(17.40 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Pane ministře, k řízení českého průmyslu, k růstu jeho síly nestačí marketing a ekonomický iluzionismus, který celkem ovládáte, ale je třeba dělat realistickou hospodářskou politiku, která posílí konkurenceschopnost českého průmyslu.
Má otázka je jasná: Sdělte mi, pane ministře, zda a v jakém rozsahu bude dotační politika inovačních aktivit, výzkumu a vývoje v tomto a příštím roce. V delším časovém horizontu, tedy za volby do Sněmovny v řádném termínu za rok, se již ptát nebudu. Jsou inovace a výzkum opravdu prioritou vlády? To je má druhá, ale zato kardinální otázka. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Taky děkuji. Dalším v pořadí je pan místopředseda Zaorálek v interpelaci na pana ministra zahraničních věcí. Prosím.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, ještě jednou dobré odpoledne. Dneska jsme tady mluvili o Lobkovickém paláci, tak bych se chtěl ještě zeptat na jiný podobný objekt, a to je Štiřín, zámek Štiřín, protože jak jsem si všiml, členka vlády Karolína Peake, když mapovala a dávala dohromady sporné projekty vlády, tak do něj zařadila také zámek Štiřín, kde uvedla, že má být prodán za zhruba za 320 milionů korun. Takže pro mě je zajímavé, kde se vlastně tato suma vzala a jak je možné, že tady tedy figuruje odhad 320 milionů jako suma, která by se měla utržit za zámek Štiřín.
Ta otázka je prostě, že je to zase pro mě naprosto netransparentní situace, není mi jasné, jakým způsobem se to děje, a celou tu pochybu ještě zvyšuje dojem, že současný nebo minulý správce tohoto zámku byl odvolán proto, že se zámkem nebo s prodejem odmítl vyslovit souhlas.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pane ministře, prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: Ach jo. Příspěvková organizace Ministerstva zahraničních věcí Zámek Štiřín byla zřízena v roce 1995 a jejím hlavním posláním mělo být pořádání akcí, jako jsou konference a podobně. Praxe však ukázala, že množství takových akcí Ministerstva zahraničí, které by bylo účelné na zámku pořádat, je minimální. A to dlouhodobě. Pro potřeby současné diplomacie v oblasti Praha zde postačují prostory Černínského paláce, dostatečný zájem o využívání prostor zámku není ani ze strany jiných orgánů státní správy. Zámek Štiřín se tak věnuje převážně péči o rozsáhlý areál, poskytování hostinských a ubytovacích služeb, pořádání kulturních akcí a jiné.
Na činnost organizace poskytuje Ministerstvo zahraničních věcí každoročně příspěvek v poměrné výši přes 8 milionů korun. Zbavit se starosti o zámecký komplex, který česká diplomacie ke své činnosti nepotřebuje, Ministerstvo zahraničních věcí považuje za jediné perspektivní řešení vleklých problémů hospodaření zámku a s tím související zátěže pro rozpočet ministerstva.
Je třeba říci, že Ministerstvo zahraničí zámek Štiřín neprodává. Ministerstvo zahraničních věcí hodlá v každém případě postupovat v souladu s platnou legislativou, respektive zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, která ukládá povinnost nabídnout státní majetek ostatním organizačním složkám státu. Ministerstvo zahraničních věcí uzavřelo se Zámkem Štiřín a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových 21. června 2012 dohodu o odborné pomoci a koordinaci postupu. Úřad pro zastupování dohledával příslušné nabývající tituly týkající se Štiřína s cílem předložit následně příslušný návrh vládní dislokační komisi. Tuto dohodu ostatně podepsal i odvolaný ředitel Václav Hrubý.
V dohodě se explicitně uvádí: "Ministerstvo zahraničních věcí jakožto zřizovatel státní příspěvkové organizace Zámek Štiřín má zájem prověřit možnosti a postup naložení s majetkem, s nímž je příslušný hospodařit Zámek Štiřín, neboť tento majetek a účelová zařízení státní příspěvkové organizace Zámek Štiřín již přesahuje jeho potřeby, a to ve prospěch jiných organizačních složek státu nebo státních organizací, případně jiných subjektů."
