Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

9.
Vládní návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic
vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů
(zákon o hranicích vojenských újezdů)
/sněmovní tisk 57/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr obrany Martin Stropnický. Prosím, ujměte se slova.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych uvedl hlavní cíle a změny, které přináší návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů.

Návrh zákona je předkládán na základě usnesení vlády č. 865 ze dne 20. listopadu 2013 jako sněmovní tisk 57. Hlavním důvodem optimalizace vojenských újezdů je redukce počtu Armády České republiky. Pro názornost, v roce 1993 měla Armáda České republiky 115 tis. vojáků v činné službě, v současné době má Armáda České republiky 21 tis. vojáků. Vzhledem k reálným potřebám výcviku vojsk, ale také k četnosti výcviku a početním stavům jednotek je nutné přehodnotit stávající počet a rozsah vojenských újezdů a ostatních výcvikových zařízení, a to i s ohledem na snižující se zdrojový rámec Armády České republiky. Neméně podstatným důvodem optimalizace je narovnání občanských práv obyvatel vojenských újezdů, kteří při neexistenci obce na území vojenského újezdu nemohou volit ani být voleni do zastupitelstva obce a nemohou vlastnit ani movitý majetek.

Navrhovanými změnami dojde k vyřešení dalších zásadních problémů spojených s existencí vojenských újezdů. Jednak obecně problematiky života obyvatel vojenských újezdů, cílový stav je stav bez obyvatel na území vojenského újezdu, a dále pak téměř všech restitučních nároků v okrajových částech přímým vyčleněním. Restituční nároky uvnitř vojenských újezdů je nutné řešit vykoupením, případně směnou za jiné pozemky mimo území vojenských újezdů. Současný stav je v rozporu s platnou právní úpravou a podle zákona je majetek na území vojenského újezdu ve vlastnictví státu. Tyto restituční nároky se však netýkají církevního majetku. Ten byl vyřešen finanční kompenzací státu dle zákona o církevních restitucích. Dále pak tím vyhovíme požadavkům okolních obcí na zpřístupnění újezdů. A co se týče problematiky péče o státem evidované památky, změnou hranic lze vyčlenit velkou část vyhlášených kulturních památek a z území újezdů je převést na jiné subjekty, obce, občanská sdružení a podobně.

Myšlenka úpravy hranic vojenských újezdů provází armádu po celých uplynulých dvacet let. Současný návrh vychází z Bílé knihy o obraně, kterou následovala komplexní a detailní analýza Generálního štábu Armády České republiky, která pečlivě posoudila skutečné, zejména výcvikové potřeby naší armády a její možnosti v oblasti údržby a správy těchto zařízení. Vojenské újezdy Boletice, Hradiště a Libavá svými podmínkami plně vyhovují výcviku jednotek Armády České republiky ve všech druzích příprav včetně součinnostních cvičení za účasti všech druhů vojsk a pro společná alianční cvičení. Dále pak jsou komerčně nejvíce využívány zahraničními vojsky. Například Boletice v loňském roce znamenaly v tomto smyslu přínos do státního rozpočtu ve výši 10 mil. korun.

Vojenský újezd Brdy je prioritně určen k výcviku dělostřelectva. Vzhledem k rozloze výcvikových ploch, a tj. pouhých 12 % území újezdu, však neumožňuje plnohodnotný výcvik mechanizovaných jednotek. Vojenský újezd Březina pak nabízí specifické podmínky pro základní a zdokonalovací výcvik profesionálů, a proto je nutné jej zachovat.

Návrh zákona přináší změnu stávajících hranic. U vojenského újezdu Boletice je to 12 % v rámci Jihočeského kraje, Březina představuje 5 % - Jihomoravský kraj, Hradiště 15 % - Karlovarský kraj a u vojenského újezdu Libavá je to celých 31 % - Olomoucký kraj.

Hlavní navrhovanou změnou je pak zrušení vojenského újezdu Brdy - Středočeský kraj. Pro potřeby výcviku 13. dělostřeleckého pluku bude dále využíváno posádkové cvičiště o rozloze 560 hektarů poblíž posádky Jince. Třináctý dělostřelecký pluk je i nadále perspektivní posádkou a chci zdůraznit, že jakékoliv spekulace o jejím zrušení nejsou pravdivé.

Na vyčleněných územích bude umožněn vznik nových obcí nebo jejich přičlenění k území přilehlých obcí. Dojde tak k realizaci katastrálních členění jednotlivých území vycházejících z historických poměrů. Realizací uvedeného návrhu lze uvolnit cca 42 tisíc hektarů z celkové rozlohy 129 664 hektarů vojenských újezdů. Ještě jednou: 42 tisíc hektarů z celkových zhruba 130 tisíc.

Změnou hranic vojenských újezdů a zrušením vojenského újezdu Brdy dojde ke změně územního členění státu, a tím i k umožnění více než dvěma tisícovkám obyvatelům vojenských újezdů realizovat ústavní právo na samosprávu vznikem nových obcí. Dle platné legislativy území vojenského újezdu nenáleží do území žádné obce, jeho správu vykonává újezdní úřad, a to bez zvolených samosprávných orgánů. Vznik nových obcí v případě změny hranic vojenského újezdu umožňuje zákon o obecním zřízení.

Ministerstvo obrany v průběhu celého procesu přípravy optimalizace hranic vojenských újezdů usilovalo o co největší zapojení dotčených obyvatel a starostů přilehlých obcí do všech jednání o jejich budoucnosti a předkládaných návrzích. Ty byly zpracovávány a diskutovány v rámci meziresortní komise Ministerstva obrany složené z odborných pracovníků ústředních správních úřadů. Na přípravě věcných podkladů, jakož i na přípravě návrhu zákona se podíleli zástupci Ministerstva vnitra, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva financí, Ministerstva zemědělství, Ministerstva pro místní rozvoj, Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, zástupci dotčených krajských úřadů a zástupci dotčených obcí. Celkem se uskutečnilo více než 200 jednání se zástupci samospráv, občany a sdruženími. V únoru 2012 Ministerstvo obrany zorganizovalo anketu mezi obyvateli vojenských újezdů Hradiště, Libavá a Boletice, z níž vyplynul požadavek na vznik šesti nových obcí. K přípravě a vyjednávání o vzniku nových obcí byly obyvateli jednotlivých sídelních útvarů vojenských újezdů zvoleny přípravné výbory.

Návrh optimalizace zahrnuje i dohodu o převodu majetku z vlastnictví Ministerstva obrany na nově vzniklé obce tak, aby mohly samostatně fungovat. V současné době byly již zahájeny práce na opravách nemovité infrastruktury v celkovém objemu 200 mil. korun. Vznik nových obcí je de facto obnovením původních samospráv, které byly vznikem vojenských újezdů zrušeny a staly se součástí vojenských újezdů podle zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech bez statutu obce. Nové obce vzniknou ze sídelních útvarů, které po více než 60 let spravovala armáda, jejíž hlavní prioritou byl provoz újezdů a výcvik vojsk.

Návrh na zrušení vojenského újezdu Brdy a zmenšení rozlohy ostatních vojenských újezdů tak znamená v neposlední řadě nápravu křivd způsobených vznikem vojenských újezdů a zrušením obcí v 50. letech minulého století. Způsob jednání s místním obyvatelstvem, okolní správou a kraji svědčí o snaze maximálně respektovat jejich požadavky a zájem o jejich další budoucnost.

Dovolím si dodat, že předkládaný návrh zákona je výsledkem složitých a dlouhých jednání a je spojen s velkým očekáváním řady občanů, kteří již několikrát opakovaně věřili v narovnání svých občanských práv a které stát již několikrát zklamal, když obdobná jednání v minulosti skončila bezvýsledně. Případný odklad, nebo dokonce zrušení návrhu optimalizace vojenských újezdů by znamenaly významný otřes důvěryhodnosti Ministerstva obrany a armády, ale nejen to, otřes důvěryhodnosti celé státní správy. Následné znovuotevření debaty s těmito lidmi by bylo jen velice obtížné.

Návrh zákona byl konzultován s místopředsedou Evropské komise, komisařem pro konkurenceschopnost Almuniou zejména v oblasti majetkoprávní a nebyl shledán v rozporu s právem EU. Návrh zákona není v rozporu ani samozřejmě s ústavním pořádkem ČR. Děkuji vám za pozornost, tolik úvodem.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych po velmi podrobném představení zákona předkladatelem přednesl jednak zpravodajskou zprávu k návrhu zákona a pár svých komentářů.

Za prvé. Máme před sebou zákon, který je poměrně velice důkladně propracovaný, pracovalo na něm několik kabinetů. Myslím si, že ho začala vláda premiéra Nečase, zpracovala ho ze základních hledisek, pokračoval kabinet Jiřího Rusnoka, který jej již této Sněmovně předložil, a nyní tedy máme před sebou finální znění. Myslím si, že tento zákon je velmi dobře připraven, že byl hodně podrobně předjednáván a do určité míry v sobě nese přetížení toho složitého a obsáhlého předjednávání. Nicméně bych řekl, že ta dlouhodobá příprava souvisí s poměrně velkými očekáváními toho, co považuji na zákoně za podstatné, a to jsou očekávání dvou tisíc lidí na to, že dosáhnou na svoji vlastní samosprávu a samosprávné obce, konkrétně šest obcí. To znamená, když budeme o tomto zákonu jednat, a to zdůrazňuji, výrazně nebo primárně jednáme o budoucnosti, samosprávě, možnosti vlastnit majetek apod. dvou tisíc občanů, kteří dosud majetek vlastnit nemohli, neměli samosprávu a byli především součástí správy vedené vojenskou kanceláří vojenského újezdu. To znamená, to vidím osobně jako primární. A to narovnání nejenom možnosti vlastnit, ale zejména volit si samosprávu považuji za klíčové.

Za další. V rámci úprav hranic resort Ministerstva obrany řešil restituční a další sporné prvky na území vojenských újezdů a myslím si, že je to také velmi podrobně propracováno.

K uvedené problematice občanských práv je připojen návrh na zrušení vojenského újezdu Brdy s argumentací nadbytečnosti, nevyužitelnosti a nepoužitelnosti vzhledem ke změnám velikosti a struktuře Armády ČR a na podkladě analýzy Generálního štábu.

Musím říct, že samozřejmě jde o velmi legitimní argumenty, jakkoliv jde o území silně kontaminované střelivem, s velkými zásobami kvalitní pitné vody a dřeva, nicméně podle mého názoru jde o území, které, abych tak řekl - nebo uzavření újezdu Brdy, já plně respektuji názor Generálního štábu i armády, odpovídá období, kdy armáda odhazovala všechny sebemenší možnosti, které můžou uspořit pár korun. Doufám, že případným uzavřením tohoto vojenského újezdu toto období končí. Zároveň - protože jsem si vědom toho, že je to sporná část celého zákona, a tu hlavní část vidím ve vyřešení problému základních práv a možností vlastnit těch dvou tisíc občanů, myslím si, že je ještě třeba otevřít prostor pro jednání otázky vojenského újezdu Brdy, a to prodloužením lhůty na projednání do druhého čtení na 90 dnů.

(Obrací se k předsedající.) Přednesu návrh rovnou?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Návrh poprosím potom do podrobné rozpravy. Děkuji.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji za pozornost. To jsou moje hlavní poznámky.

Jinak předběžné jednání ve výboru pro obranu dospělo ke dvěma závěrům. Za prvé, že výbor bere na vědomí informaci přednesenou ministrem obrany České republiky Mgr. Martinem Stropnickým k vládnímu návrhu zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů, zákon o hranicích vojenských újezdů, sněmovní tisk 57. Za druhé doporučuje organizačnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky zařazení návrhu zákona na program březnové schůze Poslanecké sněmovny.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou zde mám přihlášeného pana poslance Mackovíka - jestli je tomu tak? Zmáčkl jste i faktickou. Takže není faktická? Dobrá.

Zahajuji tedy tímto obecnou rozpravu, do které se s přednostním právem přihlásil pan předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Poté prosím, aby se připravil pan poslanec Votava. Prosím.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, na začátek musím říci, že jsem velmi překvapen, že projednáváme teď tento návrh zákona, protože mám v dobré paměti ještě koaliční smlouvu. V té koaliční smlouvě bylo jasně napsáno, že strany koalice znovu posoudí otázku optimalizace vojenských újezdů. Přiznám se, že jsem nezaznamenal žádnou koaliční snahu vedenou Ministerstvem obrany o nové posouzení. A pokud to nové posouzení proběhlo pouze v rámci Ministerstva obrany, tak to pokládám za nedostatečné. Tudíž jakkoliv to asi není argument pro kolegy z opozice, tak minimálně pro kolegy z koalice by ten argument býti měl, že to, co je podepsáno, by se mělo dodržovat. To je první a podle mého názoru docela zásadní argument.

Nyní prosím věcně k tomu návrhu zákona. Pan zpravodaj to tady podle mě velmi dobře řekl. Jedná se o napravení křivd, upravení hranic některých vojenských újezdů a k tomu je připojen návrh na zrušení vojenského újezdu Brdy. A to je právě ten problém. Já nemám vůbec nic proti tomu, co navrhuje Ministerstvo obrany ve vztahu k ostatním vojenským újezdům, a plně podporuji argumenty, které tady zazněly, že je potřeba napravit křivdy, je potřeba dát více než dvěma tisícům občanů, kteří žijí v těchto vojenských újezdech, právo na to, aby si volili své zástupce. S tím já nemám sebemenší problém.

S čím problém mám, a to problém zásadní, je zrušení vojenského újezdu Brdy. Proto pokládám za velmi nešťastné, že Ministerstvo obrany nestáhlo ten zákon, který vlastně ani nepředložila tato vláda, předložila ho tehdy vláda pana premiéra Rusnoka. A je nešťastné, že ministerstvo nestáhlo ten zákon tak jako jiné zákony v resortu Ministerstva obrany a nepokusilo se ty dvě věci oddělit. Pak by legislativní cesta tohoto zákona byla mnohem snazší a nehrozilo by to, že osud obyvatel v ostatních vojenských újezdech bude ovlivňován obavami o osud vojenského újezdu Brdy, a současně by tedy nehrozilo, že ti, kteří nesouhlasí se zrušením vojenského újezdu Brdy, budou přesvědčováni argumenty, které budou používat právě osud těch dvou tisíc obyvatel, kteří žijí v jiných vojenských újezdech. Tudíž pokládám to za nešťastné, nicméně je to tak a musíme se s tím nějak vypořádat. A já tedy od této chvíle již nebudu mluvit k ostatním vojenským újezdům, ale pouze k otázce vojenského újezdu Brdy.

