(10.20 hodin)
Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, členové vlády, já jsem jeden z poslanců, který zcela určitě respektuje jednací řád a ví, že třetí čtení převážně patří legislativně technickým připomínkám v obecné rozpravě a potom hlasování o vlastním obsahu jak pozměňovacích návrhů, tak novely zákona. Ale musím vystoupit z jednoho prostého důvodu, protože vy všichni jste neměli možnost se seznámit s argumenty, které mě vedly k tomu, že jsem na hospodářském výboru podal pozměňovací návrh, který je momentálně v pozměňovacím návrhu k této novele uveden pod bodem A15.
Pan kolega Husák tady zmínil argumenty, proč by se tento pozměňovací návrh neměl akceptovat a mělo by se o něm hlasovat samostatně. Právě proto, že se o něm má hlasovat samostatně, dovolte mi několik argumentů, abych zde zdůraznil, aby všichni, kteří se dneska zúčastní hlasování, měli možnost si udělat vlastní pohled na to, proč hospodářský výbor akceptoval tento pozměňovací návrh.
Pozměňovací návrh zvyšuje hranici instalovaného výkonu určující fotovoltaické zařízení osvobozené od solárního odvodu ze současných 30 kW na 300 kW. Zvýšení hranice představuje instalace osob samostatně výdělečně činných, malých a středních českých firem typicky umístěných v zemědělských areálech a na farmách, ve výrobních halách, v malých provozovnách, v kulturních centrech nebo na plochách určených k jiné výrobní činnosti.
Tříletý solární odvod v letech 2011 až 2013 dopadl na tato malá zařízení nejcitlivěji z důvodu významně vyšších investičních nákladů a nákladů na pořízení úvěru, které v případě těchto instalací jsou až o 25 % vyšší než náklady na velkoplošné pozemní instalace, které dosahovaly nižších pořizovacích nákladů v důsledku většího objemu investic a technologií. V důsledku tříletého odvodu se návratnost těchto zařízení posouvá k dvaceti letům, tedy významně překračuje patnáctiletou návratnost garantovanou zákonem.
Navrhované prodloužení solárního odvodu pro tyto podnikatele bude znamenat, že se jim vložené prostředky nevrátí za dobu životnosti zařízení, což bude mít významný dopad na jejich jiné podnikatelské aktivity v České republice. Navrhované rozšíření počtu instalací osvobozených od odvodu pomůže celkem 870 českým firmám. Tyto firmy představují 54 % z počtu instalací zatížených odvodem uvedených provozů v roce 2010. Instalovaný výkon je v těchto provozovnách však pouze 96 MW, což představuje jen 7 % z výkonu instalovaného v průběhu roku 2010, který podléhá solárnímu odvodu. Prostředky vybrané ze solárního odvodu se tímto navrženým opatřením sníží o 7 %, tedy poměrně zanedbatelně. Když to připočteme nebo přepočteme na novelu, kterou dneska budeme prostřednictvím pozměňovacího návrhu hospodářského výboru přepočítávat, dostaneme se k cifře zhruba 120 až 140 milionů korun.
Proto mi dovolte takové malé vybočení z průběhu třetích čtení, jenom abyste všichni slyšeli argumentaci, proč jsem tento pozměňovací návrh podal, jakým způsobem v praxi bude realizován, pokud bude přijat, a současně vás všechny požádal o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, který je součástí usnesení hospodářského výboru pod bodem A15.
Děkuji za pozornost. (Zatleskání zleva.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane poslanče. Zpravodaj Milan Urban nyní požádal o slovo, poté pan kolega Alfréd Michalík. Nebo vy chcete s faktickou poznámkou, pane poslanče? (Ano.) Tak pokud s faktickou poznámkou, tak pan kolega Alfréd Michalík má slovo. Prosím.
Poslanec Alfréd Michalík: Děkuji, paní předsedkyně. Já opravdu reaguji na to, co tady řekl kolega Stanjura. Popsal situaci tak, že pravdivě ve smyslu části, kterou vlastně jenom změníme, kdo ji uhradí. Ale bohužel zase uplatnil nebo použil jednu nepravdu a tvrdil, že to zlo nebo to špatné se stalo v roce 2005.
