(17.00 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Můžeme interpelaci tedy ukončit a požádám pana poslance Petra Hulinského, který by měl interpelovat ministra obrany Alexandra Vondru ve věci aktivních záloh. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Hulinský: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane ministře. Je možné pozitivně ocenit, že jsme si v České republice v minulých měsících velmi důstojně připomněli 70. výročí událostí, které patří k výrazným hrdinským, ale i tragickým stránkám našich dějin. Hojně se v projevech připomíná i současnost, kdy jsme díky členství v Evropské unii a NATO v diametrálně odlišné bezpečnostní situaci, než tomu bylo ve 30. a 40. letech minulého století. O to je horší, když člověk z ničeho nic dostane téměř ránu mezi oči, navíc v prostředí, které by nejméně čekal.
Tou ránou je pro mě námět taktického cvičení Trvalá paměť, který se objevil na internetových stránkách praporu vojenské policie doplňovaného aktivními zálohami Armády České republiky. Námět je velmi dlouhý, nicméně jeho podstatou je kalkulace s rychlým rozpadem Evropské unie, snaha Německa v této situaci odtrhnout část našeho území, které se dostává podpory nejvýznamnějších států Evropské unie, tedy Německa, Itálie, Francie a Velké Británie, již se scházejí v Mnichově.
Zůstává určitá pachuť po tomto námětu, který se objevil na stránkách, a já mám řadu otázek. V první řadě, jak je vůbec možné, aby vojenskému útvaru, lhostejno, zda doplňovanému v tomto případě vojáky z aktivní zálohy, nebo jinak, nadřízený schválil námět cvičení s tímto obsahem. Případný argument, že jej nikdo neschválil, vypovídá o ještě mnohem horším stavu armády a resortu, kdy může existovat vojenský útvar, který nikdo neřídí, respektive který se řídí sám, sám si stanoví své cíle, sám si vybere, co bude a co nebude dělat, rozhodne se, kdy a kde to bude dělat, a od armády postačí, uhradí-li náklady. Takový stav připomíná stav armády popsané v nesmrtelném románu o dobrém vojáku Švejkovi odkazem o Karlově náměstí v Praze, kde na každém stromě sedí jeden voják bez disciplíny.
Otázka zní: Řídí ještě ministr obrany resort prostřednictvím Generálního štábu? Ano, nebo ne? Jak je možné, že se něco takového objevilo na webu armádní složky? Žádný vojenský útvar, ani útvar doplňovaný vojáky v aktivní záloze, totiž není soukromou organizací, která si může zcela volně dle svého zvážení zveřejnit libovolné interní informace. Celá řada takovýchto informací z armádního prostředí je velmi citlivá a chráněná zákonem. Garantuje tedy ministr obrany, že citlivé informace resortu Ministerstva obrany jsou chráněny tak, jak požaduje příslušný zákon, a není poškozena důvěryhodnost české armády v NATO? Věc ale bohužel může mít ještě jeden rozměr. V době, kdy armáda bojuje o svoje přežití aspoň základním souborem bojových schopností v podmínkách omezeného rozpočtu, se takovýto případ může obrátit přímo proti ministrovi obrany s jednoduchou otázkou: Má ministerstvo a ministr obrany armádu plně pod kontrolou a získává stát za vynaložené rozpočtové prostředky odpovídající záruky obranyschopnosti?
Pane ministře, na základě uvedeného vás žádám o informaci, jak byl daný případ řešen, jaké poučení z tohoto případu jste vyvodil a jaké připravované změny u aktivních záloh ozbrojených sil v kontextu s citovanou koncepcí aktivních záloh, jaká byla přijata opatření, aby se něco podobného nemohlo opakovat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Požádáme pana ministra Alexandra Vondru, aby na tuto interpelaci odpověděl.
Ministr obrany ČR Alexandr Vondra Vážený pane poslanče, dámy a pánové, asi vás překvapím, ale rád bych panu poslanci Hulinskému za jeho otázky poděkoval.
Za prvé k tématu aktivních záloh. Jsem rád, že toto téma je bedlivě sledováno i poslanci Parlamentu a také mé ministerstvo pod mým vedením se na otázku aktivní zálohy a zvýšení její aktivity a její efektivity zaměřuje. Výsledkem budiž ona zmiňovaná koncepce aktivní zálohy, která je nyní připravena k projednávání na Bezpečnostní radě státu a která se poprvé dívá na aktivní zálohu v co nejširších souvislostech, a to především z pohledu jejího využití pro zajištění bezpečnosti této země. Tato koncepce je jasným zadáním, nicméně samozřejmě musí mít svůj odraz v úpravách zákonů, a ty máme v plánu vám předložit v průběhu příštího roku.
