(14.40 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Takže to jedno nenavýšení o těch 300 korun spolkne ten jeden nákup v Německu a v Česku, respektive to, že v české samoobsluze zaplatíte ten jeden týdenní nákup, těch 300 korun, prostě navíc. Třetinu navíc.
Opatření, které vláda připravila, postihne silně především osaměle žijící důchodce, ženy a zdravotně hendikepované, kteří rozšíří počty občanů České republiky pod hranicí chudoby. Nechci se tady pouštět do odhadů, jestli to bude padesát tisíc, dvacet nebo sto tisíc. Do značné míry tady vysvětloval místopředseda Sněmovny pan Zaorálek konstrukci tohoto ukazatele, podle kterého se určuje příslušnost pod hranici chudoby. Je to do značné míry statistická veličina, ale zhruba těch 9 300 korun, které ti lidé mají, kteří jsou na hranici chudoby, tak to prostě na vyskakování není, ani když někdo má deset nebo jedenáct tisíc důchod.
Jestliže Česká republika patří po šesti letech vlády pravice k zemím s nejnižší mírou chudoby v Evropské unii, jak stále opakuje premiér Nečas, pak zpomalením valorizace penzí země před námi zcela jistě rychle doženeme. To bude příspěvek této vlády občanům České republiky. Místo toho, aby vláda stabilizovala veřejné finance postupně, sociálně citlivým způsobem a hledala zdroje tam, kde reálně jsou, to znamená například progresivním zdaněním příjmů fyzických osob, vyšším zdaněním podnikatelských subjektů s velkou tržní silou - hovořil jsem zde o monopolně vysokých cenách a o kartelech, takže zcela nepochybně by tady bylo plné morální právo něco takového udělat a přitom ochránit české malé a střední firmy tím, že se jim zachová sazba daně, té korporátní daně. Takže subjekty s velkou tržní silou, posílit majetkové daně, zavést daně z finančních transakcí a hlavně nastartovat ekonomiku.
Vláda zatím jen marní čas. Teď už aspoň začala vypouštět nesmělé úvahy na toto téma. A samozřejmě nastartování ekonomiky by znamenalo když už ne růst důchodů, to víme, že tady bude reálný pokles, a nastartovalo by třeba aspoň růst mezd a tím i vybraného pojistného. Vláda svým nekompetentním přístupem zcela zbytečně posílá do chudoby desetitisíce lidí, kteří se nemohou bránit. Pokles kupní síly domácností důchodců navíc negativně ovlivní spotřebitelskou poptávku a v konečném důsledku se projeví také v nižším výběru daní - daň z přidané hodnoty, spotřební daně a konečně také daň z příjmů.
Dámy a pánové, všichni dobře víme, že podíl výdajů na důchody ve vztahu k hrubému domácímu produktu se v České republice dlouhodobě pohybuje hluboko pod průměrem zemí Evropské unie. Jakékoliv další omezování výdajů na důchody je proto pro mne neakceptovatelné a budu hlasovat proti přijetí návrhu zákona. Za neschopnost vlády nastartovat růst hospodářství a zajistit rozpočtu dostatečné příjmy nesmí platit sociálně příjmově nejslabší. Proto nemohu hlasovat o přijetí tohoto návrhu zákona.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní mě o slovo požádal pan senátor Miroslav Nenutil. Samozřejmě slovo dostane, poté bude vystupovat pan kolega Václav Votava. Prosím, pane senátore.
Senátor Miroslav Nenutil: Vážená paní předsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, členové vlády, děkuji, že jste mi umožnili seznámit vás s důvodovou zprávou paní senátorky Boženy Sekaninové, která se z osobních důvodů nemůže vašeho dnešního jednání zúčastnit.
Uvedený návrh zákona byl v Senátu projednáván ve třech výborech - v ústavněprávním, ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a garančním výborem byl výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Prvé dva jmenované výbory doporučily schůzi Senátu zamítnout návrh zákona. Garanční výbor, tedy výbor pro zdravotnictví a sociální politiku, nepřijal žádné usnesení, protože ani pro jednu z alternativ nebyla získána nadpoloviční většina.
