poté pan předseda Fiala. A poté pan předseda Fiala, tentokrát z ODS. A potom tedy pan zpravodaj. A pokud nebude uplatněno další přednostní právo, došla by řada na jména na tabuli. Prosím pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, je to historická chvíle v tomto volebním období, protože se jedná v podstatě o první rozpočet, který skutečně od začátku rozpočtovacího cyklu připravila tato vláda. Rozpočet na rok 2014 vládní koalice sice podpořila, ale rozhodně se nedá říct, že ho připravila, protože ho převzala čtrnáct dní poté, co byl předložen. To už se toho příliš udělat nedalo. Jinými slovy, o rozpočtové politice této vlády vypovídá teprve tento rozpočet. Vláda ho prezentuje jako rozpočet úsporný, jako rozpočet spravedlivý a jako rozpočet podporující investice. No nekupte to.

Kdybychom skutečně schvalovali tato slova, pravděpodobně bychom ho mohli schválit jednomyslně. Bohužel my nebudeme schvalovat slova, kterými je tento rozpočet vládou prezentován. My budeme schvalovat čísla, která jsou v tom dokumentu napsána. Bohužel v tom dokumentu jsou napsána čísla, která jsou s těmito slovy v přímém rozporu. Dovolte, abych to demonstroval na číslech Ministerstva financí, jak z jejich dokumentů o střednědobém výhledu, tak především z 95 procent z dokumentu, který máme všichni na lavicích, tedy z návrhu zákona o státním rozpočtu. (Ve vládní lavici se hlučně baví premiér a poslanec Krákora přímo za zády řečníka.) A abych tak učinil vypovídajícím způsobem, to znamená v rámci nějakého střednědobého trendu, který si dovolím definovat jako pětiletý. (Řečník zvýšil hlas, aby byl lépe slyšet, protože ho ruch za ním ruší.)

Fiskální politika minulých let byla poznamenána skutečně snahou o úspory, tedy ale dosáhnout alespoň stagnace výdajů. Úsporné rozpočty se... (Řečník se otočil a upozorňuje mimo mikrofon: Já vás nepřekřičím, pane kolego.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám, prosím o klid ve vládních lavicích.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Úsporné rozpočty se vyznačují tím, že když už se výdaje - (Premiér a poslanec Krákora si začali povídat ihned poté, co se řečník znovu ujal slova.)

Pane předsedo, nezlobte se, ale pokud pan zpravodaj Krákora bude za mnou mluvit, já se nejsem schopen soustředit. Já nečtu svůj projev...

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Já ještě jednou a důrazně žádám o klid ve vládních lavicích. Děkuji.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Promiňte, já nečtu svůj projev. Abych ho mohl říkat z hlavy a dokázal tím, že umím i něco víc než číst, tak prostě musím být minimálně soustředěný. Děkuji vám.

Úsporné rozpočty se vyznačují tím, že když už nedochází k meziročnímu snižování výdajů, tak se alespoň politická reprezentace snaží o stagnaci, aby nedocházelo k významnému navyšování z roku na rok. Tomu odpovídají léta 2011 až 2013, kdy celkové výdaje byly ve výši 1 072, 1 087, potom 1 074. Pro rok 2014 Rusnokova vláda tento trend změnila a došlo k poměrně výraznému nárůstu z 1 074 na 1 112.

Vládou navrhovaný rozpočet jako úsporný oproti Rusnokovu rozpočtu výdaje znovu navyšuje a navyšuje je z 1 112 mld. na 1 131 mld. To znamená, navrhované výdaje, které budeme schvalovat, jsou o 18 mld. Kč vyšší, než byl onen Rusnokův rozpočet, který jste za úsporný nepovažovali opravdu ani vy. Přesto navrhujete o 18 mld. vyšší výdaje a o 24,5 mld. vyšší, než předpokládal střednědobý výhled z roku 2013.

Pokud to opřeme o další prezentaci vlády, která říká, že takový rozpočet tedy podporuje investice, očekával by optimista, že toto navýšení bude znamenat významné navýšení investičních výdajů, aby podpořili hospodářský růst. Bohužel opak je pravdou. V rozpočtu, který máte před sebou, je navrhována výše investičních výdajů na nižší úrovni, než kdy rozpočtovaly či proinvestovaly pravicové vlády v době krize, v době recese, v době, kdy vládní strany kritizovaly pravicové vlády za to, že nízkými veřejnými investicemi škrtí ekonomiku, tak vy na příští rok navrhujete podstatně méně.

Protože jsem si vědom toho, že vláda se snaží zoufale mlžit porovnáním, co bylo rozpočtováno a co bylo skutečně proinvestováno a jak se do toho promítaly či nepromítaly vztahy s Evropskou unií, dovolil jsem si, a prosím proto o pozornost a trochu trpělivosti, z návrhu zákona o státním rozpočtu a ze státních závěrečných účtů vyjmout investice jak z národních zdrojů, tak včetně Evropské unie, a vyjmout to, co bylo skutečně rozpočtováno a co bylo skutečně utraceno, aby nemohlo být pochyb o tom, že to, co říkám, je skutečně pravda a že na příští rok plánujete nižší investice, než se podle jakékoli metodiky rozpočtovalo a investovalo v dobách hospodářské recese.

Tedy dovolíte-li, vezmeme-li pouze národní investice, tedy očistíme je od vztahů na Evropskou unii, příjmy a výdaje z Evropské unie, to, co se investovalo pouze z národních zdrojů, v roce 2011 se rozpočtovalo 40,7 mld., ve skutečnosti díky řadě rozpočtových opatření a navyšováním investic během roku se proinvestovalo 48,1 mld. 48,6 mld. se rozpočtovalo i v roce 2012 a skutečně se proinvestovalo 47,7 mld., tzn. zhruba o 1 mld. méně. V roce 2013 se rozpočtovalo z národních zdrojů na investice 46 mld. A ano, Rusnokova vláda nebyla schopna všechny tyhle disponibilní zdroje vyčerpat. Proinvestovala pouze nikoliv 46 mld., ale 42,8 mld. z národních zdrojů, což je ale pořád víc, než rozpočtuje vláda pana Babiše a pana Sobotky na příští rok, protože ta z národních zdrojů rozpočtuje pouze 40,7 mld., tzn. výrazně méně, než bylo proinvestováno v letech 2011, 2012 i 2013 z národních zdrojů.

Pokud vezmeme i vztahy na Evropskou unii, pak tedy v roce 2011 se rozpočtovalo na investice 104,9 mld., ve skutečnosti se díky nespotřebovaným nárokům z minulých let investovalo více, a sice 118,9 mld. V roce 2012 se rozpočtovalo 96,9 mld. a ve skutečnosti se proinvestovalo 113,6 mld. A v roce 2013 se rozpočtovalo 97 mld., ve skutečnosti se proinvestovalo 102,3 mld. Na rok 2015 včetně zdrojů Evropské unie navrhuje rozpočet této vlády 75,6 mld. Tedy ještě jednou: 118 v roce 2011, 113 v roce 2012, 102 v roce 2013 a 75 na příští rok. Maně mě napadá, že v onom roce 2012 se pořádaly velké pouliční demonstrace. Pan poslanec Zavadil, tenkrát předseda Českomoravské komory odborových svazů, pořádal demonstrace, kde zaznívalo, že téměř zločinná vláda nízkými veřejnými investicemi škrtí ekonomiku, škrtí hospodářský růst, a ničí tak zaměstnanost v České republice. Říkal to v roce, kdy jsme investovali výrazně více, než vy plánujete investovat příští rok. Docela bych se rád zeptal prostřednictvím pana předsedy pana kolegy Zavadila, jestli až takový rozpočet schválí, proti němu půjde také demonstrovat, protože tu ekonomiku těmi nízkými investičními výdaji chcete škrtit výrazně více, než jsme dělali my.

Kam se nám tedy ty peníze poděly, když zvyšujeme výdaje v tomto návrhu, a to dosti výrazně, a přitom bezprecedentně škrtíme investice a stanovujeme je pod hladinou let největší krize? Je to jednoduché. Poděly se nám do provozních výdajů státu a poděly se nám do sociálních dávek. Když se podíváme na onen výhled z roku 2013 - to je poslední výhled těch pravicových vlád, které investovaly víc, než vy plánujete investovat v příštím roce -, tak oproti předpokladům se sociální dávky zvyšují o 17,7 mld. korun a provozní výdaje státu se zvyšují o 17,8 mld. korun. U sociálních dávek to do značné míry chápu, tam se to týká především důchodů. U provozních výdajů státu už je to docela zajímavější, protože kromě drobnějších položek jako vícepeněz na nákup materiálu, na nákup služeb jsou ty hlavní položky platy. Snaha Ministerstva financí odpreparovat platy od provozních výdajů státu je dojemná. Prosím, snad všichni chápeme, že platy jsou jednou ze základních položek a součástí provozních výdajů státu, dokonce těch nejdominantnějších, takže říkat "šetřím na provozu a zvyšuji platy" je protimluv. Takže nejvyšší částkou jsou platy, a to 6,5 mld. korun, a poměrně výrazné navýšení o téměř 6 mld. neinvestiční dotace podnikatelským subjektům. To je taková agregovaná položka. Pokud by vám přišla příliš obecná, takový typický výdaj neinvestiční dotace podnikatelským subjektům je dotace agropotravinářskému komplexu. Samozřejmě není jediná. Tak tam se ty peníze promítají. Téměř 18 mld. sociální dávky, téměř 18 mld. provoz. To když sečteme, je samozřejmě víc než ono navýšení o 24,5 mld., tak je logické, že holt ten provoz a sociální dávky tyjí na úkor investic, které musí být nižší. Ta koruna je jenom jedna, buď ji projíte, nebo ji proinvestujete. Obojí s ní udělat nemůžete. A vláda dává přednost tomu prvnímu, tzn. chce ji projídat, nechce ji investovat.

Musím říct v tomto ohledu, že mě rozveselilo stanovisko Ministerstva financí, které, protože já jsem prezentoval tato čísla již v pondělí na tiskové konferenci, bezprostředně reagovalo s tím, že se dopouštím naprosto neférového srovnání, protože srovnávám střednědobý výhled z roku 2013, což je něco, co nemůže platit, a že jsem v roce 2013 predikoval deficit 110 mld., takže vlastně Ministerstvo financí s rozpočtovým deficitem 100 mld. proti mně šetří 10 mld. a má mnohem úspornější rozpočet. No, buď je neférové tím argumentovat, což si myslím, že není, to je normálně férové, ale nemůžu říkat, že je neférové tím argumentovat a současně z tohoto střednědobého výhledu vyndavat svůj hlavní argument a říkat: Podívejte se, oni plánovali vyšší deficit a já jsem ušetřil, protože předkládám deficit nižší. To je z téhož materiálu. To je ze střednědobého výhledu z roku 2013. A je férové tím argumentovat - nebo pokud je neférové, tak ten argument nemůžu používat - a já pokládám za férové s ním argumentovat.

Tedy ano, rozpočet, který je předložen, má skutečně o 10 mld. nižší deficit, než jsme předpokládali my v roce 2013. Ovšem není to úspora. Řekněme si, čím je to způsobeno. Je to způsobeno za prvé tím, že v roce 2013 jsme neočekávali tak příznivý vývoj ekonomiky, který teď je, což není zásluhou ani naší vlády, ani vaší vlády. Za to můžeme poděkovat vnějšímu prostředí a tiše se modlit, aby nám to vydrželo. Takže tento meziroční nárůst hrubého domácího produktu samozřejmě významným způsobem posiluje příjmovou stranu rozpočtu a snižuje deficit. Nicméně to neznamená, že šetříme. Podle tohoto střednědobého výhledu se měly k 1. 1. 2015 snížit daně z příjmů fyzických osob. To je v tom samozřejmě započítáno, proto deficit je takový.

Oproti střednědobému výhledu jste daně zvýšili o 16 mld. - nikoliv proti skutečnosti, proti výhledu -, což je dalších 16 mld. na příjmové straně k dobru a pozitivně se to promítá do deficitu, ale oproti střednědobému výhledu jste neušetřili ani korunu, protože střednědobý výhled počítal s výdaji o 24,5 mld. nižšími. Šetří se na výdajích, nešetří se na tom, že mám vyšší růst. Vyšší růst bych měl tedy promítnout do snížení deficitu nebo alespoň do investic. Ale vy ho promítáte jedině a výlučně do provozních výdajů státu a do sociálních dávek a investice snižujete.

Ještě jeden - protože se velmi často mluví o krásném prorůstovém rozpočtu - výdaj, na kterém se snad všichni shodneme, že je prorůstový, a to jsou výdaje na vědu a výzkum. Bývalá vláda TOP 09 a ODS si mimořádně zakládala na tom, že i přes značné úspory, kterých skutečně dosahovala a snižovala rok od roku strukturální deficit, zatímco vy ho zvyšujete, tak jediný výdaj, který opravdu rostl, byl výdaj na vědu a výzkum. Dovolte konkrétní čísla, je to včetně prostředků Evropské unie: rok 2011 - 37,6 mld., rok 2012 - 39,1 mld., rok 2013 - 39,8 mld. To znamená, každý rok se to o něco zvýšilo. Rok 2015 - 34,9 mld. O 5 mld. méně rozpočtuje váš rozpočet - prorůstový!

Jediný prorůstový výdaj, který se dá najít v tom zvýšení, jsou sociální dávky a platy. Přesvědčení, že podpoří spotřebu obyvatelstva takovým způsobem, že vyššími platy a sociálními dávkami na dluh roztočíme kola ekonomiky. Tomu věří málokdo. Za prvé proto, že se může jednat pouze o krátkodobý impuls, který je bezprostředně v tom jednom jediném roce spotřebován, protože nebylo nic investováno, a zůstanou pouze dluhy. Za druhé proto, že jsme výrazně proexportní ekonomikou, zatímco domácí spotřeba čerpá většinu z importu. Spotřebitel se chová racionálně, to znamená vybírá si kvalitu a cenu bez ohledu na to, kde to vyrobili. Tedy vyšší spotřeba, pokud v ni můžeme doufat, tím, že navýšíte platy a sociální dávky, může podpořit zaměstnanost v zemích, které nám sem dovážejí, ale určitě nepodpoří zaměstnanost tady.

Rozpočet, který zvyšuje celkové výdaje a současně škrtí investice pod jakoukoliv úroveň krizových let, je rozpočet, který můžeme nazvat učebnicovým projídáním budoucnosti. Myslím si, že tady vzhledem k tomu, že pan prezident pochválil vládu za tento rozpočet, a současně je pan prezident znám svým výrokem, že k budoucnosti se musíme proinvestovat, tak buď mu jeho poradci dali špatné informace o míře investic, které jsou velmi nízké, anebo společně s vládou změnil své oblíbené rčení na to, že k budoucnosti se musíme projíst a propít. Tomu by ten rozpočet odpovídal, ale určitě ne, že se proinvestuje.

Vážené dámy, vážení pánové, nesouhlasím s tím, že rozpočet je úsporný, protože navyšuje výdaje. Oproti Rusnokovu rozpočtu o 18 mld., oproti racionálním předpokladům o 25 mld. Nesouhlasím s tím, že rozpočet podporuje investice, neboť v jakékoliv sledované kategorii, ať už investice z národních zdrojů, ať už investice se zapojením Evropské unie, ať už to, co bylo rozpočtováno, nebo ať už to, co bylo skutečně proinvestováno v jakékoliv této kategorii, přestože návrh rozpočtu zvyšuje výdaje, snižuje výši investic pod krizová léta. Ještě bych tak přežil, že vláda mlží a klame veřejnost o struktuře tohoto rozpočtu. To koneckonců není až tak překvapivé. Ale ten trend je mimořádně škodlivý pro budoucnost, protože budoucnost se rozhodujete projídat, nikoliv do budoucnosti investovat.

Z tohoto důvodu, protože v prvním čtení státního rozpočtu se schvaluje pouze bilance, saldo, vztahy na místní rozpočty, nezamítá se nebo může padnout návrh na vrácení s doporučením vládě, jak státní rozpočet přepracovat, si dovoluji navrhnout usnesení, že Poslanecká sněmovna vrací vládě návrh rozpočtu s doporučením: 1. celkové výdaje a saldo snížit nejméně o 20 mld., 2. objem investic z národních zdrojů zvýšit alespoň na úroveň roku 2012. To je ten rok, kdy jste nás všichni tak strašně kritizovali, že hrozně málo investujeme a škrtíme ekonomiku. Tak prosím s námi podpořte toto usnesení a zvyšte investice alespoň na tuto úroveň. Děkuji. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pane předsedo, za prvé bych vás požádal o písemný návrh usnesení a za druhé o tom budeme hlasovat až po ukončení rozpravy.

Nyní je zde jedna faktická poznámka, pan poslanec Volný.

 

Poslanec Jan Volný: Vážení kolegové, kolegyně, pane předsedo, vážená vládo, chtěl bych jenom upřesnit pár věcí a osvěžit paměť poslanců a Poslanecké sněmovny. Pan kolega Kalousek říká, že predikoval schodek 110 mld. v době, kdy nemohl předpokládat, že se ekonomika otočí. Jenom upozorňuji, že v roce 2013 v době, kdy tuto predikci dával, již většina států v Evropě byla v černých číslech. Německo už významně, včetně Polska, takže je to trošičku lichý argument.