Ještě dříve, než odpovím na konkrétní otázky, které se týkají předmětného případu, bych v krátkosti chtěl říci, proč je podle mého názoru aktivní záloha důležitá a proč pokládám za nešťastné označování za nepromyšlený, nebo dokonce neefektivní experiment.
To, že jsme se v posledních deseti letech k aktivní záloze nechovali adekvátně, že jsme nebyli schopni vytvořit správné podmínky pro její existenci a rozvoj a nebyli jsme ji schopni využít, přece není chybou příslušníků aktivních záloh ani tohoto konceptu. Jak je možné, že v jiných zemích na západ od našich hranic, třeba ve Francii, Británii, ve Spojených státech, je aktivní záloha funkční složkou zajišťování bezpečnosti a u nás se to dosud nedařilo? Je to proto, že někteří jsou chytřejší než ostatní? Asi ne.
Proč je dle mého názoru aktivní záloha důležitá? Uvedu tři důvody. Za prvé umožňuje udržení schopností sil i v proměnlivém rozpočtovém rámci a to je přesně to, kde se dneska pohybujeme. Za druhé je pohotovým zdrojem pro doplňování ozbrojených sil. Jinými slovy, zvyšuje efektivitu celého systému zajišťování obrany ať už na daném teritoriu, třeba v případě živelních pohrom, anebo i celorepublikově. A za třetí je prostředkem pro posilování civilně-vojenských vztahů, podtrhuje odpovědnost veřejnosti za obranu země a zlepšuje obraz ozbrojených sil ve společnosti a posiluje také vlastenecké cítění. Nejde o to, jestli má, nebo nemá aktivní záloha být. Zkušenosti spojenců ukazují, že být má a může být i funkční. Jde jen o to ji umět využívat, v čemž jsme doposud příliš dobří nebyli, a proto přicházíme s konceptem.
Teď pár slov ke konkrétnímu případu. Předešlu, že onen námět neoficiální akce, o které jste hovořil, pokládám za vrcholně nešťastný a nevhodný. Ptáte se, jestli ministr obrany ještě řídí armádu. Odpovídám samozřejmě jednoduše ano. Toto setkání několika příslušníků jádra mobilizačního praporu ze Staré Boleslavi nebylo žádným oficiálním cvičením, jak to nazýváte vy, nekonalo se ve vojenském prostoru, vojenská policie ani armáda, natož Generální štáb na něj nic neposkytovaly a nepodílely se na něm, a tudíž nebyly a nemusely být dopředu informovány. Přesto jsme případ předali Policii České republiky - logicky. Ta došla k závěru, že nedošlo k porušení zákonů naší země. To nic nemění na tom, že byl zmiňovaný námět nevhodný a mohl poškodit vážnost, prestiž a dobrou pověst ozbrojených sil.
Ptáte se, jak jsou chráněny citlivé informace v resortu Ministerstva obrany. Chráněny jsou samozřejmě dle příslušných zákonů této země a onen nešťastný námět nebyl uveřejněn na webových stránkách, nad kterými by mělo Ministerstvo obrany jakoukoliv kontrolu. Jedná se totiž o soukromou aktivitu několika lidí, kterou nemůžeme přímo ovlivňovat, stejně jako miliony dalších stránek ve virtuálním prostředí. Nevím, jestli víte, kdo byl hlavou té party. Často svádíme všechno na novináře - a v tomto případě to byl bývalý redaktor Práva. Já jenom chci věřit, že to nebyl člověk, který některým z vás psal informace i interpelace v těch předchozích měsících nebo letech tady.
Ale ptáte-li se na řešení, jaké jsme učinili, tak chci podotknout, že v současnosti dochází k reorganizaci jednotek aktivní zálohy vojenské policie a ze tří jader mobilizačních praporů, jinými slovy z jednotek skládajících se z přibližně 20 lidí a využitelných primárně až při mobilizaci (upozornění na čas), vzniká jednotka plnohodnotná, kterou by mohla vojenská policie v budoucnosti využívat při plnění svých úkolů.
A chci vás také informovat, že autor tohoto námětu - a znovu podtrhuji, bývalý novinář Práva - již není příslušníkem aktivních záloh České republiky. ***