Z mého pohledu je tam několik zásadních problémů. První problém je z hlediska zásadního sporu mezi krajem Středočeským a krajem Plzeňským, které jsou oba dva dotčeny případným zrušením vojenského újezdu Brdy, protože se to týká jejich území a dělby případného území zrušeného vojenského újezdu Brdy mezi tyto dva kraje. Zatímco kraj Plzeňský toto podporuje, kraj Středočeský zásadně nesouhlasí. To samé se týká stanovisek i jednotlivých obcí. Měl jsem osobně možnost mluvit s celou řadou starostů ze Středočeského kraje z regionu Podbrdska, kteří vyjadřují svůj zásadní nesouhlas se zrušením vojenského újezdu Brdy a používají pro to celou řadu argumentů. Pan ministr určitě ty argumenty zná, protože se jednání s těmito starosty účastnil. A já nepokládám za šťastné, že zde hlasujeme o takto závažné věci, která se dotkne života dvou krajů České republiky, bez toho, abychom měli shodu s volenými zastupiteli v těchto dvou krajích na tom, jaký způsob řešení chceme zvolit. To je první problém.

Druhý problém je ekonomický. Je nám tady argumentováno, že celá tato záležitost ušetří Armádě České republiky nějakých 170 milionů korun, konkrétně zrušením újezdu Brdy se jedná o milionů 70. To je sice krásná úspora v přes 40 miliard korun čítajícím rozpočtu Ministerstva obrany, ale sami vidíte, 70 milionů proti 42 miliardám, tak to není úplně zásadní úspora. Docela se divím tomu úsilí, které je za snahou zrušit vojenský újezd Brdy, a doufám, že jednou přijdeme na to, co je tou hnací silou snah o zrušení vojenského újezdu Brdy, protože ekonomické úspory v tomto případě podle mého názoru nejsou natolik zásadní, aby ospravedlnily takovouto urputnou snahu o zrušení brdského újezdu. A to jsou jenom ty ušetřené náklady.

Já se ptám a bohužel mi zatím nikdo nebyl schopen odpovědět, jaké jsou další náklady, které vzniknou v důsledku zrušení vojenského újezdu Brdy. Pan ministr mluvil o tom, že újezd Brdy je určen pro výcvik dělostřelectva. To je pravda, historicky tam cvičilo československé a české dělostřelectvo. Ten újezd začal svoji roli plnit už za první republiky. Já se tedy ptám, kde budou dělostřelci cvičit. Bylo mi řečeno, že v jiných vojenských újezdech, což ale také nebude zadarmo, protože ta děla - připomínám, že 13. dělostřelecký pluk je vyzbrojen samohybnými kanonovými houfnicemi typu Dana, což není žádný drobeček, a takovéto vozidlo, pokud se bude přesunovat například na Doupov, bude určitě řidiči na silnici I/6 nadšeně vítáno, zejména v tom případě, pokud to bude celá kolona. A už se nebavím o nákladech na transport, na pohonné hmoty atd., ale to taky něco bude stát.

Další ekonomický aspekt je, co bude s posádkou v Jincích. Rád věřím panu ministrovi, že Jinců se ta věc nedotkne. Problém je, pane ministře, že já jsem takováto ujištění slyšel už asi od sedmi ministrů obrany a vždycky se to týkalo nějaké posádky, kde bylo tvrzeno těm místním "nebojte se, vás se to vůbec nedotkne, my s vámi počítáme" jenom proto, aby přišel jiný ministr a řekl "armáda nemá peníze, posádku zrušíme". Koneckonců když se stěhovali dělostřelci z Pardubic, tak tím hlavním argumentem bylo: "Vy v těch Pardubicích nemáte kde střílet. Pošleme vás do Jinců, tam je dělostřelecká střelnice, za 300 milionů se tam zrekonstruovala kasárna, tak tam celý ten útvar dělostřelecký bude působit a to je to místo, kde by měli být dělostřelci." Nyní se říká, že se střílet v Brdech nebude, přestěhujeme dělostřelce na Doupov.

Já si prostě kladu otázku, jak dlouho vydrží posádka v Jincích a co to bude znamenat pro region, který na tom z hlediska zaměstnanosti není vůbec dobře. Navíc ti lidé - jak vojáci, tak civilní zaměstnanci - tam mají nějaké svoje zázemí, mají tam nějaké vazby. Pokládám to za velmi nebezpečné.

Otázka taky zní ve využitelnosti vojenského újezdu Brdy. Doufám, že nebudu teď prozrazovat nic tajného, protože jsem získal analýzu z Ministerstva obrany po dlouhých intervencích, protože jsem se pídil po tom, jak Ministerstvo obrany došlo k tomu, že tedy zruší zrovna vojenský újezd Brdy. Tam je jedna taková tabulka, ze které nebudu citovat přesně, abych se něčeho nedopustil, ale mohu říci, že je tam radikální pokles výcviků ve vojenském újezdu Brdy za poslední tři až čtyři roky. Zatímco před nějakými pěti, šesti lety se všechny vojenské újezdy držely na velmi vysokém stupni obsazenosti, tak najednou vojenský újezd Brdy začal rapidně klesat z hlediska obsazenosti vojskem. Ono shodou okolností zapadá tady ten pokles do doby, kdy se Ministerstvo obrany a tehdejší Generální štáb rozhodly zahájit proces rušení vojenského újezdu Brdy. Já si kladu otázku, zda ten pokles obsazenosti a výcviku v Brdech je přirozený, nebo zda je umělý a zda nebyl někde vydán pokyn, že jednotky prioritně budou cvičit v Boleticích a na Doupově či na Libavé, aby právě bylo za tři čtyři roky možno dokázat, že ty Brdy vlastně nepotřebujeme, protože tam nikdo necvičí.

To samé, naši spojenci z Aliance, zejména ti, kteří jsou ze zemí, které nemají takovéto horské prostředí a kopcovitý terén, svého času velmi rádi přijížděli na výcvik do Brd a své schopnosti si tam zdokonalovali. V posledních třech letech nebylo mnoho společných cvičení v Brdech. Znovu si kladu otázku, proč tomu tak bylo.

Myslím, že pan ministr i pan zpravodaj mluvili o zátěži toho terénu nevybuchlou municí. Samozřejmě, ten terén, protože jak jsem řekl, ta celá oblast sloužila jako dělostřelecká střelnice, kde se střílelo rážemi 152 mm i většími, tak za dobu od první republiky je tam celá řada, jsou tam tuny nevybuchlé munice, ale nikoliv v té hloubce, ve které se provádí pyrotechnická asanace, ale to jsou těžké dělostřelecké kusy, ta munice může být metr pod zemí a to žádný pyrotechnický odřad, který tam prochází, nemůže asanovat. To znamená, to riziko, že my zrušíme takto těžce zasažený prostor, kontaminovaný municí, a umožníme tam volný vstup obyvatel, je podle mého názoru zásadní problém bezpečnostní.

Suma sumárum, protože nechci mluvit dlouho a argumentů, které jsem slyšel i od místních starostů, je celá řada, tak mám za to, že spojení těchto dvou věcí bylo nešťastné a dalo se to vyřešit elegantním kompromisem, kdy by vláda předložila pouze otázku narovnání majetkoprávních a územních vztahů v jiných vojenských újezdech a vojenský újezd Brdy by mohla nechat stranou. Nestalo se to tak.

Já si nemyslím, že pokud teď ten zákon nedojde na konec cesty, že dojde k nějakému zásadnímu otřesu v důvěru Ministerstva obrany či státní správy, jak tady velmi melodramaticky sděloval pan ministr. Bude to prostě suverénní rozhodnutí suverénního parlamentu, který má tu možnost a má to právo, a to rozhodnutí samozřejmě bude na nás na všech, zda dáme přednost argumentaci, o které mluvil pan ministr, to znamená nutnosti tu věc vyřešit rychle, ušetřit 70 mil. korun zrušením vojenského újezdu Brdy, anebo zda vezmeme v potaz argumenty místní samosprávy, mimo jiné občanů, kteří tam žijí, Středočeského kraje, a tu věc zastavíme a pokusíme se to vyřešit znovu a lépe.

Já si myslím, že pro Ministerstvo obrany by nebyl žádný problém ten zákon předložit znovu bez otázky vojenského újezdu Brdy. Došlo by k nápravě 95 % křivd, o kterých se tady mluvilo, a vyhnuli bychom se tomu velmi kontroverznímu rozhodnutí ve věci brdského újezdu. Proto bych chtěl navrhnout, aby Poslanecká sněmovna vrátila tento návrh zákona navrhovateli k dopracování. Děkuji. (Potlesk zleva.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Další přihlášený s přednostním právem, pan poslanec, předseda klubu ODS Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké odpoledne. Já chci připomenout, že ministr obrany, který to zpracoval a poprvé navrhl, byl Alexandr Vondra. Je dobře, že to je otevřeno dneska, že každá personální změna neznamená totální změnu plánu.

Já nebudu mluvit tak dlouho, jak pan předseda Poslanecké sněmovny, jenom chci říci, že je to já bych řekl zvláštní, možná bych použil silné slovo, možná až komické či pokrytecké. My jsme přece měli jedinečnou šanci, jak zachovat vojenský újezd Brdy. (Ozývá se smích ze sálu.) Můžete se tomu smát. Mohli jsme tam mít zařízení společně s našimi spojenci. (Smích ze sálu.) Mně nepřipadá směšné, co se děje na východ od České republiky. Vám to možná směšné připadá, připadáte si hrozně bezpeční a ochránění. A ti samí, kteří tehdy protestovali proti vojenskému zařízení, ti samí, kteří v té době vystupovali velmi často i proti samotné armádě, kteří měli řeči o pacifismu, míru, jak jsou armády zbytečné, mnohdy ti samí dneska říkají "my chceme zachovat vojenský újezd Brdy". Sami si můžeme každý z nás porovnat, jak to je věrohodné ve srovnání s (nesrozumitelné).

A to nereaguji na slova pana předsedy Poslanecké sněmovny, aby si nemyslel. Já jsem se přihlásil do rozpravy předtím a nevěděl jsem, co řekne, tak abyste neměli pocit, že to je můj osobní střet s panem předsedou Hamáčkem. Tak to v žádném případě není.

Pokud sociální demokraté myslí vážně, že to chtějí vrátit a znovu projednávat, a není to pouze to, že jejich středočeský hejtman hájí své, řekl bych, oprávněné regionální zájmy, to nechci kritizovat, ale my tady nejsme na regionální úrovni, ale na celostátní. Pokud by přišli s tím, že tam chtějí něco vybudovat, co zvýší bezpečnost České republiky do budoucnosti, tak by mohla být věcná debata. Ale nic takového jsem tady neslyšel.

A chci říci, že náš klub bude hlasovat pro propuštění tohoto návrhu zákona do druhého čtení. Ten materiál se skutečně připravoval dlouhodobě. Mně je skoro jedno, jestli to bylo koaličně projednáno, nebo nebylo projednáno. To je věc koalice, ne nás v Poslanecké sněmovně, ale pochopil jsem stížnost na vašeho koaličního partnera, ale my vám to pískat nebudeme. My si myslíme, že ten návrh zákona je v pořádku, že ta historická šance byla propásnuta i díky vystupování představitelů vaší politické strany, pane předsedo prostřednictvím paní řídící, a není důvod se k tomu vracet a znovu to projednávat.

Rozumím tomu, když budete proti. To je legitimní, že prostě nějaký návrh zákona - tím novým projednáním se totiž nic jiného nedá, buď bude ten návrh tak, jak je navržen, nebo budeme proti. Nevěřím tomu, že se na tom bude pracovat další týdny, měsíce či roky a věcně přijde úplně jiný návrh zákona.

Nemám nic proti tomu, když někdo bude proti a chce zachovat vojenský újezd. To je naprosto v pořádku. My jako občanští demokraté v prvém čtení tento návrh zákona podpoříme a myslíme si, že pokud budou nějaké návrhy, tak jsme připraveni k věcné debatě ve výboru mezi prvním a druhým čtením.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pak tady mám dvě faktické poznámky. První pan poslanec Grospič a poté pan předseda Sněmovny Hamáček.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně. Chtěl bych vaším prostřednictvím poděkovat předsedovi klubu Občanské demokratické strany panu Stanjurovi, že vlastně tady řekl hlubokou pravdu, že vlastně Brdy, zrušení vojenského újezdu Brdy bylo připravováno jeho stranou, která v té době byla vládní stranou a měla také resort Ministerstva obrany, jmenovitě panem Alexandrem Vondrou, a že to byla vlastně pomsta občanům a okolním obcím za to, že odmítli americkou radarovou základnu.

Já mu v této souvislosti chci ale připomenout, že vojenský újezd Brdy historicky vznikl v době první republiky jako prostor pro dělostřelectvo československé armády, a nikoliv jako potenciální základna pro armády cizích států, jmenovitě Spojených států amerických, a že ten rozměr výcvikového prostoru pro české dělostřelectvo české armády a předtím československé armády je trošku něco jiného než potenciálně zařízení, které svým rozsahem mělo plnit úplně jiné závazky, nikoliv závazky spojené s obranyschopností České republiky. (Potlesk zleva.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím další faktická - pan předseda Hamáček.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Já se pokusím krátce zareagovat na pana předsedu Stanjuru. Za prvé, ono to není tak jednoduché, pane předsedo prostřednictvím paní místopředsedkyně, hlasovat buď proti, nebo pro. Právě proto navrhuji vrácení k dopracování, aby ministerstvo mohlo ty dvě věci rozdělit, protože když to zamítneme, tak de facto s vaničkou vylijeme i to dítě a znemožníme problém vyřešení křivd ostatních vojenských újezdů, který já nezpochybňuji, a myslím si, že je potřeba to udělat. Pokud to vrátíme k dopracování, tak věřím, že ministerstvo si z toho a z té debaty tady vezme ponaučení a už sem nebude předkládat zrušení vojenského újezdu Brdy, ale pouze sem předloží materiál, který se týká ostatních vojenských újezdů. To za prvé.

Za druhé, já nevím, proč sem taháme debatu o americkém radaru. Já jsem vystupoval věcně a argumentoval jsem věcně k problematice vojenského újezdu Brdy, jeho potřebnosti, nepotřebnosti a nákladovosti.