Druhá věc, která si myslím, že není tak úplně korektní, je říkat, že za všechno a celou ekonomiku může bůh. Když tady byl před třemi měsíci rozpočtový výbor z Německa, tak jenom kroutil hlavou, jak nešťastným způsobem jsme si počínali právě v době krize. Zvyšovali jsme daně, snižovali jsme koupěschopnost obyvatel a řešili jsme vzniklé problémy v ekonomice velice nešťastně. To znamená, není to jenom o bohu, ale je to i o rozumném, korektním a chytrém řízení ekonomiky. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. S faktickou vystoupí pan poslanec Kalousek, ale ještě vás chci informovat. Pan poslanec Klučka náhradní karta 17, pan poslanec Gazdík karta 18 a pan ministr zdravotnictví Němeček se omlouvá z dnešní schůze z důvodu účasti na jednání 26. schůze Senátu a dalších neodkladných pracovních záležitostí. Tolik tedy technická oznámení.

Pan předseda Kalousek má své dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Jenom velmi stručně. Pane kolego, řekl jste jenom půlku mého argumentu. Nejenom konzervativní odhad vývoje ekonomiky, který nebyl tak optimistický, ale také tam bylo samozřejmě započítáno ono snížení daní z příjmu fyzických osob, které jste zvýšili. To se musí říkat dohromady. Oba dva parametry zvyšují příjmy. A hovoříme-li o úsporách, mluvíme především o výdajové straně. A výdajovou stranu vy prostě zvyšujete, proto to není úsporný rozpočet. A nezvyšujete to ve prospěch investic, ale zvyšujete to ve prospěch projídání. To jsou vaše čísla, ne moje. Já za to nemohu. A to, že by snad hospodářský růst, o který se teď strachujeme vzhledem k posledním informacím z eurozóny, měla na svědomí vaše vláda, tomu snad nemůže věřit úplně nikdo. Naše taky ne, ale já se aspoň racionálně přiznám. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: To byla faktická poznámka pana poslance Kalouska. A ještě jedna faktická, pan poslanec Plzák.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, teď jsem slyšel opakovaně něco o tom projídání a já si pamatuji, že tady v minulosti padla slova od pana kolegy Kalouska, který nám řekl, že jsme všechno prožrali, a poslal nám tu slavnou složenku. A to bylo v době, kdy my jsme tady u té vlády nebyli. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. A pokud nejsou další faktické poznámky, tak nyní s přednostním právem má slovo pan poslanec Okamura a připraví se pan poslanec Radim Fiala.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi přednést stanovisko hnutí Úsvit k návrhu státního rozpočtu.

Státní rozpočet obsahuje tisíce položek a my tady sice můžeme hovořit o prioritách rozpočtu, o schodku, o odhadech příjmů, ale ve své podstatě to nemá možná až tak praktickou váhu. Všichni bychom dali samozřejmě v Úsvitu rádi více peněz na školství nebo na zdravotnictví, ale to, co tady nevíme, je, jak se vlastně s těmi penězi úsporně hospodaří, ta efektivita. Tohle nám totiž předložený návrh neřekne, a dokonce ani podrobnější zprávy ohledně předloženého návrhu. Myslím, že je tady třeba opakovat to, co říkáme už druhý rok, tedy že všechny, doslova všechny organizace státní správy od ministerstev po nejrůznější státní organizace musí projít hloubkovými audity hospodaření. Nejvyšší kontrolní úřad se samozřejmě snaží, ale tohle je práce na léta pro stovky odborníků a hlavně musí být politická vůle.

Pokud jde o deficit, tak 100 mld. může a nemusí být mnoho. Záleží totiž na konkrétním případu. Pokud budou peníze vynaloženy účelně a efektivně, pokud pomohou potřebným lidem a pokud tyto vypůjčené peníze zároveň pomohou rozhýbat ekonomiku, pak by to snad ani krátkodobě nemuselo vadit. Tady musím upřímně říct, že pokud vláda zvýšila či v některých případech navrátila platy státním zaměstnancům, policistům, zdravotníkům a hasičům, pokud zvýšila důchody, pak to byl krok vynucený drastickou politikou minulých vlád, které braly potřebným a rozdávaly nejbohatším. Tyto kroky nešlo neudělat, ať by byl u vlády kdokoliv alespoň trochu soudný. My v Úsvitu bychom to samozřejmě podpořili také, protože sociální a mzdové škrty nejen že zasáhly nevinné lidi, ale samozřejmě zaškrtily spotřebu domácností a růst ekonomiky.

Pokud tedy v Úsvitu některé výdaje v rozpočtu chápeme a snažíme se pochopit i část rozpočtového schodku, neznamená to ale, že je vše v pořádku. To, co nám chybí, je například dlouhodobý výhled vlády na snižování schodku a strategie, jak se v budoucnu dopracovat k vyrovnanému rozpočtu a následně také ke splácení dluhů. Tento fakt si myslím, že je celkem zásadní nedostatek v koncepci této vlády. Chybí dlouhodobá vize, dlouhodobé rozpočtové cíle. Nelze přece při naší výši zadlužení pokračovat v neodpovědnosti dosavadních vlád. Spolu s ekonomy se také my v Úsvitu domníváme, že rozpočet, resp. změny v něm jsou málo ambiciózní, byť vnímáme, že koalice musela splnit své předvolební sliby. A jak jsme si všimli, koalice využila rozpočet pružně i ke své předvolební kampani, když těsně před komunálními volbami přidala zaměstnancům výjimečně už od letošního listopadu, přičemž následně těsně po volbách zjistila, že slib zdravotníkům nemůže splnit, a zase jim slib zrušila, pro což samozřejmě buď je důvodem to, že vědomě se tady lhalo, anebo by to byl totální amatérismus, že ta informace nebyla k dispozici, což u vlády s tisíci nebo desetitisíci úředníky nechápu, jak to, že to někdo nevěděl. Ale říkám si: proč ne? Buďme velkorysí, a pokud má z populistických kroků prospěch občan, pak to nemusí být v některých případech až tak zlé, jelikož jinou a mnohem horší a velmi dlouhosáhlou kapitolou této vlády jsou nenaplněné populistické sliby. Jenom říkám, ale nechci odbočovat od tématu, že už rok čekáme na návrh vládního zákona exekutorů, lichvy, soudní reformy. Prostě nic tady na stole není!

Co se týče investic, tak skutečně v tomto návrhu rozpočtu v podstatě nedochází k nějaké podpoře investic. Hledali jsme to v rozpočtu marně, protože jsme vycházeli ze slov vládních představitelů, ale nenašli. Srovnávali jsme s minulými roky a skutečně to tam zřetelné z rozpočtu není. Takže tady se asi budeme handrkovat o slovíčka, o to, kdo má pravdu, ale čísla hovoří jasně: ve srovnání s jinými roky to tam prostě vidět není!

Teď zpátky k ambicióznosti rozpočtu. Já tady nebudu zahlcovat dlouhými čísly a dlouhou řečí, to už říkám předem, na rozdíl od mého předřečníka, ale když se podívám na skutečnost v roce 2012, ať nechodíme dlouho zpátky, tak byl schodek našeho rozpočtu minus 101 mld., ovšem bylo to za situace, kdy byl růst HDP minus 1 %. Na rok máme tady navržen schodek opět minus 100 mld., ovšem očekávaný růst HDP je 2,5 %, takže to je opravdu velice pozoruhodné, a přestože, jak vidíte, snažíme se být k rozpočtu velice vstřícní i my v Úsvitu a snažíme se to brát věcně, tak skutečně toto není dobrý ekonomický postup. To prostě není úplně dobře.

Teď bych malinko odbočil. Tady pan ministr Babiš zmiňoval podporu jihokorejské firmy Nexen, která se bude pohybovat v řádu 100 mil. Kč, a týkalo se to pneumatikárny z Jižní Koreje, která bude stát v Ústeckém kraji. Nechci odbočovat, ale tady mě to trošku šokovalo, vůbec tato vládní pobídka, protože když jsem se díval, za jakých podmínek je uzavřena smlouva mezi touto firmou a vládou na zajištění pracovních míst, tak světe div se, a nevím, jestli to víte, tam není podmínka zaměstnat české občany - tam není podmínka zaměstnat české občany! To znamená, náš stát vyplázne stamiliony korun a holedbá se vláda tím, že podporuje pracovní místa pro české občany, ale ve smlouvě je napsáno, že tato firma má podmínku zaměstnat občany EU - nikoliv občany ČR! To znamená, znova tam skončí Poláci, Bulhaři či Rumuni, kteří obsadí pracovní místa, protože jsou ochotni pracovat levněji, obsadí pracovní místa místo českých občanů, my to z našich daní, z daní našich občanů podpoříme a dojde k druhotnému efektu, ke kterému dochází kvůli této neodpovědné politice dosavadních vlád, že platový průměr v této oblasti se sníží díky tomu, že Poláci, Rumuni a Bulhaři jsou ochotni pracovat samozřejmě za méně, protože mají nižší náklady na živobytí ve svých daných zemích, kam potom třeba ty peníze posílají, a v podstatě se sníží průměrná úroveň platů i pro naše občany, kteří vůbec nepracují v té dané továrně, ale i v okolních firmách, protože zaměstnavatelé samozřejmě na to reagují. To znamená, to je absolutně škodlivá politika a vůbec nechápu, proč vláda netrvala na tom, aby bylo podmínkou zaměstnat občany ČR. Máme tady rekordní nezaměstnanost a právě hovořím o tom, že i v rámci tohoto rozpočtu se velice zvyšují, řekl bych, peníze na sociální dávky, nebo tvoří to značnou část, ale v podstatě to b), to znamená, abychom udělali něco pro to, abychom dávky nemuseli vyplácet a podpořili pracovní místa ještě za naše peníze, za investiční pobídky z daní ČR, tak to tady vlastně není. Takže to samozřejmě vnímáme jako problém.

Co se týče schodku navrhovaného rozpočtu, tak my si tady říkáme, jak rozpočet je - resp. vláda nám to říká, jak rozpočet je skvělý, jak se dělá maximum a jak se přibližujeme k zemím zřejmě světa, nebo k nejlepším zemím, ale nalijme si čistého vína, protože schodky rozpočtu v zemích EU, kam bychom měli směřovat, jsou zcela jiné.

Když se podívám na loňský rok, tak Dánsko minus 0,8 %, Německo nula, Estonsko, když se tedy podíváme dokonce na východ od nás, minus 0,2 %, Lotyšsko minus 1 % a samozřejmě třeba Švédsko minus 1,1 %, Lucembursko 0,1. Přičemž jenom chci poznamenat, že Česká republika samozřejmě ten schodek má mnohem vyšší a ani zdaleka se mu nepřibližujeme. To znamená, že dokonce i pobaltské republiky, ty postsovětské republiky na východ od nás, jsou na tom lépe.

A právě znovu se vracím k tomu, že když jsem se podíval na nějaký kuloárně předložený rozpočtový výhled, protože tady jsem nic oficiálního na stole neviděl, tak ten strukturální deficit, který tady je navržen od této vlády, počítá s deficitem rok 2016 minus 1,8, 2017 minus 1,7. Přitom podle fiskálního paktu, ke kterému se naše vláda hrdě hlásí, by maximum mělo být minus 1 %, ale reálně víme, že by to mělo být minus 0,5. To znamená, v podstatě i v nějakém tom nastíněném rozpočtovém výhledu - nebo já jsem nic oficiálního na stole neviděl - tak v podstatě se v tom trendu zadlužování pokračuje dále.

A to je právě to, co jsem tady naznačoval v rámci projevu, že v podstatě mi tady chybí ambice zvláště v době hospodářského růstu nějakým způsobem ten schodek snižovat. A skutečně mi chybí ty činy, protože slova jsme slyšeli, pořád, už několik měsíců. Chybí mi ty činy. Kdy tedy začneme ten schodek snižovat a přibližovat se k parametrům fiskálního paktu, ke kterému se tato vláda hrdě hlásí, a hlavně k tomu vyrovnanému rozpočtu? A můžeme se ptát na to, kde se tedy na to vezme, protože my samozřejmě v Úsvitu odmítáme, aby se šetřilo na občanech. Jsme přesvědčeni o tom, že je dostatečný prostor ve státním rozpočtu zajistit i důstojné sociální podmínky i důstojné podmínky pro občany a zároveň ušetřit na obsluze státu.

Dám příklad třeba k rozkrádání veřejných zakázek. Centrum aplikované ekonomie jasně analyzovalo, že firmy, které darují politickým stranám peníze, získávají zhruba o 50 % více veřejných zakázek než srovnatelné společnosti. Při porovnání pak sdružení zjistilo, že 28 % firemních dárců je napojeno na veřejné zakázky. Týká se to samozřejmě jiných stran než Úsvitu, protože my žádné firemní dárce nemáme. Od roku 2006 jich získaly tyto firmy za 390 miliard korun. A nejčastějšími příjemci takových darů od firem byla KDU-ČSL, ODS a TOP 09. To znamená, tady vidíme určitě prostor a bohužel mi chybí od vlády, od této koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL, jakákoliv ambice právě pracovat s těmito rezervami, které jistě v rozpočtu jsou, a to jak vidíte, i podle odborníků.

Ale zpátky k rozpočtu. Jde jen o to, aby to dobré v podstatě převažovalo nad zlým. Pokud má vláda nějakou vizi, která říká "ano, letos zvýšíme platy a důchody, ale příští roky nasadíme rozpočtu odtučňovací kúru", pak se dá, dejme tomu, s nějakým návrhem určitého deficitu souhlasit. Jenže nic takového tady nezaznělo. Nic takového tady řečeno není. I v dalších letech naopak vláda plánuje relativně vysoké schodky. To už jsem tady na číslech doložil.

Takže přes smířlivá slova, která jsem k rozpočtu vyslovil, pro něj nemůžeme hlasovat. Jednak nelze nést odpovědnost za něco, na co nemáme a nemůžeme mít vliv, a pak taky fakticky rozpočet tím, jak narůstá, navyšuje výdaje extenzivní formou, odporuje programu našeho hnutí. A to už jsem tady vysvětlil - jsou výdaje a výdaje. Je potřeba se na to podívat, a když jsme se na to podívali, tak prostě k tomu máme ty výhrady, o kterých jsem hovořil.

Pokud někdy chceme mít rozpočty vyrovnané, pak skutečně musíme zefektivnit a snížit výdaje. A my v Úsvitu tvrdíme, že to lze i bez dopadu na sociální úroveň občanů. Konkrétní příklady už jsem tady řekl a bylo by jich mnohem více. Ono totiž mnohdy stačí snížit třeba jen daně, aby se vyplatilo je platit - na to máme důkazy v mnoha zemích světa - a neobcházet jejich placení, aby se zvýšila spotřeba. Jenže k tomu musí být lidi motivováni. Samozřejmě jedním z těch důležitých faktorů motivace je důvěra ve stát, což mi také chybí, vlastně abychom na té důvěře společně zapracovali. Potom lidé budou ochotni platit daně, i kdyby byly paradoxně vyšší, což vidíme na Skandinávii. Že často stačí také snížit náklady občanů a firem, ať už změnou hloupých zákonů, anebo podporou technologií, které domácnostem sníží výdaje, nebo poskytováním levných služeb státu či obce. Příklady už jsem tady v minulosti dával.

Závěrem bych chtěl říct, že hnutí Úsvit bohužel nemůže z těchto důvodů rozpočet podpořit. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí Úsvit.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Mám zde faktickou poznámku pana poslance Plzáka. (Nehlásil se.) Dobře, já vás odmažu.

Budeme pokračovat. S přednostním právem je dále přihlášen pan poslanec Fiala z Úsvitu a po něm následuje pan předseda Fiala z ODS. Máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, jak jsem již k tématu státního rozpočtu na rok 2015 řekl, hnutí Úsvit přímé demokracie odmítá záměr vlády zvýšit celkové zadlužení České republiky. Dovolte mi, abych připomenul, že právě deficit v období relativního hospodářského růstu byl tím, co nás již během krize přivedlo do značných nesnází. To je důvod, proč dnes každý občan České republiky včetně těch nejmenších dluží přes 160 tisíc korun. V roce 2003 se Česká republika těšila 3,6procentnímu růstu ekonomiky, a vláda Vladimíra Špidly přesto prosadila rozpočet pro rok 2004 se schodkem 115 mld. korun. V roce 2006 jsme tady měli 6,8procentní hospodářský růst, a vláda Mirka Topolánka přesto protlačila rozpočet s deficitem 91 mld. korun. Potom přišla krize. HDP České republiky se v roce 2009 propadl o 4,1 procentního bodu, a proto se pro rok 2010 schválil vládou Jana Fischera rozpočet, který byl již v minusu 163 mld.

Někdy a některým premiérům se dařilo dostat skutečný schodek rozpočtu mírně pod ten plánovaný, celkový dluh republiky přesto raketově stoupal. Ve zcela nedávné minulosti vláda Petra Nečase při propadu HDP o 1,2 procentního bodu v roce 2012 přesto protlačila tzv. úsporný rozpočet pro rok 2013 se schodkem 100 mld. korun. Následoval rozpočet vlády Bohuslava Sobotky pro rok 2014 s deficitem 112 mld. korun.

Nyní je nám navrhováno, abychom zadlužili republiku o dalších 100 mld. A já se ptám: Kde je, vážení kolegové, naše ponaučení se z minulých let a z minulých chyb? Pokud odhadujeme, že naše hospodářství letos poroste o 2,7 procentního bodu a v příštím roce ještě o 2,5 %, pak je přece dnes čas splácet dluhy. Že je státní správa po vašich předchůdcích v tak dezolátním stavu, že ještě neumíme šetřit? Dobře. Tak co kdybychom se pro příští rok rozhodli, že se alespoň přestaneme zadlužovat.

