(17.10 hodin)
(pokračuje Paroubek)
U nás se o této možnosti hovoří intenzivně od roku 2010 a letos v březnu byl přijat zákon, jenž anonymní vlastnictví zakazuje, a výsledek je obdobný. Mnoho původně českých firem právě v posledních třech letech raději buď rovnou změnilo své sídlo, nebo významní akcionáři pocházejí z offshorových zemí. Ostatně tyto informace jsou z velké části obsaženy i v důvodové zprávě.
Proč o tom hovořím a co se konkrétně přijetím tohoto zákona stane? V současné době je u nás asi 25 tisíc akciových společností, z nich nadpoloviční většina preferuje anonymní vlastnictví. Tedy necelých 13 tisíc tuzemských akciových společností má listinné akcie na majitele. Dnes, v době, kdy vláda prosazuje chybnou hospodářskou politiku, dlouhodobě chybnou, a výsledkem je recese, do které naši zemi a naši ekonomiku uvrhla, tak přichází s naprosto formálními administrativními nástroji, které pouze zbytečně zatěžují sektor malého a středního podnikání dalšími zbytečnými náklady.
Tak především, tato Sněmovna přijala zákon č. 90 z minulého roku, o obchodních společnostech a družstvech, označovaný jako zákon o obchodních korporacích. Tam je v § 263 problematika zrušení anonymních akcií řešena. Tedy máme zákon, který problematiku řeší, je platný. Akciové společnosti musí jeho dikci naplnit. Přesto to není zákon, který by byl schopen tuto problematiku dostatečně postihnout. Toho má docílit tento zákon a v této podobě je podle mého názoru schopen vyplnit mezery zákona o obchodních korporacích. To považuji, alespoň pro sebe, za podstatné.
Veřejnost si projednávání tohoto zákona velice všímá. Myslím si, že oprávněně. Oprávněně se veřejnost domnívá, že toto může být jeden z nástrojů, z důležitých nástrojů, v boji proti rozkrádání, tak jak o tom tady hovořil prezident republiky. Rozšíření, které předkládá Senát, je, domnívám se, užitečné a dává smysl. Proto budu v první řadě hlasovat pro senátní verzi, a jenom pokud by ta neprošla, tak ze zoufalství budu hlasovat pro vládní návrh.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byl pan poslanec Paroubek. Dalším přihlášeným je pan poslanec Chvojka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Některé věci možná zopakuji, některé věci ještě řečeny nebyly.
Máme zde dvě verze zákona o některých opatřeních k transparentnosti akciových společností. Máme zde verzi původní, tu, která odešla ze Sněmovny, a poté verzi senátní. Musím říct, že ta původní verze dle mého názoru neřeší vůbec nic. Formálně sice ruší anonymní akcie, ale stále zachovává samozřejmě anonymní vlastnictví akciových společností. Ta původní verze vznikla dle mého názoru jenom jako jakási zástěrka pro to, že se něco dělá, je v ní prostě jenom transparentnost pro transparentnost. Ty způsoby, které tento zákon dává ke ztransparentnění akcií, tak dva ze tří těchto způsobů jsou špatné a my nevíme, který způsob ta firma, která se bude muset ztransparentnit, využije. Já se obávám, že solární baroni a různí korupčníci samozřejmě nevyužijí ten jediný dobrý, ale budou využívat ty dva špatné.
Krátká rekapitulace. Tak prvním způsobem je změna listinných akcií na majitele na akcie na jméno. Samozřejmě tam je velmi jednoduché napsat do akcie na jméno nějakého bílého koně. Můžeme tam napsat svoji tetu, můžeme tam napsat svoji babičku, můžeme tam napsat nějakého nebožáka bezdomovce. Je to velmi jednoduché a nic to neřeší. Samozřejmě takovéto akcie jsou velmi jednoduše převoditelné. Takže tento způsob, ten jeden ze tří, můžeme rovnou škrtnout, ten je absolutně k ničemu.