Problematika protiraketové obrany, to je něco, co je debata z roku 1997-8, a můžu vás ujistit, že americká strana se rozhodovala podle svých vlastních analýz, podle svých vlastních poznatků ze zkoušek systému. Kdyby tehdejší činitelé ministerstva obrany místo toho, aby utráceli peníze na masivní přesvědčovací kampaně a starostům v Brdech slibovali, jak tam budou mít nové silnice, budou tam mít čističky, budou tam mít vodovody, plynovody a já nevím, co všechno, kdyby místo toho někdo zajel do Pentagonu, jako jsme to udělali my tehdy s Ondřejem Liškou, a poseděl s americkými politiky a generály, tak by dávno věděl, že Spojená státy mají zásadní pochybnosti o funkčnosti toho systému, o jeho geopolitických dopadech, zejména tedy demokratická administrativa, resp. demokratičtí kongresmani a senátoři, kteří se chystali převzít moc, a bylo naprosto evidentní, že nová demokratická administrativa tento projekt zruší. Akorát to nikdo v té době nechtěl slyšet.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pak tady mám několik faktických poznámek. Když dovolíte, přečtu pořadí. Pan poslanec Foldyna, potom prosím, aby se připravil pan poslanec Stanjura a pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Paní předsedající, prostřednictvím vás panu předsedovi klubu ODS. Nemohu si zvyknout na to pokrytectví v politice. Vždycky když se mluví o něčem, tak se myslí na něco jiného. Vy jste tady, pan předseda klubu ODS, poukazoval na to, že se tady někdo posmívá v této chvíli, kdy je krize na východě, že bychom tam měli mít radarovou základnu Spojených států. Pamatuji si, když se proti ní protestovalo, tak zásadní argumenty byly, že to je proti Íránu a že bychom ji měli tady mít, abychom se bránili, až na nás poletí íránské rakety, a vy už jste tenkrát, pane předsedo prostřednictvím paní předsedající, věděl, že to není proti Íránu, že to je proti Spojeným státům. Ono je to trošku pokrytectví a teď se toho dožíváme v plné míře. Kdybychom byli méně pokrytci, možná bychom si ušetřili problémy na Krymu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nevím, proč pan poslanec Foldyna je tak rozčilený, my jsme žádné problémy na Krymu nevyvolali. Radar určitě není proti Spojeným státům americkým, jak jste ve svém rozčilení před chvílí řekl. Myslím si, že občanští demokraté byli vždycky hrdí na to, že jsme se stali členy Severoatlantické aliance, a vždy jsme mluvili o důležitosti euroatlantické vazby. Není to nic nového, žádné překvapení. My tomu věříme celou dobu, že to pro Českou republiku je lepší než nějaké idealistické řeči o společné evropské obraně a společné evropské armádě, které se my určitě nedožijeme, za prvé.

Za druhé, mluvil jsem o tom, pane předsedo Hamáčku prostřednictvím paní místopředsedkyně, protože ten americký radar měl být umístěn v tomto vojenském újezdu, takže ta souvislost tu je a je to faktografické. A samozřejmě že jsme nemohli, nebo mohli jenom částečně ovlivnit rozhodnutí nové americké administrativy.

Mně na tom vadilo něco jiného. Že si na tom někdo, na tématu národní bezpečnosti, hřál vnitrostátní domácí politickou polívčičku a Česká republika a její politická reprezentace v té době nestály v jedné řadě a nebyla na tom shoda. Mluvím o demokratických politických stranách. To, že komunisté jsou proti, to je logické, to mě nijak nepřekvapuje a nemíním ztrácet čas vysvětlováním komunistům, že NATO není Varšavská smlouva. To je ztráta času. Ale myslím si, že bychom se měli této euroatlantické vazby držet, měli bychom pro to udělat co nejvíc. Bude dobře, když to demokratické politické strany budou vnímat stejně.

Já jsem nemluvil vůbec o tom, že by tento radar. Já jsem mluvil o tom, jak ti, kteří tam nechtěli vojenské zařízení, dnes říkají, že tam chtějí zachovat vojenský újezd. Nic víc, nic míň. Já jsem nic neprognózoval v té době, já jsem v té době nebyl ani v Poslanecké sněmovně, ale jako člen občanských demokratů vím, že my jsme to podporovali vždycky. My se nestydíme za spojenectví se Spojenými státy americkými a NATO. Někteří ano, já jim to neberu, ale my ne. My tam vidíme větší zabezpečení pro Českou republiku než někde jinde.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Další s faktickou je přihlášen pan poslanec Gabal.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, paní předsedající. Vládo, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, já jenom tu rozjíždějící politickou debatu chci uvést na pravou míru, protože jsem měl možnost mluvit se všemi třemi ministry o této věci ve všech třech případech. Ministři reagují na věcnou analýzu Generálního štábu a armády o potřebnosti jednotlivých výcvikových prostorů a vojenských újezdů a v principu to je Generální štáb, který vlastní analýzou, bez závislosti na jakýchkoli dalších debatách, ať už se týkala radaru nebo čehokoli jiného, si vytipoval Brdy jako újezd, který se jim hodí nejméně. S analýzou samozřejmě je možné meritorně polemizovat nebo kriteriálně nebo cokoli, ale chci tím říct, že v zásadě všichni tři ministři, a mluvil jsem s nimi o tom, i s Alexandrem Vondrou, i s předchozím ministrem Pickem, tím politicky realizují rozhodnutí Generálního štábu o tom, opustit ten vojenský újezd, který podle jejich analýzy jim vychází jako nejméně vhodný pro další výcvik.

Samozřejmě, znovu opakuji, je možné s tou analýzou polemizovat, ale není to typ analýzy, který by závisel na tom, jestli někde měl být radar, nebo neměl být radar, a tím pádem teze o tom, že návrh rušení újezdu v Brdech je reakcí na neumístění radaru, je věcně meritorně mimo kontext. A byl bych rád, aby ta debata a všichni ostatní, kteří ji vedou, to vzali na vědomí, protože skutečně zdůrazňuji, jestliže návrh zákona shodíme, a já dám potom protinávrh hlasovací, tak ty dva tisíce lidí odsoudíme k dalšímu dvouletému období čekání na další úpravu hranic újezdu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Další faktická pana poslance Laudáta. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jsem jenom čekal, jestli v této problematice se sem vrátí radar. On s tím skutečně, a v tom má můj předřečník pravdu, nesouvisí. Na druhou stranu, když už to tady padlo, tak jako pamětník vám řeknu jediné. U komunistů mě to nepřekvapuje, ale sociální demokracie nese plnou odpovědnost za to, že teď, když jsme se ocitli zase v jistém stavu nerovnováhy, musí být Česká republika podstatně nervóznější, než kdyby tady bylo jakékoli, a toto bylo velice decentní, vojenské zařízení. Mně bylo tenkrát, když jsem pro to hlasoval a podporoval jsem vybudování radarové stanice, mně bylo jedno, jestli je namířená na Írán, nebo na Rusko. Pro mě bylo podstatné, že těžko se leze do země v současné éře vývoje společnosti, ve které mají Spojené státy vojenské zařízení. To už si nikdy neodpářete.

Pokud tady někdo nebyl a zajímá ho to, no tak ať si přečte nekonečná vystoupení dnešního ministra zahraničí a jeho často až hranice nesebeovládání, křiku apod. To jsme tady zažívali týden co týden, jak při interpelacích, tak zařazování bodů. O tom si myslím, že to - jedině se domnívám, že si skutečně nemůžeme dovolit a není racionální, abychom měli největší počet území na jednoho vojáka. Ale to, co mně u předkladu chybí, je, že ruku v ruce s tím měl jít materiál, který by to území prohlásil za chráněnou krajinnou oblast.

Děkuji, že jsem asi trochu zneužil technické poznámky.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím s další faktickou pana poslance Chalupu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych vás požádal, abychom se vrátili od radaru k projednávanému zákonu. Já mám z tohoto návrhu zákona dobrý pocit, protože přesto, že to zpracovávaly předchozí vlády, tak v tomto případě nejde o tzv. nutné zlo, když jsme schvalovali zákony, abychom nezpůsobili větší škody, takže jsme schválili zákony, které podle nás nebyly úplně v pořádku. Tento zákon podle nás v pořádku je.

Chci jenom říci, že pokud ministr a náčelník Generálního štábu jako jistí spotřebitelé služby, jako odborníci nám sdělují, že tento vojenský újezd nepotřebují, tak bychom to měli vzít velmi vážně v úvahu, a je to v plném souladu s očekáváním daňových poplatníků v této zemi, tedy nejenom s očekáváním daňových poplatníků ve dvou krajích, ale v celé republice.

Pokud jde o dotaz, proč tak lpíme na tom, aby tento zákon byl schválen nebo postoupen do dalšího čtení, tak mám opačnou otázku: Proč je taková snaha tento vojenský újezd udržet jako vojenský újezd? A pokud tady bylo řečeno o nějakých vozidlech a danách, tak já si myslím, že tato vozidla se musí přesouvat kamkoli, kam je bude armáda potřebovat, a nejenom tam, kam jsou tato vozidla zvyklá jezdit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. S další faktickou pan poslanec Komárek.

 

Poslanec Martin Komárek: Děkuji za slovo. Já navážu na kolegu Chalupu. My jsme se tu jako expresem Paříž-Dobříš přesunuli z Brd přes Krym a Spojené státy, Írán až do Iráku, ale podstata toho problému je podle mě taková - a já to řeknu trošku pohádkově. My jsme v situaci, že máme dva sousedy a někdo jim dává zadarmo krásnou louku. A ti dva sousedi, tedy aspoň jeden z nich, argumentuje: no možná se nám nepodaří z té louky vypudit krtka. To je jeden argument. Druhý: my nevíme přesně, jak si tu louku rozdělit. Třetí argument: ono je možná lepší, aby ta louka zůstala ladem a byla tak zachována. Žádný z těch argumentů není relevantní. Já si pamatuji dobu, kdy tato země byla pokryta vojenskými újezdy i vojenskými újezdy cizích armád, a jsem strašně rád, že armáda - doufám, že bojeschopná a hrdá Armáda České republiky - jeden újezd dává nám turistům a houbařům. My bychom za to měli být vděční a ne si vymýšlet argumenty, proč si tenhle krásný dárek nevzít. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a s poslední, zatím poslední, faktickou pan předseda Sněmovny Jan Hamáček.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Chci slíbit, že je to snad opravdu faktická z mojí strany, ale musím reagovat. Za prvé, my jsme tady od toho, abychom, jak řekl pan poslanec Chalupa, rozumným způsobem nakládali s penězi daňových poplatníků. Právě proto jsem kladl ty otázky. Na jedné straně je 77 mil., které ušetříme. Zatím mi nikdo nezvládl odpovědět, kolik to všechno bude stát, kolik budou stát přesuny vojska, kolik bude stát ta pyrotechnická asanace, kolik budou stát ty další náklady, co by to stálo v případě, že se zruší 13. dělostřelecký pluk v Jincích a bude se přesouvat někam jinam. To jsou náklady, které zatím nikdo nevyčíslil, ani ta analýza, která je uvnitř v šuplíku a je tajná, to nevyčíslila. Ad a).

Ad b). Tady ze strany pana zpravodaje padlo, že my jsme tady od toho, abychom politicky realizovali závěry Generálního štábu. No tak před tím já bych varoval. To už se tady několikrát - a prosím, já se nechci dotknout současné sestavy Generálního štábu, já si těch pánů generálů velmi vážím, pokládám je za odborníky - nicméně už se tady v minulosti politicky realizovala odborná doporučení Generálního štábu. Máme tady materiál, že je potřeba koupit casy. Máme čtyři, máme z nich velkou radost. Je tady materiál, že je potřeba koupit 72 bitevníků L-159. Třicet pět jich je v hangárech. Máme tady materiál - a pod tím vším jsou podepsáni vojáci a odborníci - že je třeba modernizovat tank T-72 na modernizaci M-4. Stálo to miliardy.

Takže já neříkám, že toto je neodborně zpracováno. Já pouze říkám, že musíme k takovýmto věcem přistupovat velmi opatrně a velmi podrobovat kritickému hodnocení všechno, co nám armáda předkládá. Od toho tady také jsme.

A poslední k panu poslanci Komárkovi, který tady už není, tak prostřednictvím paní předsedající. Rozdíl mezi krtkem a nevybuchlou municí je, že krtek vám neutrhne nohu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Votavu, který je přihlášen do rozpravy.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. No to, co naposledy řekl pan předseda Sněmovny, to bych i podepsal, o těch casách a dalších věcech, nicméně já budu mít trošku odlišné stanovisko, než zastává on. Budu hovořit pouze o Brdech, protože se mě to samozřejmě dotýká. Dotýká se mě to i jako zastupitele za Plzeňský kraj a budu tedy vyjadřovat stanovisko Plzeňského kraje, stanovisko rady Plzeňského kraje, která v této věci přijala usnesení a to usnesení je v podstatě souhlasné s tím, co tady dnes k tomuto zákonu předkládá pan ministr obrany.

Chtěl bych tedy říci, že tento návrh zákona nevznikl nějak z iniciativy Plzeňského kraje a už vůbec ne z iniciativy Středočeského kraje, ale vznikl z iniciativy Ministerstva obrany, chcete-li Generálního štábu, na základě nějaké komplexní analýzy, která byla zpracována. Já nejsem odborník na vojenství, takže tyto věci posuzovat nebudu. Budu vyjadřovat pouze názor Plzeňského kraje, jeho obcí, protože této otázce byla věnována řada jednání, kterých jsem se i účastnil, ze strany starostů dotčených obcí, kteří samozřejmě vyjadřovali k tomuto zákonu své připomínky, a musím říci, že vesměs souhlasili s tím řešením, které se v zákonu nabízí. Myslím si, že ale neuškodí takový malý určitý exkurz do minulosti, jenom si říci, jak vznikal vojenský újezd Brdy. Myslím si, že to je docela i důležité.

Po roce 1918, tedy se vznikem Československé armády, měla vojenská správa snahu vybudovat dělostřelecké cvičiště, o tom tady už řeč byla, že v podstatě Brdy jsou určeny pro výcvik dělostřelců. Konečná volba tedy padla přibližně v roce 1923 právě na tento prostor a vojenská střelnice se formovala v následujících letech na rozlohu více než 20 000 ha. V době okupace Německem byl prostor střelnice dále rozšířen a byli i nuceně vysídleni první obyvatelé. Po osvobození se potom mohli vrátit do svých domovů a v roce 1949 byl vydán zákon o vojenských újezdech, který se tedy dotkl řady původních obcí. Pokud budu jmenovat obce třeba na plzeňské straně, tak se jedná o Dobřív, Kolvín, Mirošov, Padrť, Skořice, Strašice, Štítov, Těně či Trokavec. Na tajné schůzi vlády 5. 2. 1952 byl vojenský újezd potom rozšířen do současné podoby a celé území Plzeňského kraje pak bylo začleněno do území kraje Středočeského, a to z důvodu, aby ten vojenský újezd byl celistvý. To bych chtěl také podtrhnout. Hranice vojenského újezdu tak byla po dlouhá desetiletí doslova za zahradami obyvatel řady obcí na plzeňské straně, řady obcí, které jsem i před chvílí jmenoval.

Teď současnost. 4. 1. 2012 schválila vláda České republiky optimalizaci vojenských újezdů. Logicky bylo rozhodnuto, že armáda toto území nepotřebuje v takovém rozsahu. Hlavním důvodem optimalizace je redukce počtu naší armády, jak už tady zmínil pan ministr obrany. Jestliže jsme tedy měli dříve asi 115 000 vojáků v roce 1993, dnes jich máme asi 25 000. Myslím, že pan ministr řekl 21 000, ale to už není tak podstatné, jestli o pár tisíc míň, nebo víc. Jestliže v okolních zemích připadá na vojenské újezdy kolem půl procenta rozlohy země, tak u nás je to více než trojnásobek. I to myslím o něčem vypovídá.