V roce 1993 - a teď mi dovolte trochu čísel, protože ekonomika je o číslech a státní rozpočty taky. V roce 1993 jsme začínali s dluhem ve výši 159 mld. Pan Klaus odcházel s dluhem 173 mld., pan Tošovský s dluhem ve výši 195 mld., pan Zeman 396 mld. pan Špidla 593 mld., pan Gross 691 mld., pan Paroubek 806 mld., pan Topolánek bilion 178 mld., pan Fischer bilion 344 mld., pan Nečas nám nechal dluh ve výši bilion 683 mld. Jak vidno, politici přicházejí a odcházejí, dluh však roste raketovým způsobem a zůstává občanům. Samozřejmě každý premiér a každá vláda, všichni měli mnoho šlechetných důvodů, proč nás zadlužit, ale faktem zůstává, že krize nekrize státní dluh České republiky se od roku 1993 zdesetinásobil a veřejný dluh republiky již činí 46 %.

Proto se, vážený pane Sobotko, vážený pane premiére, ptám, jaké bude vaše číslo. A já se musím ptát - nejen jako poslanec, ale jako občan České republiky. Prolomíme strop dvoubilionového dluhu? Prolomíme magickou hranici 50 % HDP? Prolomíme za vaší vlády i 60procentní hranici? Kdy a kde se hodláte zastavit, vážená vládo? Kdo a jak již vzniklý dluh splatí? Co budeme dělat, přijde-li nové kolo krize, a my jsme se zase v době hospodářského růstu zadlužovali. Uvědomuje si alespoň vaše vláda to, že takto již dále nelze dělat, protože jednoho krásného dne celý náš stát zkrachuje?

Hnutí Úsvit nepodpoří další zadlužování České republiky a nemůže podpořit ani tento návrh státního rozpočtu. Naopak navrhujeme vrátit tento návrh státního rozpočtu zpět vládě k přepracování s tím, že doporučujeme snížit deficit tohoto státního rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a mám zde s faktickou poznámkou pana poslance Votavu.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Jenom krátká poznámka k vystoupení mého ctěného kolegy z rozpočtového výboru Fialy. Ano, deficit 100 mld. korun, ale to neznamená, pane kolego, vaším prostřednictvím, že se o 100 mld. zvýší státní dluh. Předpokládám, že jste pečlivě četl návrh státního rozpočtu a zjistíte, že vláda deklaruje, že se státní dluh nezvýší, že zůstane na stejné úrovni, jako je letos. Tolik jenom pro vysvětlení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní poprosím pana předsedu Fialu z ODS o jeho příspěvek do rozpravy.

 

Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mně je tedy především líto, že zde není pan premiér Sobotka, protože u tak důležité věci, jako je státní rozpočet, by nepochybně přítomen být měl. Navíc jsem k němu chtěl mluvit, protože to, co je tady předloženo, je takový typický socialistický rozpočet. Není to rozpočet prorůstový, ale je to přerozdělovací rozpočet, který bere všem a dává jenom někomu. Já se obávám, že pan premiér Sobotka dovolil, aby jeho vláda dělala stejné chyby, jako dělal v době, kdy byl on sám ministrem financí. Mě tady napadá ten známý výrok Franze Josefa Strausse na adresu sociálních demokratů, který řekl: Dnešní socialisté se nijak nezměnili ani se nepoučili z minulosti. To, co dělali špatně, nezapomněli a to, co je moudré, se nenaučili. Bohužel na tomto rozpočtu se to v plné míře projevuje a já vysvětlím proč.

Je to samozřejmě první rozpočet Sobotkovy vlády a tato vláda opatření a zákony, které přijímá, přijímá s tím, že zpravidla začnou platit v roce 2015, takže nic, co se v ekonomice odehrává, není zatím výsledkem působení této vlády, ale naopak je to působením vlád předcházejících a i díky tomu jsme v takové ekonomické situaci - samozřejmě díky vnějším podmínkám -, že vláda má pro sestavování rozumného rozpočtu vlastně dobré předpoklady. A ona je nevyužívá.

Připomeňme si některé ty dobré ekonomické předpoklady. Tak HDP bude poprvé v historii vyšší než 4 000 mld. korun a očekává se, že i příští rok poroste HDP o 2 až 3 %. Pozitivní je také samozřejmě to, že klesla nezaměstnanost, tento trend má podle výhledu nadále pokračovat. Pozitivním faktem je samozřejmě také rostoucí spotřeba domácností, která by se měla držet nebo vyrůst v příštím roce. Oproti těm vládám, na kterých se třeba podíleli občanští demokraté, tak má současná vláda 4 procentní body růstu HDP k dobru. To dělá dodatečných více než 50 mld. korun příjmů do státního rozpočtu. Ale vládě to nestačí, vláda přesto plánuje schodek o 20 mld. korun vyšší, než měly vlády, ve kterých byla Občanská demokratická strana.

Tedy jednoduše řečeno, vláda má obecně dobré podmínky pro to, aby v dobrých časech splácela dluhy, investovala do dopravní infrastruktury, do podnikání, vzdělávání, výzkumu, inovací a také aby připravila naši zemi na příchod horších časů. A horší časy mohou přijít. Já nevím, ten rozpočet vypadá, že předpokládá trvalou konjunkturu. Možná se vláda tak věnovala jeho sestavování, že zapomněla číst zahraniční média, zahraniční analýzy, protože okolní země, jako je třeba Německo, a i některé vzdálenější, jako je třeba Francie, počítají nově s možností hospodářského poklesu a připravují se na to. Ale to Sobotkova vláda nedělá. Sobotkova vláda bezhlavě rozdává a neinvestuje. A z čísel, které tady máme k dispozici a se kterými jste se, doufám, všichni, kteří pro to chcete hlasovat, seznámili, tak je zjevné, že ten rozpočet není investiční, ale je přerozdělovací. Všem bere a vybraným dává.

Já jsem se hodně snažil pochopit, v čem ten rozpočet je tak investiční, a to je vlastně ta hlavní argumentace, se kterou vláda i pan ministr financí přichází - že nám předkládá investiční rozpočet. Pan ministr Babiš dokonce na konci června řekl: konečně budeme investovat, s tím, že by se měla rozběhnout stavba dálnic, investice poputují i do dalších odvětví. Musíme investovat, říkal pan ministr Babiš, s tím, že podle jeho představ by mohl být vyrovnaný státní rozpočet v roce 2017. K tomu směřujeme, takový je cíl, abych tady přesně citoval jeho slova. Když se ale podíváme na plánované investice, tak jak je máme v tomto předloženém rozpočtu, tak vidíme, že se jedná o 75,6 mld. korun, a to je o 26 % méně, než byly investice v roce 2013, kdy jsme se tedy rozhodně takto dobrým ekonomickým parametrům jako Česká republika netěšili.

No a když tedy máme očekávané dobré příjmy, když máme dobrou ekonomickou situaci, když nám všechno roste, ale neinvestujeme, a zjevně neinvestujeme více, než jsme investovali v minulosti, dokonce investujeme méně, tak se ptejme, kam ty finanční prostředky jdou. Samozřejmě že jdou podle charakteristiky rozpočtu, kterou jsem tady udělal na začátku, to znamená, že to je přerozdělovací socialistický rozpočet, tak jdou přesně tam, kam by jít neměly, a zvyšují se položky, které by se zvyšovat neměly.

Podívejme se například, co se zvyšuje. Zvyšují se běžné výdaje na provoz úřadů, zpravidla o 8, 8,5 %. Zvyšují se výdaje na činnost vlastních úřadů, meziročně vzrostly o 15,6 % a tvoří 20,5 % celkových běžných výdajů. Celkový nárůst běžných výdajů třeba jenom na Úřadu vlády je 8,5 %. Plošně rostou platy úředníků a dalších zaměstnanců místo toho, aby se počet úředníků redukoval a aby se lépe odměňovali ti, kteří opravdu dělají dobrou práci. Jenom výdaje na platy úředníků tady rostou o 6,5 % a samotný Úřad vlády - jenom Úřad vlády - vyplatí na platech o 55 mil. více než v letošním roce a přitom zaměstnává navíc dalších 43 lidí. Ale to je jenom jeden z příkladů, kde se plýtvá a kam ty peníze, které chybí na investicích, vlastně jdou.

Další charakteristika toho rozpočtu nebo toho, co dělá Sobotkova vláda, je, že se nám zvyšují mandatorní výdaje. Jsou na historicky nejvyšší úrovni a tvoří 58,5 % rozpočtu. A tady ty mandatorní výdaje samozřejmě tvoří růst důchodů, sociální dávky, ale také třeba příspěvky na sociální důsledek restrukturalizace ve výši 11 %, podpora nezaměstnanosti, kde taky rostou ty finanční prostředky, i když nezaměstnanost čekáme nižší. Samozřejmě platby do veřejného zdravotního pojištění rostou o 2 mld., protože jste předtím zrušili poplatky, a rostou samozřejmě i dotace. Na této schůzi máme materiál, který navyšuje investiční pobídky pro zahraniční firmy na 11,6 mld. ročně. Pro velké zemědělce jste nedávno schválili zelenou naftu, tam jste schválili dotaci pro ztrátové OKD, čili formou dotací také utrácíte ty finanční prostředky, které by se daly použít jinak.

Jeden příklad, co se naopak nezvyšuje a co by se tedy rozhodně zvyšovat mělo, a to jsou již zde zmíněné prostředky na výzkum a vývoj. Oproti roku 2013 dostanou naši vědci o 5 mld. Kč méně, podíl výdajů HDP na výzkum dosáhne v roce 2015 0,83 % HDP, což je pokles, protože v roce 2013 jsme už dosáhli 1 % HDP.

Neposilují se ani výdaje na další potřebné investice. Zmínil jsem výzkum, musím zmínit také dopravní infrastrukturu. Ale investice, které má vydávat Ministerstvo dopravy, nejsou vyšší a národní zdroje, které do toho dáváme, jsou stejné. Vláda přitom plánuje vybrat na daních o 30 mld. Kč více, ale tyto peníze by přece měla právě využít na posílení investic, a ne je projíst a rozdat, jak tady vláda v tomto rozpočtu plánuje. Mě tady, když se na ten rozpočet dívám, na jeho strukturu a na příjmy a výdaje, napadá ten starý známý citát prezidenta Ronalda Reagana, který jednou řekl: "Vláda je jako batole - neomezená žravost na příjmové straně, nulová odpovědnost na výdajové straně." A to je přesně obraz toho, jak je sestaven tento rozpočet. Vláda si tady populisticky nakupuje voliče z peněz daňových poplatníků, upřednostňuje zájmy úzkých skupin, ale neinvestuje a nedává přednost většině občanů České republiky. Lépe by udělala, kdyby ty peníze nechala občanům, protože ti lépe vědí, jak s tím mají nakládat.

Hlavním argumentem, a to jsme tady slyšeli, pro neodpovědný stomiliardový deficit tohoto rozpočtu v době hospodářského růstu mají být investice. Ale jak jsem se tady pokusil ukázat, tak je zcela evidentní, že tato teze není pravdivá. Ještě jednou připomínám, a zaznělo to tady už také, že v roce 2013 skončil státní rozpočet se schodkem 81 mld. Kč, ale investice přitom dosahovaly 97 mld. Kč. A tento rozpočet, který plánuje schodek ve výši 100 mld. Kč, počítá s investicemi pouze ve výši 75,6 mld. Kč, a to se ho odvažujete nazývat proinvestičním, prorůstovým rozpočtem.

Vláda rozdává peníze, tváří se, že jich má dost, ale neříká nám pravdu. Nemá žádné řešení pro problémy, které přicházejí, žádné řešení pro problémy s důchody, žádné řešení na podporu růstu ekonomiky, nechystá se stavět, zjevně se nechystá stavět nové dálnice, dopravní infrastrukturu, investovat do kvalitnějšího zdravotnictví, nepodporuje výzkum a vývoj.

Dámy a pánové, pro takto sestavený rozpočet nemohou poslanci Občanské demokratické strany zvednout ruku. Naopak, občanští demokraté budou navrhovat vrácení tohoto zákona k přepracování.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Holík a druhou faktickou poznámku má pan poslanec Zavadil. Máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Dámy a pánové, dobrý den. Pane předsedající, také dobrý den. Já si jenom dovoluji zadat několik dotazů.

Víceméně souhlasím se slovy pana Fialy. Mám k němu jednu jedinou připomínku. Za vlády socialismu byl rozpočet vždy vyrovnaný, někdy dokonce s mírným přebytkem.

Ale teď to důležitější. Víte, jsem z Valašska, čili to je česko-slovenské pomezí, možná, že tam trošičku pomaleji chápeme. (Hluk v sále se zvětšuje.) Z toho důvodu jsem se chtěl prostřednictvím pana předsedajícího zeptat tady pana kolegy Votavy, jak dokážeme udělat schodek 100 mld., a přitom aby se náš dluh nezvýšil. Já se přiznám, docela by mě to zajímalo, protože pokud toto umění mi někdo prozradí, docela rád bych si také zlepšil rodinný rozpočet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní další faktická poznámka pana poslance Zavadila.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Hezký dobrý den, dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, vážený pane předsedající. Pohledem do lavic TOP 09 jsem zjistil, že tu není pan předseda, pardon, pan místopředseda Kalousek, ale předseda klubu. Dovolil bych si reagovat na několik poznámek. Á, už vchází.

Já považuji za nehoráznou drzost mluvit o těchto věcech, aniž bychom to dali do určitých souvislostí. Tu nehoráznou drzost říkám proto, protože dneska se bavíme o schodku 100 mld. Kč. Těch 100 mld. Kč vzniklo tehdy, když se v roce 2007 připravoval rozpočet pro rok 2008, a u toho tehdy byl pan Topolánek, pan Nečas a tehdejší ministr Kalousek. Zavedením rovné daně, těmi všemi věcmi, které se udělaly, snížením daně z příjmu právnických osob, jsme dostali deficit do státního rozpočtu na úroveň více než 100 mld. Kč. Tehdy, když jsme se spolu hádali, a my jsme se spolu hádali často, ale to neznamená, že spolu nemůžeme mít rozumné vztahy, tak přiznal 70. Já tvrdím, a my jsme to měli propočítané, že to bylo 100. To je totiž těch 100 mld. Kč, které s sebou táhneme od té doby. To chci podotknout.

A pak k tomu roku 2012. Prostřednictvím předsedajícího pane ministře, vy jste v roce 2012, když jste nastavoval rozpočet, nebo pro rok 2012, tak následovaly dva balíčky. Dobře si na ně pamatujeme. Ten první byl, tuším, 24 mld. a ten druhý byl o něco víc, takže v té době se šláplo takovým způsobem na brzdu ekonomiky, že to skutečně vyvolávalo tyto problémy, které to vyvolalo - snížení spotřeby, snížení platů policie, snížení platů zdravotních pracovníků a všech těch skupin - a které se teď tato vláda snaží napravovat. To přece není nenormální. To je přece správné! Koneckonců i pan Okamura ve své podstatě řekl, že tomuhle rozumí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale s faktickou poznámkou jste měl dvě minuty. Váš čas vypršel.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Já už končím. Čili já chci jenom říci, že ta demonstrace nebyla proto, že se jedná o investice. Ta byla proto, že jsme chtěli protestovat proti důchodové reformě, proti věcem, které se týkají zdravotnictví atd. atd.

Končím, omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Prostřednictvím pana předsedajícího pane předsedo výboru, při vší hluboké úctě a přátelství, které k vám cítím, vy jste mi teď vyčetl, že jsem razantně snížil daně. Ano, udělal jsem to. Ale prosím, zkoordinujte tento argument se svým předsedou strany a s předsedou hnutí ANO 2011, kteří mi vyčítají, že jsem razantně zvýšil daně. Musíte si ujasnit, jestli jsem ty daně zvyšoval, nebo snižoval. Nemáte v tom úplně jasno.

A co se týče těch škrticích výdajů, co chcete odpovědět na to, že plánujete investovat mnohem méně, než jsme investovali my v době nejhlubší krize? Co na to můžete odpovědět? Já jsem teď předal návrh usnesení, kde prosím Poslaneckou sněmovnu, ať se vzpamatuje, ať neprojídá budoucnost a ať vládě uloží navýšit objem investic z národních zdrojů alespoň na úroveň roku 2012. To je ta úroveň, proti které jste protestovali, že je nízká. Tak my jenom chceme, abyste to na tuhle úroveň navýšili.

Proboha, aspoň v té argumentaci zkuste být trochu konzistentní!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde tři přihlášky do rozpravy s přednostním právem. První je pan zpravodaj Votava, po něm pan předseda Stanjura a po něm vicepremiér Babiš. Dobře, pan vicepremiér má faktickou poznámku.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já jsem jenom chtěl odpovědět panu Fialovi, on znovu mluvil o zadlužování. Prosím vás, přečtěte si rozpočet.

Panu Holíkovi vysvětlím, jak je to se zadlužováním. Zopakuji znovu čísla. Dluh 31. 12. 2013 je 1 683 mld. Dluh koncem roku 2015, tudíž 31. 12. 2015, je 1 683 mld. 1 683 mld. - dvakrát je stejné číslo. To znamená, že dluh se nezvyšuje.

Také bych vás chtěl informovat o tom, že státní rozpočet, zákon na rok 2014, je 112 mld. a vidím ho na 80. Tudíž ušetřím 32 mld.

