(11.10 hodin)
(pokračuje Oliva)
Přistoupíme k projednání bodu s pořadovým číslem
47.
Návrh poslanců Bohuslava Sobotky, Jeronýma Tejce, Lubomíra Zaorálka
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon České národní rady
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 863/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 863/1. Prosím, aby za navrhovatele uvedl tento návrh místopředseda Poslanecké sněmovny pan kolega Zaorálek. Prosím.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrý den, dámy a pánové, vážení kolegové. Měl bych tady předložit tisk 863, poslanecký návrh, ve kterém jsme se také snažili řešit otázku toho beneficia, té výhody, které měly dostat církve v souvislosti s církevními restitucemi. Já jenom připomenu, že se jednalo o to, že v případě, že církve restituují majetek, tak v případě prvního prodeje by byly zbaveny, osvobozeny od daně z příjmu. Takže toto je tedy návrh, který jsme podali. Pak byl podán také panem poslancem Michalem Doktorem vlastně věcně ve stejné podobě. Pokud se nepletu, tak tento návrh tady byl projednán ve Sněmovně a byl přijat a v této chvíli je už tuším někde na cestě do Senátu. Takže za těchto okolností bych zvolil zpětvzetí tohoto našeho návrhu, protože si myslím, že našemu záměru už nestojí nic v cestě, jestli to správně chápu.
Pokud vím, o zpětvzetí ani nemusí Sněmovna hlasovat, tak to tedy pouze konstatuji. Tedy tím to končí.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Laudát. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, myslím, že vše podstatné bylo řečeno a jde pouze o tu proceduru, jakým způsobem tento tisk sprovodíme ze světa. Protože to, co říkal pan místopředseda Zaorálek, obdobný návrh byl schválen dokonce ústavní většinou tady. Pokud se nemýlím, míří do Senátu a je pravděpodobné, že vbrzku nabude právní moci. Děkuju.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Vzhledem k zpětvzetí, které navrhl kolega Zaorálek, nemusíme tímto o návrhu hlasovat a můžeme fakticky skončit projednávání tohoto návrhu.
Přistoupíme k projednání bodu s pořadovým číslem
50.
Návrh poslanců Cyrila Zapletala, Pavla Ploce, Josefa Novotného
a dalších na vydání zákona o zřízení Krajského soudu v Liberci
a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících
a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů
(zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 598/ - prvé čtení
Prosím, aby za navrhovatele uvedl návrh pan kolega Ploc. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Pavel Ploc: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážená Sněmovno, cílem návrhu zákona o zřízení Krajského soudu v Liberci a o změně zákona o soudech a soudcích je, jak už z jeho názvu plyne, zřídit nový Krajský soud se sídlem v Liberci, a to k 1. lednu 2014. Tento nový krajský soud však v žádném případě nevznikne na zelené louce, ale vznikne z liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem, která funguje již více než dvacet let. Přechod soudců a zaměstnanců dosavadní liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem k novému Krajského soudu v Liberci si tak nevyžádá žádná mimořádná organizační opatření ani žádné výrazně vyšší náklady na zajištění chodu tohoto soudu, neboť dosavadní soudci a zaměstnanci liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem zůstanou v jejich dosavadní budově, která bude využita jako sídlo nového krajského soudu.
Výhody navrhovaného řešení rozvedli předkladatelé podrobně v důvodové zprávě. Dovolte mi, abych je stručně zrekapituloval.
Tou hlavní je nepochybně zvýšení komfortu občanů Libereckého kraje, resp. všech fyzických a právnických osob, které ať jako žalobci, či žalovaní vedou své soudní spory. Pokud o jejich sporu rozhodoval v první instanci okresní soud v některém z okresů Libereckého kraje, to je v České Lípě, Jablonci nad Nisou, Liberci či Semilech, nebudou jejich odvolacími soudy poměrně vzdálené Krajské soudy v Ústí nad Labem, popřípadě v Hradci Králové, a to je v případě Semil, ale vždy jeden krajský soud sídlící v Liberci. Vznik plnohodnotného Krajského soudu pro Liberecký kraj tak vyřeší současnou roztříštěnost územní působnosti, kdy část Libereckého kraje spadá do obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem a část do obvodu Krajského soudu v Hradci Králové. Současný stav, kdy o právech a povinnostech osob z jednoho kraje, vyššího územního samosprávného celku, rozhodují různé krajské soudy v závislosti na konkrétní úpravě místní příslušnosti v tom kterém právním předpise, je pro odbornou veřejnost, natožpak pro veřejnost laickou nepřehledný a neudržitelný. Tato situace nastává v Libereckém kraji v případě zmíněného okresu Semily, jehož občanům je zbytečně komplikován život, přestože v Liberci je potřebné zázemí pro plnohodnotný krajský soud již více než deset let vybudováno.
Jako jeden z důvodů, proč byl doposud vznik krajských soudů v nových krajských městech odmítán, bylo uváděno, že v těchto městech nejsou zřízena krajská ředitelství Policie České republiky. To však v Libereckém kraji již bylo zřízeno a existuje od 1. ledna 2010. Záměrem navrhované úpravy je proto zřídit plnohodnotný Krajský soud v Liberci namísto současné pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem. Povede to k přiblížení výkonu soudní moci fyzickým i právnickým osobám a ve svém důsledku k zajištění efektivnější ochrany jejich práv. Riziko větší roztříštěnosti judikatury nehrozí, neboť u všech krajských soudů a jejich poboček fungují evidenční senáty, které zajišťují sjednocení judikatury.
Ve srovnání se současným stavem, kdy v Liberci působí pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem, neznamená zřízení Krajského soudu v Liberci žádné významné náklady navíc. Budova Justičního paláce v Liberci, dokončená již roku 2012, byla odpočátku koncipována tak, aby pojala plnohodnotný krajský soud. Liberecká pobočka Krajského soudu v Ústí nad Labem rovněž již nyní vyřizuje všechny soudní agendy krajského soudu, z hlediska místní příslušnosti však nemůže vyřizovat agendu napadlou v okrese Semily, neboť obvod Okresního soudu v Semilech patří do obvodu Krajského soudu v Hradci Králové a na druhé straně se v Liberci vyřizuje část agendy napadlé v obvodu Okresního soudu v Děčíně, tedy na území Ústeckého kraje. Cílem navrhované úpravy je toto odstranit a docílit stavu, kdy soudní agenda napadlá na území Libereckého kraje bude kompletně vyřizována zde a ne na území jiných krajů.
Vznik nového krajského soudu bude znamenat rovněž vznik Krajského státního zastupitelství v Liberci, neboť soustava státních zastupitelství kopíruje soustavu soudů. Rovněž současná liberecká pobočka Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem je po všech stránkách připravena na převzetí role plnohodnotného krajského státního zastupitelství. Zřízení Krajského soudu v Liberci by tak na rozdíl od jiných krajů neznamenalo pro stát žádné, nebo jen minimální náklady související s mírným doplněním personálu.
V současné době tato pobočka vyřizuje třetinu agendy celého ústeckého soudního kraje, přičemž projednává a rozhoduje veškerou agendu z okresu Liberec, Jablonec nad Nisou a Česká Lípa. Agendu z okresu Semily, který v rámci územní samosprávy patří do Libereckého kraje, zatím z uvedeného důvodu vyřizovat nemůže. I tuto agendu je však připravena převzít. ***