(9.40 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl jenom položit otázku panu guvernérovi. Mě zajímá věc, která se nyní také hodně diskutuje v souvislosti s debatou o bankovní unii v Evropské unii. Zajímá mě, do jaké míry je schopna Česká národní banka bránit odsávání peněz ze dceřiných bank, které tady dnes máme větší. Jestli je schopna bránit odsávaní těchto prostředků do jejich matek. Jestli na to máte efektivní mechanismy a jestli můžete nějakým způsobem garantovat, že jste podobnému vývoji schopni čelit a máte na to účinné nástroje. Do jaké míry vůbec Česká národní banka v tomto může působit jako určitá záruka do budoucnosti.
Mě to samozřejmě zajímá v souvislosti s debatou o bankovní unii a s tím, jestli to nakonec třeba není jediný způsob, který by něco podobného do budoucna byl schopen aspoň částečně zajistit, anebo jestli v tom můžeme spoléhat na roli a nástroje, které má Česká národní banka. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Poprosím vás o reakci, pane guvernére. Prosím, máte slovo.
Guvernér ČNB Miroslav Singer Děkuji za otázku. V tuto chvíli tomu jsme schopni bránit a také jsme myslím během posledních tří let několikrát využili této schopnosti. Mluvil jsem i o opatřeních, kterými jsme limity expozice snížili ještě na polovinu. Musím ale na rovinu říct, že ve skutečnosti jsme jen spíše zablokovali daný stav bankovnictví na úrovni, na které je, s tím, že některé banky musely expozice snížit, ale ne dramaticky, protože ty banky je nevyužívaly. Nevyužívaly. Řada z nich nevyužívala toho předchozího limitu, což je dané tím, že jsou citlivé na kurzové i jiné riziko a na konec koneckonců umísťují ty peníze na trhu, který znají. To je jedna věc.
Z hlediska bankovní unie. Bankovní unie jako taková se skládá ze čtyř pilířů, z nich jeden je v tuto chvíli projednáván, to je ta jednotná supervize eurozóny, ve které my, ve které z právních důvodů, kterým já jako neprávník úplně nerozumím, principiálně není schopna eurozóna nabídnout potenciálně participujícím členům mimo eurozónu žádné hlasovací právo v takové struktuře. To vede samozřejmě k rozčarování i těch zemí, které intenzivněji, třeba i než my, zvažovaly, že by v tom chtěly participovat, prostě proto, že by došlo jenom k přesunu pravomocí bez - ony by se ocitly v pozici v nejlepším pozorovatelů. Myslím, že o tom velmi ostře mluvili někteří ministři financí minulý týden na Kypru. Souvisí to s tím, podle kterého paragrafu se z ECB vytváří takové centrum supervize a ten paragraf je v základních dokumentech Evropské unie.
Nicméně bankovní unie jako taková má tři další pilíře, které se snaží eurozóna vytvořit - krizové řízení, rezolution neboli uzavírání bank, a poslední fondy, které by měly krýt případné ztráty.
Z hlediska našich pravomocí jsou ty dvě méně příjemné, příjemné možné přesuny pravomocí tak, že bychom tomu nebyli schopni zabránit, skryty především v tom krizovém řízení a uzavírání, procedurách uzavírání bank. A já musím říct jen jedinou věc - my tam, ta naše pozice - samozřejmě nejsme schopni vytvořit tu politickou pozici, tu musí vytvářet vláda. My se jenom snažíme varovat před situací, kdy by došlo k přesunu odpovědností bez, řeknu, k přesunu pravomocí bez přesunu odpovědnosti, to je jako naše základní pozice. Není možné v okamžiku, kdy ty věci mají fiskální důsledky tady, a nikdo nám je nezaplatí, abychom je přesouvali, anebo je přesouvali na evropské organizace, které nemají ve skutečnosti za sebou peníze, které jsou schopny tu situaci řešit. Takže teoreticky tu odpovědnost jsou schopny převzít až na to, že v takovém případě stejně ten rozpočet nemají na to, aby ztráty pokryly. To je základní linie toho, co k tomu říkáme a ta se asi nebude měnit, myslím si nějakou dobu.
Tak. Snad to takto stačí.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Ještě tady vidím dva přihlášené. Pan poslanec Svoboda ještě nebyl. Tak mu dáme slovo jako prvnímu.