Panu Holíkovi sděluji, jak je to možné. Jednoduše. Že jsme začali řídit likviditu státu. To jsou stejné peníze, které tam ležely na účtech, a vy jste se mi všichni smáli, jaký jsem hlupák, že neznám, jak se řídí likvidita státu. Začal jsem ji řídit, a dokonce na euroinvesticích vyděláme asi 150 mil. Já tomu rozumím, že nerozumíte, že je stejný dluh a je deficit asi 80 a příští rok plánujeme 100, ale neznamená to, že 100 bude. Já se budu snažit, aby bylo míň. Ale dneska to vypadá na 100, je to o 20 míň, než to bylo. A jak je to možné? No možné je to tak, že státní pokladna, kterou všichni tak chválí, je stále málo funkční. A pokud bychom to měli stejné, jako to dělají privátní firmy, ten cash pooling, že máte 300 firem a některé firmy mají peníze na účtech a druhé mají úvěry a kontokorenty a někdo tam sedí a páruje to, tak vám můžu říct, že kromě 1 683 mld. dluhu, který jsem mimochodem teď snížil, naposledy jsme to hlásili, o 330 mil. se snížil, myslím, koncem září -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane vicepremiére, já se omlouvám, faktická poznámka je na dvě minuty.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Ještě domluvím. Kromě dluhu ještě další státní instituce mají na účtech 133 mld. Kdybychom to dali spolu, tak by dluh byl jenom 1 550. Je to o řízení dluhu, o tom, že by to někdo řídil. Já jsem to začal řídit, a proto je možné, že se nenavyšuje dluh.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vaše dvě minuty, pane vicepremiére. Omlouvám se. Skutečně respektujte, když máte faktickou poznámku, ať už mluví kdokoli, aby to byly dvě minuty. Chcete-li, aby váš projev byl delší, hlaste se do řádné rozpravy. Děkuji, že to budete respektovat.

Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Ano, pane ministře, všichni s vámi doufáme, že letošní deficit skončí na 80 mld., proto příští rok, byť plánujete hospodářský růst, plánujete deficit 100 mld. s bezprecedentně nízkými investicemi. To je mimořádně odpovědná rozpočtová politika. To za prvé.

Likviditu státního dluhu jste řídit nezačal. Tu začali řídit vaši předchůdci, protože projekt státní pokladny vstoupil v platnost k 1. 1. 2013 a díky němu již ten rok jsem mohl snížit dluhovou rezervu o 110 mld. a nominální dluh poklesl. Že v tom pokračujete, to je dobře. Ne úplně všechny projekty jste zničili, v tomto pokračujete a je dobře, že se likvidita státu bude řídit lépe a lépe, protože projekt státní pokladny má náběhovou křivku čtyřletou. Pokračujete jenom v tom, co někdo před vámi začal. To je první poznámka.

Druhá poznámka. Tím, že budete moci opět snížit dluhovou rezervu a operacemi státních finančních aktiv snížit nominální dluh, to neznamená, že snížíte závazky. Nesnažte se lidem v této zemi vysvětlit, že když vydáte o 100 mld. víc, než přijmete, že jim ty závazky nevzniknou. To jsou účetní operace, jsou to legitimní účetní operace, já bych je udělal taky, ale prosím pěkně, neoblbujte přitom lidi a neříkejte, že snižujete závazky. (Potlesk z řad TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Skutečně faktická. Pan ministr financí říkal, že letos ušetří a schodek bude 80 mld., ale když vyberu víc daní, což se děje, tak to není žádné šetření, to je třeba říct. Kdyby se proti plánovanému rozpočtu - a my víme, že to byla jiná vláda, která ho navrhovala, tady prosadila, i když vašimi hlasy. Kdyby se o těch 32 mld. snížily výdaje, tak byste měl pravdu, že jste to ušetřili. Ale nemůžu do úspor, a to se mnohdy ve veřejné debatě děje, není to dneska ani poprvé, a obávám se, ani naposled, že do úspor se započtou zvýšené daně, které zaplatí daňoví poplatníci. To nejsou žádné úspory. To je, že daňoví poplatníci zaplatili více. Ano, tím pádem může být schodek nižší a to je dobře.

Ale vláda říká: budeme víc spořit, zlepšíme výběr daní, bude to lepší, než to bylo, letos to bude 80 mld. a příští rok 100 mld. O číslech investic jsme tady dneska už mluvili několikrát. Nemá cenu si pořád říkat, že 75 mld. není 100. To vědí všichni. A jsou to čísla z návrhu státního rozpočtu, nejsou to čísla z opozičních lavic. Je to tabulka číslo 4, je to na 8. straně sešitu, který se jmenuje Zpráva o státním rozpočtu, a jsou to vaše údaje, to nejsou opoziční údaje.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní přistoupíme k těm, co jsou přihlášeni do rozpravy s přednostním právem. První je pan zpravodaj Votava, pak se táži pana Stanjury - ano. A pan vicepremiér Babiš s přednostním právem je také přihlášen? Máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, pokud chceme skutečně pochopit zásadní kvalitativní změny, které jsou obsažené v předkládaném rozpočtu na rok 2015, a je pravda, že to je skutečně první vlastní rozpočet současné vládní koalice s účastí sociální demokracie, tak se musíme vrátit k původním rámcům rozpočtového výhledu na rok 2015, tento rámec byl součástí rozpočtu 2014. Právě porovnáním těchto dvou návrhů se ukazuje zásadní kvalitativní změna v přístupu k rozpočtové politice mezi současnou a předchozí vládní koalicí. Změny, na které se možná při boji v přímém přenosu, v uvozovkách, o výši jednotlivých rozpočtových kapitol tak trošku neprávem zapomnělo.

Především je třeba říci, že rozpočtový výhled na příští rok pracoval s příjmy 1 bilion 2 mld. 300 mil. Kč, s výdaji 1 bilion 122 mld. 300 mil. Kč, tedy s deficitem 120 mld. Je tedy na první pohled zřejmé, že mezi touto představou a současným koaličním návrhem také došlo k výraznému posunu. Posunu určitě k lepšímu. Samozřejmě, byl standardně aktualizován vývoj příjmů a výdajů podle aktuálního vývoje plnění rozpočtu v letošním roce a také podle nové predikce vývoje ekonomiky na rok 2015. Jako podstatný faktor zvýšení příjmů a výdajů rozpočtu se však ukázala především realizace systémových změn vyplývajících také z programového prohlášení vlády.

Já bych se zde rád na prvním místě zastavil u zrušení daňových zákonů souvisejících se zavedením tzv. jednotného inkasního místa. Samozřejmě, nic proti jednotnému inkasnímu místu jako takovému, smysl tohoto zákona určitě je dobrý, nicméně to, co se vlastně při projednávání tohoto zákona s tímto zákonem stalo, a to, co bylo do tohoto zákona implementováno, tak to určitě bylo velice špatné. Jsou to opatření, která tady dnes opozice napadá, především ústy Miroslava Kalouska, pro údajné zvyšování daní v příštím roce. Tak především v příštím roce se žádnému daňovému poplatníku proti současnému stavu daně nezvýší. To je fakt. A doporučuji, abyste se seznámili s vývojem daňové kvóty, složené daňové kvóty.

Zákon týkající se zavedení jednotného daňového místa je především jednou z takových léček, řekl bych, které nastražil bývalý pan ministr financí Kalousek. Já jsem to nazýval Kalouskovými nášlapnými minami. Tyto návrhy sice předchozí koalice schválila již v roce 2011, ale účet samozřejmě měla platit až nová vláda.

Právě proto také asi s tím takto bylo počítáno. Do platnosti měly totiž vstoupit samozřejmě od 1. 1. 2015. A pokud bychom tyto návrhy akceptovali, tak by veřejné finance z roku na rok ztratily přes 20 mld. korun. To je naprosto zřejmé. Vidím pana kolegu Stanjuru, že i souhlasně pokyvuje hlavou, takže potvrzuje to, co jistě říkám. Fakticky bychom mohli těžko naplnit také celou řadu našich programových cílů. Vláda má program, přihlásila se k určitým prioritám, tyto priority je třeba plnit.

To je však jenom část problémů spojených s tímto zákonem a z mého pohledu bylo mnohem horší, že tento zákon svým - a teď se nebojím říci to slovo - protizaměstnaneckým zaměřením dále deformoval daňový systém České republiky. U zaměstnanců, a tedy převážné většiny daňových poplatníků by totiž jeho uvedení do života znamenalo výrazný nárůst daňového zatížení s evidentním tlakem na pokles čistých mezd a s jasnými odvozenými dopady do státního rozpočtu. O tom už jsem také hovořil. Nelze se tedy divit, že současná vládní koalice se necítí být vázána těmito čtyři roky starými, nezodpovědnými a také reálně neuskutečnitelnými fantaziemi již neexistující vládní koalice, která si tak ráda dávala přídomek vláda rozpočtové odpovědnosti.

Ale já bych se chtěl vrátit k návrhu státního rozpočtu na rok 2015 a k plnění programového prohlášení současné vlády.

Snížení daně z přidané hodnoty na léky, knihy a nenahraditelnou dětskou výživu na 10 % si myslím, že bude určitě znamenat výraznou úlevu pro platby občanů. To se týká především důchodců a rodin s dětmi. K tomu jsme se také přihlásili, to také plníme. Pomůže zdravotním pojišťovnám alokovat více peněz na zdravotní péči. To je myslím také nepochybné. Obdobným skupinám pomůže i zrušení zdravotních poplatků, které bude poskytovatelům kompenzováno. Přímo pro rodiny s dětmi je pak určeno zvýšení daňové slevy na druhé dítě o 200 korun měsíčně a na třetí a další dítě o 300 korun měsíčně. To si myslím, že je výrazná pomoc našim rodinám s dětmi. Zvýšení průměrného důchodu pak o 200 korun, více, než by to odpovídalo ve vládním prohlášení schváleném valorizačním schématu, a znovuzavedení slevy na dani u pracujících důchodců pomůže této skupině občanů výrazně postižené pseudoreformami předchozí pravicové vlády. A je třeba říci, že právě ta předchozí koaliční vláda, ve které seděl pan ministr Kalousek, sebrala daň na slevu právě našim pracujícím důchodcům a je třeba jim ji také vrátit. A je třeba také valorizovat důchody a to zahrnuje i státní rozpočet.

Nebyli to však pouze důchodci a rodiny s dětmi, které přímo postihly tzv. reformní experimenty předchozích vlád. Byly to i platy ve veřejné sféře, které byly předchozími vládami výrazně zatlačeny do reálného poklesu. Dnes bývalý pan ministr Kalousek mluví o projídání. Já nevím, o jakém projídání hovoří. Projídání rozpočtu? Myslí tím samozřejmě platy státních zaměstnanců. Já si myslím, že je naprosto správné jim vrátit to, co jim patří, a to, co jim sebrala předchozí pravicová koaliční vláda. A myslím si, že těch 3,5 %, které dostanou, a dostanou je již od listopadu tohoto roku, si myslím, že je naprosto zasloužené. My přece chceme, aby státní správa byla dobře ohodnocena. Samozřejmě namítnete, aby dobře pracovala. Já s tím naprosto souhlasím. Ano, za peníz, za dobrý peníz, nebo dovedl bych si představit lepší peníz, tedy samozřejmě, ale tomu určitě asi neodpovídá dnešní realita, za přidání určitě také je třeba vyžadovat kvalitu, s tím souhlasím. To však není zdaleka všechno, co v oblasti platů se jistě nashromáždilo a musí se řešit. Chtěl bych zde zmínit samozřejmě i naše policisty, kteří tedy přišli díky předchozí vládě o 10 % na svém platu. Takže my jim nic nenavyšujeme, my se snažíme jim pouze dorovnat to, o co přišli.

Programové záměry koalice se však neprojevují jen v podpoře soukromé spotřeby, protože zvýšení platů samozřejmě je podpora soukromé spotřeby. V zájmu posílení ekonomického růstu se zvyšují prostředky na dopravní infrastrukturu, znovuzavedení systému zelené nafty posiluje oblast zemědělství, v neposlední míře se v návrhu rozpočtu výrazně zvyšuje podíl investic podporujících ekonomický růst. Samozřejmě kritika tady ze strany opozice zazněla, k tomu mohu říci: ano, možná byly v některých rozpočtech předchozích vlád vyšší prostředky na investice, ale otázka je, jak se s nimi nakládalo, jak byly připraveny jednotlivé projekty, tak aby se ty prostředky daly realizovat. V roce 2013 samozřejmě se bývalá koalice bila v prsa, jak snížila deficit na 81 a nějaké drobné, ale je třeba si také říci, čím to bylo způsobeno. Právě to bylo způsobeno tím, že prostředky na investice se prostě nepodařilo realizovat, nepodařilo realizovat proto, protože nebyly připraveny dobře projekty pro jejich realizaci. Toho se chce samozřejmě současná vláda vyvarovat a chce, aby projekty samozřejmě byly tak dobře připraveny, aby se prostředky na investice realizovaly.

Neméně důležité je i to, že všechny ty priority se navrhují realizovat souběžně s poklesem deficitu, o tom už jsem tady hovořil, který tedy bude oproti původně plánovanému deficitu ve výši 120 mld. snížen na 100 mld. korun. O složené daňové kvótě jsem zde hovořil. K zabezpečení programových priorit při zachování schodku 100 mld. se také předpokládá samozřejmě posílení příjmů státního rozpočtu. O tom tady hovořil pan ministr, nebudu to tedy opakovat. Samozřejmě je to i při zapojení prostředků ze státních podniků a účastí, např. zvýšení platby z vydobytých nerostů nebo zapojení prostředků z organizací z resortu zemědělství.

Dámy a pánové, já jsem přesvědčen, že vláda předložila Poslanecké sněmovně dobře zpracovaný rozpočet, rozpočet, který vyváženě propojuje prvky směřující k další nápravě veřejných financí s opatřeními, která výrazným způsobem také napravují celkové ekonomické a sociální prostředí v České republice, že tento rozpočet je maximum možného. Jak jsem jako zpravodaj řekl, rozpočet podpořil i rozpočtový výbor, který tedy doporučil, abychom ty základní parametry - protože v prvním čtení schvalujeme základní parametry, jako jsou příjmy, výdaje, schodek, vztahy k rozpočtům samospráv - abychom tento rozpočet přijali. A já jménem klubu sociální demokracie samozřejmě sděluji, že klub sociální demokracie tento rozpočet podpoří.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Dále s přednostním právem jsou do rozpravy přihlášeni: pan předseda Stanjura, po něm pan vicepremiér Babiš a poté pan poslanec Klaška. Máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejprve pár reakcí na vystoupení pana předsedy rozpočtového výboru. Musím říci za prvé, že souhlasím s tím, že příští rok, pokud by platil zákon, který jsme schválili, by veřejné rozpočty přišly o 20 mld. To je pravda. Těch 20 mld. by zůstalo občanům. To je také pravda. A když říkáme, že jim je vezmeme, tak to je naše interpretace, že se daně zvyšují. Shodujeme se na tom čísle, možná se neshodujeme na tom, že to ještě nebylo účinné, ale platný ten zákon byl. To znamená, kdyby tato vládní koalice - dneska nebo zítra je ten zákon v Senátu, předpokládám, že tam má většinu, že bude schválen Senátem - kdyby tu změnu neudělala, tak příští rok, přesně jak říkal předseda rozpočtového výboru, by veřejné rozpočty, to znamená státní rozpočty krajů, obcí přišly o 20 mld. Ale těchto 20 mld. by zůstalo daňovým poplatníkům.

Pan předseda rozpočtového výboru hovořil o složené daňové kvótě a on samozřejmě zná, jak se počítá. Ani vteřinu bych ho nepodezíral, že neví. V okamžiku, kdy roste HDP, tak autonomně, autonomně klesá složená daňová kvóta. To je naprosto logické a je to správné, jenom to není zásluha žádné vlády, protože když HDP roste, tak složená daňová kvóta prostě klesá. Je to takový ukazatel, který se velmi často používá. O jeho vypovídací schopnosti můžeme vést polemiku, ale souhlasím, že se roky uplatňuje v návrhu státního rozpočtu jak jednoduchá daňová kvóta, tak složená daňová kvóta. Takže o těch 20 mld. se určitě daně zvyšují. Stejně tak v samém návrhu zákona, říkal tady pan předseda rozpočtového výboru, že nikomu se nezvýší daně. Já jsem tady vystupoval ohledně zvýšení daně pro investiční fondy. Podotýkám pro některé a v některých sektorech, nebudu říkat, že pro všechny. Ano, pro tyhle se ty daně taky zvyšují zpět na 19 %.

Pokud pan předseda rozpočtového výboru mluvil o tom, že tam jsou už rozpočtované příjmy například z poplatků z vytěžených nerostů, tak dobře ví stejně jako já, že podle judikátu Ústavního soudu tyto poplatky mají charakter daní. A taky se k nim takhle musí přistupovat z hlediska legislativního procesu, musí být upravena zákonem apod. A současně řekne: My to tady zvyšujeme. A větu před tím řekne: Nezvyšujeme daně. Nemohou platit, pane předsedo rozpočtového výboru prostřednictvím pana místopředsedy, obě věty. Platí jedna nebo druhá. Souhlasím s tím, že v celkovém objemu rozpočtu to není žádná vysoká částka.

Nicméně jsem se ve svém vystoupení, protože jsem se chtěl přihlásit, chtěl vrátit k základním parametrům, o kterých dneska máme vést debatu, to znamená celkové příjmy, celkové výdaje a schodek. Ke schodku toho už zaznělo hodně, možná i k výdajům. Myslím, že debata o jednotlivých výdajích patří na výbory a do druhého čtení.