Bylo také vyhodnoceno, že z hlediska zajištění výcviku, ale i vybavení přesunu vojsk, ale i ekonomických důvodů je nejvhodnější uvolnit, tedy armádou opustit, vojenský újezd Brdy. Myslíme opustit jako výcvikový prostor. Nechci tady o tom polemizovat, jak říkám, nejsem odborník na vojenství, tak je to aspoň prezentováno nejenom v té optimalizaci, tak je to prezentováno i v důvodové zprávě.

Rozdělení hranic mezi kraj Plzeňský a Středočeský respektuje podle tohoto návrhu zákona hranice historických katastrů obcí před vznikem vojenského újezdu. To bych chtěl podtrhnout - ano, tento návrh zákona, který budí emoce, a to je třeba si říci, je to vidět i tady na jednání pléna, ale budí emoce samozřejmě ve Středočeském kraji, budí emoce na plzeňské straně, ten vrací katastry do roku 1949. Možná, že to - ne možná, ale asi i to je jádro pudla, i to je právě ten spor, který možná na obou stranách, jak Středočeského kraje, tak Plzeňského kraje, o tom je. Mě to velice mrzí. Mě to velice mrzí, že tyto emoce tady jsou a že je to i mediálně stavěno jako střet obou krajů. Ale i tak to je, samozřejmě.

Já bych si teď dovolil ocitovat z důvodové zprávy k návrhu zákona, kterou pokládám za důležitou a která právě vyjadřuje i názor obcí v Plzeňském kraji, názor Plzeňského kraje, názor rady Plzeňského kraje. Budu citovat.

Do popředí pro jeho zrušení, myslíme tím Brdy, vystupují legitimní požadavky okolních obcí na jeho využití k zabezpečení potřeb obyvatel pitnou vodou, tj. plnohodnotné využívání povrchové nebo podzemní vody, u kterých se předpokládá jejich využití jako zdrojů pitné vody. Je tam poznámka, že území újezdu Brdy je již v současné době schváleno jako tzv. CHOPAV, což je chráněná oblast přirozené akumulace vod, k ochraně svého území, tedy i před povodněmi, zabezpečení dopravní obslužnosti atd. Z tohoto legitimního požadavku rovněž vyplývá i oprávněnost požadavku přilehlých obcí k obnovení historických hranic obcí a historických hranic Plzeňského kraje.

Chtěl bych znovu zdůraznit, že navrácení do původních historických hranic je pro obce na plzeňské straně důležité právě z hlediska řešení protipovodňových opatření a ochrany zdrojů pitné vody. Mohu vzpomenout, že každoročně se rozvodňuje třeba říčka Klabava, zanechává za sebou velké materiální škody v prostoru katastru obcí Strašice, Hrádek, Rokycany a zejména Dýšina, Nová Huť. Kdo z vás to tam, dámy a pánové, zná, tak mi určitě má slova potvrdí, že tento problém tam opravdu, ale opravdu je a že obce tento problém chtějí řešit a musí ho řešit v zájmu svých občanů, svých obyvatel.

Častějším argumentem také proti otevření vojenského újezdu je obava z nějaké bezbřehé činnosti developerů, ze zničení unikátní přírody, z toho, že tam přejdou developeři, že tam začnou realizovat své projekty, teď nechci říci zrovna lanovky nebo sjezdovky nebo něco podobného, ale i tohle v tom smyslu nějak zaznívá. Chtěl bych říci, že odbor regionálního rozvoje Plzeňského kraje nechal již v roce 2013 zpracovat urbanistickou studii na budoucí využití tohoto území a v ní se nepočítá se žádnou developerskou výstavbou v nových územích, studie koresponduje i s připravovaným vyhlášením chráněné krajinné oblasti. A chráněná krajinná oblast by měla být vyhlášena, pokud armáda tento prostor opustí.

Je třeba říci, že problematika otevření vojenského území a ochrany přírody a krajiny byla řešena i resortem Ministerstva životního prostředí. V srpnu 2012 byl projednán a schválen záměr zřízení právě Chráněné krajinné oblasti Brdy v tzv. velké variantě a týkalo se to nejenom území vlastního újezdu, ale i částečně území mimo tento újezd. Podle informací, jestliže mám informace správné, jsou na Ministerstvu životního prostředí - pan ministr tu teď není, aby to potvrdil nebo vyvrátil - připravovány materiály k vyhlášení právě CHKO, tedy určitý plán péče, hranice CHKO atd., všechno, co k tomu prostě patří.

Závěrem. Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, já bych si vás, na rozdíl od některých jiných kolegů, dovolil požádat, abychom propustili tento návrh do druhého čtení, aby byla příležitost ještě důkladněji tuto materii projednat, projednat ji ve výborech, a samozřejmě apeluji a zdůrazňuji znovu názor obcí na plzeňské straně. Nechci tady nějak budit vášně, chraň Bůh, ale názor plzeňských obcí nebo obcí na plzeňské straně je jasný: otevřít vojenský újezd, umožnit obcím, aby realizovaly svá protipovodňová opatření, aby ochránily své rezervoáry pitné vody. Já vás o to žádám, abychom to propustili do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Votavovi. Nyní v pořadí pan poslanec Miloš Petera ve své řádné přihlášce. Takže prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miloš Petera: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Já jsem, jak říkal můj předřečník, je z Plzeňského kraje, já jsem z toho kraje druhého, kde máme usnesení zase jiné. Já se podepíšu pod většinu z toho, co říká kolega. I my samozřejmě můžeme mít názor na to, jestli ochrana životního prostředí, tak jak bylo v poslední části řečeno, jestli je lepší CHKO, nebo vojenský újezd, samozřejmě obě varianty jsou velmi dobré. My se nebráníme tomu, aby zůstala i varianta CHKO a zrušení vojenského újezdu. Tady základní problém, který se tu objevuje, a tady to bylo řečeno, že se vojenský újezd Brdy rozděluje mezi dva kraje. My to ve středních Čechách vidíme jako chybu, protože tak jak vznikne jednotné území na chráněnou krajinnou oblast, tak je i dobře, když státní správa je pod jedním krajem a je na to jeden názor celého území.

Tady bylo řečeno, že se vracíme do historické doby z hlediska katastru před rok 1949. Ale tady je potřeba říci, že to tak není docela pravda, protože jak bylo řečeno, několik obcí zaniklo, bylo zbouráno usnesením vlády, kde na jejich místě vznikl vojenský újezd. A těmto obcím patřil katastr, nepatřil obcím, kterým je přiřazen v dnešní době. Takže není to úplně pravda.

Co se týká vody a pitné vody. Víte, já se celý život zabývám vodohospodařinou, jsem i soudní znalec. Zase to není úplně pravda, protože voda a pitná voda a i voda povrchová vždycky patří státu, ta nepatří obcím. Obce mají jen pozemek, ale voda patří státu a státní správa rozhoduje o tom, jak bude s vodou nakládáno. Není to o tom, že tyto obce budou o tom rozhodovat, ale vždycky o tom bude rozhodovat státní správa. (V sále je rušno.)

Nyní mi dovolte, protože samozřejmě problematika je velmi složitá, abych řekl několik věcí. Podle platných zákonů, zejména ústavního zákona o vytvoření vyšších územně správních celků, se zrušením vojenského újezdu nemění příslušnost k území, k okresu a ke kraji, a tudíž ani při zrušení vojenského újezdu Brdy není důvod měnit hranice kraje. Tak také zní jednoznačné stanovisko Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky ze dne 23. 1. 2012.

Dále v § 1 odstavec 2 návrhu zákona jsou navržena nová katastrální území, která se přiřazují k obcím v Plzeňském kraji, čímž se mění hranice kraje. V důvodové zprávě se uvádějí historické důvody. To je velmi vágní zdůvodnění, protože pět obcí bylo před 62 lety právně i fyzicky zrušeno a i ostatní hranice katastru se liší od hranic před datem splatnosti zákona. Takže argumenty, které tu jsou citované, úplně tak neobstojí.

Pane předsedající, prosil bych, aby tu byl klid.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já bych vám požádal o klid, aby pan kolega Petera mohl přednést svůj příspěvek k této věci. Vidím, že to nezaujalo jenom Středočechy a Plzeňáky, ale všechny. Tak ti, kteří nemají zájem, mohou přesunout své diskuse do předsálí a pan kolega Petera může pokračovat. Prosím, máte slovo

 

Poslanec Miloš Petera: Domnívám se, že pro ochranu, jak už jsem řekl, této jedinečné lokality je dobře, když to bude spravovat z hlediska státní správy jeden kraj, a to kraj Středočeský. Vycházíme z toho, že tak to bylo doteď, a myslím si, že to tak může zůstat. Vezměte si, že tam je plno problémů. Dnes se bavíme o dopravě. Ve Středočeském kraji mám na starosti dopravu a je to obrovský problém, který se převádí na místa, protože není řešena doprava převodem na obce, protože samozřejmě dneska všechno to jsou vojenské cesty a toto řešení není.

Asi jste zaregistrovali - a zmínil se o tom kolega Hamáček, že se snižují náklady. Já žiju v místě, kde jsme rušili vojenský újezd Milovice po sovětské armádě. A můžu vám říct, že jak je to navrženo, tak všechny náklady, o kterých se říká, že se ušetří, se budou muset sanovat do vyčištění po armádě, protože se bude sanovat řádově 20 tisíc hektarů.

Dále neobstojí to, že část vojenského újezdu zůstane zachována, tedy jak říká pan ministr v omezeném množství, ale to ostatní, jestliže tam chceme pustit veřejnost, tak musíme v minimálním množství do 60 cm sanovat. A asi víte a sledovali jste ve sdělovacích prostředcích, že v sobotu se právě hned pod povrchem našla jedna bomba z nějaké doby.

Na závěr bych chtěl říct ještě dvě věci. Tady bylo řečeno, a říkal to pan poslanec Stanjura, že nemůžeme koukat jenom na určité území dvou krajů a jejich názory. Ale já tady říkám názor kraje, který reprezentuji a který má milion obyvatel. Je to desetina obyvatel České republiky. A ten názor je jednoznačný - aby vojenský újezd Brdy - a teď jakákoli varianta se zvolí - zůstal na území Středočeského kraje.

Takže závěrem bych se přiklonil k tomu, co říká kolega Hamáček, aby zákon byl přepracován. A my nemáme vůbec žádné připomínky, já také ne, k těm čtyřem věcem, které tam jsou. To se dá předložit okamžitě. Ale vojenský újezd Brdy se musí projednat znovu, protože u jediného z těch pěti byla neshoda, neshoda dvou krajů. A já si myslím, že bychom měli mít i my v Poslanecké sněmovně, ale i Ministerstvo obrany, úctu k tomu, že máme samosprávu, a měli bychom také vzít v potaz ty důvody, které tam uvádíme. Já mám tu možnost, že jsem se už účastnil jednání s panem ministrem Vondrou i s dalšími, takže vím, o čem mluvím. U těch jednání jsem byl od začátku. A vždycky jsme měli zamítavé stanovisko, aby se vojenský újezd rozdělil mezi dva kraje.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miloši Peterovi. Slova se ujme pan poslanec Zdeněk Soukup... (Není vidět.) Už jde, už je to v pořádku. A připraví se pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, máme před sebou zákon o zrušení vojenského újezdu Brdy a také o částečném okrojení území dalších čtyř vojenských újezdů. Z celkové rozlohy skoro 130 tisíc hektarů půdy, kterou zatím zahrnují v České republice vojenské újezdy, se vrátí ke smysluplnějšímu využití 42 tisíc hektarů.

Proč ta pochybnost o smysluplnosti vojenského využití? Aby se ve střední Evropě uprostřed kulturní krajiny mezi hlavním městem a Plzní, resp. Karlovými Vary, proháněly pandury a běžný občan tam neměl přístup, já osobně pokládám za nenormální. Tady mám na mysli hlavně dosavadní vojenský újezd Brdy a také vojenský újezd Hradiště. Tedy zrušení újezdu Brdy a okrojení Hradiště vítám jako první krok. Srovnatelné země jako např. Belgie nebo Holandsko takový luxus, jaký představují české vojenské újezdy, svým vojákům neposkytují. Posílají je cvičit k nám - třeba právě do Hradiště. Postupné rušení vojenských újezdů vnímám jako určitý dluh, který máme vůči krajině i vůči lidem, kteří v ní svého času žili.

Ještě než začnu podrobněji mluvit o vojenském újezdu Hradiště na rozhraní Karlovarského, Středočeského a Ústeckého kraje, doporučuji kolegům, kteří mají před sebou notebooky, aby zadali do vyhledávače heslo Doupov. Uvidíte tam obrázky, dobové obrázky, které už v reálu nikdy neuvidíte.

Vojenský újezd Hradiště vznikl v 50. letech minulého století ne právě humánním a něžným způsobem. Využilo se tady odsunu většiny německých obyvatel. Muselo ale odejít také nemálo českých dosídlenců. A co následovalo potom? Na vlastní oči jsem viděl dokumentární filmové záběry cvičného bombardování kdysi dvoutisícového města Doupov. Města s vlastním gymnáziem, průmyslovou školou a množstvím památek. Dnes už jsou základy jeho domů v krajině sotva patrné. Podobným způsobem zaniklo v Doupovských horách na území dnešního újezdu Hradiště na pět desítek dalších městeček, vsí a sídel. Tohle území přitom nebyla žádná pustina jako dnes. To byla zemědělsky obdělávaná půda. Byla to země s bohatým kulturním dědictvím. O tom si můžete udělat představu ve vesničce Valeč. Je tam mimořádný odkaz barokních památek. Leží na samotné hranici vojenského újezdu. Ten zabral část valečského katastru a dlouhá desetiletí bránil místním v rozvoji a turismu.

My těm nově vyčleněným územím z vojenského újezdu hodně dlužíme. Představují pro nás ale také velkou šanci a velké bohatství. Je paradoxní, že právě specifickým využíváním v posledních více než 60 letech byla ušetřena příroda. Ve většině vojenských újezdů vznikly v rámci projektu Natura 2000 unikátní ptačí rezervace. To jsou devizy, ze kterých může dnes těžit třeba moderní turismus. Hlad po poznávání zdejší krajiny tu je. Po uvolnění přísného vojenského režimu v posledních 15 letech se v okrajových částech újezdu alespoň o víkendu rozmohla cykloturistika.

