(15.20 hodin)
(pokračuje Stropnický)
Vojenský újezd Brdy je prioritně určen k výcviku dělostřelectva. Vzhledem k rozloze výcvikových ploch, a tj. pouhých 12 % území újezdu, však neumožňuje plnohodnotný výcvik mechanizovaných jednotek. Vojenský újezd Březina pak nabízí specifické podmínky pro základní a zdokonalovací výcvik profesionálů, a proto je nutné jej zachovat.
Návrh zákona přináší změnu stávajících hranic. U vojenského újezdu Boletice je to 12 % v rámci Jihočeského kraje, Březina představuje 5 % - Jihomoravský kraj, Hradiště 15 % - Karlovarský kraj a u vojenského újezdu Libavá je to celých 31 % - Olomoucký kraj.
Hlavní navrhovanou změnou je pak zrušení vojenského újezdu Brdy - Středočeský kraj. Pro potřeby výcviku 13. dělostřeleckého pluku bude dále využíváno posádkové cvičiště o rozloze 560 hektarů poblíž posádky Jince. Třináctý dělostřelecký pluk je i nadále perspektivní posádkou a chci zdůraznit, že jakékoliv spekulace o jejím zrušení nejsou pravdivé.
Na vyčleněných územích bude umožněn vznik nových obcí nebo jejich přičlenění k území přilehlých obcí. Dojde tak k realizaci katastrálních členění jednotlivých území vycházejících z historických poměrů. Realizací uvedeného návrhu lze uvolnit cca 42 tisíc hektarů z celkové rozlohy 129 664 hektarů vojenských újezdů. Ještě jednou: 42 tisíc hektarů z celkových zhruba 130 tisíc.
Změnou hranic vojenských újezdů a zrušením vojenského újezdu Brdy dojde ke změně územního členění státu, a tím i k umožnění více než dvěma tisícovkám obyvatelům vojenských újezdů realizovat ústavní právo na samosprávu vznikem nových obcí. Dle platné legislativy území vojenského újezdu nenáleží do území žádné obce, jeho správu vykonává újezdní úřad, a to bez zvolených samosprávných orgánů. Vznik nových obcí v případě změny hranic vojenského újezdu umožňuje zákon o obecním zřízení.
Ministerstvo obrany v průběhu celého procesu přípravy optimalizace hranic vojenských újezdů usilovalo o co největší zapojení dotčených obyvatel a starostů přilehlých obcí do všech jednání o jejich budoucnosti a předkládaných návrzích. Ty byly zpracovávány a diskutovány v rámci meziresortní komise Ministerstva obrany složené z odborných pracovníků ústředních správních úřadů. Na přípravě věcných podkladů, jakož i na přípravě návrhu zákona se podíleli zástupci Ministerstva vnitra, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva financí, Ministerstva zemědělství, Ministerstva pro místní rozvoj, Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, zástupci dotčených krajských úřadů a zástupci dotčených obcí. Celkem se uskutečnilo více než 200 jednání se zástupci samospráv, občany a sdruženími. V únoru 2012 Ministerstvo obrany zorganizovalo anketu mezi obyvateli vojenských újezdů Hradiště, Libavá a Boletice, z níž vyplynul požadavek na vznik šesti nových obcí. K přípravě a vyjednávání o vzniku nových obcí byly obyvateli jednotlivých sídelních útvarů vojenských újezdů zvoleny přípravné výbory.
Návrh optimalizace zahrnuje i dohodu o převodu majetku z vlastnictví Ministerstva obrany na nově vzniklé obce tak, aby mohly samostatně fungovat. V současné době byly již zahájeny práce na opravách nemovité infrastruktury v celkovém objemu 200 mil. korun. Vznik nových obcí je de facto obnovením původních samospráv, které byly vznikem vojenských újezdů zrušeny a staly se součástí vojenských újezdů podle zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech bez statutu obce. Nové obce vzniknou ze sídelních útvarů, které po více než 60 let spravovala armáda, jejíž hlavní prioritou byl provoz újezdů a výcvik vojsk.
Návrh na zrušení vojenského újezdu Brdy a zmenšení rozlohy ostatních vojenských újezdů tak znamená v neposlední řadě nápravu křivd způsobených vznikem vojenských újezdů a zrušením obcí v 50. letech minulého století. Způsob jednání s místním obyvatelstvem, okolní správou a kraji svědčí o snaze maximálně respektovat jejich požadavky a zájem o jejich další budoucnost.
Dovolím si dodat, že předkládaný návrh zákona je výsledkem složitých a dlouhých jednání a je spojen s velkým očekáváním řady občanů, kteří již několikrát opakovaně věřili v narovnání svých občanských práv a které stát již několikrát zklamal, když obdobná jednání v minulosti skončila bezvýsledně. Případný odklad, nebo dokonce zrušení návrhu optimalizace vojenských újezdů by znamenaly významný otřes důvěryhodnosti Ministerstva obrany a armády, ale nejen to, otřes důvěryhodnosti celé státní správy. Následné znovuotevření debaty s těmito lidmi by bylo jen velice obtížné.
Návrh zákona byl konzultován s místopředsedou Evropské komise, komisařem pro konkurenceschopnost Almuniou zejména v oblasti majetkoprávní a nebyl shledán v rozporu s právem EU. Návrh zákona není v rozporu ani samozřejmě s ústavním pořádkem ČR. Děkuji vám za pozornost, tolik úvodem.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych po velmi podrobném představení zákona předkladatelem přednesl jednak zpravodajskou zprávu k návrhu zákona a pár svých komentářů.
Za prvé. Máme před sebou zákon, který je poměrně velice důkladně propracovaný, pracovalo na něm několik kabinetů. Myslím si, že ho začala vláda premiéra Nečase, zpracovala ho ze základních hledisek, pokračoval kabinet Jiřího Rusnoka, který jej již této Sněmovně předložil, a nyní tedy máme před sebou finální znění. Myslím si, že tento zákon je velmi dobře připraven, že byl hodně podrobně předjednáván a do určité míry v sobě nese přetížení toho složitého a obsáhlého předjednávání. Nicméně bych řekl, že ta dlouhodobá příprava souvisí s poměrně velkými očekáváními toho, co považuji na zákoně za podstatné, a to jsou očekávání dvou tisíc lidí na to, že dosáhnou na svoji vlastní samosprávu a samosprávné obce, konkrétně šest obcí. To znamená, když budeme o tomto zákonu jednat, a to zdůrazňuji, výrazně nebo primárně jednáme o budoucnosti, samosprávě, možnosti vlastnit majetek apod. dvou tisíc občanů, kteří dosud majetek vlastnit nemohli, neměli samosprávu a byli především součástí správy vedené vojenskou kanceláří vojenského újezdu. To znamená, to vidím osobně jako primární. A to narovnání nejenom možnosti vlastnit, ale zejména volit si samosprávu považuji za klíčové.
Za další. V rámci úprav hranic resort Ministerstva obrany řešil restituční a další sporné prvky na území vojenských újezdů a myslím si, že je to také velmi podrobně propracováno.
K uvedené problematice občanských práv je připojen návrh na zrušení vojenského újezdu Brdy s argumentací nadbytečnosti, nevyužitelnosti a nepoužitelnosti vzhledem ke změnám velikosti a struktuře Armády ČR a na podkladě analýzy Generálního štábu. ***