(17.20 hodin)
(pokračuje Heger)
Druhá oblast, kterou jsme se rozhodli řešit, je oblast zdravotnických prostředků, kde putuje do vlády zákon o zdravotnickém prostředku, který řeší určování cen podobným mechanismem, malinko jiným, ale jaksi z toho hlediska objektivity a transparentnosti velmi podobným pro prostředky, které jsou předepisovány na poukaz. Ještě musíme celou tu věc dotáhnout pro prostředky, které jsou ve formě tzv. zvlášť účtovaných materiálů a postupují přes seznam výkonů.
Třetí oblast, která zůstává dosud nedořešená a vedou se o ní velké spory, je oblast seznamu zdravotních výkonů, která je nastavena v podstatě sazebníkem, ale velmi výrazně ji ovlivňuje ministerstvo úhradovou vyhláškou, kterou může ten seznam výkonů vlastně korigovat tím, že mění hodnotu bodů, a zároveň je tady velký prostor pro zdravotní pojišťovny na to, aby se dohodly s poskytovateli péče, pokud se obě strany dohodnou. Tento mechanismus vede víceméně k určitým navýšením péče, což není vždycky zdravé, ale někde to přece jenom té zdravotnické sféře pomáhá, ale na druhé straně to skýtá jistou neprůhlednost, protože se hovoří příliš o tom, že některé smluvní strany nejsou úplně na úrovni některých pojišťoven čisté. My tohle chceme řešit způsobem, který nebude úplně ideální, protože dotáhnout to do konce, udělat seznam výkonů tak, aby mohl být úplně pro každou situaci v medicíně napsán úplně natvrdo, kolik se za to bude platit, je velmi obtížné, ale my zavádíme teď do zákona kodifikaci DRG, které stojí tak trošku mimo zákon. Mělo by být vyjasněno, kdo a jakým způsobem určuje ty balíčkové ceny.
Další věcí by měla být úprava zvlášť účtovaných materiálů. Přicházíme s věcí, která není revoluční, ale je víceméně opakovaná, ačkoli byla zrušena, a to byla přístrojová komise. My bychom chtěli vstup nových technologií do seznamu výkonů podmínit procesem hodnocení technologií, který v této republice není ještě úplně zaveden. Už na tom pracujeme, zatím to zkoušíme jaksi mimo zákon, ale do současné připravované novely zákona 48 bychom to hodnocení technologií rádi dostali s tím, že nové technologie by potom podléhaly jakémusi soutěžení. Jednou za půl roku nebo jednou za rok by se všechny žádosti všech odborných společností, všech technologií, nejenom přístrojových, ale i těch medicínských postupů, eventuálně léků, daly na stůl, zkalkulovaly by se, jaké náklady pro zdravotnický systém přinášejí (upozornění na čas) a na základě hodnocení účinnosti by se potom vybralo nějakým průhledným způsobem, které úhrady se do seznamu výkonů dostanou.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec nechce reagovat, tudíž tuto interpelaci ukončíme.
Dalším je pan poslanec František Novosad, interpelace na pana ministra Kubu, který je také omluven. Prosím.
Poslanec František Novosad: Děkuji, vážený pane místopředsedo.
Vážený nepřítomný ministře, příští týden se nejvyšší představitelé Evropské unie v Bruselu sejdou na summitu Evropské rady, který kromě ekonomických otázek jako daňová politika či boj proti daňovým podvodům bude probírat i jedno specifické téma, a to energetika. Tento summit má být jedním ze série tematických zasedání Evropské rady. Mělo by se hovořit o energetické politice, o vysokých cenách energie, které poškozují evropskou konkurenceschopnost, či o energetické účinnosti.
Podle předběžných informací je cílem Evropské unie zajistit průmyslu a obchodu takové podmínky, které ho budou znevýhodňovat (?) na globální scéně, jako např. řešit přesun výroby do zemí s méně přísnými požadavky na ochranu klimatu. Vedle toho se bude pozornost věnovat jaderné energetice, jako plány na výstavbu nových jaderných elektráren v některých evropských zemích, což se samozřejmě týká i dostavby jaderné elektrárny Temelín. Podle předsedy Evropské rady by měla být zavedena výměna informací mezi jednotlivými členskými zeměmi Evropské unie, které by ostatní státy informovaly o zásadních rozhodnutích v oblasti energetiky.
Proto se vás ptám, pane ministře, jakou pozici má Česká republika před jednáním tohoto summitu, jaké kroky bude chtít česká vláda podniknout ve vztahu k posílení evropské konkurenceschopnosti a jaké, zdůrazňuji, v zaměstnanosti v rámci energetiky a zda se řeší nějakým způsobem možnost předávání informací o dostavbě jaderné elektrárny Temelín, jak zde bylo zmíněno. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Pan ministr vám odpoví písemně, nicméně se obávám, že do té doby bude už po summitu.
Dalším poslancem, který je přihlášen, je pan poslanec Černý, kterého ale v sále nevidím, takže jeho přihláška propadá.
A slovo má pan poslanec Skokan, který bude interpelovat pana ministra Bendla ve věci předražení TK v Putimi. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Petr Skokan: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane zde přítomný ministře zemědělství Bendle, já tedy oceňuji to, že na rozdíl od jiných, kteří tady byli interpelováni a věděli to, tak jsme jim nestáli za to, jsem rád, že my tuto vaši pozornost k našim interpelacím máme.
Já bych vás chtěl upozornit na podezření na předražení výstavby kanalizace v obci Putim. Ta interpelace se týká vážného podezření na vyvádění veřejných zdrojů ze Státního zemědělského intervenčního fondu, resp. Ministerstva zemědělství, v obci Putim v Jihočeském kraji.
Ke mně se dostaly doklady, které mi byly předloženy, a pak jsem se účastnil jednání a z těch vyplývá, že při výstavbě této tlakové kanalizace v Putimi v letech 2009-2010 činily celkové náklady na výstavbu kanalizace podle projektu více než 71 mil. korun a mohlo tam být oproti platným předpisům z toho vyvedeno celkem více než 19 mil. korun a celková finanční škoda by mohla činit až 33 mil. korun. Do roku 2008 budovala obec spádovou kanalizaci, ta byla plně kanalizovaná, ale část obce za nádražím s dvojnásobnou spádovou kanalizací a novou z roku 1997, obec centrum, u špýcharu a východní část. Náklady na výstavbu spádové kanalizace činí 30 mil. korun. Tato investice však byla stavbou tlakové kanalizace znehodnocena. V roce 2008 potom předložil starosta záměr na vybudování úplné kanalizace tlakové technologie. Zastupitelstvo obce záměr schválilo, v září 2009 byla zaslána žádost o dotaci a v polovině října byla tato žádost schválena.
Asi budu upozorněn na čas.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ještě ne. Teď! Děkuji. Pan ministr Bendl má prostor.
Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, já jsem měl avizováno, že se budete ptát na tlakovou kanalizaci a čistírnu odpadních vod Putim, tak vám řeknu, co vše se podařilo od okamžiku, kdy jsem se dověděl téma vaší interpelace, zjistit.
Investorem tlakové kanalizace a ČOV Putim je obec Putim, investiční náklady 71,020 mil. korun, dotace 56,817 mil. korun. Vlastní zdroje investora, tudíž obce Putimi, 14,2 mil. korun. Jedná se o výstavbu 5 642 m kanalizace plus čistírny odpadních vod. První rozhodnutí o tom bylo vydáno 19. listopadu 2009. ***