Území opuštěné vojáky bude třeba začlenit do kulturní krajiny. Zase ji začne ve větší míře využívat člověk. Bude třeba vybudovat infrastrukturu na úrovni doby, podporovat by se měl vznik nových sídel a regionální ekonomiky. Vytvoří se tady nové vlastnické vztahy a snad i pracovní příležitosti. Území někdejších újezdů prostě čekají velké změny. Počínejme si při jejich zavádění tentokrát rozumně a šetrně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Soukupovi. Slova se ujme pan kolega Antonín Seďa, připraví se pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, návrh zákona o optimalizaci vojenských újezdů a zrušení vojenského újezdu Brdy byl projednáván ve výboru pro obranu opakovaně. Důvodem byla řada nevypořádaných připomínek ze strany samospráv i členů výboru, které nakonec vyústily v návrh vyjmout zrušení vojenského újezdu Brdy z návrhu zákona a ponechat pouze vyjmutí části území ostatních vojenských újezdů. Tento návrh však nebyl Ministerstvem obrany akceptován.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, chci zdůraznit, že sociální demokraté podporují naplnění občanských práv dvou tisíc občanů, aby mohli volit a být voleni do místních samospráv. Proto podporujeme vyjmutí katastru sídelních útvarů z vojenských újezdů a podporujeme vznik šesti nových obcí - Polná na Šumavě, Bražec, Doupovské Hradiště, Město Libavá, Kozlov a Luboměř pod Strážnou.

Ovšem jinou otázkou je zrušení vojenského újezdu Brdy, a to v souvislosti se snížením výcvikových prostor. Chci zdůraznit, že na základě komplexní analýzy vojenských újezdů, posádkových střelnic a cvičišť sice vyplývá, že pokud hodlá armáda zrušit nějaký vojenský újezd, pak to mají být Brdy, a to přesto, že jsou nejvýhodnější pro výcvik např. dělostřelců, vojenského letectva či boje v uzavřeném prostoru. Přestože chápu snahu vlády ušetřit nějakých 50 mil. korun ročně, nejsem stále přesvědčen, že je to dobré rozhodnutí.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, tím prvním důvodem je, že odstranění ekologické a pyrotechnické zátěže bude stát mnoho desítek milionů korun, možná to budou stovky milionů korun. Přitom i po této asanaci bude existovat nebezpečí pro vstup občanů do těchto prostor. Už to tady bylo řečeno. Ta pyrotechnická sanace se dělá do hloubky 30 cm, přitom dělostřelecké náboje o různých rážích jsou daleko hlouběji. Po zrušení vojenského újezdu si armáda pro svůj výcvik ponechá cca 560 hektarů v tomto prostoru, zřejmě pro výcvik jednotek 13. dělostřeleckého pluku z Jinců. Je také otázkou, zda rušit vojenský újezd, u kterého jsou dislokovány vojenské útvary.

Za druhé nechápu, jak na jedné straně Ministerstvo obrany připravuje zrušení toho újezdu a na straně druhé v něm hodlá zachovat přes 78 km2 s režimem zákazu vstupu. Nemám to ověřeno, ovšem údajně má být toto území v prostoru kolem letecké startovací plochy mezi Tokem, Hejlákem a Jordánem využito pro zřízení státního testovacího polygonu pro bezpilotní systémy. V ostatních vojenských újezdech to prý nebude moci být zřízeno z důvodu budoucího vytížení. Takže se ptám, jestli víme, vůbec co chceme.

Za třetí. Poslední události na Ukrajině si vyžádají komplexnější pohled na budoucí obranu v rámci Severoatlantické aliance i Evropské unie. Tady opravdu nechci naskakovat jako kolegové z ODS na návrh amerických republikánů na znovuobnovení jednání o umístění radaru, ale nejsem si jist, že toto území nebudeme v blízké budoucnosti potřebovat, například pro umístění prvků společné protiraketové obrany či prvků protivzdušné obrany naší země, o jejíž modernizaci se v současné době jedná.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, závěrem mi dovolte jednu legislativní připomínku k návrhu zákona týkající se odstavce 4 § 1. Ten zakládá skrytou bezúplatnou privatizaci zejména lesních pozemků ve státním vlastnictví, které tehdejší československý stát vykoupil v letech 1926 až 1928 na základě řádně uzavřených kupních smluv. Vlastní vyvlastnění majetků po rozšíření vojenského újezdu v roce 1952 bylo provedeno podle § 10 zákona č. 169/1949 Sb., a to formou náhrady hmotné či finanční. Tu mimo jiné uznal i soud v roce 1995 v rámci restitučního řízení.

Z těchto důvodů osobně podporuji návrh vyjmout z předkládaného návrhu zákona zrušení vojenského újezdu Brdy, popřípadě tento vojenský újezd zachovat i pro budoucnost.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi. Ještě před přihlášeným panem poslancem Michalem Kučerou s faktickou poznámkou pan poslanec Josef Vondrášek. Prosím, pane kolego, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Josef Vondrášek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já myslím, že teď se hodí tahle vsuvka. Musíme uvažovat také o tom, že na průzkum, který bude jenom sběrem, je tam v plánu čtvrt miliardy korun. Nikdy se to neodminuje. A to, co tady bylo řečeno, že je špatně, když pandury budou jezdit mezi Prahou a Plzní, lepší je, když tam jezdí pandury, pro tu přírodu, ty ji udržují, než když tam budou jezdit čtyřkolky po neodminovaných částech. Takže bych byl rád, kdyby čísla, kalkulace byly kompletní, abychom se nebavili jenom o tom, že jak říkal pan ministr, jeden prostor vydělává deset milionů. To je zanedbatelné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Ještě požádám pana kolegu Kučeru o posečkání. S faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Dobré odpoledne. Já už poslouchám poněkolikáté debatu o vojenských újezdech. Chtěla bych poděkovat panu ministrovi, že splnil svůj slib, předložil sem tento návrh v termínu, ve kterém o tom mluvil při interpelacích. A fascinuje mě, že někteří kolegové se neobtěžovali, aby si přečetli důvodovou zprávu k tomuto návrhu. Tam byste se totiž dočetli, že mimochodem Česká republika má primát v tom že využívá 1,7 % rozlohy státu na vojenské újezdy na rozdíl od jiných evropských zemí, kterým stačí pouze 0,5 % rozlohy území. Což je první argument.

Druhý argument. Pokud Armáda České republiky, odborníci z Armády České republiky, tři ministři po sobě se rozhodnou k tomu, že navrhnou tuto normu, tak kdo z nás tady je větší odborník než oni a kdo z nás, možná pánové, vy jste větší odborníci, protože jste alespoň na té vojně byli, zpochybní to, že tady je zřejmé, že vojenské újezdy Boletice, Hradiště a Libavá jsou svými podmínkami plně vyhovující pro výcvik jednotek Armády České republiky ve všech druzích příprav včetně součinnostních cvičení za účasti všech druhů vojsk a pro společná alianční cvičení. Vojenský újezd Brdy je prioritně určen k výcviku dělostřelectva, vzhledem k rozloze výcvikových ploch však neumožňuje plnohodnotný výcvik mechanizovaných jednotek. Vzhledem ke specifickému určení vojenského újezdu Březina je nutné tento újezd zachovat.

Na stránce 24, kdybyste si tu důvodovou zprávu přečetli, byste se dočetli, že v posledních letech došlo k výraznému snížení bojových střeleb a že za rok 2010 byly bojové střelby prováděny osm dnů, v roce 2011 pouze čtyři dny. Takže prosím, nechme odborníky v rámci této záležitosti k tomu říct svůj názor, který nikdo z nás prosím nezpochybňuje (upozornění na uplynutí času), protože kdo z nás v těch Brdech vůbec byl, aby viděl, jak to tam vypadá.

Promiňte, pane předsedající.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, jsem tolerance sama, ale vypršel váš čas. Ještě jednou mám faktickou poznámku, a to od kolegy Antonína Sedi, a pak od pana kolegy Novotného. Pak snad konečně pan kolega Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vaším prostřednictvím ke kolegyni Černochové musím říct, že jsem si nejenom přečetl důkladně důvodovou zprávu, ale i analýzu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Novotný. Jistě nám přiblíží situaci v jiném vojenském újezdu. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Josef Novotný: Dobrý den, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Musím samozřejmě souhlasit s tím, že v naší republice je velké množství vojenských újezdů, že je tady velká plocha, ale prosím vás, je potřeba taky pamatovat na to, když převádíme tyto vojenské újezdy do samospráv, že lidé, kteří tam žijí, mají taky právo na to, aby přechod byl plynulý a zabezpečený.

Přečtěte si § 10, kde je napsáno, že to, co tam v současné době fungovalo, to znamená školství, doprava, odvoz odpadků atd., bude zabezpečovat armáda devět měsíců. Devět měsíců. Ti, co jste dělali starosty nebo podobně, tak za devět měsíců, víte dobře, než se tam vůbec zvolí starosta, než se tam vůbec ustanoví orgány, tak je devět měsíců pryč a ty obce budou bezprizorní. Bylo tady řečeno, že na komunikace se dává 200 milionů. Co to je, proboha? To je pár korun. Jeďte se tam podívat, v jakém stavu ty komunikace jsou! To je úžasné! Vojáci si nechávají to nejlepší, co tam existuje, honitby, lesy atd. A obce dostanou to, co na ně zbude včetně rozbitých silnic, nezabezpečené školství, zdravotnictví atd.

Takže já tenhle zákon samozřejmě podpořit nemůžu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Novotnému a nyní je řádně přihlášen pan poslanec Michal Kučera. Už jsem ho ohlásil, udělil mu slovo. A poté ještě jedna faktická poznámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Rozumím důvodům vlády, se kterými předkládá zákon o zrušení vojenského újezdu Brdy zejména z pohledu optimalizace vojenských újezdů a analýzy jejich potřebnosti pro Armádu České republiky. Podívejme se ale na zrušení vojenského újezdu Brdy z hlediska ochrany životního prostředí. Musíme si uvědomit, že Brdy jsou v našem měřítku unikátním krajinným celkem, který se v této podobě do současné doby dochoval zejména z důvodu existence ochrany, kterou mu zajišťoval právě vojenský újezd. A já se ptám, jakým způsobem bude zajištěna ochrana přírody a krajiny po zrušení vojenského újezdu? Dočkáme se nájezdu developerů, kteří promění zachovalou přírodu Brd na obrovský lunapark? Budeme spoléhat na územní plány obcí, které ne vždy mohou respektovat celospolečenský zájem na zachování tohoto ojedinělého krajinného celku?

Jsem přesvědčen, že pokud chceme rušit vojenský újezd Brdy, tak poté, až bude ujasněn termín vyhlášení a rozsah chráněné krajinné oblasti, která na sebe převezme aspoň částečně garanci ochrany přírody ve vojenském újezdu Brdy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kučerovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Josef Vondrášek, připraví se pan poslanec Stanislav Mackovík. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Josef Vondrášek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já jako voják základní služby a jako starosta žijící v Brdech bych chtěl slíbit kolegyni starostce Černochové, že jí nějakou pohádku taky napíšu. (Potlesk z levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zejména za dodržení času. S faktickou poznámkou ještě před panem kolegou Mackovíkem pan poslanec Pavel Blažek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. Mám obecnou poznámku, která se netýká pouze tohoto zákona. My jsme součástí Parlamentu České republiky a na našich projevech by nemělo být poznat, odkud jsme. Máme hájit státní zájem. Takže bych hrozně rád požádal kolegy, kteří vystupují a vlastně jakoby logicky lobbují za svou určitou volební oblast, protože budou zase nějaké volby, abychom už nepokračovali v sériích jednotlivostí a zkusili se bavit o zájmu České republiky. Tím neříkám, jestli má být ten či onen újezd zachován, protože tomu věru nerozumím. Ale jsme poslanci republiky, už nejsme poslanci ani Plzně, ani v mém případě Brna. Republiky!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Blažkovi. Slova se ujme pan poslanec Stanislav Mackovík a připraví se pan poslanec Stanislav Grospič. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Mackovík: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl jsem původně vystoupit s návrhem, který už tady zazněl od pana předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka, to znamená návrh zákona vrátit předkladateli k přepracování, takže klub KSČM se k tomu hlásí, protože zákon má celou řadu nedostatků.

Jak už tady zaznělo v předchozí rozpravě, jsou tam věci, které nerespektují názor jednoho kraje, a to poměrně významného, Středočeského kraje, jsou tam věci, které nerespektují přechod na chráněnou krajinnou oblast. Jsou tam věci, které v podstatě neřeší ochranu území potom, co armáda odejde, a ta oblast se v podstatě může stát tím, že bude nehlídaná, prostředím, které bude devastováno. I ve zprávě, která je průvodní, v důvodové zprávě, jsou uváděny údaje o tom, kolik nás stojí udržení provozu stávajícího vojenského újezdu. Pochybuji o číslech, která tam jsou, protože se domnívám, že tam jsou započteny i náklady na provoz útvaru, který tam doposud je, a vlastní částka, dejme tomu kolem 7 mil. na daný prostor, je daleko nižší než ta, která je tam uváděna. Další věc, která tam je, že tento vojenský újezd je použitelný prakticky pro všechny druhy vojsk, která ještě v české armádě zbyla, včetně letectva.

V důvodové zprávě jsem nenašel podrobný rozklad toho, jakým způsobem se budeme vyrovnávat s letitou vojenskou zátěží, která tam je, to znamená revitalizace území, odstranění všech min a veškeré munice, která tam zůstala. To tam vůbec není podrobně zpracováno, a to včetně ekonomické analýzy, která by tam měla být.

Domnívám se, že by bylo skutečně vhodné tento zákon přepracovat, respektovat názory obou krajů, kterých se to dotýká, a potom s tímto zákonem opět přijít do Sněmovny. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Mackovíkovi. Slova se ujme pan poslanec Stanislav Grospič a připraví se pan poslanec Jiří Zimola. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedající. Já bych, kolegyně a kolegové, chtěl nejdříve říci, že mám určitý střet zájmů, protože jsem ze Středočeského kraje, byť ne přímo z oblasti Brd, a velice specificky vnímám vývoj, který kolem Brd a vojenského újezdu Brdy zaznívá. Sám za sebe a jako Středočeši asi nemáme výrazný problém s návrhem zákona, který je tady v Poslanecké sněmovně předložený, nicméně považujeme jednostranné rozhodnutí o zrušení vojenského újezdu Brdy za nešťastné a nevyvážené s řadou otazníků. Nechtěl bych tady teď polemizovat s otázkou, která se samozřejmě také diskutuje, to je možná otázka na zástupce Ministerstva obrany, nakolik právě vojenský újezd Brdy je majetkoprávně nejjednodušší z hlediska zrušení pro český stát a nakolik přinese nejméně komplikací vzhledem k tomu, že poměrně rozsáhlé území, které je významným zdrojem dřeva a vody také z hlediska majetkoprávního, nepřinese právě vůči třetím osobám komplikace, tudíž další náklady z hlediska vypořádávání, ale může potenciálně přinést zisk v rámci snah umístit sem nejrůznější developery a určité projekty, které se budou nabourávat do unikátní přírody Brd a brdského masivu.

