(17.50 hodin)
Poslankyně Jana Drastichová: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, předstupuji před vás s apelem pro nepřijetí návrhu zákona ke zvýšení DPH.
Jak již z minulosti víme, zvýšení DPH není tím, co naplní prázdnou státní kasu. Dokonce sám ministr Kalousek přiznal, že předchozí zvyšování DPH k vyšším příjmům z výběru daní nevedlo. Pokud dnes zvednete svou ruku pro tento zákon, pak stvrzujete, že souhlasíte s reálnou hrozbou ještě nižších financí do státní kasy a naopak odlivem kupní síly z České republiky do zahraničí. Již v dnešních dnech jezdí občané naší republiky nakupovat za hranice našeho státu, a to nejen z příhraničních oblastí. Takže stejně jako v případě pohonných hmot čerpají dopravci naftu v jiných státech, budou naši lidé ve velkém dotovat státní kasu Polska či Německa, kde ceny u velmi širokého spektra zboží denní potřeby - mluvím především o potravinách, drogerii, ale i oblečení a obuvi - jsou mnohem nižší. Záměrně nezmiňuji například bílé zboží, jako jsou ledničky, pračky a další vybavení domácnosti, kde jsou rozdíly již ve stovkách až tisících korunách a pro které jezdí občané ve velkém již v současné době.
Dámy a pánové, vypravíte-li se jen kousek za hranice České republiky, uvidíte na benzinových pumpách dlouhé fronty aut, kde valná většina z nich má českou státní poznávací značku a určitě nestojí frontu na žvýkačky či jiný doplňkový sortiment. Jen pro ukázku jsem vyjela za hranice do Polska. Rozdíly jsou alarmující. Pro příklad: Rozdíl na jedno balení nejčastěji kupované výživy pro kojence Nutrilon je 128 korun, jogurtu Jogobella 7 korun, na kilu hovězího 50 korun a u vepřového je rozdíl dokonce 75 korun a na kile sýru Gouda mluvíme o 63 korunách. A tak bych bohužel mohla pokračovat. Vrátím-li se zpět k pohonným hmotám, pak mluvím o rozdílu 200 až 260 korun na jedné nádrži.
Dámy a pánové, vidíte sami, že se nejedná o halířové položky, ale rozdíly jsou v řádech desítek korun. A to v případě tří- až čtyřčlenné rodiny jsou v dnešní době pro běžného člověka s průměrnou mzdou 15 tisíc korun silné argumenty, proč jet nakupovat do vedlejších států. Ale nemluvíme pouze o příhraničních oblastech. Velmi často se na nákup vydávají dvě až tři rodiny společně, čímž se samozřejmě snižují náklady na dopravu, a kupující tak jezdí ze vzdálenějších destinací, jelikož i tak se jim to vyplatí. Setkala jsem se s rodinami, které dvakrát do měsíce vyjedou na podobný větší nákup, neboť z rodinného rozpočtu ušetří i 700 korun na jeden nákup, a do toho nepočítám spotřební zboží.
Až se budete rozhodovat, zda podpořit, či nepodpořit tento vládní návrh, pak mějte na paměti, že další zvýšení DPH bude mít za následek fatální odliv velké části kupujících, kteří budou jezdit pro levnější zboží do okolních států, nejvíce pak do Polska, a vesele tak podporovat nikoli český trh a českou ekonomiku a tím českou státní kasu, ale ekonomiku vedlejšího Polska, ale i Německa či Rakouska.
Spíše než zvyšovat DPH by stálo za to zvážit důsledný výběr daní Ministerstvem financí. Pokud by například pan ministr Kalousek řádně plnil své povinnosti, pak by státní pokladna byla bohatší o více než 160 mld. korun, neboť jak vyplývá ze sdělení Ministerstva financí z 8. března 2012, nevybral ministr financí Miroslav Kalousek za svého působení na ministerstvu na daních více než 121 mld. a odpustil daně ve výši 42 mld. Pokud by daně byly vybírány důsledně, nebylo by třeba dělat nesmyslná daňová opatření.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Požádám jako dalšího pana poslance Pavla Béma. Připomínám, že je pak ještě šest dalších přihlášených. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Bém: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pravicová vláda přichází do Poslanecké sněmovny a zvyšuje daně. Levicové politické strany, sociální demokracie a komunisté za zvyšování daní pravicovou vládu kritizují. Člověk by čekal poslanecké drama. Člověk by čekal, že tady budou viset billboardy na jedné i na druhé straně, že tady budou lítat vlaštovky zleva doprava, že se tady budou překřikovat ctihodné poslankyně a ctihodní poslanci a budou svádět boj o budoucnost České republiky.
