(9.30 hodin)
(pokračuje Singer)
Z toho hlediska lze tedy hodnotit vývoj v českém finančním sektoru jako úspěšný. Český finanční sektor je na případné zátěžové situace dobře připraven, ČNB však po bankách požaduje, aby udržovaly vysokou kapacitu pro absorpci případných úvěrových a tržních ztrát. V souvislosti s tím došlo k dalšímu navýšení kapitálové přiměřenosti. Bankovní sektor tak dnes disponuje více než dvojnásobkem kapitálu proti regulatornímu minimu.
Z hlediska obezřetnostní politiky naše činnost spočívá v pravidelném monitoringu kapitálové přiměřenosti bank na individuální konsolidované bázi. Budeme věnovat zvýšenou pozornost kvalitě úvěrových portfolií bank a družstevních záložen. Důraz bude kladen především na kategorizaci pohledávek, dostatečnou tvorbu bankovních opravných položen a správné hodnocení zajištění. Zvýšenou pozornost budeme také věnovat vazbám domácích bank na mateřské skupiny.
Na základě analýzy úvěrových rizik jsme přistoupili i k opatřením regulatorní povahy. Novelizovali jsme vyhlášku ČNB o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrových družstev a obchodníků s cennými papíry, která zpřísňuje požadavky na úvěrovou činnost bank a družstevních záložen z hlediska kvality. Novelizovaná vyhláška ovšem také snížila limit pro angažovanost bank v České republice vůči jejím zahraničním skupinám, a to na polovinu. Nově byla rovněž stanovena informační povinnost o převzetí úvěrového rizika ze skupiny v hodnotě nad 1 % bilanční sumy, jinými slovy transakce, kde by banka přebírala pohledávky ze skupiny. Kromě toho jsme vydali úřední sdělení, které popisuje postup, který používáme při hodnocení dostatečnosti opravných položek proti úvěrům selhání.
Tímto si dovolím skončit a současně vás ujistit, že z těch tří bodů toto byla určitě nejdelší řeč, kterou ode mě uslyšíte. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu guvernérovi za jeho výklad a ptám se, kdo dále se hlásí do rozpravy. Prosím, pan poslanec Bárta.
Poslanec Vít Bárta: Vážený pane místopředsedo, vážený pane guvernére, dámy a pánové, já jsem zde v úterý v Poslanecké sněmovně žádal o zařazení bodu dotýkajícího se zprávy předsedy vlády a ministra financí, jakým způsobem jsou připraveni reagovat na negativní vývoj na americkém kontinentě, především ve Spojených státech amerických a v eurozóně. Uvolnění rotačky peněz na dolary ve Spojených státech amerických a vržení miliard a miliard dolarů na trh dle mnohých expertů znamená zásadní impuls pro negativní vývoj nejenom na americkém, ale i na evropském trhu. Obzvláště v kontextu toho, kdy i zde pan guvernér naznačil přetrvávající řekněme zhoršení situace i na evropském bankovním trhu a zvláště v souvislosti s tím, kdy ony rotačky tištění peněz jsou připraveny ke startu i v Evropě i pod vedením Evropské centrální banky.
Já bych se rád zeptal pana guvernéra na několik věcí. Za prvé, jak se domnívá, že vláda zodpovědně při sestavování státního rozpočtu reaguje na tento vývoj, který koneckonců i pan guvernér zde ve svém krátkém projevu naznačil. Za druhé bych se chtěl pana guvernéra zeptat, jak konkrétně hodnotí to, že Kalouskův rozpočet počítá pro příští rok s jednoprocentním růstem české ekonomiky. A za třetí, jakým způsobem se pan guvernér domnívá, že se celková situace v českém trhu bude v následujících měsících vyvíjet v kontextu přijímaných opatření, jako je právě zvyšování DPH ze 14 na 15 %. Já upozorňuji, že je nám známa zpráva České národní banky, kde se ČNB ke zvýšení DPH vyjadřuje. My se domníváme, že toto téma je natolik zásadní, že by ho měla znát konkrétně celá Sněmovna. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Ptám se, kdo dál se hlásí do rozpravy. Pokud se nikdo další nehlásí, pan guvernér bude zřejmě reagovat.