Mě v tom rozpočtu překvapil mimořádně nízký odhad daňových příjmů. Když se podíváte a srovnáte si schválený rozpočet roku 2014 a návrh rozpočtu 2015 například v DPH, vezmete si čísla, která jsou na webu Ministerstva financí, to znamená plnění mimo jiné i daňových příjmů za devět měsíců, reálně vláda navrhuje nulový růst výběru DPH na příští rok proti roku 2014. A já se ptám proč. Vláda podle mě správně, je to nějaký průměr všech institucí, které dělají makroekonomické prognózy, odhaduje nebo počítá s růstem 2,5 % HDP, to je číslo, na kterém se podle mne s opozicí shodnete, že to je číslo, které odpovídá mnoha odhadům mnoha renomovaných institucí. Což je přibližně 100 mld., když to zaokrouhlím, 2 % HDP. Různí ekonomové se shodují, že zhruba jedna třetina z růstu HDP skončí v daňových příjmech. Tak dejme nějakých 30 mld., ať to neděláme 33,3. Ale vláda nenavrhuje zvýšení výběru DPH. Vycházím z čísel za devět měsíců, kdy proti plánu za devět měsíců je výběr DPH ve státním rozpočtu vyšší o 8 mld., což je předpoklad při normálním průběhu posledního kvartálu, že na konci roku bude plus 10 mld. proti plánu, to si myslím, že není žádné vymyšlené číslo. A uvidíme za 14 dnů, jaká budou čísla za deset měsíců. Ale současně vláda navrhuje na příští rok zvýšení DPH proti plánu roku 2014 o 10 mld. Přitom vláda má k dispozici čísla o plnění rozpočtu za prvních devět měsíců, nebo osm, kdybych chtěl říct v okamžiku, kdy vláda projednávala návrh státního rozpočtu. Nebo šest v okamžiku, kdy se ten materiál tvořil, kde to číslo bylo ještě vyšší ve srovnání s předchozím rokem a s plánem.

Takže můj dotaz zní: Proč jsou daňové příjmy minimálně v položce DPH a v položce daň z příjmů právnických osob tak nízké vzhledem k plnění? Samozřejmě, že nás napadá politická odpověď. Vláda si tady vytváří polštář. Moc dobře si je toho vědoma, že příjmy budou vyšší. A příští rok někdy v tomto období bude říkat: My jsme hospodařili lépe, protože jsme plánovali schodek 100 mld. a ten schodek bude možná 80 mld. To by platilo v okamžiku, jak jsem říkal před chvíli ve faktické připomínce, kdyby se snížení schodků dělalo na straně výdajů. Ne na straně příjmů.

Takže dotaz na předkladatele i pana zpravodaje, zda jsou si jisti, že ta čísla jsou realistická. Zda nejsou uměle snížena v těch kapitolách daňový příjem. Protože výsledky za devět měsíců rozpočtu za rok 2014 napovídají tomu, že vlastně prognózujete stejný výběr DPH při růstu HDP a při tom, že se - a vláda se snaží, to nijak nepopírám, přijmout některá opatření, aby se zlepšil výběr. Takže to jsou dva důvody, aby výběr v celkové sumě byl vyšší než v letošním roce. Přesto v tom návrhu rozpočtu to číslo s tím nepočítá.

A druhá věc. Velmi často vládní činitelé mluví o zvýšených investicích. Pan předseda rozpočtového výboru říkal: Jedna věc byla plán a druhá věc byla skutečnost. Já myslím, že je třeba s tím souhlasit. Ale v tomto sešitu Zpráva k návrhu státního rozpočtu na straně 8 je tabulka číslo 4, a když si vezmeme kapitálové výdaje, tak tam není plán za rok 2011, 2012, 2013, ale skutečnost. Já si z hlavy nepamatuji, jaký byl plán v roce 2011, ale při hodnocení toho čísla, které předkládá vláda, si čteme: Kapitálové výdaje, skutečnost 2011 119 mld., skutečnost 2012 necelých 114 mld., skutečnost 2013, to je loňský rok, 102 mld. A teď máme plán. Logicky. Na rok 2014 74,3. A na rok 2015 75,6. Současně ale vláda, když to kritizujeme, říká: Ono to číslo vlastně neodpovídá realitě, my to číslo budeme navyšovat. Tak dotaz zní: Proč to zvýšené číslo už v tom návrhu státního rozpočtu není, když vláda už dneska ví, že to číslo bude vyšší? A zkusím vás požádat o prognózu, až se budeme bavit o skutečnosti roku 2015, jestli odhadli tu skutečnost, že skutečnost bude na úrovni roku 2013, to znamená plus 27 mld. proti plánu. Nebo bude ve skutečnosti podle roku 2012, to znamená skoro plus 40 mld. To podle mě jsou zajímavá čísla.

A když se tak velmi často mluví, a mluvil o tom i pana ministr v úvodním slově, kdy třeba říkal o těch výdajích na železnici, když to řeknu zjednodušeně, dotace, zjednodušeně, zůstává vlastně stejná plus inflační položka na kraje. To je logické, pokud vláda odkládá otvírání trhu. Pak je logické, že to číslo prostě nebude nižší. A my tedy kritizujeme, že se otvírání trhů odkládá, protože to přináší dva efekty. A známe to z té trati Ostrava-Praha. Za prvé snížení peněz, které je potřeba, které stát dává do železniční dopravy. A za druhé, a to je neméně důležité, ne-li důležitější, snížení cen a zvýšení komfortu pro cestující. V tomto případě platí, a máme tu zkušenost už mnohaletou, platí obojí. Stát to stojí (nesrozumitelné) peníze a cestující, což jsou klíčoví v dnešní dopravě na této trati platí mnohem méně než před lety, kdy tam byl monopol. A mají mnohem (lepší) služby, včetně národního dopravce, i ten se velmi zlepšil, je třeba říct, pod tíhou konkurence, že i on snížil ceny a zlepšil služby.

Ale když si vezmeme návrh rozpočtu SFDI, který sice neprojednáváme, ale kde dotace ze státního rozpočtu je v rámci celkových příjmů, a zase si vezmu materiál, je to sněmovní tisk 342, a tam je důležitá položka, která se jmenuje národní výdaje do SFDI. A tady jsme slyšeli o masivním zvýšení. Ale ta tabulka říká něco jiného. Tabulka říká, že v roce 2014, což je letos, bylo 43 mld., loni bylo 44 a příští rok je prognózováno či plánováno 44. To znamená, není to snížení, to by nebylo férové říkat, že se snižují investice z národních zdrojů, ale není to ani zvýšení. Ano, je, o jednu miliardu, z toho většina je na to, že se vybere víc na dálničních známkách, něco na mýtném, něco na spotřební dani. Ale v zásadě ta částka je stejná. Tak nevím, kde berou vládní představitelé, kde mají oporu v číslech, že říkají, že se to razantním způsobem zvýší. Vládní čísla, ať už sněmovní tisk státního rozpočtu, nebo sněmovní tisk, který se týká rozpočtu SFDI, říkají něco jiného.

Já jsem ve svém vystoupení chtěl hlavně poukázat a mluvit o základních parametrech. My jsme přesvědčeni, že celkové příjmy, zejména daňové, jsou podseknuty. Že neodpovídají výhledu ekonomiky. Neodpovídají základním parametrům, na které se odvolává vláda, ani makroekonomické analýze, která je přiložena jako součást tohoto materiálu. A náš dotaz zní logicky: Proč? Proč tam neodpovídá výběr daní? Plánovaný výběr daní prognóze růstu HDP o 2,5 procenta, minimálně v těch dvou položkách, o kterých jsem hovořil, to znamená DPH a daň z příjmu právnických osob. My bychom byli rádi, pokud se bude opravdu snižovat počet nezaměstnaných, to znamená zvyšovat počet zaměstnaných, pak je předpoklad, že i u daně z příjmu ze závislé činnosti by ten výběr měl být vyšší. Mimo jiné je to jeden z argumentů, které vládní koalice používá při zdůvodňování navýšení platů, že část navýšených mzdových prostředků skončí ve státním rozpočtu ať už buď přímo jako daň ze závislé činnosti nebo sociální pojištění, či nepřímo v rozpočtech zdravotních pojišťoven zase jako část zdravotního pojištění.

Musím ovšem souhlasit, a je to naprosto logické, s panem předsedou rozpočtového výboru, který říká, že rozpočet odpovídá vládním prioritám a vládnímu programovému prohlášení. To je myslím legitimní. Ale není se co divit, že pravicová opozice kritizuje program a programové priority levicové vlády. To je naprosto přirozené. Já jsem přesvědčen, že je to pravda, že programové priority s důrazem na spotřebu a přerozdělování se v návrhu rozpočtu jasně projevují. Nám se to prostě nelíbí. My máme jiné koncepty.

Ale ten základní dotaz zůstává. Proč jsou daňové příjmy na tak nízké úrovni? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde přihlášeného posledního s přednostním právem a to je pan poslanec Klaška. Poté budeme postupovat již řádně přihlášenými do rozpravy a připraví se pan poslanec Beznoska a po něm pan poslanec Dolejš. (Poslanec Klaška se diví, že už má jít k mikrofonu, že byl před ním přihlášen ještě někdo jiný.) Pan vicepremiér Babiš svoji přihlášku zrušil, proto máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte, abych i já trošku přispěl do této závažné diskuse o návrhu státního rozpočtu několika poznámkami. Z této diskuse vyplývá, že opozice kritizuje tento návrh státního rozpočtu jako nešetrný, neúsporný, málo peněz na investice, přerozdělovací, projídací a tak dále. K tomu bych chtěl několik poznámek.

První - k ekonomickému cyklu. Obávám se, že dosavadní vládní restrikce minulých vlád nebraly dostatečně v úvahu tehdy aktuální fázi ekonomického cyklu. K tomu existuje takový jeden starý, prastarý příběh o muži, který se jmenoval Josef. Byl ze dvanácti bratrů. Byl velkým oblíbencem svého otce, tak ho ti ostatní bratři prodali do otroctví do Egypta, tehdy starověkého. On se dostal do otroctví k veliteli palácové stráže faraona. Ten faraon měl tehdy nějaké strašidelné sny, které mu nikdo nedokázal vyložit. Až mu je vyložil na návrh velitele palácové stráže tento Josef. Ten mu řekl: Farao, přijde sedm let tučných a potom přijde sedm let hubených. Faraon se ptal: Dobře, ale co budeme dělat? On mu řekl: Postav sýpky v těch sedmi tučných letech, dej všechny přebytky, které budeme mít, do těchto sýpek, a až přijde sedm let hubených, otevřeš sýpky a můžeš vyrovnat neúrodu, sucho, všechno to, co přijde, aby mohl Egypt přežít.

Minulé vlády bohužel právě v té době "neúrody" prováděly ty šetřicí rozpočty, které podvazovaly právě spotřebu. Takto se šetřilo. Ovšem mělo to vedlejší efekt v tom, že do této země a ekonomiky se dostala atmosféra šetření, obav z budoucnosti a podobně, snížila se poptávková úroveň, poptávková základna, firmy měly méně zakázek, omezovaly své výdaje a to samozřejmě vedlo také k omezování zaměstnanosti, propouštění. Byla tady ekonomická celosvětová krize, kterou si prožil celý svět. Když se tento svět, všechny země a zejména naše okolí z ní dostávaly, naše země upadla zpět do této krize díky těmto minulým rozpočtům, které bohužel úplně nerespektovaly daný ekonomický cyklus, a to právě proto, že v letech hubených z těch sýpek nevydávaly, pokud bylo co, ale naopak do nich shromažďovaly.

Chtěl bych tím říci, že z úrovně předkrizové, úrovně nezaměstnanosti 4 %, jsme se o rok déle než okolní země propracovali na nezaměstnanost 7 až 8 %, a to stejně jen díky tomu, že tehdy rostoucí Německo, které je naším největším partnerem i jakýmsi tahounem, tu nezaměstnanost díky programům, jako bylo například šrotovné, poněkud korigovalo. I tak jedno procento nezaměstnanosti v České republice představuje 60 tis. nezaměstnaných. Je dokázáno studií soukromé vysoké školy Unicorn College, že jeden nezaměstnaný v České republice stojí průměrně 120 tis. Kč. Pakliže jsme měli vyšší nezaměstnanost o rok déle o čtyři procenta, náklady na tuto nezaměstnanost byly, když to pronásobíme, 28,8 mld. Kč. Jistě část těchto nákladů jde právě na vrub snižování dluhu a šetření.

Z toho vyplývá, že je tedy třeba respektovat aktuální fázi ekonomického cyklu. Odborné ekonomické kruhy nám říkají, že nastupuje hospodářský růst. Ale s ohledem na různá rizika, která jsou i mimo Českou republiku, je tento růst v počátku, je křehký, a proto je ho stále potřeba podporovat.

Co se týče investic, jistěže proinvestovat se dá pouze tolik peněz, kolik je připraveno veřejných investic nebo investičních projektů. Pokud připraveny nejsou, můžeme do rozpočtu zabudovat jakékoli číslo, výsledek bude potom stejně takový, že lze proinvestovat pouze tolik peněz, kolik je připraveno projektů a veřejných investic. S ohledem na to, že ta příprava trvá nějakou dobu, několik roků, tak je zde spíš otázka na minulé vlády, co dělaly a kolik těch investičních projektů připravily. Nicméně do investic jsou zapojeny národní zdroje. To, co je zde potřeba zmínit, jsou také nároky z roku 2014, z letoška nebo z let minulých. Podle odhadu Ministerstva financí se má jednat o 10 až 20 mld. a také dotace z Evropské unie, těch by mělo být letos zhruba 80 mld. Kč, včetně zemědělských; bez zemědělství asi 50 mld., z nichž podstatnou část bychom mohli proinvestovat, pokud budou nachystané, připravené ty projekty. Pokud ne, já bych se velmi přimlouval za to, abychom aspoň část peněz použili na opravu či rekonstrukci komunikací, což není zatíženo řešením majetkoprávních vztahů a lze to řešit poměrně rychle i tím způsobem, že část těchto peněz pošleme do krajů, do regionů. Aspoň budeme moci jezdit po lepších silnicích.

Věda, výzkum a inovace. Podle našeho názoru je nutno vzít v úvahu efektivnost vynakládaných prostředků. Jestliže investujeme do vědy, výzkumu a inovací celkem zhruba 27 mld. Kč a v patentové ochraně dlouhodobě získáváme pouze 1,7 mld., a to hlavně díky patentům pana profesora Holého, je třeba se zaměřit na efektivitu těchto vynakládaných prostředků. Mám za to, že je třeba podpořit úspěšné obory, v nichž jsme nadprůměrní, a podívat se na ostatní obory, abychom pochopili význam a potenciál.

Spotřeba domácností, tedy to projídání. Já si nemyslím, že by spotřeba domácností byla sprosté slovo. Jde o standardní a důležitou makroekonomickou složku každé země. U nás vytváří zhruba 50 % HDP. Poselství tohoto rozpočtu je také v tom, že tato vláda a tento návrh státního rozpočtu obrací atmosféru jakési nedůvěry a skepse v další hospodářský vývoj do atmosféry konce ekonomické krize a povzbuzení spotřeby domácností a jejich soukromých investic. Tedy je zde snaha vrátit důvěru v budoucí ekonomický vývoj. Jde o jakýsi signál, protože ekonomika někdy o těch signálech je. Je třeba podtrhnout také to, co už zde říkal pan předseda rozpočtového výboru, že se lidem vrací část nadměrné finanční restrikce, protože oni to byli, kteří nesli na svých bedrech tíhu ekonomické krize.

Jakkoli KDU-ČSL není pro nadměrné zadlužování, považuje tento návrh rozpočtu v současné fázi ekonomického cyklu jako přiměřený, prorůstový, protože svou základní strukturou podporuje hospodářský růst a jeho stabilizaci, a tím podporuje i zaměstnanost. Návrh rozpočtu také přiměřeně reaguje na procyklické škrty minulých politických vlád, které přispěly k návratu ekonomické recese v letech 2011 až 2013. Proto KDU-ČSL bude souhlasit s návrhem tohoto rozpočtu.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. A nyní přistoupíme k řádné rozpravě. První je přihlášen pan poslanec Beznoska, po něm se připraví pan poslanec Dolejš a poté pan poslanec Zahradník a další. Takže já poprosím pana poslance Beznosku.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, dámy a pánové, téměř vše podstatné, si myslím, že tady zaznělo. Názory se samozřejmě různí podle toho, kdo je příslušníkem koalice a kdo patří k opozici.

Předložený návrh státního rozpočtu není dobrý. To, co je tam řekněme velmi nepříjemné, je, že obrací nastolené trendy z posledních let, tzn. že otáčí českou ekonomiku k politice dalšího zadlužování. Navržený rozpočet rovněž vybírá z kapes našich občanů více peněz s naivní představou, že stát dokáže hospodařit lépe než oni sami. Suma sumárum, tento rozpočet České republice neprospívá.

Státní rozpočet je připraven v období, řekněme, velmi příznivé hospodářské situace. Ta situace je samozřejmě nastolena především vnějším ekonomickým prostředím, ale i - a to bych připomněl - odpovědnou hospodářskou politikou předešlých vlád, které snižovaly v obtížné vnější ekonomické situaci schodky státních rozpočtů a podle mého názoru se ctí překonaly nástrahy celosvětové hospodářské krize. Tenhle ten trend se bohužel obrací. Dokonce - a slyším to z úst některých vládních představitelů - si vláda chce řekněme přivlastnit hospodářský růst. Kdo se v ekonomické oblasti pohybuje, ví, že v ekonomice existuje efekt zpoždění, a jelikož většina opatření, která dělá současná vláda, začne platit až v roce 2015, je zřejmé, že za současný růst, pokud vůbec se na něm někdo podílel, tak mohou především minulé vlády.

Česká republika v příštím roce poprvé ve své historii přesáhne v ukazateli hrubý domácí produkt hodnotu 4 000 mld. korun. Poroste ekonomika velmi pravděpodobně o 2,5 %, ale spíše ještě o něco více. S oživením ekonomiky a samozřejmě s určitým zpožděním se objeví snižování nezaměstnanosti, což je další pozitivní efekt. Velmi pozitivní zprávy přicházejí z České národní banky. Drží se stabilní velmi nízká míra inflace a pro investory se udržují výhodné nízké úrokové míry. Na světovém trhu komodit se očekává pokles cen. Prostě máme ideální podmínky pro to, abychom udělali některé systémové změny, a bohužel, bohužel tato vláda těchto podmínek nehodlá nějakým způsobem využít. Nechce vykročit na cestu snižování minulých ekonomických zátěží a nebo tou druhou variantou, a to bych také pochopil, že by se rozhodla masivně investovat. Ani jedno z tohoto neplatí, žádné reformní systémové změny v oblasti financí se nekonají.

