(16.30 hodin)
(pokračuje Heger)
Je tady samozřejmě problém s výběrovými řízeními, s naprogramováním takovéhoto registru, a pak je tady problém s vyhláškou o předepisování konopí. My jsme tu vyhlášku navrhli, je teď v meziresortním připomínkovém řízení a připomínky jsou vyřizovány. Ale pokud je mi známo, tak vyhláška musí ještě býti notifikována v rámci Evropské unie a bude tam zdržení nejméně tři měsíce. Takže mezitím se pokročí na tom registru a já doufám, že v druhé polovině roku by ty věci mohly být.
K třetímu okruhu otázek, jestli hodláme podniknout nějakou další metastudii. Já myslím, že v současné době je k dispozici dost studií, které jednoznačně neprokazují léčebné účinky. Rozhoduje o tom Státní ústav pro kontrolu léčiv jakožto správní orgán, který má takovýto názor. Ministerstvo je odvolacím orgánem a ten názor celkem sdílí. A já bych demonstroval jenom to, že ani o přípravek Sativex, který byl zde již k dispozici dlouho předtím, než se uzákonila novela, která dovoluje dovážení a v příštím roce pěstování konopného substrátu u nás a jeho distribuci pro individuálně vyráběné léčivé přípravky, nebyl velký zájem ani při běžném správním řízení o cenách a úhradách. Úhrada pro něj nebyla stanovena.
Tolik asi shrnutí našeho názoru, ze kterého vím, že se lišíme. Ale pokud bude ta vaše výhrada, výhrada skupiny lidí, kteří s vámi souhlasí v tom, že konopí je ten správný léčebný prostředek, tak potom pravděpodobně o tom bude muset rozhodnout soud, kdyby k tomu nedošlo. Já bych jenom chtěl, aby ta debata probíhala normálním způsobem s pomocí demokratických prostředků. A rozhodně já ani náš úřad se nebudeme snažit dělat nějaké obstrukce.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, prosím, máte prostor pro další dotaz.
Poslanec Pavel Bém: Pane ministře, já děkuji prostřednictvím pana předsedajícího, že říkáte, že diskuse bude probíhat demokratickým způsobem. Jenom připomenu, tato diskuse dva roky probíhala a vy dnes prostřednictvím svého resortu zpochybňujete odborné názory a závěry jedenácti odborných společností. To mi připadá úplně neuvěřitelné. Jedenáct odborných společností!
Takže já z toho udělám závěr a položím otázku. Znamená to, že buď váš aparát, nebo snad dokonce vy neumíte číst vědecké studie, nebo vybíráte špatné vědecké studie. Nebo vybíráte vědecké studie, které neumíte číst, anebo v nich úmyslně lžete. Případně, abych vám přece jenom trošičku nahrál, tak si vás dovolím upozornit na to, že existuje soubor kontrolovaných studií z posledních pěti let, které se hojně zabývají konopím v tzv. vaporizérech nebo výparech a také orálně užívaným konopím. A závěry, k nimž dospěly odborné společnosti, nejenom české (upozornění na čas), ale i jiné, říkají zcela jednoznačně a vyvracejí váš názor, stejně tak jako názor Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Tak já prosím, abychom používali... A moc vás žádám, abyste používal ty autentické aktuální vědecké studie.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pane ministře, prosím.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Já mám obavu, že parlamentní půda asi není úplně to správné pole na to, kde provozovat klání o tom, co je věda a co není věda. My jsme ochotni se na to sejít v nějaké jiné sešlosti.
Ale jenom musím říct, že v případě, že si ministerstvo myslí, že má dostatečné množství podkladů, že některý lék opravdu nespadá do těch kategorií, které jsou pro určování úhrad ze systému veřejného zdravotního pojištění... A představte si, že by to bylo něco jiného než konopí. Kdyby ministr zdravotnictví začal tu věc ovlivňovat mimo rámec správního řízení, tak bude okamžitě podezřelý z toho, že nějaké firmě, na které má zájem nebo ze které bude mít profit, nahrává možnost fungovat na trhu. Takže chápejte i moji určitou rezervovanost prostřednictvím pana předsedajícího, že v tomto já se trošku musím chovat jako úředník, který na to správní řízení dohlíží a neovlivňuje ho tak moc, jak by si řada lidí ze sféry příznivců konopí přála. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Tím jsme ukončili jedenáctou interpelaci. Další bude pan místopředseda Zaorálek, který se obrátí na pana ministra zahraničních věcí ve věci Lobkovického paláce. Prosím.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji. Já bych chtěl dnes tady znovu zopakovat, že prodej Lobkovického paláce se děje vlastně proti vůli veřejnosti. Pořád platí, co stále opakuji, že Česká republika by se neměla zbavovat svých historických kulturních památek, památek, které jsou součástí české historie a jejichž hodnota je vlastně nevyčíslitelná. Přesto Lobkovický palác je prodáván netransparentním způsobem. To, co se v tom prodeji odehrává, jaká je ta protihodnota, to vlastně není možné přesně vůbec zjistit. Suma, která se uvádí, je evidentně suma, do které ta umělecká a historická cena vůbec nevstupuje.
Takže já se ptám, jak je možné prodávat podobný majetek, tj. majetek českého státu, způsobem, že se vůbec nebere v úvahu umělecká cena, historická hodnota, že se to prodává jako předmět na jakémsi bazaru a vůbec se nebere to, co je součástí a co je nevyčíslitelné. Jak je možné činit tento prodej netransparentně s tím, že je evidentní, že před veřejností to nebylo vysvětleno ani obhájeno. Jaké jsou vlastně argumenty pro to, aby se v prodeji pokračovalo?
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pane ministře, prosím.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: Zde očividně dochází k omylu, neboť v ceně, o které jednáme se Spolkovou republikou, je zahrnuto také ocenění uměleckých předmětů, fresek atd., které v paláci jsou. Byly zvláštním odhadem do této sumy ještě včleněny. Tedy není pravda, že by tyto věci nebyly zohledněny. To bych jenom rád podškrtl.
Za druhé, jak jsem již říkal, když se podívám na většinu budov majetku českého státu a podívám se na budovy, které jsou majetkem zastupitelských úřadů cizích států u nás, což jsou velice hodnotné paláce, ať je to Bukvojský palác francouzského velvyslanectví, nebo Nostický palác, v jehož části jsou Holanďané, nebo např. i Thunovský palác, původně pánů z Hradce, který je majetkem italského velvyslanectví, tak ty jsou obyčejně v lepším stavu než naše památkově chráněné budovy, poněvadž tyto státy mají také větší prostředky. A jak známo, palác nemůžete odnést. Řekněme movité umělecké předměty z tohoto paláce, nábytek atd., už tam dávno nejsou. Co tam je a má uměleckou hodnotu, je pevně součástí budovy, takže z toho nic odstraněno býti nemůže a budou se o to lépe starat než my. To jenom bych rád k celé záležitosti podotkl. Ale oceněny byly umělecké předměty a umělecká hodnota je součástí ocenění Lobkovického paláce. ***