Dámy a pánové, místo toho tady vládne taková poklidná atmosféra, pravá nebo levá. On vlastně člověk je trošičku zmaten, jak to dneska je, co je vpravo a co je vlevo, ale tak tedy pravá nebo levá - to je jedno - část Poslanecké sněmovny je ve svých lavicích téměř prázdná a vládne tady jakési čekáni na nic. A tento tragikomický obraz v sobě neskrývá ten neskutečný paradox, že pravicová vláda přichází v zásadě s levicovým návrhem, že levicová opozice si dovolí pravicovou vládu kritizovat za nepravicové kroky. A že tady vlastně tak trošičku stavíme politiku ad absurdum, stavíme ji na hlavu. Možná.
Ta tragikomedie dle mého názoru spočívá v jednoduché větě, kterou včera už v takovém velmi silném, až by se mi chtělo říct trochu možná přehnaně siláckém prohlášení řekl veřejnosti dříve než nám poslancům, poslankyním pan ministr financí a dnes se to objevilo ve 13.33 jako oznámení z Četky, kde slyšíme: Vláda dnes večer na základě předlohy ministra Kalouska okamžitě neprodleně projedná opět vládní návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů, tedy ten tzv. stabilizační balíček, který stejně tak snese nálepku destabilizační. Místo optimalizační snese nálepku destruktivní. Pro politiku, pro stabilitu politiky v této zemi, samozřejmě i pro vztah politických reprezentací a voličů na straně jedné a na straně druhé. Těch nálepek a přídomků bychom mohli dát celou řadu, ale já se obávám, že tragikomedie dnešního odpoledne a prazvláštní, trochu depresivní ztlumená atmosféra tady vládne proto, že vlastně naše jednání je zcela redundantní.
Pan Korte dnes, když dovolíte, v dopolední části jednání, vaším prostřednictvím, pane předsedající, zmínil kontext gramaticky správného, tedy českého vyjadřování, rétoriky, našich zvyků verbálních nebo slovních vzorců, které zde používáme, tak já se to slovo pokusím nahradit nějakým českým výrazem. Prostě my tady sedíme zbytečně. A my tady projednáváme tento zákon zbytečně a já tady teď mluvím zbytečně, protože on sem vlastně přijde ještě jednou a přijde sem v čase, kdy budeme s velkou pravděpodobností hlasovat nejenom o tomto zákonu, ale i o důvěře vládě.
Pan poslanec Doktor zmínil, že se cítí být - a teď nechci, nedovolím si, nebudu interpretovat přesně, ale že se cítí být vydírán. V tomto duchu i já se cítím být vydírán, protože mám-li být upřímný, tak chci hlasovat svobodně. Já nejsem označen jako rebel, takže tady mohu vystoupit, a nejsem zařazený poslanec, čili mohu hovořit velmi svobodně. Já tady chci skutečně hovořit a chci hlasovat jako svobodný poslanec a nechci být vydírán tím, že to bude buď tak, anebo jde v metafoře politických, ale lidských příběhů vlastně všechno, co udělala tato vláda a co udělaly vlády předchozí, že to jde do kytek.
Dovolím si citovat. A teď možná vás překvapím, schválně, zkuste si odhadnout, koho člověk cituje, ale budiž. "ODS stojí v tuto chvíli před dilematem, které řešila zhruba před rokem premiérka Radičová a slovenská pravice. Buď může mít vyšší daně a ještě na nějaký čas vlastní vládu, nebo velmi rychle vyšší daně a vládu levice, a to na velmi dlouhou dobu. Od téhle úvahy se odvíjí úplně vše. Zapomeňte na velkolepé slogany o odpovědnosti a svědomí." To je jeden citát. Druhý citát: "O zvyšování daní nejde. Když šla DPH nahoru v loňském roce, nikdo z nyní zásadových poslanců ODS proti nehlasoval. Jde o vnitrostranický boj, kde hraje roli mnoho různých zájmů. Jedním z nich může být i vliv na výsledek tendru na dostavbu Temelína." ***