(16.40 hodin)
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pane místopředsedo, máte prostor pro doplňující otázku.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Je sice možná pravda, že ty paláce nebudou odneseny, ale já se ptám, co to je praxi, jestli díky tomu, že se šetří v rozpočtu, tak se prodá Lobkovický palác, pak se prodá Fürstenberský palác, pak budeme prodávat další paláce? Co to je za politiku, že se takto zbavujeme budov, které jsou součástí pražské, české historie stejně jako jsou řekněme v některém případě součástí německé historie? Mně připadá, že takovýmto způsobem řešit krátkodobé problémy rozpočtu je prostě v zásadě chyba. A také nesouhlasím s tím, že můžeme říci, že ceny fresek byly započteny a že je problém umělecké hodnoty vyřešen. Já jsem přesvědčen, že se nepostupovalo podle příslušného zákona o památkách. Nemáme k tomu k dispozici nějaké doklady, jakým způsobem se to zhodnocovalo. Mluvil jsem také o historické ceně. Jsem přesvědčen, že nic takového se nestalo součástí té kalkulace. Opakuji, historická cena paláce je nevyčíslitelná. A myslím si, že když se prodává státní majetek takového typu, kulturní památka, tak je třeba to obhájit před veřejností. A veřejnost to prostě nevzala.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: Přece jenom bych rád na to upozornil, že se žádné budovy nezbavujeme, poněvadž právě zůstává v Praze. Kdybychom ji zaprodali do zahraničí, jak jsme leckterý průmysl nebo něco udělali, tak by to bylo něco jiného. Ale palác zůstává v Praze, bude v dobrém stavu a bude udržován.
Co je historická hodnota, to mi není jasné. Pokud máte podklady, že by ocenění neprobíhalo korektně, tak prosím nás upozorněte, kde to vidíte. Rádi se na vaše podklady podíváme a zjistíme, jestli se děly nějaké nepravosti. Když ne, tak bych prosil, aby se nepracovalo s nejasnými temnými narážkami, a tím nezpochybnila poctivá práce úředníků Ministerstva zahraničí. Děkuji mnohokrát.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Dalším v pořadí bude pan poslanec Chvojka, který bude interpelovat pana ministra Blažka, který je ovšem omluven.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Trošku mě mrzí, že tady pan ministr není, protože mám na něj významnou otázku. Je to otázka, kterou mi pokládá nejenom mnoho voličů v mé poslanecké kanceláři, ale i mnoho občanů prostřednictvím webových stránek ČSSD, kde mohou interpelovat prostřednictvím naší strany své ministry. Tou otázkou je, zda se chystá alespoň nějaká regulace tzv. inkasních společností. Protože my víme, že dluhy v dnešní době vymáhají nejenom soukromí či soudní exekutoři, a musím říct, že ti jsou aspoň nějakým způsobem regulováni, ač si myslím, že ta regulace by mohla být větší. Ale je tady ještě další institut a to je institut inkasních společností, které nejsou regulovány vůbec nijak. A v poslední době dochází k velkým excesům v této oblasti, kdy kolikrát chování takovýchto společností hraničí s nějakým takovým skoro mafiánským podnikáním.
Chtěl bych se tedy zeptat, zda a jak se plánuje regulace těchto tzv. inkasních společností. Tyto společnosti jsou v zahraničí regulovány. Je potřeba nějakým způsobem stanovit pravidla, jak mohou tyto společnosti postupovat. A chtěl bych vám jenom připomenout, že jsem vám pokládal podobnou otázku už v únorových interpelacích. Vy jste zde také bohužel nebyl a doposud, a jsou to tři měsíce, mi odpověď na mou otázku nepřišla. Takže já velmi laskavě prosím o to, abyste mi odpověděl. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Budeme věřit, že vám pan ministr odpoví.
Dalším je pan poslanec Krákora, který interpeluje pana ministra zdravotnictví. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Krákora: Děkuji, pane místopředsedo. Pane ministře, je to k věci okleštěného rozpočtu Krajské zdravotní, a. s., v Ústí nad Labem, a to je 300 mil., to je pět procent celkového rozpočtu. Abych byl přesný: Takže úhradová vyhláška dává pěti zařízením, která jsou v akciové společnosti sdružená, a to jsou nemocnice Chomutov, Teplice, Ústí, Děčín a Most, celkem částku na rok 2013 o 300 mil. méně. Není to jenom v Ústeckém kraji, je to samozřejmě díky úhradové vyhlášce ve všech krajích. Do toho musíme započítat inflaci, do toho zvýšení DPH, takže ono to může celkem se někde pohybovat kolem deseti procent. Což je samozřejmě velký zářez do hospodaření zdravotnických zařízení, může to vést nebo povede to ke krizi, samozřejmě, ve zdravotnictví koncem roku nebo začátkem příštího roku. A moje otázka zní: Jak to chcete řešit?
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ano, pan ministr se chystá odpovědět. Prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane poslanče, děkuji za dotaz. Úhradová vyhláška je samozřejmě stále od začátku roku zdrojem velkých diskusí. Já bych jenom připomněl základní fakta. V loňském roce systém byl predikován a teď už z prvních předběžných čísel se ukazuje, že systém skončí v minusu, který se podstatně vylepšil od posledních let. Na druhou stranu my férově říkáme, že těch minus 0,6 mld. je zakryto mimořádnou přerozdělovací injekcí z fondů zdravotních pojišťoven, které měly zůstatky na účtech, a že ten deficit reálný je tady asi o 5 mil. vyšší, leč stále ještě o něco menší, než byl v minulosti, takže ten systém se zlepšuje. Ale když tohle všechno vyčistíme a uděláme predikci příštího roku, tak bylo jasné, že bez úhradové vyhlášky při všech predikcích jak makroekonomického vývoje hospodářství, stavu státních pojištěnců a ekonomicky činných bylo nutno úhradovou vyhlášku napsat restriktivně.
Druhá věc, kterou bych připomněl, že vyhláška pokračovala, pokud jde o nemocnice, v trendu velmi zjednodušeně řečeno, lapidárně, ubírat fakultním nemocnicím a přidávat krajským a menším nemocnicím. Vyhláška byla opakovaně ověřována modelací a je takto koncipována a nemocnice mají možnost, pokud naplní objemy, které se předpokládají, peníze ve vyrovnání dostat tak, aby to pro ně nebylo snížení katastrofické, ale tak maximálně o dvě procenta. Počítá se se snížením počtu výkonů, mírným, a naopak spíše s mírným nárůstem ceny za jeden hospitalizační případ.
To, co říkáte o těch 300 milionech, možná vychází z nějakých současných úhrad, s tím my máme s pojišťovnami problém a neustále o tom jednáme, protože ty úhrady jsou ve formě záloh a zálohy jsou relativně nízké, někde až o pět procent nižší tam, kde měla VZP predikovány poklesy, nebo ne predikovány, ale už přímo bylo jasné, že budou poklesy počtu pojištěnců. Takže to ještě lze akceptovat, ale na druhou stranu zaměstnanecké pojišťovny odmítají zvyšovat úhrady tam, kde predikce pohybu pojištěnců jasně ukazovaly, že jim budou pojištěnci přibývat. Tam tedy nabízím pomoc Ministerstva zdravotnictví pro konkrétní případy. Kde se vám úhrady oprávněně jeví malé, tak tam jsme ochotni vstoupit do jednání. ***