(9.40 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Nevidím nikoho, že by se hlásil k pořadu schůze, považuji tedy tento bod za vyřešený.
Nyní vám přečtu ještě omluvu. Pan poslanec Grospič se omlouvá pro dnešní den jednání, a to od 11. hodiny z pracovních důvodů. A dále ještě budu konstatovat, že paní poslankyně Bohdalová má náhradní kartu číslo 20.
Tím bychom měli mít veškeré procedurální záležitosti vyřešené, a když dovolíte, půjdeme k prvnímu bodu dle schváleného pořadu schůze. Je to, jak již jsem avizoval, pevně zařazený bod číslo
63.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci
a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 905/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí paní Ludmila Müllerová. Paní ministryně, prosím, ujměte se slova.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Ludmila Müllerová: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, návrh zákona, kterým se mění dva zákony, a sice zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. a také zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, č. 582/1991 Sb., schválila vláda v reakci na poslední vývoj soudních jednání. Touto problematikou se zabývaly nejen české soudy, Nejvyšší správní soud a Ústavní soud, ale také Soudní dvůr Evropské unie. A považuji za nutné říci, že tyto soudy nemají shodný právní náhled a názor.
Rozpad československé federace na Českou republiku a Slovenskou republiku k 1. 1. 1993 přinesl mimo jiné i rozdělení dob pojištění pro důchody tehdy ještě ve společném státě. Kritéria byla tehdy stanovena ve vzájemné smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou a jedním ze základních a zásadních kritérií je sídlo zaměstnavatele k datu 31. 12. 1992.
Právě vlivem rozdílného ekonomického a také legislativního vývoje mezi Českou republikou a Slovenskou republikou dochází v některých případech k tomu, že vyměřené důchody ve Slovenské republice jsou nižší, než by byl vyměřený důchod za českou a také federální dobu. Proto vláda schválila zákon o tzv. dorovnávacím přídavku některým poživatelům českého a slovenského starobního důchodu. Pro žadatele jsou stanoveny podmínky pro splnění nároku na dorovnání, a to zejména, že budou muset mít alespoň 25 let pojištění v Československé federativní republice a poté alespoň jeden rok důchodového pojištění před rokem 1996 v České republice, to znamená v době, kdy byl ještě účinný federální zákon o sociálním zabezpečení. Dorovnávací příspěvek by se tedy podle tohoto návrhu zákona vyplácel pouze tehdy, pokud náleží výplata českého starobního důchodu i slovenského starobního důchodu. Dávka se neváže v žádném případě na české státní občanství.
A ještě několik ekonomických informací. Podle dostupných údajů o migraci osob mezi Českou republikou a Slovenskou republikou v daných letech je možné odhadnout, že toto dorovnání by bylo v prvním roce zavedení, tedy počítáme s tím, že by to bylo ještě v roce 2013, tak by bylo vypláceno přibližně 9 000 osob. Počet příjemců dorovnání by vyvrcholil v roce 2014 při počtu zhruba 10 000 příjemců a poté by docházelo k postupnému poklesu počtu příjemců. Ještě v roce 2047 by dobíhala poslední výplata, která by se týkala zhruba tisíců případů. Průměrnou výši dorovnání je možno odhadnout na základě toho navrženého způsobu a byla by zhruba 1 100 korun měsíčně. Úhrnné náklady na tuto dávku, na tento přídavek v rámci státního rozpočtu, lze tedy odhadovat zhruba na 3,8 mld. korun v časovém rozmezí, jak jsem tady hovořila, to znamená tedy až do roku 2047. A v prvním roce, tzn. v roce 2013, by dosáhl objem výplat dávek zhruba 120 mil. korun. Přiznávání a výplata dorovnání bude spojena také s dodatečnými administrativními náklady na straně nositele pojištění. Předpokládané zvýšené mzdové nároky u České správy sociálního zabezpečení na zpracování této agendy budou činit jednorázově asi 6 mil. a každoročně pak asi 1 mil. korun. Současně se předpokládají i jednorázové investiční náklady ve výši cca 6 mil. korun.
Vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi na závěr vyjádřit přesvědčení, že tato navrhovaná úprava pomůže k dořešení opravdu dlouholetých problémů tzv. česko-slovenských důchodů, a proto vás prosím o postoupení návrhu zákona do dalšího čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně paní ministryni. Nyní by se měl slova ujmout zpravodaj pro prvé čtení, kterým byl určen pan poslanec Martin Vacek. Ten je však omluven z důvodu své nemoci. Sněmovna tedy musí určit hlasováním náhradního zpravodaje. Mám avizováno, že by jím měl být pan poslanec Miroslav Opálka z příslušného výboru. Ano, potvrzuje mi toto. Nicméně o změně zpravodaje musíme dát hlasovat.
Já vás tedy poprosím, abyste věnovali pozornost následnému hlasování, které se bude týkat toho, že zpravodajem pro prvé čtení u tohoto zákona bude pan poslanec Miroslav Opálka.
Zahajuji hlasování číslo 46. Kdo je prosím pro návrh? Kdo je proti návrhu?
Hlasování číslo 46. Přihlášeno 161 poslanců, pro 132 poslanců, proti 1 poslanec. Konstatuji, že návrh byl přijat.
Poprosím pana poslance Opálku, aby se ujal role zpravodaje. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***