Poslanec Miroslav Svoboda: Přeji dobré dopoledne, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, vážený pane místopředsedo.
Dovolte, pane guvernére, abych vám položil otázku, která mě, přiznám, napadla až v tuto chvíli, a trošku mě mrzí, že mě nenapadla při jednání rozpočtového výboru, kde asi by byl větší prostor si na toto téma popovídat. My tady máme v běhu zákon, které nazýváme džimem (myšleno JIM), neboli zákon o jednotném inkasním místě, v kterém vy hrajete určitou roli, neboť Česká národní banka vstupuje v zásadě na bankovní trh. Já to vnímám tak, že vstupuje na ten bankovní trh i tím, že jednou bude provozovat komerční služby, což se mi zdá trošku divné, protože Českou národní banku nebo státní banku vnímám jako instituci, která by měla vytvářet a stanovovat normy a pravidla hry pro chování právě bank, to znamená, že já to vnímám, jako že je trošku v nerovném postavení. Takže by mě zajímal váš názor.
A druhá praktická otázka je při realizaci tohoto zákona, to znamená samozřejmě alespoň v mých představách, prostě pobočky, kde se budou ty služby provádět, jinými slovy, jak Česká národní banka je na tento moment připravena. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, pan guvernér bude, jak vidím, opět reagovat okamžitě. Takže ho poprosím v tom případě.
Guvernér ČNB Miroslav Singer Děkuji. Tak první otázka. My jsme banka státu, my to děláme už teď, jenom se tím rozšíří okruh subjektů, pro které to děláme. U nás mají účty školy, finanční úřady, máme několik tisíc klientů už teď z hlediska státu. Což souvisí s odpovědí na druhou otázku. Pro ty klienty, i když už ze zákona toto dělat určitě můžeme, není to žádná změna, v tomto smyslu ten zákon předvídá, že vytváříme, že normálně fungujeme jako banka. Jako komerční banka pro státní subjekty nebo pro subjekty státu. Z hlediska realizace ta odpověď souvisí s odpovědí na první otázku. V tuto chvíli máme několik tisíc klientů. Většina z nich s námi dělá transakce přes vzdálené bankovnictví, které už máme dávno rozjeté a funkční, takže ani z hlediska realizace projektu státní pokladny, o které se tady bavíme, to nepředstavuje nic, co bychom považovali za nějakou dramatickou změnu organizace nebo něčeho, co by nás tlačilo někam jinam. Navíc máme svoji menší pobočkovou síť, ale už dávno máme tu pobočkovou síť doplněnou ještě pobočkovou sítí tuším Komerční banky, která zprostředkovává takové ty cashové transakce vlastně na těch účtech, které mají klienti u nás. Je to historicky dané. Myslím si, že z toho žádnou velkou radost Komerční banka asi nemá, ale současně nikdy nenamítala proti tomu to, že to dělá. Takže ta síť je z toho hlediska hustší, než se zdá. Takže z praktického hlediska se to realizovat dá. My jsme připraveni to realizovat. Všecko ostatní jsou politická rozhodnutí to takto dělat, nebo nedělat.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď požádám pana poslance Bártu, který se přihlásil.
Poslanec Vít Bárta: Vážený pane místopředsedo, vážený pane guvernére, já jsem za prvé moc rád, že se k projednávání tohoto bodu mezi nás výjimečně dostavil i ministr financí pan Kalousek. Já si myslím - opakováním matkou moudrosti bychom ty příklady mohli přivést třeba k úvahám o Evropském stabilizačním mechanismu, o kterém jsme se tady v tomto směru mnohokrát bavili. A já jsem rád, že k Evropskému stabilizačnímu mechanismu a vůbec k této problematice jsme tady slyšeli slova, která stojí za to, aby tady na půdě Poslanecké sněmovny znova zazněla.
Druhou věcí je, promiňte pane guvernére prostřednictvím pana předsedajícího, nicméně já jsem se chtěl zeptat ještě na jednu věc a omlouvám se, že jsem se asi ne úplně přesně vyjádřil. Vy jste hodnotil kroky Evropské centrální banky v současné době. Já bych se chtěl zeptat, jak hodnotíte ty budoucí uvažované kroky, o kterých je tak intenzivně dnes debatováno. Jinými slovy řečeno, především riziko spuštění rotaček ve větším rozsahu, než jak se o nich dnes máme možnost seznámit. Díky.***