Odvolání pana ředitele Hrubého nebylo na základě jeho soukromých názorů, které může vyjádřit, byť jako zaměstnanec Ministerstva zahraničí se má řídit pokynem svých představených, nýbrž na základě neuspokojivých hospodářských výsledků.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Tak, děkuji, pane ministře. Pan místopředseda si nepřeje reagovat, tudíž ukončíme tuto interpelaci.
Dalším je pan poslanec Sobotka - interpelace na paní ministryni práce a sociálních věcí, která ovšem je také v zahraničí.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. paní ministryně tady dnes není, takže já budu velmi stručný. Můj dotaz, a rád bych požádal o písemnou reakci, je na to, kdo schvaloval reklamní kampaň, která teď probíhá v médiích a která má nalákat důvěřivé občany na to, aby se na celý svůj život uvázali do tzv. druhého penzijního pilíře. Svůj dotaz směřuji na paní ministryni proto, že je evidentní, že tato reklamní kampaň je zavádějící, protože neobsahuje všechny důležité a podstatné informace, které by obsahovat měla, pokud jde o podmínky vstupu do druhého penzijního pilíře.
V občanech se tady vytváří iluze, že na tomto vstupu vydělají finanční prostředky, zatajuje se jim v rámci této kampaně skutečnost, že ze druhého pilíře není možné vystoupit, a také se samozřejmě opomíjí důležitý fakt, že každému, kdo do druhého pilíře vstoupí, se sníží důchod, který bude dostávat ze státního rozpočtu, a to o částku adekvátní tomu, co si do tzv. druhého pilíře přivede, a nikde samozřejmě není žádná jistota toho, že mu tady za 30 let soukromé fondy jeho vklady zúročí takovým způsobem, aby to pro běžného občana bylo výhodnější než zůstat v tom stávajícím prvním státem garantovaném důchodovém pilíři. Jenom chci připomenout, že ten druhý důchodový pilíř, ve prospěch kterého teď probíhá tahle nepravdivá reklamní kampaň, tak státem garantovaný není.
Můj dotaz na paní ministryni tedy je, kdo nese odpovědnost za to, že vládní reklamní kampaň neobsahuje veškeré potřebné údaje, a dokonce působí zavádějícím způsobem a může klamat a mást občany České republiky. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Dalším je pan poslanec Chvojka, který tu ovšem není, poslanec Koubík tu také není. Pan poslanec Šincl. Prosím.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající.
Vážený pane nepřítomný ministře, začnu nezvyklou otázkou. Jel jste nyní někdy vlakem? Asi ne, protože teď se vozíte v klimatizované luxusní limuzíně placené z daní daňových poplatníků. Asi jste už zapomněl na ty, co se musí těmito vlaky dostat do práce, k lékaři, za svými rodinami a podobně. Jak si jinak vysvětlit to, že jste nechal od léta zrušit nebo výrazně omezit jízdu 24 rychlíků v celé zemi? Nejvíce se tyto škrty dotknou Kraje Vysočina. Ministerstvo nechá omezit provoz části rychlíků na lince Brno - České Budějovice. Vůbec již nepojedou dva spoje mezi Brnem a Havlíčkovým Brodem, dva vlaky mezi Plzní a Chebem. Jako poslanec za Moravskoslezský kraj jste nezapomněl ani na tento kraj a nadobro jste škrtl také rychlíkové spojení mezi Prahou a Ostravou se zrušením páru posilových rychlíků Praha-Třinec a zpět.
Bohužel jste zapomněl tyto změny aspoň ze slušnosti v dostatečném časovém předstihu projednat s postiženými kraji a i se svými krajskými centry osobní dopravy. Toto vaše předem neprojednané omezení vlakové dopravy bohužel dále povede k dalším škrtům - tentokrát bohužel rukou samotných krajů. Na rušené rychlíky totiž navazují krajem placené regionální vlakové a autobusové spoje. To budou vlaky, které v časové poloze budou jezdit odnikud nikam. Dá se tedy předpokládat, že budou nevytížené a příští rok budou navrženy bohužel zase ke zrušení. Na to doplatí ve svém důsledku zase jen daňový poplatník, který se potřebuje jen někam dostat do práce.
Moje otázka: Vzpomenete si občas na lidi, kteří potřebují nutně vlakové spojení, při vaší cestě vaší novou luxusní limuzínou? Děkuji za odpověď. ***