Při vlastním projednávání návrhu zákona nejen ve výborech, ale hlavně na schůzi Senátu pak byla vlastně téměř všechna vystoupení zaměřena na navrhovanou úpravu týkající se časově omezené změny o zvyšování vyplácených důchodů, o té známé valorizaci důchodů. Naprostá většina diskutujících kritizovala tuto navrhovanou změnu a uváděla argumenty proti ní. Ty vycházely v zásadě z toho, v jaké finanční situaci se současní důchodci nacházejí i s ohledem na výši vyplácených důchodů a v době, kdy dochází k růstu výdajů ať už na léky, potraviny a jiné nezbytné výdaje. To všechno samozřejmě souvisí se stoupající inflací. A potom také se vyjadřovali i k růstu výdajů, což také může ovlivnit v případě schválení zákona o zvýšení sazby daně z přidané hodnoty.
V souvislosti s argumentací předkladatele o potřebě úspor ve výdajích státu řada diskutujících poukazovala také na to, že by se měly hledat jiné zdroje snížení výdajů státního rozpočtu, než je výše vyplácených důchodů. A v té souvislosti bylo diskutováno o předražených státních projektech, státních zakázkách, úrovni výše odvodových povinností osob samostatně výdělečně činných, výše zisku a jejich odvod formou dividend do ciziny, stejně tak jako problematika týkající se tzv. šedé ekonomiky.
Někteří z diskutujících ve své argumentaci poukazovali také na skutečnost, že v období projednávání návrhu na přijetí úsporných opatření v oblasti důchodového pojištění ve vztahu k vypláceným důchodům jsou souběžně projednávány další zákony, jejichž přijetí by oproti tzv. nezbytným úsporám v oblasti důchodového pojištění vedlo k poměrně podstatným výdajům ze státního rozpočtu, ať už se jedná zatím o aktuálně odročený zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, anebo o vládní návrh novely zákona o platu představitelů státní moci.
Při projednávání návrhu zákona na schůzi Senátu byl vedle návrhu na zamítnutí návrhu zákona, který doporučil už jmenovaný ústavněprávní výbor a výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, podán také návrh na jeho schválení. Ten přijat nebyl, když z padesáti přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 se pro návrh vyslovilo 11 a 39 bylo proti. V následném hlasování o zamítnutí návrhu zákona pak byl poměr hlasování téměř opačný.
Paní poslankyně, páni poslanci, věřím, že při svém hlasování vezmete v úvahu už teď nelehké postavení našich občanů, kteří dříve vytvářeli hodnoty pro nás všechny a nyní se spoléhají na to, že jim stát zajistí důstojný seniorský život. A parafrázuji-li slova pana ministra Drábka, že při svém hlasování nezatížíte svá srdce - troufám si říct - takovým hříchem.
A osobní poznámka na konec. Při projednávání v Senátu už nevím, kdo ze senátorek a senátorů řekl: No to víte, ovce se stříhá daleko snadněji než vlk. Nešetřme, prosím, na potřebných a bezbranných.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ČSSD.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byl pan senátor Nenutil. Prosím nyní dalšího přihlášeného, pana poslance Václava Votavu. Po něm bude hovořit pan kolega Břetislav Petr. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, pane senátore, kolegyně, kolegové, zákon schválený koalicí v Poslanecké sněmovně předpokládá během tří let omezení růstu penzí, a to změnou valorizačních pravidel. Nově se v průběhu tří let budou penze valorizovat, tedy zvyšovat, pouze o jednu třetinu růstu cen a jednu třetinu růstu reálných mezd. V roce 2012 se tedy bude valorizovat o 1,6 %, což ale nepokryje samozřejmě inflaci, která se pohybuje okolo tří, tří a půl procenta.
Vláda změnou pravidel pro valorizaci chce do konce roku 2015 ušetřit na našich důchodcích bezmála 48 miliard korun. To tady zaznívalo. Ale za jakou cenu chce ušetřit těch 48 miliard korun? Za cenu toho, že se průměrná penze zvýší pouze o 156 korun, a nikoliv tedy o 428 korun, což by bylo podle současně platných pravidel pro valorizaci. ***