Vláda místo snižování schodku státního rozpočtu s cílem nebo s vykročením k perspektivě rozpočtu vyrovnaného, měla by se chovat s důrazem na kritérium snižování strukturálního deficitu, tak navrhovaným rozpočtem naopak deficit vládního sektoru zvyšuje, a to až na 2,3 % hrubého domácího produktu, přičemž strukturální deficit, tedy ten deficit, o kterém vláda svým rozhodnutím jasně a jednoznačně rozhoduje, dosáhne v roce 2015 1,8 % hrubého domácího produktu. A k tomu si postavte ty nepříjemné věci a čím je to způsobeno. Jsou to většinou nesystémová opatření, jako je zelená nafta, třetí sazba DPH, rušení regulačních poplatků atd. atd.

Samozřejmě příznivé pro vládu, a to určitě tak je, je velmi dobré ekonomické prostředí. To znamená, připomenu, že 1 % růstu HDP v našich parametrech znamená dodatečný příjem zhruba 12 mld. korun. Z tohoto bonusu tedy vláda načerpá zhruba 45 mld. korun oproti vládám s účastí Občanské demokratické strany. K tomu si připočtěte dalších 20 mld., o které se zvýší schodek státního rozpočtu, a dostáváte se někam na rozdíl 65 až 70 mld. korun. V návrhu rozpočtu jsem našel i některé skryté formy dalšího zadlužování. Uvedu příklad: Státní fond životního prostředí s příjmy 1,5 mld. a výdaji 3 mld., což je deficit 1,5 mld., Státní fond rozvoje bydlení, kde výdaje budou čtyřnásobkem příjmů tohoto fondu, a dalších 8 mld. schodku se vytvoří na Fondu privatizace. Čili pořád se bavíme o tom, že dochází k příkrému rozporu mezi tím, co je veřejně deklarováno, tam mám na mysli to šetření, s tím, jak je nastaven tento rozpočet. Dokonce i v jedné příloze materiálu, a sice v příloze H, je uvedeno, a já to volně odcituji, že návrh nerealizuje dodatečné restrukturalizace na výdajové straně veřejných rozpočtů. Je zde vysoký podíl mandatorních výdajů a z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí jsou potřebná systémová opatření. - Já se tedy ptám, když toto je konstatováno v samotném vládním materiálu, proč my bychom měli tento materiál schvalovat?

Velkým problémem na výdajové stránce jsou samozřejmě mandatorní výdaje. Ty v příštím roce vzrostou na rekordních 713 mld. korun, což je mimochodem o 42 mil. korun více než v posledním roce vlády s účastí Občanské demokratické strany. Mandatorní výdaje tak dosáhnou hodnoty téměř 60 % celkových výdajů a to je věc, která je velmi nebezpečná. Celá řada z těch mandatorních výdajů jsou výdaje zbytné. Je potřeba o tom přemýšlet.

My jsme tady slýchali a slyšíme to od pana premiéra, od pana ministra financí, jak se bude šetřit, a vždycky je nejlepší dávat vlastní příklad. Znovu jsem si našel některá čísla, se kterými bych vás tady seznámil. Například činnost vládních úřadů naroste na rekordních 81 mld. korun, tzn. je to zhruba nárůst o 16 % oproti minulému roku. Zvyšují se výdaje provozní, běžné na Úřadu vlády o 8,5 %, zvyšují se běžné výdaje na Ministerstvu financí atd. atd. Čili o šetření v tomto případě nemůže být řeč. A jakkoli zvyšujeme dramaticky výdaje, tak bohužel, a o tom byla řeč mými předřečníky, investiční výdaje se nezvyšují. Sumu 75,6, která je plánována, a jakkoli jsem tady slyšel, že to nebude číslo definitivní, já považuji za velmi nízkou. Je v příkrém rozporu s tím, co je tvrzeno veřejnosti. Kdybychom to vzali absolutně, 75,6 mil. korun, je to pokles proti roku 2013 zhruba o 25 % a to je docela zásadní.

Ze strukturálních změn, které jsme slýchávali, investice do infrastruktury, rozpočet - žádné navýšení tam nevidím. Co se týče výdajů na školství, naopak dochází k poklesu. O vědě, výzkumu a inovacích hovořil pan kolega Klaška. Já rozumím tomu, že se snaží nějak popsat, že by se měly poměřovat vstupy s výslednými efekty. Ale pokud bychom to takto viděli, tak by to znamenalo, že vždycky tenhle parametr budeme snižovat, a pak efekty nebudou, pane kolego, vůbec žádné. Investice do vědy, výzkumu a inovací by měla být jednoznačná priorita a je to velmi dobré prorůstové opatření.

Rozpočet se prostě chová tak, že vybereme více peněz od občanů. Jakkoliv je ekonomika ve fázi velmi solidního ekonomického oživení, vytvoříme další stomiliardový schodek, abychom pokryli především své sliby, které jsme měli v koaličním prohlášení. Z tohoto pohledu já rozpočet nemohu a nepodpořím.

Ještě jedna věc, kterou potvrdím slova pana kolegy Stanjury. Rovněž se domnívám, že zejména v položce daň z přidané hodnoty a daň z příjmu právnických osob je příjmová stránka státního rozpočtu významně podhodnocena. Je to podle mého názoru takový ten typický polštář, který si ministr financí dělá. Dělají to všichni ti, kteří zpracovávají rozpočty, ale v téhle položce si myslím, že 20 mld., o kterých tady byla řeč, a byl to návrh myslím pana kolegy Kalouska, že by se měl návrh rozpočtu vrátit k přepracování s parametrem, že schodek rozpočtu by se o 20 mld. měl snížit, tak si myslím, že tady bychom to našli velmi jednoduše. Prostě bychom do příjmové stránky na DPH a na dani z příjmů právnických osob dali jenom reálná čísla. Čili rozpor mezi proklamovaným šetřením a proinvestiční politikou a čísly, která jsou ve státním rozpočtu, je docela značný.

Já se přikloním k těm, kteří s rozpočtem samozřejmě souhlasit nemohou. Dokonce si myslím, že by si zasloužil, abychom ho vrátili vládě k přepracování. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Votavy.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Jenom reakce na kolegu předřečníka.

Samozřejmě že každá vláda by měla plnit své programové prohlášení a priority, které má v programovém prohlášení, promítat do rozpočtu. To si myslím, že dělá každá vláda. Neustále se tady skloňuje zadlužování. Tato vláda bude opět zadlužovat stát. Ono to sedí z pravé strany Sněmovny, když se tady něco takového říká. Jenom bych připomněl, že v roce 2006 činil náš státní dluh 800 mld. a nějaké drobné a dnes, nebo v roce 2013, abych byl konkrétnější, činí 1 bil. 680 mld. To je dvojnásobek, přátelé. Takže jestli nás tady chcete mentorovat o tom, jak nakládat se státním dluhem, se státním rozpočtem, nezadlužovat zemi, je třeba se také podívat, jestli nemáte tunu másla na hlavě vy.

Pan ministr tady vysvětloval, jak to se zadlužením bude, že v podstatě ambicí této vlády je stabilizovat státní dluh na výši, která je letos, a to efektivním zapojením disponibilních prostředků likvidity státu prostřednictvím státní pokladny. Pan poslanec Kalousek, kterého tady teď nevidím, tvrdil nic nového pod sluncem - zapojení disponibilních prostředků. Ale proč tak nečinil tedy dřív? A proč mu ten dluh takto rostl, raketově, astronomicky nahoru, dvojnásobek, a dostali jsme se dnes tam, kde jsme? Takže to mi hlava nebere.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji i za dodržení času. Dobré už odpoledne, pokračujeme v rozpravě podle řádných přihlášek. Nyní pan poslanec Jiří Dolejš, připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Milé kolegyně, vážení kolegové, vládo, především vám popřeji pěkné předobědí.

Dovolte, abych se vyjádřil jménem našeho poslaneckého klubu k předloženému vládnímu návrhu a zároveň se i spolu s vámi zamyslel nad tím, zda je pravda, že tento návrh je nejhorší za posledních pět či šest let. Protože když opustíme role, které jsou nám dány, zda jsme koaliční, či opoziční poslanec, tak si nelze nevšimnout, že zelenou tomuto rozpočtu dali i zástupci na tripartitě, což jsou zaměstnavatelé, milá opoziční pravice prostřednictvím pana předsedajícího, a i zaměstnanci, tedy odboráři. Tento konflikt mi, jak se lidově říká, neštymuje, protože to asi nebude rozpočet katastrofální. Ale protože jsem představitel levicové opozice, tak si kladu otázku, jestli nemohl být lepší.

Já se domnívám, že tato vláda, když vznikla, měla velké ambice. Koneckonců ve volbách se slibuje mnohé, pak přijde praxe. Ale je otázkou, jestli tento rozpočet je skutečně zásadním krokem vpřed, anebo zda je jenom snahou o dílčí korekce a v podstatě jede ve vyjetých kolejích a dramatická dikce pravicové opozice, jak projídá zemi a jak vše od zítřka bude jenom špatné až horší, je namístě. Tady padlo slovo, že je to rozpočet svým projídáním socialistický. Já tedy nevím, jak přesně to autoři tohoto výroku mysleli. Možná že kolegové z ANO nebo KDU-ČSL tomu nerozumějí, ale možná je to uráží. Já se obávám, že tento rozpočet není socialistický, koneckonců už tady myslím kolega z Úsvitu postřehl, že v postátněné ekonomice se rozpočty dělaly jinak. Tehdy se jaksi tolik neinvestovalo do státních dluhopisů, tehdy rovnováha vznikala tím, že byly až trojnásobně vyšší odvody ze státních podniků, například. To je debata, která míchá hrušky a jablka.

Já se domnívám, že dobrý rozpočet odpovídá za prvé stavu, v jakém je ekonomika země. To znamená, že se musíme trefit do makroekonomické diagnózy. Myslím, že kolega Klaška tady hovořil o souvislostech hospodářského cyklu. Vždy musíte namíchat cíle, které vedou k udržení nezbytné rovnováhy, a klíčovou nerovnováhou je samozřejmě deficit veřejných financí, a cíle hospodářského rozvoje. Nelze izolovat jeden cíl od druhého. Pokud to děláme, tak v podstatě mateme naše posluchače, popřípadě se diskvalifikujeme jako kvalifikovaní národohospodáři.

Z těchto důvodů se domnívám, že by nebylo moudré poslechnout ty, kteří říkají, že rozpočet by se měl vrátit a přepracovat s jistým zadáním. Neříkám, že by rozpočet neměl být lepší, ale diskuse, která se tady vedla z pravých lavic, ze strany pravé opozice, především ODS, TOP 09, ale jak jsem poslouchal kolegu Radima Fialu, tak se k vrácení k přepracování připojil, tak zadání pro přepracování je vrátit ho do bývalých, řekněme, těch škrtacích přístupů. A řekněme si rovnou, že diagnózu a výsledek této rozpočtové filozofie nám dává praxe. Zkrátka za dobu, kdy jsme takové rozpočty dělali, se tak česká ekonomika vyvíjela hůř než naše okolí. Čili to nemůžeme svádět na hospodářskou krizi, na vnější vlivy. Je to naše vlastní zásluha a v podstatě už nám šest sedm let stagnuje konvergence, tedy přibližování k vyspělému světu, a dýchají nám na záda země jako Slovensko, Polsko atd. Takže tato rozpočtová filozofie asi v pořádku není, a proto říkám jménem naší politické frakce, že nepodpoříme návrh na přepracování tímto směrem.

Pokud jde o vstřícnost odborářů - já samozřejmě chápu, chápou to i naši voliči, že je dobře, že se některé dílčí kroky učinily, protože byly ve volebních programech nejen sociální demokracie, která se dohodla se svými koaličními partnery, ale i v našem. Minimální mzda, valorizace důchodů, valorizace existenčního minima, životního minima, zvýšení platů a vytvoření většího prostoru pro razantnější kolektivní vyjednávání, aby mzdy i v soukromém sektoru mohly více růst, protože to má samozřejmě nejenom sociální efekt, ale povzbuzuje to koupěschopnou poptávku, což je také faktor růstu. Takže tomu rozumím. Ale je otázka, jestli skutečně to bude tak, jak je naplánováno a namalováno. Litera non erubescit - písmena se nečervenají, ale realita mnohdy bývá odlišná.

Podívejme se střízlivým zrakem, bez nějakých předepsaných ideologických rolí, na čísla, která v tom rozpočtu jsou. Dovídáme se, že na příjmové straně - vždycky ta opatření, pokud jde o restrukturalizaci a změnu rozpočtové politiky, jsou na příjmové a výdajové straně. Takže když se podíváme na příjmovou stranu, tak se dovídáme, že příjmy by ve srovnání plán 2014 - plán 2015 měly vzrůst o 1,7 %. Zásadnější zásah do daňových titulů tato vláda neučinila během letošního roku. Uvidíme, jestli nám přichystá nějaké překvapení na rok 2016, ale pravdou je, že výsledkem tohoto je pokles daňové kvóty, tedy podíl daňových příjmů na HDP. To je reálné číslo a dorovnává objem příjmů například opatření typu zapojení privatizačních výnosů.

Nejvíc tady byla diskutována strana výdajů. Pan emeritní ministr financí Kalousek tady hovořil o tom, jak se plýtvá výdaji, ale když se podívám na ta čísla, tak tomu plýtvání nerozumím. Samozřejmě pokud počítáme, že ekonomika roste, tak je k dispozici určitý objem prostředků a je možné rozumným způsobem navýšit výdaje. Když se podíváte na základní tabulku na počátku důvodové zprávy, tak se dozvíte, že celkový objem výdajů roste o půl procenta. O půl procenta oproti plánu 2014. Někdo může namítnout, že plán je plán a realita roku 2014 bude jiná. Ale mění se především, pokud jde o příjmovou stránku, protože ekonomika šlape, daně se vybírají lépe, ve větším množství, takže bude menší deficit, ale naplánované výdaje z velké části splněny budou. Takže rozdíl plánovaných výdajů 2014 a 2015 skutečně není dramatický, je to těch 0,6 %.

Když jsem nad tím přemýšlel, jestli je to hodně, nebo málo, tak jsem udělal jednu jednoduchou operaci, která může být srozumitelná prakticky každému. Vzal jsem objem HDP, tedy ekonomický výkon v běžných cenách, a vydělil jsem ho objemem výdajů, rozpočtových výdajů. I dospěl jsem k číslu, že na rok 2014, bude-li splněn plán, tak je to číslo 29,8 %, čili skoro 30 % činí podíl rozpočtových výdajů na HDP. A teď pozor - přijde rok 2015. Když jsem stejnou aritmetickou operaci provedl na tento rok, tak mi vyšlo číslo 28,9 %, čili plánovaný podíl výdajů na HDP klesl o jeden procentní bod. Takže drama se nekoná.

Co ale má smysl diskutovat, je samozřejmě struktura těchto výdajů, do jaké míry přispívá k sociální spravedlnosti a k sociálnímu smíru, do jaké míry přispívá k růstu a jestli zejména kapitálové výdaje jsou dostatečně multiplikativní, to znamená, že přinesou příslušný efekt. Tahle debata samozřejmě smysl má.

Pokud tady byla taková poněkud zamlžená debata o tom, jestli se více, či méně investuje - opět můžeme nad tím bádat jakkoliv, ale asi relevantní informace pro vás pro všechny, jestli jste si už otevřeli ten balíček zhruba tisíci stran, což je tedy ten hlavní balíček státního rozpočtu, tak tam naleznete tuto stránku (ukazuje). Jednoduchá stránka, která hodnotí vývoj kapitálových výdajů státního rozpočtu. Co se tam dovíme? Dovíme se tolik, že ve srovnání s plánem za loňský rok kapitálové výdaje vzrostou o 1,75 % a že v důležité kapitole Ministerstva dopravy dochází k poklesu v souvislosti s nižším investičním transferem do Státního fondu dopravní infrastruktury. A je tam hned zdůvodnění, že ten Státní fond dopravní infrastruktury může využít nevyčerpaných zdrojů z loňského roku, které jsou tady kvantifikovány v rozsahu 8,2 miliardy korun.

To k debatě, jestli se více, či méně investuje. Dramaticky méně ne. Investiční prostředky jsou orientovány razantně na kofinancování evropských projektů, protože nečerpání evropských peněz v řádu desítek miliard by samozřejmě mělo protirůstový charakter. Ale pokud jde o běžné investiční nákupy vlády, kapitálové výdaje vlády ty další, tak samozřejmě tady těch peněz na investice je méně. To je jednoduchá matematika a myslím si, že platí.

Čili lze říci, že tento rozpočet s ohledem na optimistické očekávání hospodářského vývoje je poněkud štědřejší, pokud jde o sociální transfery i pokud jde o některé investiční cíle. Ale celkově prorůstový není. Nejedná se o žádný fiskální impuls, tedy nepouští více peněz na spotřebu či na investice do ekonomiky, a tudíž nepomáhá tomu, s čím se my vlastně dosud spíše vezeme, a to je ten cyklus ekonomického oživení, který z velké části je podmíněn exogenními, tedy vnějšími faktory.