V té souvislosti nám také nejvíce vadí ten moment, že právě se zrušením vojenského újezdu Brdy není řešena následná ochrana přírody Brd jako takových a ani ve Sněmovně není třeba souběžně překládán návrh zákona o zřízení chráněné krajinné oblasti Brd, o které se tady hovoří, přičemž mapky a záměry, jak by mohla tato chráněná krajinná oblast vypadat a nakolik se potom bude dotýkat života v obcích, se neustále výrazně mění a výslednice je poměrně velice nejistá. Čili na jedné straně tady možná potenciálně dojde k "marginálnímu šetření z hlediska nákladů Ministerstva obrany". To bude vyrovnáno velice neúměrnou zátěží pro český stát, pokud by chtěl území revitalizovat, to znamená zbavit ho zátěže munice, protože prostor má poměrně dlouhou historii, byl využíván zejména dělostřelectvem české armády, a potenciálně ho otevřít pro veřejnost v širším měřítku, než je tomu dnes, a to se dostávám k možnosti, že už je dnes zčásti pro veřejnost otevřen a jsou zpřístupněny některé trasy třeba pro cykloturistiku, tak ponese do budoucna velkou neúměrnou zátěž. Myslím si, že neúměrnou právě z hlediska úspor tak, jak je staví v důvodové zprávě Ministerstvo obrany a spojuje je s úsporami v souvislosti se zrušením tohoto prostoru.

Já tady teď nechci potenciálně předjímat řešení, která se mohou v souvislosti s projednáváním tohoto zákona rýsovat. Myslím si, že mou podporu má prioritně vrácení tohoto zákona předkladateli k dopracování, ale také, pokud by Poslanecká sněmovna nenašla vůli na tomto vrácení, tak zcela určitě prodloužení lhůty k projednávání. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Grospičovi. Ještě s faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Já jsem chtěla moc poprosit. Přestaňme strašit tím, že se zničí příroda. Připusťme to tady a řekněme to nahlas. Kdo z vás tam chodí na houby? Kdo z vás tam chodí na honitbu? Tak si to tady řekněme. A nevymlouvejte se, prosím pěkně, na to, že se to neotevře, že se to zničí díky tomu, že tam bude větší přístup veřejnosti a že se tam nějakým způsobem příroda zdevastuje. Nezdevastuje. Dneska to skutečně slouží na zvláštní povolenky pro několik málo vyvolených. A já bych se tam jako občanka České republiky velmi ráda jela, neříkám za rok, ale za dva tři roky podívat a vidět přírodu, o které vy se tady tak rozplýváte, jak je úžasná. Ale je úžasná a dostupná jenom pro někoho. Pro vás možná ve Středočeském kraji. Pro mě jako pro pražskou poslankyni dostupná není a chtěla bych, aby v budoucnu byla.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Stanislav Grospič. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych vaším prostřednictvím chtěl paní poslankyni Černochové říci, že jde o to jenom se o problém Brd více zajímat, a pak zjistí, že podstatná část dnešního vojenského újezdu Brdy je už několik let pro veřejnost přístupná a že není potenciálně nemožné pro člověka prostor Brd navštívit. Já sám jsem tam byl několikrát. Možná se dá říci, že pravidelně, mám k Brdům i určité osobní pouto.

A v této diskusi si myslím, že právě příroda, o které tady často tak hovoříme a skloňujeme ji v několika pejorativech i v nejrůznějších jiných příležitostech, právě díky ochraně a chráněnosti celého prostoru tím, že je určen pro potřeby české armády, je poskytována ochrana přírody nejvyšší, kterou žádná chráněná krajinná oblast nemůže v úrovni české legislativy v současné době zabezpečit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Grospičovi i za dodržení času. Pane kolego, také s faktickou poznámkou? Je lepší elektronická přihláška. Prosím, další faktická poznámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Hájek: Budu stručný. Já bych se obrátil tady na zkušené matadory, aby mně řekli, jak se podařilo panu Kocábovi dosáhnout toho, že ruské jednotky odešly z našich území, protože ony také zabíraly možná desetkrát dvacetkrát větší území, než o kterém tady diskutujeme, a ony odešly. To znamená, kdyby dneska nedej bože ta vojska tady byla, tak bychom diskutovali, že nemůžou odejít, protože nevíme, co s přírodou, nevíme, co s nevybuchlou municí atd.

Já jsem nedávno byl v Prášilech, to je na Šumavě, kde jsem byl na cyklostezce, kde jsem šel, jelikož sníh nebyl, a všude byly tabulky "pozor, nevybuchlá munice" v německém, českém, anglickém jazyce a udělána modrá čára. Nevím, kdy armáda tam skončila, ale myslím, že to je minimálně 20 let, a funguje to. Zatím jsem nenašel zaplať pánbůh tedy případ, že by tam někdo šlápl na granát, na nevybuchnou munici. Naši ženisté jezdí do Bosny, kde chodí pomáhat našim přátelům v odminování, tak určitě si myslím, že se najdou prostory a prostředky na to, aby odminovávali i naše území. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hájkovi. Já bych mu odpověděl, jak je to na Šumavě. Nebudu. S faktickou poznámkou pan kolega Jakubčík. Třeba odpoví za mě, jak je to na Šumavě v Prášilech. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Nebudu mluvit o Šumavě. O Šumavě tady povídám celkem často, ale je pravda, že na Prášilech problém není. Otázka Brd. Na Brdech jsem strávil skoro 12 let svého života, kdy jsem tam jako voják z povolání jezdil, kde jsem se zabýval municí, prostě tímhle jsem se zabýval. Ano, je pravda, že tam je spousta nevybuchlé munice. Na druhou stranu je pravda, že pomalu všichni ženisté české armády tam momentálně pracují a odminovávají. Provádí se tam sanace. To je další věc.

Jednoznačně podporuji tento návrh zákona. Jsem poslanec Plzeňského kraje a jedná se mi o to, už jak tady řekl kolega Votava, aby obce, které tam jsou, které mají zájem být v Plzeňském kraji, aby v Plzeňském kraji byly. Z mnoha a mnoha důvodů. Mluvil tady o tom opět pan poslanec Votava. Dále jsem vázán usnesením Zastupitelstva Plzeňského kraje. To znamená, já jednoznačně podporuji návrh tohoto zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A ještě než dám slovo řádně přihlášenému panu poslanci Jiřímu Zimolovi, ohlásím omluvy. Dále se z dnešního odpoledního jednání ze zdravotních důvodů omlouvá pan Robin Böhnisch a omlouvá se také z jednání pan ministr Richard Brabec.

Nyní se slova ujme pan poslanec Jiří Zimola, připraví se pan poslanec Jiří Pospíšil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Zimola: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, i když si uvědomuji, že je za námi poměrně dlouhá diskuse na toto téma, abych vás přece jenom zdržel a seznámil vás v několika minutách s pozicí, kterou v této záležitosti zaujímá Jihočeský kraj, na jehož území leží právě vojenský újezd Boletice.

Zdůrazňuji, že Jihočeský kraj po celou dobu projednávání návrhu tohoto zákona aktivně vyjednával a participoval tak právě na předkládané podobě zákona. V rámci několika zasedání komise Ministerstva obrany pro optimalizaci vojenských újezdů byly diskutovány věci spojené jednak s územními otázkami, praktickými otázkami výkonu samostatné i přenesené působnosti nově vzniklých obcí, jakož i problematika činnosti nově vzniklých obcí, voleb do zastupitelstev obcí atd. Lze kvitovat, že se na takto obtížném úkolu podílely jak panem ministrem zmiňované ústřední správní úřady, ať už to byla ministerstva vnitra, zemědělství, obrany, životního prostředí, financí, místního rozvoje, tak vyšší či nižší územně samosprávné celky nebo další dotčené subjekty, včetně přípravných výborů pro vznik nových obcí, a v neposlední řadě proběhlo několik zmiňovaných jednání právě s obyvateli vojenských újezdů. Podařilo se díky tomu vytvořit takový návrh zákona, který postihuje jak problematiku spojenou se zrušením vojenského újezdu Brdy, tak i optimalizaci dalších vojenských újezdů, což je právě téma Jihočeského kraje a Boleticka.

Je nepochybné, že s ohledem na potřeby Armády ČR není v současné době na území ČR nutná taková rozloha vojenských újezdů, která byla původně dimenzována na jinou podobu Armády ČR a plnění jiných úkolů. Potřeby vojenských újezdů se samozřejmě změnily s ohledem na vývoj v posledních 20 letech zejména v souvislosti s členstvím ČR v Severoatlantické alianci.

Záměr optimalizace vojenských újezdů je proto jistě nutný a společensky prospěšný. Otázky, které jsou s tím spojeny, jsou různorodé: zajištění financování obcí či přičleňování osad k již existujícím obcím vně vojenských újezdů, zajištění existence a fungování samosprávy v nově vznikajících obcích, vymezení katastrálních území nově vznikajících obcí, zásobování těchto obcí základními surovinami, vodou, elektrickou energií, plynem atd., převod majetku na tyto nově vznikající obce nebo hospodaření s nimi. Ne nezásadní otázkou jsou i změny hranic krajů, byť se tato problematika zrovna Jihočeského kraje, a tedy vojenského újezdu Boletice netýká.

Tyto problémy se nyní předkládaný návrh zákona pokouší řešit. Jihočeský kraj uplatnil v průběhu dojednávání několik zásadních připomínek, které se ovšem ve svém důsledku týkají i ostatních vojenských újezdů. Jen ve zkratce: Ustanovení správce obce do řádného zvolení samosprávy obce by mělo být zakotveno přímo v zákoně, včetně odkazu na relevantní úpravu zákona č. 128, zákona o obcích. Majetek převáděný do vlastnictví krajů by měl být v příslušném stavebně technickém stavu. Jedná se zejména o komunikace, a bylo by proto vhodné, aby na kraj přešlo jak samotné těleso komunikace, tak i pozemek pod touto komunikací. Požadavek, aby pyrotechnická očista proběhla všude a nejen na území právě nejvíce dnes diskutovaného vojenského újezdu Brdy. Nebo požadavek na umožnění budování staveb ve veřejném zájmu i pro územně samosprávné celky, nikoliv jen pro podnikatelské subjekty.

Je třeba poctivě konstatovat, že většině připomínek našeho kraje bylo, a za to chci předkladatelům poděkovat, vyhověno. Je však několik záležitostí, milé kolegyně, vážení kolegové, které by neměly uniknout vaší pozornosti, a je pak na vaší úvaze, nakolik jsou tyto záležitosti zásadní a nakolik je možné zákon v této podobě buď pustit dál do dalších čtení, anebo jej vrátit k dopracování. O co jde především? Opravdu nejzásadnější problém spatřuji v tom, že není splněn původní slib Ministerstva financí, které v počáteční fázi vyjednávání deklarovalo ochotu vytvořit pro nově vzniklé obce na území současných vojenských újezdů jakýsi garanční fond ve smyslu předfinancování nezbytných činností obce. Je pravda, a zmiňoval to tu kolega hejtman Novotný z Karlovarského kraje, že jako určitou náhradu přistoupilo posléze Ministerstvo obrany na garanci některých činností po dobu devíti měsíců, a tím částečně převzalo na sebe závazky pro usnadnění života v nových obcích za právě Ministerstvo financí. Ale uvědomme si prosím, jak obtížné bude rozjet všechny činnosti v nové obci, co vše bude potřeba v počátečních měsících a možná letech platit, a že je tedy nezodpovědné vůči těmto novým obcím a de facto krajům, protože tam budou první nářky obcí a jejich obyvatel směřovat, věc řešit jen takto.

Obávám se, že je tím ohrožena sama existence nových obcí, neboť může být problematické motivovat kohokoliv k výkonu zastupitelského mandátu v těchto nových obcích za takovýchhle finančních podmínek. A to vše s přihlédnutím k faktu, že výsledek vyjednávání o převodu státního majetku na nově vzniklou obec - omlouvám se, ale v případě Jihočeského kraje je to Polná na Šumavě - tak že toto vyjednávání skončilo jako jeden velký kompromis. Stát nechtěl dát nic ze zajímavého majetku, logicky, a přípravný výbor té které obce také logicky chtěl všechno.

Resumé je takové, že nově vzniklým obcím připadne zastaralý bytový fond, zastaralá vodohospodářská infrastruktura, několik možná zajímavých ploch v intravilánu obcí, pár arů lesa v tom lepším případě. A nadějné očekávání, že v rámci rozpočtového určení daní dostanou kolem deseti tisíc na jednoho obyvatele. Ve výdajové stránce po devíti garantovaných měsících Ministerstva obrany budou ale ležet nezaplacené faktury za údržbu místních komunikací, nemluvě o jejich potřebných opravách, budou tam účty za elektřinu za veřejné osvětlení, chod obecního úřadu, náklady na provozování vodohospodářské infrastruktury, v horším případě také faktury za řešení nějakých havarijních situací na nich a hlavně údržba bytového a nebytového fondu. Nedělejme si iluze, jak si všichni současní uživatelé bytů budou ochotni tyto byty odkoupit. Pokud ano, bude to za takovou cenu, z níž de facto obec nebude mít nic. Pokud obec stanoví ceny komerční, koupí si byty i s nájemníky nejrůznější spekulanti a vytváříme si sociální problém. A o tom, že nepřeháním, o tom svědčí mnoho příkladů z poměrně nedávné historie.

Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, znovu opakuji, že rozumím snaze předkladatelů zákona zbavit se nepotřebného majetku a jako hejtman kraje se raduji z toho, že neexpanzivním způsobem zvyšuji rozlohu svého kraje o 2 840 hektarů. Vyslovuji zde ale obavu, aby se odmítavým postojem státu ve věci určitého rozjezdového finančního balíčku pro nové samosprávy nevytvořilo předpolí pro nejrůznější spekulanty, kteří za finanční pomoc nebo za zajímavé majetkové přísliby přivedou obec de facto ke krachu. Kraje, a věřím, že i další kraje, kterých se to týká, jsou připraveny pomáhat novým obcím s administrativou, metodicky vést při nakládání s majetkem, hledisky hospodaření, při tvorbě rozpočtů v jiných záležitostech, ale není možné, není možné, aby se stát zbavil svého problému a ten šel k tíži jiných, zpravidla vyšších územně samosprávných celků. Dělo se to celkem pravidelně dříve za několika posledních vlád. Myslím, že je načase tuto praxi opustit a vytvořit opravdu korektní vztahy mezi obcemi, kraji a státem. Prosím, pamatujte na tato slova při svém následném rozhodnutí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Zimolovi za jeho vystoupení. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Zahradník, poté pan poslanec Jiří Pospíšil s řádnou přihláškou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, musím říci, že mám určité zkušenosti s přípravou podobného materiálu, který dneska projednáváme, protože Jihočeský kraj se v letech 2004 až 2008 zabýval velmi vážně myšlenkou zrušit, případně redukovat vojenský újezd Boletice. Jednání s armádou probíhalo poměrně nadějně do té doby, než získala poměrně mocného spojence ve všech možných organizacích zabývajících se ochranou přírody. Zase tady byl ten názor, který už tady dneska byl zmíněn, jako že pod tou armádní správou se té přírodě daří nejlépe, jak se jí může dařit. Dokonce tehdy jsem zaslechl takový názor, takový pojem - armádní management ochrany přírody. A to tedy tomu jsem se vždycky zasmál, protože argument, že těm kosatcům se nejlépe daří, jsou-li rozjížděny tanky a jejich vegetace je rozšiřována tímto způsobem, to mi přišlo tedy, že je skutečně absurdní.

