(9.20 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Nyní budeme postupovat tak, že tady přednesl svůj návrh pan poslanec Tejc. Ten přednesl body - chtěl navrhnout pevně body prvních čtení. Já to jenom připomenu. Byl to bod číslo 47, to byl zákon o specifických zdravotních službách, pak bod 64, novela trestního zákoníku, pak to byly body 62, 72, pak to byl ten bod 64, 81 a bod 59.
Ještě jednou to přečtu, jsou to body 47, 62, 72, 64, 81 a 59. A ještě hlasovat to společně? Ano, dobře, takže to budeme hlasovat v jednom balíku. A byl tady návrh zařadit to za bod 118, který jsme teď odhlasovali panu poslanci Stanjurovi, ten poslední pevně zařazený, který tady teď máme. Tak za ty pevně zařazené body dát sérii těchto bodů - 48, 62, 72, 64, 81 a 59.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 101, přihlášeno 156, pro hlasovalo 149, proti 3, takže to bylo přijato.
Teď prosím je tady návrh pana poslance Paroubka - informace o postupu vlády při řešení mentolové aféry. (Pobavení v sále.) Omlouvám se, to bylo nechtěné - informace o postupu vlády při řešení metanolové aféry, zvláště pak opatření směřující k rychlému ukončení zákazu prodeje lihovin a destilátů. Takže tento návrh, bylo tady řečeno, aby byl zařazen dnes také po pevně zařazených bodech, předpokládám.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 102, přihlášeno je 156, pro hlasovalo 71, proti 54, takže tento návrh přijat nebyl.
A poslední byl návrh pana poslance Husáka, ten bod číslo 48, tisk 755, zařadit na středu jako první bod v bloku prvních čtení. Tohle budeme hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přijmout tento návrh pana poslance Husáka, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 103, přihlášeno 157, pro hlasovalo 121, proti 6. Výsledek je, že to bylo přijato, tento návrh poslance Husáka.
Teď mám za to, že jsme vyčerpali všechno, co bylo navrhováno, že jsem nic nevynechal, takže máme program.
Vážení kolegové, máme-li tedy projednat další bod, musíme nejdřív hlasovat o souhlasu s přítomností guvernéra České národní banky pana Singera při projednávání bodů 142 a 143. Budeme hlasovat o účasti pana guvernéra na jednání Sněmovny.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo souhlasí s tím, aby se našeho jednání zúčastnil guvernér České národní banky, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 104, přihlášeno 158, pro hlasovalo 147, proti 2. Tak jsme samozřejmě odsouhlasili přítomnost pana guvernéra.
Já ho vítám ve Sněmovně a prosím, aby tady zasedl. A nyní otevírám bod
142.
Zpráva o finanční stabilitě 2011/2012
/sněmovní tisk 729/
Tuto zprávu nám Česká národní banka předložila samozřejmě v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Zprávu projednal také rozpočtový výbor, usnesení vám bylo doručeno jako tisk 729/1 a já bych nejdřív požádal zpravodaje výboru poslance Radima Jirouta, aby se ujal slova jako první. Takže prosím, pane poslanče, abyste nám tento bod uvedl.
Poslanec Radim Jirout: Dobré dopoledne, kolegyně, kolegové. Rozpočtový výbor se tímto tiskem zabýval na své 34. schůzi dne 4. září 2012 a po diskusi, která se týkala převážně vyvádění peněz za předražené služby směrem k mateřským bankám, nakonec jednomyslně tuto zprávu vzal na vědomí.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, tolik tedy doporučuje výbor. A nyní otevírám rozpravu a do ní se hlásí pan guvernér. Prosím, pane guvernére, máte slovo.
Guvernér ČNB Miroslav Singer Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení přítomní, rád bych vám velmi stručně představil Zprávu o finanční stabilitě 2011/2012 a seznámil vás s jejími hlavními závěry.
Obsah této zprávy je výrazně ovlivněn tím, že se vztahuje k období, v němž je eurozóna vystavena systémové finanční krizi, obsah proto není příliš optimistický, jakkoli český finanční sektor je stabilní. Z hlediska časového zpráva analyzuje fungování českého finančního systému v roce 2011 a v prvních pěti měsících roku 2012. Obsahově se ale zaměřuje především na rizika, která se mohou projevit v následujících dvou až třech letech.
Dovolím si současně podotknout, že v souvislosti s dopady finanční krize došlo ve vyspělých zemích nejen k posílení významu cíle finanční stability, ale i k zavedení nové kategorie hospodářské politiky, tzv. makroobezřetnosti politiky, která by k tomu měla přispívat. Na úrovni Evropské unie vznikla za tímto účelem na počátku roku 2011 Evropská rada pro systémová rizika, ESRB, jejíž činnosti se ČNB účastní, jsem jejím hlasujícím členem. Na úrovni ČNB jsme zřídili pravidelná jednání bankovní rady o finanční stabilitě, přičemž na prvním jednání tohoto typu byla projednána právě tato zpráva, o níž dnes informuji.
Hodnocení rizik pro finanční stabilitu je takové, že v Evropě jako celku zůstávají rizika velice vysoká, jejich intenzita se dále zvýšila v důsledku nepříznivého vývoje a rostoucí nejistoty ohledně dalšího vývoje eurozóny. Naopak český finanční sektor zůstává proti externím rizikům vysoce odolný, v některých parametrech svou robustnost posílil. Přesto však vývoj v eurozóně přináší řadu silných rizik pro udržení finanční stability i u nás. Zhoršila se v eurozóně výrazně situace v bankovním sektoru, investoři a věřitelé mají pochybnosti o reportované kvalitě bankovních bilancí, banky si nevěří navzájem, neobchodují spolu na mezibankovním trhu, zvyšuje se rozsah špatných úvěrů a úvěrových ztrát, v některých zemích se zhoršuje a dramaticky zdražuje dostupnost úvěrů pro privátní sektor, což se promítá v prudkém poklesu úvěrové dynamiky a těchto ekonomik. Obávám se, že je možné, že spory kolem projektu bankovní unie můžou nejistotu znovu zvýšit, byť v tuto chvíli, to je třeba říct, trošku poklesla.
U nás z toho hlediska je situace odlišná. Dynamika bankovních úvěrů je pozitivní, stabilní, úvěry rostou meziročně mezi 5 až 6 %. Podobný vývoj je v sektoru podniků i domácností. Dalším pozitivním prvkem je, že úvěrové podmínky se stabilizovaly, úvěrová složka se zlevnila jak v úvěrech na bydlení, tak v úvěrech pro podniky. Úrokové marže se dostaly na historická minima, což je samozřejmě skvělé pro klienty, ale v některých segmentech si my klademe otázku, zda banky nepodceňují riziko. Nicméně v tuto chvíli takové známky nemáme. Růst celkového objemu problémových úvěrů se nejen zastavil, ale dokonce mírně poklesl.
My jsme v návaznosti na identifikovaná rizika, o kterých jsem mluvil, hodnotili odolnost domácího finančního systému pomocí zátěžových testů bank, pojišťoven a penzijních fondů. Jsme už dnes schopni ty tři sektory navzájem propojit, jsme schopni testovat a prodloužili jsme horizont na tři roky. Výsledky nadále potvrzují vysokou odolnost všech těchto sektorů.***