(9.30 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Mám tady ještě nějaké omluvy, které jsem obdržel, tak to ještě přečtu. Tady je omluva pana ministra Petra Bendla, který se omlouvá z dnešního jednání do 11 hodin. A pak je tady omluva místopředsedy Jiřího Pospíšila, který se omlouvá do 14.30. To jsou ještě dvě omluvy.
Pan poslanec Břetislav Petr se hlásí do rozpravy.
Poslanec Břetislav Petr: Dovolil bych si odpovědět panu ministru Stanjurovi asi v těchto intencích: Vážený pane ministře, průběh privatizace proběhl ve dvou etapách. A ta první etapa, kdy se rozhodovalo o 49,2 % (?), proběhla, a budete se divit, za vlády Tošovského, který nastoupil poté, když skončila vláda pana premiéra Klause, a bylo to uzavřeno v dubnu 1998 za přechodné vlády Tošovského, kde ministrem průmyslu byl pan Pilip, ministrem spravedlnosti byl pan Svoboda a další. A tam začal, bych řekl, ten netradiční způsob privatizace této společnosti.
Druhou záležitostí, která byla schvalována za Zemanovy vlády, byla privatizace ne Mostecké, ale tzv. Appian Group, který vedl belgický občan pan de Groote, a jemu byla privatizována druhá část. Je otázkou, zdali těch 680 milionů za privatizaci druhé části bylo v té době přiměřenou částkou, anebo jinou částkou. Takže otázka: První privatizace měla proběhnout v listopadu 1997, kdy už dohasínala Klausova vláda, a první privatizaci vyřešila vláda pana Tošovského v měsíci dubnu. Druhá část privatizace už nebyla privatizace Mostecká, ale privatizace nějaké společnosti Appian Group, v jejímž čele stál pan de Groote, nějaký zasloužilý člen Mezinárodního měnového fondu, který stál v čele těch pěti, kteří dneska stojí před soudem v Bellinzoně, a do jisté míry představoval jistou záruku, že Bellinzona není podvod, ale je to skutečnost.
Takže pane ministře, tolik na vaši odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Pan poslanec Bureš se hlásí o slovo, reakci.
Poslanec Jan Bureš: Chtěl bych reagovat na avého předřečníka. Jestli jsem si dobře přečetl přepis výslechu tehdejšího předsedy vlády Miloše Zemana, který včera otiskla naše investigativní média, tak ten tam doslova prohlašuje, že českému státu žádná škoda nevznikla. Že jeho vláda prodala 46procentní podíl Mostecké uhelné společnosti za nejvýhodnějších podmínek, které byly v té době možné! Tak vyčítat teď, že se jiná nástupnická vláda nesnažila vymáhat náhradu škody, když předseda tehdejší vlády tvrdí, že žádná škoda vlastně nevznikla, mně připadá lehce absurdní! (Tobě! Hlas ze sálu.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Břetislav Petr se hlásí o slovo.
Poslanec Břetislav Petr: Vážený pane kolego, jestliže mezi prodejem druhé části za 680 milionů a prvními výsledky, kdo je zkoumal a oznámil je české vládě, vzniklo poněkud něco jiného, než co při výslechu prohlásil pan prezident Zeman, tak se domnívám, že ať by tady byla jakákoli vláda, tak že její nereakce na to, že u švýcarských orgánů je uloženo 15 miliard, měla vzbudit poněkud větší reakci než tu, jakou reagovala stávající vláda pana premiéra Nečase. Kdyby mně anebo i vám někdo řekl, že v rámci nějakého dřívějšího rozhodnutí nám snad kyne získat nějaké prostředky ne pro sebe, ale pro tento stát, tak možná na rozdíl od vás já bych reagoval tím, že bych podpořil vyšetřování, které vzniklo na švýcarské straně. To je vše, co můžu říci na vaši poznámku. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Pan poslanec Bureš a pak Šulc se hlásí.
Poslanec Jan Bureš: Děkuji. Já bych si dovolil dvě věci. Ta první je formální. Vážený pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, poslanci se na sebe obracejí prostřednictvím pana předsedajícího, nikoliv přímo.
Ta druhá, a ta je teď už věcná záležitost. Není to tak dávno, co proběhlo, myslím, že to bylo začátkem tohoto týdne, vyjádření švýcarského generálního prokurátora, který si pochvaluje, pochvaloval spolupráci se současnou českou stranou nebo s tím, kdo zastupuje v současné době českou stranu. Že od roku 2012, tuším, že tam bylo, se výrazným způsobem zlepšila spolupráce při součinnosti, kterou požadovala švýcarská strana po české straně. A byla to právě tato vláda, která jmenovala vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou a nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana! Co nám v tuto chvíli vyčítáte?
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pak jsem viděl pana poslance Šulce ještě.
Poslanec Jiří Šulc: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Já navážu na pana kolegu Petra. On řekl jednu větu, se kterou naprosto souhlasím, a to je začátek a ten začal u toho prodeje, kdy i teď pan prezident, předtím předseda vlády Zeman tvrdí, že výhodně prodal skoro polovinu Mostecké uhelné za 680 milionů korun. Prý to bylo výhodné. A proto souhlasím i s kolegou Stanjurou. Musíme to rozmotat od začátku, ale i od konce.
Jak je možné, že polovinu Mostecké uhelné před pár lety koupila skupina kolem pana Tykače a Dienstla za 10 miliard? 680 milionů v roce 1999 nebo 2000, a o deset let později 10 miliard? Přitom se na té šachtě nic nezměnilo! Naopak, ještě uhlí ubylo. To v té části, kde je povoleno dobývání. Ta šachta je před zavřením! 680 milionů za deset let! Takhle mávne kouzelný proutek, a je z toho deset miliard! To je výhodný prodej pro stát?
Ano, Standa Gross taky výhodně prodal a koupil akcie. (Reakce na poslance ze sálu.)
Takže tady je potřeba hledat analogie a řešit to tak, jak se to má řešit. A nechme to, ať to řeší orgány činné v trestním řízení. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Břetislav Petr. Nebo je tam faktická pana poslance Jeronýma Tejce ještě. Tak se omlouvám panu poslanci Petrovi, protože tady mám, předtím ještě registruji.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Očekával bych, že pan poslanec Šulc nám tady řekne spíše něco o ROPu Severozápad. (Potlesk a smích v sále.) O takových lidech, jako jsou pan Novák či Oulický.
Ale každopádně k tomu, co tady zaznělo. Je sice hezké, že jste jmenovali vrchní státní zástupkyni paní Bradáčovou, ale bylo by taky dobré, abychom si připomněli, kdo jmenoval pana Rampulu. Byl to přece Jiří Pospíšil. Takže vy jste nejdříve pana Rampulu jmenovali, podle všeho se tedy ukazuje, že vše zdržoval, a následně byl ze své funkce odvolán a výsledkem je zdržení, které tady máme. Takže to nejde na margo vlád sociální demokracie. To za prvé. ***