V roce 2005 25. února jsme hlasovali o tom, že se budou podporovat obnovitelné zdroje, větrné i fotovoltaika, a že se bude snižovat cena nějakým omezeným způsobem 5 % ročně. Ale cenu na dotaci na podporu, těch 13 korun na kilowatthodinu, tu stanovil až v roce 2006 a 2007 ERÚ. A vláda Topolánka měla tři roky na to, aby tuto lež, tuto nehoráznost napravila. Vláda pana Fischera na to měla rok a půl. Za celých pět let se neudělalo nic a 31. 12. 2010 na ERÚ v Jihlavě stály fronty lidí, kteří žádali o souhlas s provozováním elektráren, které ještě nestály. Tam bylo další svinstvo.
Takže prosím vás, když už mluvíme pravdu, tak ve všem. (Zatleskání zleva.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byla faktická poznámka. Nyní pan kolega Milan Urban. Prosím. V rámci rozpravy, pane zpravodaji, chcete vystoupit? Nebo už jdete s návrhem procedury?
Poslanec Milan Urban: Paní předsedkyně, děkuji za slovo. Já bych v rámci rozpravy přece jen shrnul zásadní body tohoto zákona, této novely.
Znovu chci podtrhnout to, o čem budeme skutečně strategicky hlasovat. Jedná se o stop pro nové obnovitelné zdroje pro příští období. Pokud to schválíme, tak v podstatě žádný další obnovitelný zdroj nedostane podporu, tedy dotaci. Za prvé.
Za druhé je tam brzda neboli strop na to, co mohou platit občané a firmy pro příští období, které je do roku 2020. A ta brzda, ten strop je nastaven na 495 korun za megawatthodinu, což je podstatně méně, než je současný stav. Pokud zůstane silová elektřina, její cena, na stejné úrovni, pokud zůstanou distribuční náklady na stejné úrovni, znamená to, že se sníží cena elektrické energie od Nového roku. Pokud půjdou distribuční náklady o 10 % dolů, tak jak avizuje ERÚ, tak to snížení bude větší. Samozřejmě tou třetí složkou je silová elektřina, ale ta není regulována, o její ceně se víceméně rozhoduje na burze v Lipsku.
Nicméně je zde slušná naděje, že dojde ke snížení ceny elektrické energie od Nového roku, což bude pro domácnosti znamenat částku prosím v průměru nějakých 2 200 korun. To bude znamenat výraznou úlevu pro českých průmysl a jeho schopnost konkurovat v Evropě i v celém světě.
Třetí základní pilíř této normy je transparentnost vlastníků obnovitelných zdrojů. Tato norma říká, že kdo chce od účinnosti tohoto zákona, respektive od 1. 1. 2014, žádat o podporu, musí naprosto jasně předložit, kdo je vlastníkem těch jednotlivých obchodních společností.
Za čtvrté. Je tam desetiprocentní srážková daň pro solárníky. Já myslím, že oni se musí i nadále částečně podílet na zdrojích pro státní rozpočet. Je spočteno, že to je částka nějaké dvě miliardy, tak aby nejenom daňoví poplatníci, ale i také solárníci vytvářeli zdroj pro vyrovnání poplatků za obnovitelné zdroje, aby nedopadly v celé nebo v ještě větší míře na občany a firmy v České republice.
To jsou podle mého názoru základní čtyři kameny tohoto zákona, této novely. Všechny ostatní pozměňovací návrhy podle mého názoru, které zazněly jako na hospodářském výboru, tak zde ve Sněmovně, příliš podporovatelné nejsou.
Já bych se možná k některým vyjádřil a pak již budu mluvit pouze jako zpravodaj k proceduře, ale až k tomu dostanu druhé slovo.
Já jsem také připraven navrhnout, aby se o pozměňovacím návrhu pana poslance Šidla hlasovalo zvlášť. To je to zvýšení z 30 na 300 kilowattů z hlediska odvodu desetiprocentní daně. Chtěl bych říci, že chápu, jeho důvody, ale v této situaci, kdy částečně bude sanovat ten poplatek státní rozpočet, tak já nejsem připraven takový návrh podpořit.
Myslím, že hospodářský výbor v ostatních věcech vycházel pouze z návrhu Ministerstva průmyslu a obchodu. Tedy tam chci vyslovit elementární nebo zásadní nebo jistou naději, že vše, co bylo předloženo Ministerstvem průmyslu, neznamená žádné riziko z hlediska arbitráží, protože je zde stanovisko Legislativní rady vlády k těm deseti procentům, že zde nehrozí žádné riziko s notifikací, tedy schválení v Evropské komisi, že zde nehrozí riziko žádného dalšího boomu obnovitelných zdrojů, a že tedy ten návrh je zřetele hodný. Myslím si, že by měl být jako kompromis přijat Poslaneckou sněmovnou.***