Chápu, že pokud bychom tady zpochybňovali vládní prognózu, o kterou se opírá státní rozpočet, která byla vytvořená známým konsensuálním způsobem v červenci nebo v červnu letošního roku, tak že změnit tuto prognózu by byla asi marná objednávka. Samozřejmě vždy mohu variovat různé prognostické alternativy. Ale co je fakt - že oproti červenci výrazně vzrostla rizika, o kterých se tady bavíme. A jestliže se ta rizika ukážou jako velmi pravděpodobná, že dojdou k naplnění, tak logicky o to vážnější je argument nedostatečnosti prorůstových opatření skrytých v návrhu státního rozpočtu. Ta rizika jsou relevantní. Myslím, že už pan ministr, když mluvil ve svém úvodním slově, a zaznělo to tady opakovaně, že tady jsou určitá geopolitická rizika, viz obchodní válka. Nevíme, co nám udělá trh s energií. Signalizuje americký akciový trh, že vychládá, protože se obává, že vývoj ve světové ekonomice bude jiný, než jsme si třeba mysleli ještě v letních měsících. Korekce svých prognóz směrem dolů dělá Německo, Slovensko atd. atd. Orgány Měnového fondu avizují, že návrat recese do Evropské unie je velmi pravděpodobný. Vyčíslili to 40 procenty, to uznáte, že není úplně zanedbatelná míra pravděpodobnosti.

Takže jestliže takto vypadají ta rizika, tak aniž bychom podpořili snahu vrátit rozpočtovou politiku do kolejí, které tady natáhl pan kolega Kalousek, ale rozhodně nemůžeme ani jásat. Chápu, že koaliční svornost musí hlídat koaliční kompromis. Ale nedivte se nám, že tento koaliční kompromis hodnotíme jako polovičatý, nikoliv zásadní, a kompromis, který neřeší problémy, které se na nás valí. A z tohoto důvodu také - vyřknu závěrečný verdikt - tento návrh rozpočtu, tedy teď se bavíme o základních číslech, která schvalujeme v prvním čtení, nepodpoříme, a to tím způsobem, že se zdržíme. Děkuji za vaši pozornost.

Věřím, že věcná debata bude pokračovat. On každý, jak se říká, rechnungsfeldwebel umí se podívat na účty, ale už ne vždycky zohlední komplexní pohled na národohospodářskou filozofii. Byl bych rád, abychom tuto schopnost v tomto důstojném orgánu neztráceli, ale naopak abychom ji kultivovali.

Děkuji ještě jednou. A bude za chvilku oběd, tak i dobré pochutnání. (Potlesk poslanců za KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Dolejšovi. Ještě před řádně přihlášeným kolegou Janem Zahradníkem s faktickou poznámkou pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane místopředsedo, rovněž s přáním dobrého chutnání, děkuji za slovo. Já jsem chtěl jenom zareagovat na vystoupení pana předsedy rozpočtového výboru Votavy, který říkal: jak si nás můžete dovolit mistrovat, když jste o tolik a o tolik zadlužili Českou republiku? Ano, samozřejmě, nebylo v dobách bezprecedentní krize v silách žádné země Evropské unie nerozpočtovat deficity. To znamená, že logicky stoupaly dluhy. Nicméně ukazatel, který jednoznačně vyjadřuje vůli vlád stabilizovat veřejné rozpočty, je výše strukturálního deficitu. Ta je očištěna od mimořádných vlivů, od cyklických vlivů ekonomiky a ta ukazuje, zda vláda má vůli jít k vyrovnaným rozpočtům, nebo ne.

My jsme převzali ten strukturální deficit na 5 % na bodu rozvratu v okamžiku dluhové krize státu a museli jsme bojovat na finančních trzích o důvěru České republiky a snižovali jsme ten strukturální deficit přes velmi nepříznivé podmínky tempem 1,4 % ročně, což jsou údaje pana ministra Babiše. My jsme opravdu šetřili. Vy jste se vydali opačným směrem. Vy opravdu nešetříte a vy ten strukturální deficit zvyšujete. To je ten problém.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k faktické poznámce panu Miroslavu Kalouskovi. Nyní pan poslanec Jan Zahradník, připraví se pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak na to hledím, tak já budu asi první, který se ve svém příspěvku bude věnovat určité konkrétní části toho rozpočtu, konkrétní rozpočtové kapitole, a nebude tedy mluvit o globálních číslech, nebude ho kritizovat z toho globálního hlediska, ale pokusím se podívat na jednu kapitolu, tedy tu, která je mi z hlediska mé příslušnosti do výboru pro životní prostředí blízká a ve které jsem si našel některé věci, které bych rád tady uvedl, na které bych rád upozornil.

V kapitole 315, to je tedy Ministerstvo životního prostředí, se příjmy snižují zhruba z 10 mld. 728 mil. na 7 mld. 326 mil. a výdajový limit z 12 mld. 958 mil. na 9 mld. 411 mil. Tomu se není co divit. Především tedy se nejedná o žádné úspory, jak by se možná na první pohled mohlo zdát, ale je to proto, že hlavní náplní a činností toho je financování operačního programu Životní prostředí, kde se v roce 2015 zřejmě nečekají nějaké velké aktivity. Je to takový ten rok, který je bohužel na přelomu programovacích období.

Co je ale otázkou, je to, že se zvyšují běžné výdaje, tedy provozní výdaje, z 2 mld. 907 mil. na 3 mld. 93 mil., tedy o 186 mil. Čili zvedají se provozní výdaje. Klesají tedy kapitálové výdaje, dokonce až na úroveň 62,9 % ve srovnání s rokem 2014. To je opět možný důsledek toho, že neočekáváme nějaké velké aktivity v oblasti čerpání fondů Evropské unie. Čili znova říkám, tady k žádným úsporám nedochází, naopak stoupají provozní výdaje o 186 mil. korun.

Co je zajímavé a co je vidět v tabulce s číslem 8 v tabulkové části našeho rozpočtu, je to, že v některých kapitolách jsou uvedeny také rozpočtové položky pro programové období, které máme před sebou. Všechny ty rozpočtové položky, všechny ty kapitoly mají zahrnuto dokončení čerpání programového období 2007-2013, tam zřejmě tedy budeme ještě nějaké projekty, programy dokončovat, ale některá ministerstva, některé kapitoly nemají rozpočtovány aktivity pro programové období 2014-2020. Mají je třeba finance, Ministerstvo práce a sociálních věcí, průmysl a obchod, doprava, zemědělství, MMR. Nemají je uvedeny obrana, Ministerstvo vnitra, mnou zmíněné Ministerstvo životního prostředí, školství, zdravotnictví.

Co to znamená? Nepočítáme tedy s tím, že by se v roce 2015 realizovaly nějaké výdaje z operačního programu Životní prostředí 2014+ ani na výdaje spojené s technickou asistencí? Proč tedy nejsou tyto výdaje uvedeny v návrhu rozpočtu? Nebudou tedy v tomto roce vyhlášeny ani ty tzv. rychlé výzvy, rychlé projekty nebo výzvy na rychlé projekty - výměna kotlů, zateplování budov, což jsou projekty nebo výzvy, které se dají poměrně rychle vyhlásit a rychle administrovat a velmi rychle také mohou pomáhat? Otázka zní také, z čeho budou financovány výdaje na administraci výzev pro nový operační program Životní prostředí. Tedy když není v rozpočtu kapitoly 315 rozpočtovaná technická asistence. A co když dojde k tomu, že v průběhu roku dojde k navýšení potřeby finančních prostředků právě na ten nový OPŽP, které může nastat díky nějakým neočekávaným okolnostem? Z jakých prostředků tedy bude řešeno zvýšení potřebného spolufinancování?

Je zde ještě jedna věc, kterou bych chtěl zmínit, a tou je tabulka 11 v tom návrhu, která se týká tedy počtů zaměstnanců a nákladů na platy, konkrétně tedy zaměstnanců v ústředních orgánech, zejména tedy Ministerstva životního prostředí. Tam dochází k navýšení počtu zaměstnanců z 558 na 579, tedy o 21 zaměstnanců, a objem na jejich platy roste o 20 mil. korun z 265 mil. na 285 mil. korun. Je třeba zmínit a připomenout, že v závěrečném účtu za rok 2013 bylo po schválení změn evidováno 555 zaměstnanců, což bylo při obsazenosti na 91,46 % úhrnem 525 zaměstnanců. Jaká je tedy obsazenost těchto přepočtených míst, jak je to na ministerstvu s tím, jak jsou obsazována ta přepočtená místa, když tedy dochází k navýšení o 5 %? Námitka, která by mohla zaznít, že se už jedná o zaměstnance pro nový operační program Životní prostředí, a i to se, myslím, objevuje v jedné z tabulek našeho návrhu, je to tabulka číslo 16 - počty funkčních míst zaměstnanců zapojených do oblasti čerpání prostředků, kde opět dochází k jednorázovému zvýšení. Když tedy nerozpočtujeme náklady, finanční prostředky na nový operační program, proč tedy zvyšujeme počet pracovníků?

A moje poslední připomínka panu ministrovi financí: když všichni dobře víme, jak klesají zdroje, mimorozpočtové zdroje pro Státní fond životního prostředí, za likvidaci autovraků například ty příjmy jdou evidentně výrazně dolů, jak pan ministr bude hledat cestu, jak zdroje pro Státní fond životního prostředí udržet tak, aby byl připravený spolufinancovat a financovat programy, které jsou podle mého názoru pro naši republiku velmi významné.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi. S faktickou poznámkou zpravodaj kolega Votava, poté pan kolega Vilímec. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já nechci reagovat na kolegu Zahradníka, pouze reakce na předchozí vystoupení pana kolegy Kalouska, který si velice oblíbil strukturální deficit. Neustále nás z něho trénuje. Chtěl bych mu připomenout jeho fiskální výhled z května 2013, kdy on předpokládal na příští rok strukturální deficit ve výši 2,1 %, skutečnost rozpočtu je 1,8 %, a pro rok 2016 předpokládal pan kolega Kalousek dokonce 2,4 % a výhled této vlády je 1,7 %.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji, předsedovi rozpočtového výboru, za jeho faktickou poznámku. Nyní pan poslanec Vilímec. Připraví se paní poslankyně Chalánková. Prosím, pane kolego, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, na rozdíl od pana poslance Zahradníka své vystoupení pojmu spíše v tom obecném náhledu na předložený návrh státního rozpočtu.

Víte, pan ministr financí celkem velmi podrobně představil návrh státního rozpočtu, v zásadě se ale omezil pouze na citaci vět z komentáře nebo ke zprávě, která doprovází návrh státního rozpočtu. Z mnoha položek a vět, které uváděl, byly zajímavé dvě poznámky. Jednu tu poznámku nenajdete ve zprávě k návrhu státního rozpočtu. Pan ministr financí řekl "investice vzrostou". Už tady pan bývalý ministr Kalousek a ostatní jasně dokládali, že nejen z těch tabulek, ale z těch sloupkových grafů vyplývá úplně něco jiného. Pak ještě opakoval to, co je sice uvedeno v návrhu státního rozpočtu, že navzdory schodku 100 mld. Kč, který je plánován, se nebude zvyšovat korunový státní dluh k 31. 12. 2015. Já bych se ve svém vystoupení i k těmto věcem vrátil, protože si myslím, že otázka financování státního dluhu je důležitá k pochopení rozdílnosti těch kategorií, o kterých mluvíme.

První čtení státního rozpočtu, které jsem zažíval v minulosti, většinou sklouzávalo do diskuse nad relevantností predikce makroekonomických indikátorů pro sestavení rozpočtu. Tentokrát mnoho diskutujících nevedlo tuto diskusi. Já se přiznám, že debatu o tom, kdo se lépe trefí do prognóz, ať již prognóz Ministerstva financí, České národní banky nebo jiných, jsem považoval vždy spíše za akademickou diskusi, byť samozřejmě správné nastavení predikce je stěžejní z hlediska sestavování hlavních rozpočtových položek. Co mě vždy v souhrnných číslech a především v prvním čtení rozpočtu nejvíce zajímalo, byla optika udržitelnosti financování státního rozpočtu tak, aby se postupně v letech růstu ekonomiky snižovalo schodkové saldo státního rozpočtu, a to jak procentuálně, tak i absolutně. V letech 2011 až 2013 zde existovalo značné úsilí snižovat obé, což vedlo ke snížení deficitu vládního sektoru i strukturálního salda, o kterém se zde také mluvilo.

Co nám tentokrát nabízí vládní koalice v návrhu státního rozpočtu na rok 2015? Vychází z předpovědi růstu hrubého domácího produktu 2,5 %, předkládá rozpočet ve výši 100 mld. nového schodku a sama v důvodové zprávě uvádí, že deficit vládního sektoru by měl v příštím roce vzrůst na 2,3 %, zatímco aktualizovaný odhad výsledku hospodaření pro letošní rok počítá s deficitem 1,5 %.

Sami musíte uznat, že takovým rozpočtovým cílům nelze v žádném případě tleskat. Kdyby to bylo ještě doprovázeno tím, co tady zmiňoval pan poslanec Kalousek a co především zmiňuje současný pan prezident Zeman, že k růstu se musíme proinvestovat - tím neříkám, že pan Kalousek toto tvrdí, ale tvrdí to pan Zeman -, tak by se dal ještě pochopit ideový příběh návrhu tohoto rozpočtu. Bohužel se tak neděje. Žádné zvyšování investic do infrastruktury není vidět, ba naopak. Kdybych hledal nějakou vizi nebo příběh tohoto rozpočtu, tak bych ji mohl naleznout pouze tak ve zvyšování mandatorních výdajů.

Podívejme se na konkrétní čísla. Ta je potřeba vidět. Mandatorní výdaje, a to už zde bylo odcitováno, vycházející ze zákona na základě platných schválených zákonů se opět zvyšují na celkovou částku 668 mld. Kč a proti skutečnosti minulého roku, to znamená roku 2013, se jedná o zvýšení o téměř 40 mld. Kč. Zatímco celkové mandatorní výdaje, to znamená ještě ty další mandatorní výdaje kromě těch mandatorních výdajů financovaných ze zákona, celkové mandatorní výdaje činily v minulém roce 2013 61,5 % celkových příjmů. Myslím si, že je rozumnější to vztahovat na celkové příjmy, nikoliv na výdaje, které v sobě samozřejmě ještě také zahrnují další prohlubování deficitu. V příštím roce podle tohoto návrhu státního rozpočtu by to mělo být již 63,8 %. Když se podíváme na součet celkových mandatorních a takzvaných kvazimandatorních výdajů, tedy výdajů třeba na mzdy organizačních složek státu, činí částka téměř 929 mld. Kč. A podotýkám, je to částka o 20 mld. vyšší, než bylo v případě schváleného rozpočtu na letošní rok, a o více než 50 mld. Kč vyšší, než činila skutečnost součtu mandatorních a kvazimandatorních výdajů v minulém roce.

Kolik z celkových příjmů tedy letos zůstane k nějakému dalšímu použití, a to nejen k investicím, ale i k dalšímu použití? Pouze necelých 190 mld. Kč, zatímco ještě loni to bylo 215 mld. Kč. Tady vidíte, že se stále snižuje ta část disponibilních prostředků z plánovaných příjmů, které může státní rozpočet využít k nějakým jiným výdajům, než jsou výdaje mandatorní nebo výdaje povinné ze zákona.

Státní rozpočet počítá s výdaji na dluhovou službu ve výši 64,5 mld. Kč. Nechci zde diskutovat, zda ta částka odpovídá, nebo obsahuje nějaký skrytý polštář. V minulosti to tak bývalo. To v tuto chvíli není až tak rozhodující. Z nárůstu dluhové služby je totiž vidět, že financování státního dluhu nám odebírá stále větší prostředky, které bychom mohli využít daleko smysluplnějším způsobem. Přesto se i v době růstu ekonomiky předkládá rozpočet se stomiliardovým schodkem, aniž by se to odrazilo ve výši kapitálových výdajů.

Podtrženo a sečteno, tento rozpočet ne že by zvyšoval kapitálové výdaje. Tento rozpočet snižuje kapitálové výdaje, a to nejen oproti skutečnosti v roce 2013 nebo skutečnosti v letech 2011 a 2012, ale i podle rozpočtu z roku 2012 a 2011. Jediný rok 2013, který tady zmínil pan poslanec Dolejš, byl rokem, kde se o něco v návrhu rozpočtu v porovnání s letošním návrhem výdaje zvýšily.

Jediný rok 2013, který tady zmínil pan poslanec Dolejš, byl jediným rokem, kde se o něco v návrhu rozpočtu v porovnání s letošním návrhem výdaje zvýšily.

Když jsem si podrobně studoval strukturu sociálních výdajů, a to myslím, že je také zaznamenáníhodné, včetně doprovodného komentáře, neunikla mi v pasáži o výdajích na důchody pochvalná slova na adresu pravicových vlád, kdybyste se zabývali studiem tohoto návrhu rozpočtu, kde je nižší dynamika růstu výdajů na důchody, je to 1,6 %, o tom mluvil i pan ministr, zdůvodněna v komentáři příznivým dopadem opatření, která byla uskutečněna dvěma zásadními novelami zákona o důchodovém pojištění, kterým byly nastaveny parametrické změny v zákoně s cílem zpomalit tempo růstu výdajů na důchody. Jsou to trochu jiná slova, než obvykle slýcháme od politiků vládní koalice na adresu minulých vlád. Nyní už novel zákona o důchodovém pojištění. Členové vlády by se měli jasně dohodnout, zda tyto změny v zákonech budou kritizovat, nebo naopak pozitivně hodnotit. Obojí není možné.