Druhý způsob, který tento zákon nabízí, je tzv. imobilizace u bank. Řeklo by se u bank, ano, seriózní banky, seriózní společnosti, máme jich zde, já nevím, několik desítek. Ale to je omyl, to není imobilizace u bank, to je imobilizace např. u všech obchodníků cennými papíry a těch zde máme 62; 62 obchodníků cennými papíry a mezi ně patří např. takové slavné společnosti, jako je Key Investments nebo KTP Quantum. Máme zde také 1 559 přeshraničních poskytovatelů investičních služeb. Jsem zvědavý na to, jak státní orgán, policie, soud či samospráva, která zadá veřejnou zakázku, bude schopna nalézt z těchto 16 stovek možných imobilizérů nějakého, který u této společnosti je. Například příklad: Společnost ATI Associates Ltd. se sídlem na Kypru, takže tato společnost může mít imobilizované akcie na Kypru a my se samozřejmě nedovíme vůbec nic. Takže to je druhý způsob ze tří a ten je stejně špatný, nebo možná ještě horší než ten první.
Zbývá nám třetí způsob, jak ztransparentnit akcie, a ten způsob považuji za dobrý. Je to zaknihování akcií v centrálním depozitáři. Jak jsem již řekl na začátku, samozřejmě ten, kdo bude chtít krást z veřejných prostředků - a různí solární baroni si určitě tento způsob nevyberou, ti si prostě vyberou jeden z těch prvních dvou a celý tento zákon, tak jak odešel ze Sněmovny v původní verzi, je v podstatě k ničemu.
Já jsem pro to, aby byl přijat senátní návrh, protože zde hlasujeme pro rychlé a osvědčené řešení, pro rychlé zvýšení transparentnosti firem. Myslím si, že práva spotřebitelů elektrické energie budou také větší. Podle mého názoru je právo a povinnost těch, kdo tu elektrickou energii poskytují, odhalit se. Prostě bychom měli vědět, kdo to je.
Samozřejmě zde máme očekávání veřejnosti a protikorupčních organizací. Když jsem měl jednání s kolegy z organizace Rekonstrukce státu, nebo z akce, aktivity Rekonstrukce státu, tak mi řekli: A nehoníte tímto návrhem příliš mnoho zajíců? Já jsem říkal: Ne, zde se nehoní příliš mnoho zajíců, zde by se měl honit jeden jediný zajíc, nebo možná ne zajíc, ale prase nebo slon, prostě nějaké větší zvíře, a to je jedno jediné zvíře a to je rozkrádání veřejných zakázek. A to ta původní sněmovní verze absolutně neřeší.
V programovém prohlášení vlády jsme měli, že do konce roku 2012, nebo v nějakém dodatku, bude předložena novela zákona o veřejných zakázkách, kde by se tato otázka měla řešit. Samozřejmě máme půlku roku 2013 a neřeší se vůbec nic, akorát tady slyšíme paní místopředsedkyni Peake deklamovat ty svoje stále stejné fráze. Samozřejmě ta její námitka, že pokud bude potřeba mít zaknihované akcie v centrálním depozitáři, tak že to v podstatě vyjde nastejno, že se tam také nedovíme konečného vlastníka, tak to je lež, protože my se dovíme konečného vlastníka. A je to např. díky politice "znej svého zákazníka" a díky zákonu o boji proti špinavým penězům, takže samozřejmě paní Peake neměla pravdu, jako vždy.
Jsem toho názoru, že ten, kdo bude hlasovat proti senátní verzi, rozhodně nebude hlasovat ve prospěch spotřebitelů, tedy občanů a firem, ale že bude spíše hlasovat ve prospěch dotačních a solárních baronů a proti zájmu veřejnosti. A je otázka, zda ten, kdo bude hlasovat proti senátní verzi, není nějakým způsobem napojen, či dokonce není přímo akcionář této nějaké anonymní společnosti. Máme zde jedinečnou možnost dokázat, že chceme něco udělat s rozkrádáním peněz z veřejných zakázek. Pokud projde ta původní verze, tak jsme tím nedocílili vůbec ničeho. Bude se rozkrádat dál, solární baroni si dále budou krást, různí šibalové budou krást také peníze z veřejných zakázek. V podstatě cíl toho zákona nebude nikdy naplněn. ***