Guvernér ČNB Miroslav Singer Já velmi děkuji za otázky. Možná si dovolím reagovat, ještě než se je více či méně pokusím zodpovědět tak, jak odpovídá mandátu centrální banky, tak si dovolím jednu poznámku. To, co dělá americká centrální banka nebo japonská centrální banka, je uvolňování měnových podmínek, které se projevuje skutečně tím, že např. klesá kurs případných měn, uvolňují se úroky atd. atd. To, co udělala centrální banka eurozóny, je něco maličko jiného. Ona se pokusila stabilizovat důvěru, což se v tuto chvíli minimálně v této fázi, zdá se, daří, a projevuje se to tím, že nejenom klesají např. úroky, za kterých si musí půjčovat ty problémové země eurozóny, ale po těchto opatřeních klesly i úroky, za kterých si půjčuje Německo, za které si půjčují ty země, které by teoreticky ten průšvih, který by mohl nastat, měly financovat, či Francie či Holandsko či další. Jinými slovy, zatím se nezdá, že by to bylo kontraproduktivní opatření. Ono jako by ty podmínky v tomto smyslu zlepšilo i těm zemím, které, kdyby to mělo být vnímáno negativně, by naopak měly být hodnoceny jako víc rizikové - ty financující. Takže z tohoto hlediska si myslím, že to opatření zatím plní svoji úlohu.
A teď už se dostanu k sestavování státního rozpočtu. Z hlediska odpovědnosti se příliš nevyjadřujeme. Musím říct, že tuto otázku jsem slyšel snad poprvé ve smyslu kvalitativního hodnocení na odpovědné nebo neodpovědné. Probíhá prostě podle daných pravidel a musím za nás říct, že si nejsme vědomi toho, že by nějakým způsobem pravidla byla porušována. S tím souvisí i ta otázka na jednoprocentní růst ekonomiky. Naše prognóza, kterou budu představovat za chvíli, počítá s růstem 0,8. Upřímně řečeno, ty dvě desetiny procenta, to je rozdíl daný pod možností jakoby přesnosti měření. A myslím si, že obě ty prognózy počítají s tím, že v Evropě situace nebude nijak veselá, ale současně samozřejmě nepočítají s tím krajním scénářem rozpadu eurozóny, který je dramatický, ale v tuto chvíli to není určitě ten středový scénář, se kterým většina finančních trhů počítá.
Z hlediska zvyšování DPH. My jsme tady tu situaci prezentovali, když jsme prezentovali druhou zprávu o inflaci. Tam je celá příloha, která opatření na DPH hodnotí jak z hlediska cen, tak z hlediska inflace. V tuto chvíli nejsem schopen citovat z hlavy přesně ta čísla. Samozřejmě z hlediska cen vede k tomu, že ceny mírně porostou. Inflace z hlediska výstupu mírně klesne. To tak je. Na druhou stranu, říkal jsem to tento týden už na rozpočtovém výboru, říkám to stále, my nehodnotíme - a já jsem, dovolím si poznamenat, za svoji kariéru v centrální bance zažil myslím šest nebo sedm vlád - centrální banka skutečně nehodnotí konkrétní fiskální opatření vlád. Z hlediska nezávislosti je to logické. Ale každý ministr financí vždycky musí přemýšlet o tom, že nějakým způsobem omezování deficitu vede k tomu, že udržuje cenu úroku, za který si tato země půjčuje na jedné z nejnižších úrovní v Evropě, versus že některými opatřeními snižuje své daňové příjmy. To, jak konkrétně se vláda rozhodne řešit toto dilema, to je její politické rozhodnutí, které z tohohle hlediska my nekomentujeme.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane guvernére. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Zaorálek. Prosím, pane místopředsedo. ***