(17.40 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Takže o co tady jde? Je to stmelovací repete, které nám avizujete, že sleduje skutečně tyto cíle, anebo sleduje spíš získání času, aby když tento zákon nebude, jeho první čtení v tom repete bude nastoleno někdy v polovině září, tak třetí čtení bude někdy v prosinci, v době, kdy bude finiš státního rozpočtu už ve finiši, už se nebude moc nic dělat. Takže ta smyčka, kterou si tady snováte, se vlastně zatáhne a jakékoli akce, které by směřovaly jinam, jsou předem vyloučeny. A to musím dodat, že možná, a není to tak vyloučené, chodí někomu po rozumu, jak říkají bratia Slováci, že by mohlo se tohoto využít k rekonfiguraci pravice v české zemi, to znamená bez předčasných voleb - a po tom volá logicky zejména opozice, ale i stále více občanů - se prostě některá jména vystrnadí, ztratí svůj politický vliv, možná vznikne dokonce i nový politický subjekt, asi spíš po krajských volbách, aby to stigma renegáta nekazilo celkový dojem a nenakazilo ostatní pravicové strany, a rozehrává se tu hra směrem k novým velkým parlamentním volbám. Tohle je možná daleko závažnější záležitost, než která se skrývá za tím, zda zvýšíme na ten rok procentní body o dvě sazby, zda symbolickou solidární daň schválíme, to jsou ta dvě procenta poplatníků, kteří by přispěli pár drobnými do rozpočtu, zda mírně navýšíme majetkovou daň atd. atd., všechno, co v tom balíčku je.
Abych uzavřel tuhle rovinu problému, tu politickou. Já se nebráním myšlence nebo představě, že tady bude v nějakou dobu hlasování spojené s důvěrou vládě. Koneckonců už se hlasovalo o této vládě šestkrát, tak to zkusíme posedmé, sedmička je šťastné číslo, třeba to vyjde. Ale stejně si myslím, a teď se snažím oprostit od svého politického dresu, že je to hloupost. Co se může stát? Co se může stát - no buď rebelové couvnou před tím nátlakem a v podstatě ještě před krajskými volbami začnou odkrývat, jak to v té hašteřivé koalici vlastně funguje, o co komu jde, jestli o budoucnost, anebo o ta koryta, anebo ta vláda padne a samozřejmě se otevře cesta k politickým změnám. A pak bude platit ve smyslu poznámky kolegy Jandáka de mortius nil bene, bavme se spíš o tom, co přijde.
Nyní k ekonomické podstatě debaty. Ono tady už bylo hodně řečeno, ale přece jenom ta debata má určitý raison d'être a neuškodí ho zmínit. Zdá se, že ten raison d'être dokonce dochází postupně, tak jak to jde, jakýmsi haló efektem, i tam, kde měl být už dávno, protože tam je vládní odpovědnost. ODS vadí, některým lidem z ODS a tzv. nezařazeným poslancům, kteří pomáhají udržet vládu, zvyšování DPH. Ale to už je, když vezmeme vládu, která je podporovaná pravicovými poslanci, to už je zvyšování čtvrté v řadě. Čtvrté v řadě. Poprvé jsme o tom tady hlasovali v roce 2007, pak, jestli si dobře pamatuji, to už byla Fischerova vláda, 2010, naposledy 2011 a teď tedy po čtvrté. Ty předchozí hlasovačky, to byl přece nějaký skok! To byl velký skok a samozřejmě i objemy dodatečně vybraných peněz. Připomínám, že někdejší sazba byla 5 % a 19 % a těmi třemi kroky jsme se dostali na dnešních 14 a 20. To je poměrně významný skok. Takže jak to, že to nevadilo tehdy, když teď to vadí? No dá se jaksi dedukovat, že tehdy nešlo ani o to, že se stříhají ty ovečky, které se nemohou bránit. To je vlastnost spotřebních daní, DPH, zkrátka nepřímých daní, že to zaplatíte v cenách, nemůžete se bránit, snadno se to vybírá, nikomu to nevadilo. Teď zřejmě, a teď se držím pouze té ekonomické, nikoli politické roviny, teď zřejmě k zmoudření přispěl ten fakt, že všechna ta zvyšování minimálně narazila na strop fiskálních možností, a že dokonce komplikují fungování ekonomiky této země do budoucna. Zkrátka realita, která přišla spolu s recesí v Evropské unii, dala tomu předchozímu uvažování určitou facku. Nestačí se vymlouvat na to, že recese je způsobena nefungováním Evropské unie, dluhovou krizí atd., protože to bychom na tom byli zhruba stejně, možná o kousíček líp, protože v Čechách si zejména od té doby, co vládne ODS, Evropskou unii trošičku eklujeme a děláme takové ty naschvály, aby se ukázalo, že ještě máme aspoň zbytek té trikolory v srdci. Prakticky to vidět není, ale aspoň v této symbolické rovině. Ale tak to není. Česká ekonomika je na tom hůř, pokud jde o tempo růstu. Pokud jde o tempo růstu, tak jsme v minusu a země, jako je třeba Německo, jsou v plusu, takže asi tady ten kořen nebude.
