(15.10 hodin)
(pokračuje Valenta)
Tato právní norma spadá do oblasti práva soukromého a zabývá se podmínkami podnikání a výkonem státní správy včetně regulace trhu v oblasti elektronických komunikací.
První část, to znamená § 1 až 151, definuje elektronickou komunikaci včetně zásad regulace práv a povinností podnikatelů, ochrany údajů a správních deliktů.
Druhá část a dále až část 26 definují na § 152 až 178 změny zákona o vodovodech a kanalizacích, zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního, zákona, kterým se mění zákon o technických požadavcích na výrobky, zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím služebního zákona, zákona, kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony, zákona, kterým se mění zákon o telekomunikacích, zákona o Vězeňské službě a Justiční stráži České republiky, zákona, kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel, zákona, kterým se mění živnostenský zákon, zákona o živnostenském podnikání, krizového zákona, zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zákona o správních poplatcích, služebního zákona, soudního řádu správního a zákona o ochraně hospodářské soutěže.
Zákon o poštovních službách č. 29/2000 Sb. ze dne 18. ledna 2000 nabyl účinnosti 1. června tohoto roku. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje podmínky pro podnikání v oblasti poštovních služeb, podmínky pro poskytování a provozování poštovních služeb, práva a povinnosti, které při této činnosti vznikají, jakož i zvláštní práva a zvláštní povinnosti těch provozovatelů poštovních služeb, kteří mají povinnost poskytovat a zajišťovat základní služby a výkon státní správy a regulaci v oblasti poštovních služeb.
Kolegyně a kolegové, dnes projednávaný vládní návrh zákona, sněmovní tisk 135/0, byl zkoncipován, jak již bylo uvedeno předkladatelem, zejména z důvodu odstranění částečných duplicit zákonů o elektronických komunikacích a o poštovních službách a částečného nesouladu s novou právní úpravou postupů při provádění kontroly. V zákoně o elektronických komunikacích navíc chybí také sankce za neplnění podmínek opatření obecné povahy vydaných podle § 9 odst. 2 a § 16 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích a za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se poskytované nebo poskytnuté poštovní služby podle § 16 odst. 1 zákona o poštovních službách. Nepřijetím návrhu by oba dva dotčené zákony zůstaly i nadále částečně duplicitními a zčásti i v rozporu s novým kontrolním řádem. Chybějícími sankcemi znamenajícími současně chybějící možnosti donucení k plnění některých povinností by se Česká republika vystavila též hrozbě sankcí ze strany Evropské unie. I z nezanedbatelných důvodů, že se v souvislosti s přijetím vládního návrhu zákona nepředpokládají negativní dopady do sociální sféry, negativní dopady na životní prostředí, podnikatelské prostředí, ani na rovné postavení mužů a žen a že tento nebude mít ani dopady na státní a ostatní veřejné rozpočty doporučuji, aby byl tento dnes postoupen do druhého čtení a byl současně i přikázán k projednání hospodářským výborem Sněmovny, a to v řádném režimu.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádného přihlášeného, tudíž obecnou rozpravu končím. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Přistoupíme tedy k hlasování. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, předat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru? Kdo je proti?
Hlasování končím. V hlasování pořadové číslo 17 pro 121, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru.
Nyní přistupujeme k bodu
9.
Vládní návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic
vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů
(zákon o hranicích vojenských újezdů)
/sněmovní tisk 57/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr obrany Martin Stropnický. Prosím, ujměte se slova.
Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych uvedl hlavní cíle a změny, které přináší návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů.
Návrh zákona je předkládán na základě usnesení vlády č. 865 ze dne 20. listopadu 2013 jako sněmovní tisk 57. Hlavním důvodem optimalizace vojenských újezdů je redukce počtu Armády České republiky. Pro názornost, v roce 1993 měla Armáda České republiky 115 tis. vojáků v činné službě, v současné době má Armáda České republiky 21 tis. vojáků. Vzhledem k reálným potřebám výcviku vojsk, ale také k četnosti výcviku a početním stavům jednotek je nutné přehodnotit stávající počet a rozsah vojenských újezdů a ostatních výcvikových zařízení, a to i s ohledem na snižující se zdrojový rámec Armády České republiky. Neméně podstatným důvodem optimalizace je narovnání občanských práv obyvatel vojenských újezdů, kteří při neexistenci obce na území vojenského újezdu nemohou volit ani být voleni do zastupitelstva obce a nemohou vlastnit ani movitý majetek.
Navrhovanými změnami dojde k vyřešení dalších zásadních problémů spojených s existencí vojenských újezdů. Jednak obecně problematiky života obyvatel vojenských újezdů, cílový stav je stav bez obyvatel na území vojenského újezdu, a dále pak téměř všech restitučních nároků v okrajových částech přímým vyčleněním. Restituční nároky uvnitř vojenských újezdů je nutné řešit vykoupením, případně směnou za jiné pozemky mimo území vojenských újezdů. Současný stav je v rozporu s platnou právní úpravou a podle zákona je majetek na území vojenského újezdu ve vlastnictví státu. Tyto restituční nároky se však netýkají církevního majetku. Ten byl vyřešen finanční kompenzací státu dle zákona o církevních restitucích. Dále pak tím vyhovíme požadavkům okolních obcí na zpřístupnění újezdů. A co se týče problematiky péče o státem evidované památky, změnou hranic lze vyčlenit velkou část vyhlášených kulturních památek a z území újezdů je převést na jiné subjekty, obce, občanská sdružení a podobně.
Myšlenka úpravy hranic vojenských újezdů provází armádu po celých uplynulých dvacet let. Současný návrh vychází z Bílé knihy o obraně, kterou následovala komplexní a detailní analýza Generálního štábu Armády České republiky, která pečlivě posoudila skutečné, zejména výcvikové potřeby naší armády a její možnosti v oblasti údržby a správy těchto zařízení. Vojenské újezdy Boletice, Hradiště a Libavá svými podmínkami plně vyhovují výcviku jednotek Armády České republiky ve všech druzích příprav včetně součinnostních cvičení za účasti všech druhů vojsk a pro společná alianční cvičení. Dále pak jsou komerčně nejvíce využívány zahraničními vojsky. Například Boletice v loňském roce znamenaly v tomto smyslu přínos do státního rozpočtu ve výši 10 mil. korun. ***