Souhlasím s panem hejtmanem a poslancem Zimolou, že je potřeba velmi důrazně žádat stát, aby nenechal případně vzniklé obce bez prostředků. Myslím si, že když tedy sleduji tu debatu, která se tady odvíjí, a ta debata samozřejmě je meritorně směřovaná k problému vojenského újezdu Brdy, a budeme hlasovat, jak se to tedy rýsuje, to hlasování může být poměrně velmi vyrovnané. Nikdo z nás se nemůže vsadit, jak nakonec dopadne. Ale chtěl bych se přimluvit za to, ať dopadne hlasování o újezdu Brdy a jeho zrušení jakkoliv, nezavrhněme spolu s ním i myšlenku na revizi vojenských újezdů, které jsou dále součástí zákona. A to jsou všechny ostatní újezdy, o kterých se v tom zákoně mluví.

Podle mého názoru je ten materiál velmi dobře připravený. Je poměrně srozumitelný a myslím si, že i skýtá docela dobrý potenciál do budoucnosti pro správu krajů, pro správu území naší země. Myslím si, že naše armáda má vojenských prostorů nadbytek, a myšlenka zredukovat toto území je podle mého názoru principiálně správná. Proto se tedy znova ještě přimlouvám za to, abychom tento zákon zvažovali odpovědně a nesvazovali to pouze a jenom a jenom s vojenským újezdem Brdy a jeho zrušením.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi i za to, že nepřímo odpověděl panu poslanci Hájkovi na jeho vyslovenou otázku, jak dlouho je to v Prášilech ohrazeno.

Nyní pan poslanec Jiří Pospíšil, připraví se pan kolega Jan Volný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych se také do této debaty zapojil, a to nejen z titulu, že jsem poslanec za Plzeňský kraj, ale hlavně z toho důvodu, že jsem velmi pozorně sledoval jako poslanec, ale také jako člen vlády přípravu tohoto materiálu, který, jak už bylo řečeno, začal připravovat a v zásadě připravil pan ministr obrany Alexandr Vondra. A o tom víte, že nebyl ani z Plzeňského ani ze Středočeského kraje, a tedy lze ten materiál i z tohoto důvodu považovat za objektivní a materiál, který lze považovat za takový, který věcně řeší problém snad zrušeného v budoucnu vojenského újezdu Brdy.

Chci se opravdu vyjádřit stručně pouze k tématu Brdy, protože u jednání, která již probíhají několik let, jsem často z pozice zastupitele a poslance i jako ministra byl, a musím říci, že návrh, který tady dneska leží před vámi, má moji plnou podporu. Je totiž zpracován zcela odborně, věcně, na základě několikaleté debaty mezi zástupci samospráv, odborníky na státní správu a na základě debaty mezi jednotlivými resorty, zvláště mezi Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra.

Zkrátka a dobře, já zde nevystupuji z titulu, že jsem z Plzeňského kraje, a proto hájím variantu vhodnou pro Plzeň, ale vystupuji z toho titulu, že varianta, která je zde navržena a která v uvozovkách zdánlivě vyhovuje Plzeňskému kraji, je podle mého názoru vhodná, protože chrání práva občanů České republiky, těch, kteří žijí na území okresu Rokycany, a dále hájí, řekněme, práva občanů, kteří žijí na části okresu Plzeň-jih. Připadá mi logické a správné ve chvíli, kdy bude zrušen vojenský újezd Brdy, přiklonit se bez jakýchkoliv emocí a debat, kdo je ze středních Čech a kdo je z Plzeňského kraje, k takovému řešení, které nejlépe bude chránit zájmy a práva občanů Plzeňského kraje.

A je třeba tady říci, a já to podtrhuji, že odborníci vyhodnotili, že pro občany České republiky, kteří žijí na Rokycansku, je nejvhodnější a nejlepší řešení, pokud dojde k původnímu obnovení katastru obcí na Rokycansku, protože pouze takto původně obnovené historické katastry mohou zaručit občanům kvalitní život v této oblasti. Bylo to už tady jmenováno panem poslancem Votavou, s kterým v té věci souhlasím a pouze to zopakuji: Je zřejmé, že pouze původní historické katastry mohou zajistit dostatek pitné vody pro občany na Rokycansku. Ale na druhou stranu i v rámci původních historických katastrů bude možné čelit nebezpečí různých povodní, které bohužel v posledních letech na Rokycansku narůstají - viz problémy spojené s říčkou Klabavou třeba v minulém roce. Témata dopravní obslužnosti a témata vůbec rozvoje regionu už zde byla zmiňována.

Já vás tedy prosím, dámy a pánové, pokud dneska tady sledujete emocionální debatu mezi v uvozovkách poslanci z Plzeňského a Středočeského kraje, potažmo debatu, která právě probíhala, mezi Středočeským a Plzeňským krajem, vyjděte z řešení, které navrhli odborníci a orgány ústřední státní správy po několikaleté debatě. To si myslím, že je nejvhodnější a nejčestnější řešení. Určitě je čestnější a vhodnější než materiál odložit a debatu, která trvala několik let, dále uměle prodlužovat. V té věci už podle mého názoru není co vyřešit. Debaty proběhly, ministři během několika let postupně navštěvovali inkriminovaná území, Ministerstvo obrany jednalo s Ministerstvem vnitra, materiál byl několikrát projednán na různých vládách pořád se stejným závěrem. S takovým závěrem, aby se obnovily původní katastry, aby se obnovily původní hranice Plzeňského kraje a aby tak práva občanů Rokycanska a Plzně jihu byla náležitě a dostatečně chráněna a respektována.

To je, prosím, moje prosba. A neříkám to, jak už jsem řekl, jako poslanec Plzeňského kraje, ale říkám to jako člověk, který chce, aby zájmy občanů České republiky byly dostatečně chráněny. Říkám to jako poslanec centrálního zákonodárného sboru, který ví, které řešení může zájmy občanů dostatečně ochránit.

Dovolte mi ještě jednu tezi. Jsem přesvědčen, že vláda se bude muset vedle tohoto návrhu, pokud bude schválen, velmi rychle zabývat vznikem chráněné krajinné oblasti, tak aby zvláště řekněme ty přírodní partie daného území byly dostatečně ochráněny a zachovány. Je prosím mýtus, a to tady chci říci, že je nutné z tohoto důvodu, z důvodu ochrany, zachovat celý vojenský újezd Brdy v rámci jednoho, tedy Středočeského, kraje. Pro to není žádný důvod. Máme příklady, které zde můžeme jmenovat, kdy i jiné chráněné krajinné oblasti se rozprostírají ve více krajích. Zkrátka a dobře, forma státní ochrany v rámci CHKO je úplně jiná forma veřejné moci, než je určitá správa či samospráva určitého území. Takže prosím, argument s CHKO a jednotou Středočeského kraje je v tomto směru falešný a nepravdivý.

Dámy a pánové, nechci tu debatu dále extendovat, protože zde už všechny argumenty v poslední době byly řečeny a byly řečeny také přímo zde na plénu. Já vás jenom moc prosím, a to je hlavní důvod mého vystoupení při této debatě, která často nese známky emocionality, nenechte se strhnout k nějakým emocionálním argumentům a pojďme podpořit takové řešení, které obsahuje vládní návrh. Je to řešení, které schválily tři vlády, schválili ho postupně tři ministři obrany, pracovalo se na něm několik let, toto řešení bylo dostatečně vydiskutováno. Jak už jsem řekl, toto řešení jako jediné ve vztahu k Brdům může dostatečně a jednoznačně chránit práva občanů, kteří buď v Brdech nebo v okolí Brd žijí a mají právo na to, abychom jim my zajistili, řekněme, dostatečný režim a ochranu proti povodním, zajistili jim pitnou vodu, dopravní obslužnost atd. Proto vás prosím o podporu tohoto návrhu v té podobě, jak jej předkládá vláda. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Pospíšilovi. Nyní se slova ujme pan poslanec Jan Volný, připraví se pan poslanec Karel Šidlo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, pan kolega poslanec Pospíšil to tady řekl v podstatě tak, jak jsem to chtěl říci já. Já to jenom trošičku upřesním. Já jsem byl možná jeden z mála z vás, který se na Brdech byl podívatm a byl jsem součástí toho jednání se starosty. Jel jsem tam s tím, že jsem si myslel, že jako bývalý starosta a současný místostarosta obce, která leží na hranici chráněné krajinné oblasti, budu moci být nápomocen tvořit budoucnost tohoto regionu a budu moci říci nějaké rady týkající se chráněné krajinné oblasti. Byl jsem zděšen, že v podstatě jediným cílem opoziční strany, která tam diskutovala o nezrušení vojenského újezdu, bylo to, aby tato krajina byla ušetřena a byla chráněna. Vůbec jí nešlo o to, jak to bude dál, ale aby tam zůstal vojenský újezd. Je to v podstatě i dnešní diskuse. Já jsem byl zděšen tím, že si někdo může myslet, že Ministerstvo obrany se svým rozpočtem bude financovat údržbu a kvalitu krajinné oblasti. Vždyť na to jsou přece úplně jiné instituce a úplně jiné systémy. Byl to v podstatě jediný argument těch starostů, kteří hájili zachování vojenského újezdu - aby nám to tady zůstalo hezké.

Je mi kupodivu, že tady používáme argument, že vyčištění tohoto prostoru bude drahé. Možná to nebude levné, ale přece nechceme tento prostor nechat znečištěný dalších pět, deset, patnáct let. Stejně se to bude muset vyčistit, ať tam bude vojenský újezd, nebo ať tam bude CHKO.

CHKO - řeknu příklad, jak tady naznačil pan Pospíšil. Slavkovský les, neskutečně krásná chráněná krajinná oblast, která se rozkládá na dvou krajích, kolegové, a na čtyřech okresech. To, že by tam najeli developeři a začali tam stavět nějaké nesmyslné stavby, já osobně tam mám pozemek, mám tam starou bouračku, kterou chci opravit, a už rok dodávám nové a nové projekty, aby to zapadlo do chráněné krajinné oblasti. Jsou to věci opravdu liché.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás ještě na chvilku přeruším a požádám o klid. Já bych byl rád, abychom mohli v klidu přednášet svoje projevy, a ti, kteří mají zájem diskutovat o něčem jiném než je vládní návrh zákony, ať přenesou své diskuse mimo jednací sál.

Děkuji. Prosím, můžete pokračovat.

 

Poslanec Jan Volný: Připadá mi, že touto diskusí začínáme vytvářet pro 35 trvalých obyvatel - ano, 35 trvalých obyvatel -, kteří žijí v této oblasti, o které se jedná, naprostý paskvil a naprostý patvar, kterým bude vojenský újezd bez vojáků a bude to chráněná krajinná oblast bez turistů.

Jediné, co na tom vidím pozitivního a pro mě jako pro mladého a nového poslance poučného, jak málo lidí dovede udělat tak neskutečně silné lobby, abychom takto jasnou věc, kdy Ministerstvo obrany chce zrušit nepotřebný újezd, začlenit ho do naprosto standardní struktury samosprávy, a my o tom tady jednáme. Děkuji. (Potlesk ze středu sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Volnému za jeho vystoupení. Slova se ujme pan poslanec Karel Šidlo a připraví se pan kolega Václav Zemek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi doplnit to spektrum informací a argumentů, které tady zaznívají v otázce rušení vojenského újezdu Brdy a změny hranic ostatních vojenských újezdů České republiky, o jednu informaci, která zde nezazněla, byť ji avizoval pan zpravodaj. Zmiňoval zde dopis občanů plzeňských obcí, které sousedí s vojenským újezdem Brdy. Je jich tam připodepsáno skoro dva tisíce pod tímto dopisem. Signatáři, kteří to vlastně vyvolali celé, jsou občané Mirošova a zastupitelé z Míšova. A to jsou dvě obce, kterých se to bezprostředně dotýká. Dovolte mi, abych ten dopis odcitoval, aby tady bylo zveřejněno všechno, protože tím splním i určitý závazek, který jsem dal těmto občanům. Jsou z našeho regionu a chtěli, abyste o tom byli informováni všichni, kteří se budete podílet na rozhodování o této zásadní věci. Proto mi dovolte citovat:

"My níže podepsaní občané žádáme vládu České republiky o přehodnocení stanoviska ke zrušení vojenského výcvikového prostoru Brdy. Současně žádáme poslance Poslanecké sněmovny, aby neakceptovali tento záměr a aby neodhlasovali zrušení tohoto vojenského prostoru. Tento požadavek předkládáme proto, protože neobstojí zdůvodnění o ekonomických nákladech na provoz a údržbu vojenského výcvikového prostoru. Tento prostor je totiž plně bez restitučních nároků na rozdíl od jiných vojenských prostorů, kde jsou placeny nemalé částky za pronájem, a přesto se neuvažuje o jejich zrušení. Na rozdíl od vedoucích funkcionářů resortu obrany tvrdíme, že tento prostor umožňuje výcvik všech složek Armády České republiky včetně leteckých. V uplynulých letech jej využívaly ke své spokojenosti i další armády NATO, za což dle informací platily nemalé finanční částky za pronájem.

Žádáme o ponechání dané oblasti v režimu vojenského výcvikového prostoru a navrhujeme případné zakonzervování daného stavu s tím, že kdykoli v budoucnu může stát s touto oblastí nakládat dle potřeb pro blaho všech občanů. Jedná se o jedinečnou přírodní oblast v srdci České republiky, která plní důležitou funkci vodohospodářskou, zásobující pitnou vodou široké okolí včetně Příbrami, Rokycan, Hořovic a dalších středních a menších obcí.

Neméně důležitý je i dopad na utváření krajiny, utváření mikroklimatu a ochranu chráněných druhů živočichů a rostlin. Tím, že ve státě zúžíme prostor pro výcvik a tento kumulujeme na menší území, devastace těchto prostorů bude nevyhnutelná, protože příroda nebude mít možnost opětné obnovy, tak jako to bylo doposud. Všechny výcvikové vojenské prostory jsou dosud paradoxně nejchráněnějšími územími v České republice se zachovanou přírodou a unikátními rostlinnými i živočišnými druhy.