Pokud jde o efekt z těch dodatečných daní, už to tu zaznělo, zas to nefunguje. Inkaso se už zhoršilo během letošního roku. Není to nahodilý poryv, je to důsledek skutečně toho, že zvyšování nepřímých daní má nějaké přirozené limity. Samozřejmě nikdo nemůže naprojektovat přesně, technicky přesně na desetinnou čárku, kde je v Čechách vrchol Lafferovy křivky. To nejde. Ale ty signály byly přece v dostatečném předstihu a dalo se na to myslet. Čili to je raison d'être té debaty z pohledu ekonomického.
No a co nyní? Pokud bychom se bavili jenom o tom, jak řekněme nerozhasit ekonomiku, zatímco si vyřešíme své politické, ústavní a vládní problémy, tak je třeba říct, že to, co bylo a určitě i v budoucnosti bude ideovým sporem, tak dnes jde především o test obyčejného rozumu. A jestli rozum používáte, tak si uvědomíte, že ti drobní, střední podnikatelé, ekonomové napravo, nalevo, dokonce bez nějakého stranického či politického vyznání, když o tomto mají pochybnosti a svůj kritický hlas zvedají, tak na tom asi něco bude.
Samozřejmě k politickému stylu každé strany patří, jak se vypořádává s názorovými různicemi, jestli ti, kteří nesouhlasí, budou zadupáváni, protože jsou prý jen zhrzenci či renegáty, to je věc samozřejmě každé strany. Má na to své procedury, a když budou v mezích zákona a v mezích jejich stranických norem, těžko jim do toho jaksi mluvit. Kolega Doktor už jako bývalý, emeritní člen ODS svou výhradu vůči útokům ze svého renegátství se ohradil, ale zkrátka to patří k politickému koloritu. Ale ti, kteří uvažují jinak, tak ti možná nechtěně, možná že ty prvotní impulzy byly skutečně spíš politické než ekonomické, ale nechtěně prostě trefili hřebíček na hlavičku, má to racionální jádro. A protože tento racionální moment odmítá vláda vnímat, odmítá se bavit, tak proto je její reakce nejenom hysterická, ale v zajetí setrvačných schémat uvažování. Mimo Českou republiku už dávno tato schémata přestávají platit.
Takže nerezignujme na vybilancovanou ekonomiku, diskutujme o prorůstové ekonomice. Jde to i jinak, než je součástí tohoto balíčku, ale abychom si uvědomili, že to jde jinak, o to právě jde. O to právě jde. Jestliže tato vláda, konkrétně třeba jsem si všiml dneska v novinách jakéhosi billboardu či letáčku "Mysli na budoucnost" - tuším, že ODS to tam měla někde v nějakém krajském letáčku - tak myslet, že je dobrý každý den a myslet na budoucnost, to je velký rozdíl. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Další přihlášená je paní poslankyně Drastichová. Prosím, máte slovo. ***