(16.50 hodin)
(pokračuje Seďa)
Vážený pane ministře, uvědomujete si tento problém, a pokud ano, urychlíte legislativní přípravy na svém ministerstvu a připravíte podmínky pro možnost zapojení našich firem do programu bezpilotních systémů?
Závěrem si dovolím ještě jednu poznámku. V národních prioritách není oblast bezpilotních technologií vůbec začleněna a není zajištěno legislativní prostředí pro rozvoj bezpilotních technologií.
Děkuji za vaši odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Teď můžeme pokročit dále. To je interpelace poslance Jiřího Paroubka opět na přítomného ministra Leoše Hegera. Vzdělávání lékařského personálu. Prosím. Můžeme se do toho pustit.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane ministře, Ministerstvo zdravotnictví podle informací z médií připravuje nový zákon o vzdělávání zdravotnického personálu, který by mohl platit již od roku 2014. Tento zákon může mít velmi zásadní dopad na kvalitu lékařské péče v republice. Jedná se totiž o další profesní ponížení absolventů středních zdravotnických škol. V případě, že zmíněný zákon skutečně bude platit, bude se přímo týkat stovek studentů a studentek na středních zdravotnických školách ve stávajícím prvním a druhém ročníku.
Ještě před několika lety mohli absolventi zdravotnických škol nastupovat do nemocnice přímo do pozice všeobecné zdravotní sestry. Po změně zákona jsou v současné době absolventi zdravotních škol zdravotními asistenty a do pozice zdravotní sestry se dostanou až po absolvování tříletého studia na vysoké škole nebo vyšší odborné škole. Již tento krok značně zkomplikoval situaci v oboru zdravotních sester, kterých je už tak dlouhodobě nedostatek. Zdravotní asistent totiž může pracovat pouze pod dozorem zdravotní sestry. Nyní údajně Ministerstvo zdravotnictví hodlá ponížit absolventy středních zdravotnických škol pouze na pozici ošetřovatele s tím, že na pozici zdravotní sestry bude zapotřebí tříletého studia na vysoké škole. Tento krok však ztíží přísun nových všeobecných sester do českých nemocnic.
Vzhledem k platům a časové náročnosti povolání zdravotních sester a dalšího zdravotnického personálu to nevnímám jako krok správným směrem. Již dnešní absolventi středních zdravotních škol vycházejí se slušnou vědomostní úrovní a zejména s praktickými zkušenostmi, které nabývají na povinných praxích v nemocnicích. Z lékařského prostředí mám informace, že tato problematika je již dnes mezi lékaři a zdravotními sestrami velmi diskutována a zejména odmítána. Již dnes fungující systém, kdy zdravotničtí absolventi musí pracovat pouze pod dohledem sester, je údajně standardně obcházen či nerespektován, což jen dokazuje nedokonalost stávajícího nastavení vzdělávacího systému. Pokud je pravdou, že se připravuje výše popsaný návrh, vydává se Ministerstvo zdravotnictví přesně opačnou cestou, než by mělo.
Pane ministře, žádám vás o vyjádření k této problematice a objasnění tohoto vašeho kroku.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane ministře, můžete vystoupit.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane poslanče Paroubku, kolegové a kolegyně, já myslím, že dikce té interpelace je možná trošku zbytečně předjímající velký problém. Spíš bych řekl, že je to trošku celé nedorozumění.
Já si dovolím vysvětlit stávající systém, který vznikl v roce 2004, kdy přípravou na vstup do Evropské unie bylo už roky předtím diskutováno, jaké má býti vzdělání zdravotních sester, aby sestry jako jedno z registrovaných povolání v rámci kompatibility s Evropskou unií nebylo hodnoceno negativně, pokud jde o to vzdělávání. Ukázalo se, že je potřeba, aby vzdělávání bylo pomaturitní a mělo jistý obsah předmětů, který tehdejším zdravotním školám středního typu neodpovídal. Proto byly přijaty dva modely, které se dneska snažíme rozplést, protože jsou velmi duplicitní, a to je studium zdravotních sester na tzv. voškách, vyšších odborných školách, které navazují většinou na střední zdravotní školy. Druhá možnost, jak získat titul sestra, je studium na bakalářském univerzitním programu. Oba programy jsou certifikovány Ministerstvem zdravotnictví, jsou prakticky kompatibilní a dělají trošku problém v tom smyslu, že některé sestry, které jsou diplomované specialistky z vošek, se cítí nedohodnocené, protože nemají tzv. vysokoškolské vzdělání a jsou níže zařazeny. Jinak práci vykonávají úplně stejnou.
Pokud jde o absolventky středních zdravotních škol, ty se již nesměly od našeho vstupu do Evropské unie nazývat sestrami a byl pro to volen trošku nešťastný termín "zdravotní asistent" a trošku nešťastně tím zákonem z roku 2004 jim byly přiděleny velmi nízké kompetence a nutnost pracovat pod dohledem.
To, na čem my nyní pracujeme, je zachování tohoto povolání, jeho přejmenování. My jsme hledali cestu, jak absolventky nazvat sestrami, něco jako pomocné sestry, nebo sestry ošetřovatelky a podobně, ale ta cesta se ukázala nemožnou. Přídomek sestra tam nesmí být. Proto se uvažuje v zákoně, že by to byly ošetřovatelky - středoškolačky s maturitou. Jejich kompetence by byly navýšeny a definovány zcela jasně ve smyslu běžné ošetřovatelské úkony, podávání léků ústy například, tak jako to umí každý laik nad svým příbuzným, kterého má doma v ošetřovatelské péči, a podobně, a hlavně aby mohly v těchto svých kompetencích pracovat bez dohledu.
Tolik bych si dovolil na vysvětlení a spíše bych se vás snažil tímto přesvědčit, že se snažíme toto povolání, které bohužel se nemůže jmenovat na středoškolské úrovni sestrou, povznést a přizpůsobit potřebám našeho pracovního trhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě prosím pana poslance Paroubka.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane ministře, já bych byl rád, kdyby to bylo v té poloze nedorozumění, jak jste to charakterizoval. Budu tedy rád, pokud to tak bude. Ale musím říci, že tuhle tu svoji informaci, to, že jsem laik ve vašem oboru, tak čerpám od lidí, kteří mají rozsáhlou manažerskou zkušenost a kteří jsou lékaři, a vynikajícími lékaři. Pokud oni mají takovou informaci, tak by bylo dobré, abyste toto, co jste sdělil tady, jasně sdělil také odborné veřejnosti, manažerům, lékařům, ale i studentům zdravotních škol. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě prosím pana ministra Hegera.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Dobře. Já přijímám tuto připomínku, že je potřeba lépe informovat veřejnost. Zároveň jsem ještě v té první části opomněl říct, že situace s trhem práce sester se u nás zlepšila a dneska nebudí výraznější problémy kromě některých vyšších specializací sester. Nespokojenost, která panuje mezi lékaři, je někdy určitou nostalgií po dřívější době, kdy sestry byly vzdělávány rychleji ve středních školách, ale tam opravdu došlo k posunu díky tomu, že je to registrované povolání, k posunu na vyšší úroveň. My se snažíme tu vyšší úroveň omezit na opravdu ty činnosti, kde tyto vysokoškolačky jsou potřeba, a právě proto chceme posílit ošetřovatelky tak, aby těch opravdu vysoce kvalifikovaných a samozřejmě bohužel pro systém i dražších sester bylo potřeba méně.
Budu informovat veřejnost. Díky. ***