Nedomníváme se, že vytvoření chráněné krajinné oblasti skutečně toto území ochrání od snahy developerů a různých lobbistů vybudovat zde rekreační zařízení a další stavby, podobně deklarované jako potřebné pro širokou veřejnost. Zasaďte se o zachování tohoto jedinečného území našim potomkům, dokud je ještě co zachovávat."

Na závěr mi dovolte ještě jednu poznámku, protože kolega Votava tady hovořil o tom, jak starostové souhlasí s návrhem tohoto zákona. Já musím zdůraznit, že tady 2 000 občanů obcí těchto starostů právě podepsalo pravý opak a předalo ho Poslanecké sněmovně.

Děkuji za pozornost. (Potlesk KSČM)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Šidlovi za jeho vystoupení. A zatím posledním přihlášený do rozpravy je pan poslanec Václav Zemek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vyslechli jsme tady řadu argumentů pro a proti, vlastně tento zákon byl původně o změnách hranic vojenských újezdů, ale zvrhlo se to do debaty, jestli zrušit, nebo nezrušit vojenský újezd Brdy. Byly tady různé argumenty z oblasti armády, byli tady citováni různí odborníci, kteří stejně jako zhodnotili potřebu vojenského újezdu Brdy, tak stejně hodnotili např. nákupy pandurů a nákupy letadel CASA. To nehodlám hodnotit. Dovolil bych si dát pohled ze strany člověka, který se zabývá dlouhodobě ochranou přírody a krajiny. Já jsem v této oblasti působil profesně deset let, takže mi dovolte tento trošku jiný pohled. (V sále je rušno.)

Jak jsem poslouchal jednotlivé výstupy, tak jsem tady snad nezaznamenal, že by někdo nechtěl to území ochránit, ať už jakýmkoli způsobem. Z toho vycházejme. A teď máme několik možností. Samozřejmě to území má cenu, především když zůstane celistvé. Říkejme si, co chceme, když třeba porovnáme z hlediska cenných přírodních lokalit vojenský újezd Brdy, vojenský újezd Libavá, vojenský újezd Boletice, tak ty poslední dva jsou např. pro zřízení CHKO vhodnější než vojenský újezd Brdy. Kdo tam byl, já jsem tam byl několikrát, tak určitě ví, že většinu území tvoří smrkové monokultury. Z hlediska cennosti nebo rozmanitosti druhů ten prostor Brdy zas tak cenný není na to, aby tam byla CHKO vyhlášena. Jediné cenné lokality, které tam jsou, jsou paradoxně, a tady budu trochu reagovat na pana kolegu Zahradníka, ty trvale poškozované plochy, kam právě dopadají dělostřelecké granáty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a znovu požádám kolegy o klid. Máme tady posledního přihlášeného, ještě se hlásí o slovo někteří z místa, ale rád bych, abychom dokončili projednávání v pořádku. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji. Já se k tomu vrátím. Paradoxně z hlediska rozmanitosti druhů jsou nejcennější právě trvale poškozované plochy. A v případě, že vojenský prostor zrušíme a armáda odejde a plochy nebudou poškozovány, vymizí i nejvzácnější druhy, které se dnes v oblasti Brd vyskytují.

Kromě těchto aspektů je tady ještě další věc. Většina území patří mezi chráněné oblasti přirozené akumulace vod. V případě, že území nějakým způsobem rozdělíme, pustíme tam nějaká opatření, nechci říct developery, tak opět o toto území přijdeme. A co už je cennější než zdroje pitné vody, které u nás ubývají? Podívejte se, kolik tady dneska zastavujeme zemědělských ploch novými skladišti a novými halami. A tady se zase připravíme o další část území.

Zazněl tady nějaký argument ohledně ochrany proti povodním. Tady je potřeba říci, že i když území nebo katastry převedeme na obce, tak stejně o tom obce rozhodovat nebudou, o tom rozhoduje správce povodí. A vždycky je lepší, když tím, kdo o tom rozhoduje, je stát, než potom nějaké soukromé subjekty. To je zkušenost dlouhodobá.

Z těchto důvodů budu hlasovat pro návrh kolegy Hamáčka, aby se to vrátilo k dopracování, a dneska nepodpořím tuto novelu, aby prošla do druhého čtení. Děkuji za pozornost. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Zemkovi. Nyní se přihlásil do rozpravy pan předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, rozprava byla dlouhá, upozorňovala na celou řadu problémů. Já je nechci opakovat. Dovolte jenom stručné stanovisko klubu TOP 09.

Jsme přesvědčeni, že každé rozhodování musí mít své strategické priority. To znamená, první rozhodnutí má odpovědět na otázku, zda vojenský újezd Armáda ČR potřebuje, nebo nepotřebuje. Nepotřebuje-li, a o tom nemáme pochyb, pak je absurdní, abychom ho dál drželi pro potřeby Armády ČR, protože k tomu jsou zřízeny vojenské újezdy, a problémy, které tady zazněly a které vůbec nepodceňujeme, jsou podle našeho názoru řešitelné v další fázi legislativního procesu.

V každém případě podpoříme propuštění do druhého čtení. Domníváme se však, že by měla být prodloužena lhůta projednávání, a já si dovoluji navrhnout prodloužení lhůty k projednávání na 120 dnů.

To co nás trápí vůbec nejvíc, je fakt, že celou dobu, kdy předcházející vlády, v té jedné jsme byli účastni, připravovaly zrušení vojenského újezdu Brdy, tak vždy to bylo připravováno tak, že paralelně bude připraven a předložen legislativní návrh na zřízení chráněné krajinné oblasti. Zdá se, že tady došlo k jakési dyskoordinaci a že s největší pravděpodobností předložení tohoto návrhu, což pochopitelně nemůže být vina současného ministra životního prostředí, bude mít jisté zpoždění, ale i to je podle našeho názoru řešitelné, např. tím, že ve druhém čtení zvážíme příslušné odložení účinnosti do data, než bude možné schválit zákon o legislativou chráněné krajinné oblasti.

Rovněž nikdo nepochybuje o tom, že po určité přechodné období budou potřebovat obce v oblasti finanční podporu. Mluvil o tom pan poslanec Zimola. Jenom prosím chci zdůraznit, že nikdy nikdo nesliboval žádný fond. Že je věcí vlády a krajů a obcí, aby dohodly v rámci existujícího dotačního programu dotace obecním úřadům, příslušné částky, které se objeví v rozpočtu pro tento účel. Je to věcí dohody a je to věcí relevantních nákladů mimořádných, které tím obcím vzniknou. Ale měnit tím rozpočtovou legislativu a zřizovat jakékoli fondy bych pokládal za naprosto kontraproduktivní. To se dá řešit v rámci stávající rozpočtové struktury.

Tedy znovu opakuji, bereme velmi vážně celou řadu námitek, které tady padly. Žádná z nich ale nemůže být důvodem pro neschválení tohoto zákona. Mohou být pouze důvodem k tomu, abychom je řešili v další fázi legislativního procesu, a proto poslanci TOP 09 podpoří propuštění do druhého čtení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Miroslavu Kalouskovi. To byl zatím poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, kdo se dál hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Je. Vidím jak od pana ministra, tak pana zpravodaje. Prosím, pane ministře, se závěrečným slovem jako předkladatel. Máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já vím, že to byla asi vyčerpávající debata, ale určitě nebyla úplně nezajímavá. Pokusím se odpovědět na pár otázek. I když jako nadpis bych si dovedl představit spíš: Armáda ČR po dlouhé době něco nechce. Zdá se mi škoda to nevyužít. To je první půlka. A druhá půlka: spousta občanů, myslím si, o tu přírodu stojí. Možná, že se vám ta úvaha bude zdát moc triviální, ale možná, že někdy je zase zbytečně z té druhé strany zasukovaná.

Tady padly otázky, jako co je tou hnací silou. Já nevím o žádné jiné hnací síle než to, že se snažím, aby armáda neutrácela, abychom jí nenechávali to, co nechce, a abychom to umožnili užívat občanům. X-krát bylo vysvětleno, kde budou cvičit dělostřelci, že přesuny jsou součástí cvičení, že armáda na to má prostředky. X-krát bylo vysvětleno, jak se bude fázovat ta dekontaminace prostředí. X-krát bylo vysvětleno, že ti a ti občané nebudou mít problém, resp. jejich děti, s tím, že se nedostanou do škol v újezdu Brdy, kde snad žádné dítě školou povinné ani není. Těch věcí byla celá řada. Ale víte, mě na tom trošku mrzí jedna věc, že řada z vás tady řekla, že ta příprava a debata byla seriózní, že trvala dlouho a že vlastně obsáhla všechny ty problémy. A někteří zase říkali, že se to dělo o nich bez nich. Tak já nevím, co z toho je pravda. Já jsem to předložil s vědomím, že jsem tomu dal maximum, co jsem mohl za ty minulé dva měsíce, s vědomím práce, kterou na tom vykonali moji předchůdci a která má taky nějakou cenu a s vědomím té investice celého toho nejen našeho, ale i dalších aparátů. A ta práce prostě byla evidentní a poctivá. Žádná předloha nebude úplně dokonalá a žádná nebude zohledňovat, zpracovávat a řešit každý jednotlivý malý aspekt. Ale myslím, že v tom celku jednoznačně převládá obecný zájem - je to takhle jednoduché - obecný zájem na tom, aby armáda neměla újezd, který nepotřebuje, abychom nehledali zástupné argumenty, proč to je, či není pravda.

Malá odbočka. Já se vám přiznám, že se mě trochu dotýká, když je třeba zpochybňována kompetence náčelníka Generálního štábu. A to není tím, že si mě za dva měsíce ochočil, ale to je člověk, který má něco za sebou, a je tam x lidí, kteří si opravdu nepotřebují vymýšlet nějaké tajné nebo kdovíjaké motivace pro své konání.

Myslím si, že se tady zapomněla jedna věc. Vstup do těch újezdů je na výjimky. Výjimka pro ty, co tam bydlí, výjimka pro ty, co tam třeba dočasně pracují, no a pak výjimka. A to je taková ta výjimka houbařská. A můžu vám říct, že těch výjimek je několik tisíc, že to je v pravomoci lokálních starostů a také samozřejmě té správy, kterou tam vykonávají Vojenské lesy, a že určitě není nezajímavé ty výjimky udělovat.

Víte, narážky na pyrotechniky - nezlobte se, ale to jsou lidi, kteří mají za sebou Afghánistán a kteří tam prostě detekují ty věci. Je to náročná práce, je to nebezpečná práce. Zachovávají přesně ty normy, které platí. Čili mluvit o tom tak, jako že ta práce je odflinknutá nebo kolik bude stát... My víme, kolik bude stát, ale to přece není důvod ji nedělat. Navíc je dělaná a maximálně by byla dělaná v rámci výcviku i do budoucna. Čili víte, mám pocit, že kdo chce psa bíti... že je to ale škoda. Že to je škoda, protože nad tím vším pro mě výrazně převládá to ratio a to nejsem ani z jednoho, ani z druhého kraje. Takže já věřím, že to posoudíte objektivně. Děkuji vám. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za závěrečné slovo. Nyní závěrečné slovo pana zpravodaje. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já jsem chtěl dva body. Za prvé jsme nepřikázali, a prosím tedy přikázání výboru pro obranu. A za druhé podpořím již formulovaný návrh na prodloužení lhůty mezi prvním a druhým čtením na 120 dnů z toho důvodu, že skutečně zájem 2 000 občanů vyžaduje, abychom měli prostor k nalezení kompromisu a neshodili zákon a celé to startovali znovu.

Vnímal jsem všechny výrazné námitky, slyšel jsem je ve výboru. Je potřeba hledat kompromisní řešení. Vezměme si na to těch 120 dnů, případně poodložení platnosti, a zejména z toho důvodu bych žádal, abychom podpořili zákon do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji, za závěrečné slovo, ale vaše vyjádření k prodloužení lhůty je v tuto chvíli irelevantní, protože je to prodloužení o více než dvacet dnů a k tomu musíme mít souhlas navrhovatele, takže spíše očekávám od předkladatele pana ministra, jestli souhlasí s tím prodloužením za vládu, nebo ne, protože jinak by to nebylo hlasovatelné, ale to kolega Kalousek velmi dobře ví. Než to budeme hlasovat - já to teď nepotřebuji, protože se to musí samozřejmě projednávat, a pokud jde o ten výbor pro obranu, ten už navržen je. Takže na to se ještě zeptám.

Ale pane ministře, jestli jste připraven k tomu prodloužení vystoupit teď hned... Já bych raději až později, abychom neotevírali rozpravu. Ale jak chcete, můžete. Prosím, pane ministře.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Ano. Je to takhle jednoduché, ano 120 dnů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, beru to jako souhlas navrhovatele, a můžeme tedy přistoupit k jednotlivým věcem, které jsou k hlasování. Požádám pana zpravodaje, protože jsem neřídil celý bod, aby mě kontroloval, jestli předkládám všechny návrhy k hlasování. V rozpravě nepadl návrh na zamítnutí, ale padl návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování a potom padl návrh na projednání v delší lhůtě se souhlasem navrhovatele podle § 91 odst. 3 zákona o jednacím řádu.

Nejdříve se tedy vypořádáme s návrhem na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Já vás ale nejdřív všechny odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

Jakmile se stav ustálí, zahájím hlasování o návrhu na vrácení předloženého návrhu k přepracování. Bude to hlasování číslo 18.

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro vrácení návrhu zákona navrhovateli k přepracování. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 18 z přítomných 178 pro 72, proti 94. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Padl návrh v rozpravě na výbor pro obranu. Tento návrh předložil Poslanecké sněmovně také organizační výbor. Čili budeme se zabývat návrhem na projednání výboru pro obranu. Má někdo jiný návrh? Ano, vidím. Prosím, pane poslanče, váš návrh k přikázání.

 

Poslanec Michal Kučera: Navrhoval bych přikázat výboru pro životní prostředí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji, návrh na životní prostředí. Kdo další má návrh k přikázání? Není tomu tak. Budeme hlasovat o těchto dvou návrzích.

 

Nejdříve přikázání výboru pro obranu v hlasování číslo 19, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 19 z přítomných 178 pro 176, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu přikázání výboru pro životní prostředí.

Zahájil jsem hlasování číslo 20 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 20 z přítomných 179 pro 166, proti 2. I tento návrh byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o lhůtě pro projednání ve výborech a ta byla se souhlasem navrhovatele prodloužena na 120 dnů.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 21 a ptám se, kdo je pro prodloužení lhůty k projednání. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 21 z přítomných 180 pro 174, proti 3. I tento návrh byl schválen.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu a výboru pro životní prostředí, lhůta k projednání byla prodloužena na 120 dnů. Děkuji zástupci navrhovatelů panu ministru obrany Martinu Stropnickému, děkuji panu zpravodaji poslanci Gabalovi a končím tento bod.

Na další bod požádám kolegu místopředsedu, aby mě vystřídal, protože budu předkladatelem návrhu zákona.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pokračujeme v projednání bodu

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.