(15.00 hodin)
Ministr práce a sociálních věcí ČR František Koníček Dobré odpoledne, vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Nebudu opakovat to, co tady bylo sděleno v rámci prvního čtení, pokud jde o předkládaný návrh zákona o poskytování sociálních služeb. Soustředím se na některé aspekty v rámci druhého čtení tak, aby bylo zřejmé, k čemu tedy došlo i potom při projednávání v sociálním výboru.
Chtěl bych zdůraznit, že kromě aspektů, které jsme si zde říkali 8. srpna na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, po projednání v sociálním výboru byla zvážena potřeba i úpravy § 101a, který vlastně nastavuje směrné číslo, jež je důležité pro stanovení objemu poskytnutých dotací na jednotlivé kraje, a to takovým způsobem, aby nedošlo k rozkymácení již existujícího systému. Původní verze, která tam byla navržena, byla vlastně založena na kombinaci dvou parametrů, což se ukázalo při výpočtech jako nedostatečné a neobjektivní. Proto v tomto § 101a změna, která se předkládá, je vyváženější a vede k objektivnějšímu rozdělování objemu finančních prostředků v rámci dotačních řízení.
Další aspekt, který chci zdůraznit, pokud jde o § 101a, je otázka řekněme silnějšího zmocnění paragrafu, který zmocňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí k následnému vydání právního předpisu. V tomto ohledu v každém případě dochází k tomu, že zatímco v první verzi bylo nastaveno zmocnění pouze tak, že byla upravena i žádost, kterou podávají kraje na Ministerstvo práce a sociálních věcí co do formy, scházelo tam vymezení toho podstatného, to znamená, pokud jde o obsah samotné žádosti. Z tohoto pohledu by fakticky mohlo dojít k tomu, že by Ministerstvo práce a sociálních věcí nemělo reálnou kontrolu nad mechanismem rozdělování dotací a jako poskytovatel dotace je zcela zřejmé, že tuto funkci je potřeba mít reálně zajištěnu. Dobře nastavené kontrolní mechanismy v tomto ohledu zmírní, myslím velmi významným způsobem zmírní, existující obavy ze zvýhodňování některých poskytovatelů před poskytovateli jinými. Nepovažuji v tuto chvíli za důležité detailně se zabývat tím, v jakých aspektech. Nicméně v každém případě jde o to, aby vládní nařízení bylo připraveno a projednáno vládou co nejdříve po schválení vládní novely tohoto zákona, s tím, že by mělo nabýt účinnosti nejpozději v první polovině následujícího roku, to znamená roku 2014, tak aby bylo možno zajistit ve zbývajícím období dalšího půlroku hladké předání dotačního řízení, včetně zmocnění, z Ministerstva práce a sociálních věcí do působnosti krajů.
Pokud jde o záležitosti, které se týkají zákona o poskytování dávek osob se zdravotním postižením, tam víceméně nedochází k žádným podstatným změnám. Tam jenom připomínám pro dobrou paměť, že kromě některých dílčích změn v řízení a napravování řekněme výsledků dobré praxe se doplňuje zvláštní pomůcka pro vysokoanatomickou amputaci dolních končetin ve stehně s možností oprotézování. To tam zahrnuto je. Doplňují se některé záležitosti, nebo se vlastně simplifikuje, zjednodušuje, a to je velmi podstatné pro osoby se zdravotním postižením, celé řízení o vydání a přiznání průkazu ZP, ZTP a ZTPP, a to v tom smyslu, že bude vlastně zrušena vazba od posuzování zdravotního stavu žadatelů, od karty sociálních systémů, bude vedeno samostatné řízení o příspěvku na mobilitu a vydávání samotných průkazů a šetření nebude už na bázi víceúčelového šetření, ale z jednotlivého šetření, které umožní zrychlit a celkem evidentně asi i zobjektivizovat celý proces přiznání nároku na průkaz. Samotný příspěvek na mobilitu bude pak automaticky vázán na přiznání průkazu, čímž se podle našeho názoru výrazně vyjde vstříc osobám se zdravotním postižením, a celé řízení by tedy mělo být jednodušší.
Na závěr bych vás jenom rád požádal o to, asi tady budou i pozměňovací návrhy, veškeré návrhy předložené v tomto druhém čtení, které já vám nyní zde předkládám, prošly projednáním v garančním výboru po plénu Sněmovny 8. srpna a jsou obsaženy v usnesení sociálního výboru ze dne 9. srpna 2013. V tomto smyslu vás tedy prosím, aby v tomto znění došlo potom k projednání ve třetím čtení. Pokud tady samozřejmě budou poslanecké návrhy dál uplatněny, budou pak řešeny v rámci třetího čtení.
Pokud jde o mě jako navrhovatele, nevím, zda k tomu mám právo, ale asi ano, současně znovu žádám o zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením ze 72 na 48 hodin. Děkuji vám.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pane ministře, požádám vás, abyste návrh na zkrácení lhůty potom přednesl ještě v podrobné rozpravě. Děkuji nyní panu ministrovi za úvodní slovo.
Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 1058/1. Nyní dostane slovo zpravodaj výboru pan poslanec Roman Sklenák. Prosím.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Výbor pro sociální politiku projednal tento tisk 9. srpna a doporučil Poslanecké sněmovně přijmout návrh novely zákona ve znění pozměňovacího návrhu přijatého tímto výborem, o kterém hovořil před chvílí pan ministr, a který, jak bylo řečeno, vám byl doručen pod č. 1058/1.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu. Mám zatím do ní přihlášku paní poslankyně Lenky Kohoutové, poté vystoupí paní poslankyně Kateřina Klasnová. Slovo má paní poslankyně Lenka Kohoutová. Prosím.
Poslankyně Lenka Kohoutová: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové. Za velmi výjimečných podmínek dnes jednáme ve druhém čtení o novele zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, která mimo jiné upravuje financování sociálních služeb. Ráda bych promluvila právě o tématu financování sociálních služeb, které považuji za klíčové, tedy přechod odpovědnosti za dotace na sociální služby z Ministerstva práce a sociálních věcí na jednotlivé kraje. Jejím naplněním půjde o návrat k původnímu záměru zákona, kde se rozhodování svěřuje nejbližšímu stupni řízení, tedy se tímto přibližujeme evropskému principu subsidiarity.
Ráda bych zdůraznila, že aktuálně předpokládaná novela jednoznačně neřeší veškeré problémy, které se s přechodem odpovědnosti za dotace na sociální služby na jednotlivé kraje pojí. Stěžejním úkolem je připravit dostatečně silný prováděcí předpis, který zaručí, že celý proces bude transparentní a nediskriminační a bude směřovat k hlavnímu cíli, a to pomoci potřebným, tedy klientům sociálních služeb.
Můžeme se možná bavit o tom, proč teď vystupuji v druhém čtení, ale bavíme se typově. Sociální služba má velkou škálu působnosti. O tom hovoří i počet zaměstnanců. Jejich řady čítají více než 52 tisíc zaměstnanců. Tedy Česká republika má více než 52 tisíc zaměstnanců činných v sociálních službách.***