Vážené kolegyně a kolegové, nechci už dlouho mluvit a nechci ani nálepkovat tento návrh státního rozpočtu. V každém případě přinese občanům další schodek v plánované výši 100 mld. Kč. Efekty pro budoucnost nabízí velmi malé. Pan ministr financí s oblibou uvádí, a dnes to opět uvedl, že sice navrhuje schodek státního rozpočtu ve výši 100 mld. Kč, ale přitom neporoste státní dluh. Přičítá to nějakému novému manažerskému přístupu ke správě dluhového portfolia. Skutečně strategie financování a řízení státního dluhu platná pro letošní rok počítala v základním scénáři se zvýšením hrubého státního dluhu v zásadě o rozpočtovaný letošní schodek. Tato strategie, a to je potřeba podtrhnout, vycházela ale také z toho, že rezerva peněžních prostředků na předfinancování budoucí výpůjční potřeby státu, která je krátkodobě zhodnocována na peněžním trhu jako součást účtu státní pokladny, nebude významně snižována.

Když tady uvedl pan ministr ve faktické poznámce příklad k 30. září letošního roku, kdy navzdory vyššímu schodku nebo navzdory schodku rozpočtu se snížil korunový státní dluh, tak je potřeba se podívat vždycky na čtvrtletní informaci o vývoji státního dluhu. Tam se dočtete, že i přes vykázaný schodek ve výši 34 mld. Kč k 30. 9. poklesla skutečně výše hrubého státního dluhu oproti konci roku 2013 o 330 mil. Kč. To přesně uvedlo Ministerstvo financí. Dnes to opakoval pan ministr a ocitovala to také mnohá média. Pokud se ale podíváte detailně na tu čtvrtletní zprávu a na strukturu onoho dluhu, zjistíte, že tak bylo možné jedině z jednoho důvodu, totiž že rezerva peněžních prostředků se snížila o 38,2 mld. Kč, a to na hodnotu 24,5 mld. Kč.

Přiznám se, že nedokážu odhadnout možnosti. Nemám k tomu ani potřebné podklady, jaké možnosti v refinancování dluhu ještě přináší další zapojení volných prostředků státní pokladny. Dokonce i ta zpráva mluví o tom, že se předpokládá zapojení rezervy na tzv. důchodovém účtu. Rezervy, která byla vytvořena kvůli důchodové reformě, a ne kvůli financování státního dluhu.

Když se podíváte na komentář k státnímu dluhu, v návrhu státního rozpočtu se omezuje pouze na obecné jednověté vyjádření, že bude docházet k snižování rezervy peněžních prostředků a k případnému refinancování státu ze systému státní pokladny v závislosti na skutečném vývoji schodku státního rozpočtu. Považuji to za zcela nedostatečné z pohledu velmi ambiciozního a odvážného tvrzení, že sice schodek rozpočtu bude činit 100 mld. Kč, ale výše státního dluhu se nikterak nezmění. Počkáme, uvidíme v příštím roce. Přiznám se, že tomuto tvrzení moc nevěřím. Ale i kdyby se podařilo nějakými volnými prostředky nepřipustit korunové navýšení státního dluhu, nic to nezmění na skutečnosti, že tímto rozpočtem opět prohlubujeme významně celkový rozpočtový schodek, k jehož financování musí vláda vydat státní dluhopisy.

Po projednání rozpočtu ve vládě pan ministr, a tímto zakončím své vystoupení, sdělil, že rozpočet se všem líbí. Líbí se sociálním partnerům, líbí se zaměstnavatelům, nelíbí se opozici. Mně se tento rozpočet nelíbí. Proto nejsem součástí opozice, ale proto, že tento rozpočet není investiční, není proinvestiční, jak se mluví, ani nesnižuje schodek. Pouze zvyšuje mandatorní výdaje. Jestli jsou z toho šťastni sociální partneři, nevím. Možná současní šéfové odborů, ale to nechci hodnotit. Tento rozpočet dle mého přesvědčení je v situaci očekávaného růstu minimálně o 2,5 % HDP promarněnou příležitostí a vypovídá o schopnosti a spíše rozpočtové bezradnosti této vlády.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vladislavu Vilímcovi. Slova se ujme paní poslankyně Jitka Chalánková a připraví se Petr Bendl, který bude hovořit nyní nebo po přestávce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Své vystoupení nebudu směřovat do oblasti sociální, přestože je to oblast mně nejbližší, ale to si ponechám na druhé čtení tohoto státního rozpočtu. Chtěla jsem zmínit jinou záležitost.

Jak sestavování státního rozpočtu, tak celá oblast ekonomie je především vědou společenskou. Čísel tady dneska bude trošku méně. A vědou společenskou z toho důvodu, že ve společnosti musí fungovat elementární solidarita mezi občany. Proč to říkám? Tato solidarita se projevuje především v tom, koho si pak občané ve volbách zvolí, a takto také politici nebo strany jim nabízejí nabídku, aby je volili. Podle toho máme složení i Poslanecké sněmovny. Ale občané si volí svobodně, je to věc svobodného rozhodnutí, a také si svobodně mohou zvolit, jestli chtějí být solidární generace s generací, starší s mladšími apod. Rozeberu na konkrétnějších příkladech.

My jako TOP 09, a zejména já za oblast sociální, protože je to oblast, které se dlouhodobě věnuji, jsme neměli úplně jednoduchou pozici a prosadili jsme poměrně nepopulární opatření, která se týkala např. snížení valorizace důchodů, a také jsem obdrželi výsledek ve volbách, kde nám toto bylo mnohdy vyčítáno. Přesto jsme museli tato opatření učinit, a přesto vnímáme, že současná vláda toto opatření již zrušila, přestože už mělo platit pouze jeden rok a mohli ještě z výnosů právě tohoto opaření tento rok žít.

Tato valorizace důchodů přinese dodatečné náklady v příštím roce 7,1 mld. Kč. Kdo by to důchodcům nepřál? Přejeme jim to také. Bohužel v budově na Letenské ulici není pokladna plná peněz, kde by nehodný ministr financí nechtěl peníze vydávat, a ten hodný ministr financí je přece rád vydá, protože to slíbil. Taková pokladna tam není. Ty peníze tam nejsou. Ty peníze si půjčujeme a někdo je jednou bude muset zaplatit. K tomu se ještě dostanu.

Dále je to otázka celé kapitoly sociální, ale tu si ponechávám napříště. Jen upozorňuji na tikající bombu. Kromě absolutního nárůstu zde dochází k relativnímu zvyšování mandatorní složky této kapitoly. Pokud se schválily v září slevy na děti, na poplatníka a na děti, tak musím říci, že takového slevy na děti byly i za nás, za pravicových vlád, též, byly uplatňovány, pouze nyní byly navýšeny.

Sleva na dítě byla vždy 13 404 koruny a šla až do daňového bonusu, nemusíme zabíhat do podrobností. Takže nezapomeňme, že také pravicové vlády tyto slevy umožňovaly. Nyní bylo prosazeno, že na druhé dítě je tato sleva zvýšena o 200 korun měsíčně a na každé další dítě o 300 korun měsíčně. To je jistě chvályhodné směrem k rodinám s dětmi. Jsou zde další možnosti. Také já jsem se snažila některé uplatnit. Je zde možnost např. zprůměrovat odvody na poplatníka, na daňové slevy na poplatníka, který má slevu 24 840 korun, a dítě, za nás tedy to bylo 13 404 koruny ročně, tyto sečíst a zprůměrovat. Je to směrem k podpoře rodin s dětmi určitě přínosné. To jen k poslancům KDU-ČSL, že je to další varianta, další možnost s určitými dopady do státního rozpočtu. Kdo by nechtěl?

Dále se zde hovoří o spotřebě domácností, ale zapomíná se, že spotřeba domácností nám nevytvoří perpetuum mobile, které by HDP táhlo jenom tak samo. Tato spotřeba to nedokáže. Musíme se zaměřit především na tvorbu přidané hodnoty ve státním hospodářství naší společnosti.

Takže - dostávám se k závěru, do podrobností v té kapitole půjdu skutečně až ve druhém čtení. Pořád nám 100 mld. chybí. Ty si musíme půjčovat za určitých lepších, nebo jak bylo již naznačeno, možná i horších podmínek a splácet je budou naše děti. Sestavování státního rozpočtu je skutečně věda společenská a je to věc svobodného rozhodnutí občanů, jestli chtějí být solidární, nebo nechtějí. My jsme žádali seniory o solidaritu ve společnosti s mladými generacemi, byla to také naše zodpovědnost, zodpovědnost politické strany TOP 09. A je věcí těchto voličů, jestli solidární být chtějí, anebo nechtějí. (Slabý potlesk z pravé části jednací síně.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Jitce Chalánkové a slova se ujme pan poslanec Petr Bendl. Ptám se, jestli ještě mu vymezený čas do 13 hodin bude postačovat, případně to rozdělíme na dvě části. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte i mně, abych řekl pár slov k rozpočtu, a ani tak ne k rozpočtu celkovému, i když samozřejmě možná někoho překvapím.

Mě nepřekvapil tento návrh rozpočtu. Vždycky v době, kdy vládly v České republice levicové vlády, se více utrácelo, nabírali se úředníci, méně se investovalo. Koneckonců je to i vidět v tomto návrhu rozpočtu. Prožíráme, resp. na mandatorní výdaje jde z celkového objemu částka necelých 59 %. To nikdy v historii České republiky ještě takto nebylo. Nicméně s tím ať se srovná vládní koalice, kde někteří členové vládní koalice v minulosti kritizovali věci, které jsou teď, řeknu, podstatou a základním kamenem tohoto návrhu státního rozpočtu. Utrácíme více na mandatorních výdajích místo na investicích v době hospodářského růstu. Nešetříme tolik, kolik bychom mohli, a možná si tak trochu hrajeme i s tou myšlenkou, a to už tady také dneska padlo, že těch příjmů nakonec bude více a budeme se tvářit, že jsme lépe hospodařili. Ale ono to nebude o lepším hospodaření, ale o lepším nebo vyšším výběru daní, neboť ekonomika jde nahoru.

Já bych se trošku zastavil u kapitoly Ministerstva zemědělství, kapitoly, která už tradičně žije ve velké míře z evropských dotací, o kterých jsem přesvědčen, že jsou jakousi nebezpečnou drogou pro všechny subjekty pohybující se v oblasti zemědělství. Čím více dotací, tím více nerovnováhy, tím více nespravedlnosti v téhle té oblasti a samozřejmě i tím více rizik, která přinesou právě ty procesy, které přerozdělují desítky miliard korun ročně z evropských peněz a samozřejmě i z peněz státního rozpočtu. Zapomíná se, nebo zde ještě dneska nebyla zmíněna jedna věc, že rezort Ministerstva zemědělství pomohl stávajícímu státnímu rozpočtu nebývalou částkou, neboť v minulosti, nebo krátké minulosti, za doby pravicových vlád stouply zisky zejména Lesů České republiky několikanásobně, zhruba ze 700 mil. korun na úroveň zhruba 4 mld. ročně. A státní rozpočet využívá tohoto faktu a bere si z minulosti získané finanční zdroje v nebývalé výši, a to částkou 8,7 mld. korun. Je to částečně složeno z peněz Lesů České republiky a dílem, byť je to o něco méně, si bere státní rozpočet ze zisku Budvaru. Je to v letošním roce zhruba půl miliardy, v loňském roce to bylo, mám pocit, 0,8 mld. korun.

Na rozpočtu Ministerstva zemědělství jsou vidět některé věci, některé konkrétní kroky, které v minulosti u jiných kapitol vidět tedy nebyly a nejsou, to musím tady říci. V řadě případů se snižuje počet úředníků. Díky transformacím, které probíhaly v minulosti, a musím důrazně zde říci za dob pravicových vlád, ba byli jsme za to velmi kritizováni, ubývají v rezortu zemědělství stovky úřednických míst, je zde méně byrokracie a je to na tom návrhu rozpočtu Ministerstva zemědělství vidět. Možná se tím bude celý den nepřítomný ministr zemědělství někde vychloubat, ale je potřeba zde říci, že to jde na úkor bolestivých transformačních kroků, které v minulosti v rezortu zemědělství byly, a je vidět, že se tam na mandatorních výdajích díky těmto krokům, které pravicové vlády udělaly v minulosti, relativně slušně šetří finanční prostředky.

Co ale bohužel kapitola Ministerstva zemědělství příliš nereflektuje a sama to, nebo sám předkladatel nebo Ministerstvo financí to přiznává a Ministerstvo zemědělství, že jsou zde nedostatečné finanční prostředky do oblasti vodního hospodářství a do oblasti lesního hospodářství. V oblasti lesního hospodářství je tam v textu jakýsi příslib, že by stát chtěl do budoucna chybějících zhruba 300 mil. korun, což jsou prostředky, které v minulosti... Respektive takto: Do lesního hospodářství šlo v minulosti zhruba 600 mil. korun, teď je navrhováno 300. Vezmete-li v potaz fakt, že finanční prostředky jdoucí do oblasti lesnictví a zejména do oblasti správy nestátních lesů, to znamená obecních, privátních apod., kde stát má různé formy podpory rozvoje lesního hospodářství, tak z krajů tyto finanční prostředky často jsou velmi kráceny. Jsou kraje, kterým budiž čest, peníze, které dostaly v minulosti od státu na podporu lesnictví, stále využívají tímto směrem. Pokud vím, je to např. Jihomoravský kraj, ale např. Středočeský kraj peníze obdržené od státu na podporu lesního hospodářství do lesů a do této oblasti v podstatě téměř nedává. A je to škoda. Když k tomu přidáme ještě fakt, že na lesní hospodářství rezignuje i stát právě prostřednictvím, řeknu, nepodpory tohoto důležitého sektoru v oblasti zemědělství, pak je potřeba počítat do budoucna s tím, že v oblasti lesního hospodářství problémy nastanou. Ale chápu levicovou vládu, prostě stromy svými větvemi nejsou voličskou základnou, a tak nikoho tolik nezajímají a je vlastně jedno, jestli do této oblasti peníze dáme, či nikoliv.

Zároveň je podle mě ignorována významně i oblast vodního hospodářství. Je sice dobře, že tam jsou finanční prostředky na protipovodňové aktivity, na stavby související s nepříjemnou minulostí a zkušeností, kterou Česká republika má, kde stát chtěl a chce předcházet povodním jako takovým. Je tam částka tuším 1,6 mld. korun. Jsem přesvědčen o tom, že by to mohlo být i více, protože zde evidentně chybějí finanční zdroje na čištění toků řek, čištění toků potoků a správu toků potoků, protože tam máme obrovské rezervy a takové ty rychlé povodně, které k nám vždycky počasí přinese, jsou zdrojem významných nepříjemností zejména v malých městech a obcích, tam, kde není možné zadržet vodu v krajině. Potoky a říčky a řeky jsou, řeknu, dlouhou dobu neudržované a bylo by potřeba finance udržet alespoň na té úrovni, na jaké byly v minulosti, protože jinak se s tou situací nedokážeme zcela vyrovnat.

Nechci tady mluvit o detailech rozpočtu, to myslím, že bude předmětem - a v jednotlivých organizacích to asi bude předmětem - debaty na zemědělském výboru. Je ale evidentní, že se trend posilování podpory investic do technologií, investic do agropotravinářského sektoru v této oblasti založený letošním rozpočtem drží, že je tady tlak dávat do agropotravinářského sektoru více investičních peněz do firem, které se tímto zabývají. Čím je ale rok 2015, možná ještě se zmíním, výjimečný oproti roku 2014, je fakt, že ČR na rozdíl například od jiných zemí, jako je třeba Slovensko, které dokáže čerpat některé evropské peníze už v letošním roce, do dopravní infrastruktury například, tak ČR nikoliv a je tam vidět i v návrhu kapitoly rozpočtu Ministerstva zemědělství, že s těmito finančními prostředky už na příští rok Ministerstvo zemědělství počítá. Je to dobře, jen si tady musím povzdechnout na úkor těch z vás, kteří často kritizují fakt, že ČR například některé finanční prostředky z EU nedočerpala nebo hrozí, že je nedočerpá, tak v případě, že začneme čerpat evropské peníze o rok později, což bude v podstatě totéž, jako se stalo v roce 2007, i tehdy český stát začal čerpat evropské peníze o minimálně rok později, bude zase v roce 2020 hrozit, že ne všechny finanční prostředky poskytnuté z Evropy dočerpáme. Tohle je riziko, které s sebou přináší rozpočet roku 2015, který nereflektuje skutečnost, že ČR na rozdíl od jiných zemí nebyla schopna připravit si čerpání evropských peněz už v letošním roce.

Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Přeruším jednání na jednání organizačního výboru a polední přestávku s tím, že po polední přestávce ve 14.30 zahájíme pevně zařazeným bodem, tj. usnesení Poslanecké sněmovny, které se týká organizace čtvrtečního dne, tak jak jsme to avizovali včera odpoledne. Příslušný tisk vám byl odevzdán, takže 24 hodin uplyne do té doby a poté budeme pokračovat rozpravou ke státnímu rozpočtu. První přihlášený po polední přestávce a po tom pevně zařazeném bodu je pan poslanec Karel Fiedler. Přeji dobrou chuť. Organizační výbor začne za pět minut.

 

(Jednání přerušeno ve 13.03 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, zahájil bych odpolední jednání, nicméně mám tady žádost od poslaneckého klubu ANO. Prosím pana místopředsedu poslaneckého klubu, aby přednesl svoji žádost.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Dobré odpoledne. Pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych požádal jménem našeho poslaneckého klubu ANO o půlhodinovou pauzu, že bychom začali od tří hodin. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi. Eviduji tuto žádost a přerušuji jednání Sněmovny, pokud to nebude vadit, do 15. hodiny. Děkuji, kolegové, a těším se tady v 15 hodin.

 

(Jednání přerušeno ve 14.31 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 15.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Dovolte mi, abych vás, doufám po dobrém obědě, přivítal u dalšího jednání našeho jednacího dne. Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je bod 106.

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.