(15.30 hodin)
(pokračuje Pospíšil)

Začneme první interpelací na ministry. Předtím vám ještě sdělím technickou informaci, na kterou mě upozornila paní předsedkyně klubu Věcí veřejných. Zítra začneme od 10. hodiny, protože ráno má klub této politické strany své jednání. Takže zítra začínáme v 10 hodin.

A nyní již předám slovo panu poslanci Paroubkovi, aby přednesl první interpelaci. Je to interpelace na ministra financí Miroslava Kalouska. Prosím.

 

Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane nepřítomný ministře, když jsem pohlédl do dnešních provládních novin, řekl jsem si, že i ony si povšimly. Headline na prvních stranách: Česko dál padá, Hůř ještě nikdy nebylo a nebo Nejslabší v EU - Řecko, Kypr a Česká republika. Opravdu mě to nenaplňuje radostí ani zadostiučiněním. Hospodářství státu padá meziročně téměř o 2 %. U analýzy dynamiky pádu můžeme dedukovat, že hrubý domácí produkt se může propadnout i o více než 3 %. Za tři roky této vlády jsme kromě toho zažili stagnaci a v posledním roce pokles životní úrovně většiny občanů. Každoročně stamiliardové deficity, pokles průmyslu, závratný pokles stavebnictví. To je jedním slovem debakl.

Zajímá mě, pane ministře, jaká prorůstová opatření se vládě daří uplatňovat. Dovolte mi ještě další otázky. Co dělá vláda pro příliv nových investic domácích a zahraničních? Co udělá pro posílení přílivu a diverzifikaci zahraničních investorů v oblasti zahraniční politiky? Co vláda udělá, aby překonala chaotičnost v čerpání evropských fondů v letech 2007 až 2013? Co udělá vláda pro to, aby v podstatě změnila využívání nástrojů finanční politiky, jako jsou PPP projekty, úvěry Evropské investiční banky, zejména při výstavbě liniových a dalších veřejných staveb? Co udělá vláda k tomu, aby vrhla nemalé finanční prostředky na účtech státních podniků, podle mého odhadu zhruba 20 mld. korun, do projektů zejména investičního charakteru a s velkým multiplikačním efektem? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Pan ministr financí je přítomen. Poprosím pana ministra financí Kalouska, aby odpověděl. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, pane předsedající. Děkuji za otázku, pane poslanče. Dobré odpoledne, vážené dámy, vážení pánové.

Dovolte, abych na úvod poznamenal, že ekonomika České republiky je vzhledem k jejímu charakteru výrazně proexportně liberální a otevřená a je zaměřena tak, že oživení ekonomického růstu v České republice do značné míry závisí na vnější poptávce, tedy na oživení ekonomického růstu v celé Evropské unii. Dosud je přes veškerou snahu o diverzifikaci, kterou jak pan poslanec Paroubek jistě ví, nelze zcela centrálně plánovat, většina českého exportu směřována právě do členských států Evropské unie. Tvrzení, kterého se dopouštím, o významnosti vlivu zahraničního obchodu, může být doloženo na níže uvedených číslech. V roce 2012 byl zaznamenán propad minus 1,3. Při rozboru jednotlivých vlivů na růst reálného hrubého domácího produktu v roce 2012 bylo zjištěno, že u hrubých domácích výdajů, do kterých je zahrnuta například spotřeba domácnosti, spotřeba vlády, tvorba hrubého kapitálu, byl zaznamenán propad o minus 2,8, zatímco saldo zahraničního obchodu rostlo o plus 1,5. To znamená, vliv vnější poptávky je tady zcela dominantní.

Tím nijak alibisticky tvrdím, že jakákoliv vláda má relativně omezené možnosti na výraznější ovlivnění ekonomického růstu, a svědčí o tom i analýza fiskálních opatření, která přijala vláda v roce 2009. V roce 2009, byl to dokonce závazek v rámci Evropské unie, byl přijat celý soubor protikrizových fiskálních opatření v celkovém objemu 58,3 mld. korun, což je 1,6 % HDP, nicméně jejich dopad na reálný růst HDP byl 0,4 procentního bodu a o efektivitě takto vydaných prostředků na dluh je možné s úspěchem pochybovat. Budeme mít vždycky při přijímání těchto opatření proto na mysli celkovou efektivitu, protože jsme přesvědčeni, že z dlouhodobého hlediska je nejprve nezbytné stabilizovat veřejné finance, vyjít ze zdravých makroekonomických základů, a potom je možné uvažovat o prorůstových opatřeních, aniž bychom jimi rozvrátili bilanci veřejných rozpočtů.

Při vědomí naší odpovědnosti přistupujeme nyní po úspěšné stabilizaci veřejných rozpočtů k některým protikrizovým opatřením. Z těch, která již byla realizována, bych vás rád upozornil na změny v oblasti investičních pobídek realizované v průběhu minulého roku, kdy došlo jednak ke změně zákona o investičních pobídkách, jednak k prodloužení možnosti čerpání slev na dani z příjmů z pěti na deset let. Prorůstový efekt očekávám i od osvobození příjmů z dividend a podílu na zisku od daně z příjmu jako stimulace rozvoje firem s použitím vlastních zdrojů, což je nyní předloženo. Do jisté míry lze považovat za prorůstové opatření i schválené úpravy v zákoně o daních z příjmu prováděných v souvislosti se zřízením jednoho inkasního místa. Právě s ohledem na podnícení hospodářského růstu bylo přistoupeno spolu s některými dalšími pozitivními úpravami, mířím i do snížení daňového zatížení, k posunutí účinnosti k 1. 1. 2014. Lze poukázat především na úpravy v oblasti podpory exportu, změny nastavení v případě příznivějšího daňového režimu, na pojištění pohledávek. Významná změna se dotýká dalšího rozšíření podpory vědě a výzkumu umožněním odpočtu od základu daně, nákupů z výsledků výzkumu a vývoje a zvýšení odpočtu v případě zaznamenání meziročního přírůstku výsledků výzkumu a vývoje.

Úpravy, které dosud nejsou v žádném návrhu, úpravy daní z příjmů, navrženy, ale které chci v nejbližší době předložit, jsou záměry v oblasti podpory směrem k odvrácení nepříznivého vývoje v oblasti odborného učňovského školství. Zde se jedná o úpravy v několika směrech. (Předsedající upozorňuje na čas.)

No jo, tak teď když jsem chtěl dojít k tomu zásadnímu... (Veselost v sále.) Je toho hodně. Prostě je toho tolik, pane poslanče, že jsem vám to nestačil říct v rámci vyměřeného času. Pošlu vám to písemně.

 

Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Myslím, že pan poslanec ještě využije možnosti doplňující otázky a budete, pane ministře, moci reagovat. Pane poslanče, prosím doplňující otázku.

 

Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane ministře, já vám ještě nahraju dvě minuty času. Myslím, že opatření nicméně přicházejí pozdě a s různou intenzitou, jako kdyby už tato vláda věděla, že stejně plody z těchto opatření sklidí jiná vláda.

Já jsem velmi úmyslně hovořil a ptal jsem se právě na oblasti investic veřejných a soukromých evropských fondů, finančních nástrojů typu PPP projektů, úvěrů Evropské investiční banky a podobně a také třeba programů, které by byly k podnícení bytové výstavby, protože tam si myslím, že je to právě role vlády, kterou tato vláda prostě v předchozích letech nezvládla a nezvládla to ani její předchůdkyně, vláda Mirka Topolánka, jejímž jste byl významným členem. Jenom bych vám ještě přečetl vaše vyjádření ze 14. srpna minulého roku: "Po dnešku se zdá, že celoroční pokles může dosáhnout až 1 %. Na druhou stranu není v dnešních číslech vidět nic, co by opravňovalo zhoršit výhled i pro rok 2013. Oživení na konci roku 2012 či začátku 2013 vypadá realisticky."

 

Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Pane ministře, prosím, máte dvě minuty. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP