(15.50 hodin)
(pokračuje Bárta)
Já jsem tehdy na Primě upozorňoval na dvě věci. Za prvé, že se tady připravuje nový kartel, a za druhé jsem upozorňoval na to, že se vypsala největší zakázka na Správě železniční dopravní cesty za poslední léta, a to tzv. tunely Ejpovice, s tím, že se říká, že toto výběrové řízení vyhraje firma Metrostav, ke které pan ministr Dobeš poslal svého dobrého kamaráda pana Daniela Franka, aby se domluvily jisté zákulisní dohodičky k této velké zakázce.
Co následovalo? Shodou okolností následovalo to, že Rokycany-Plzeň, tunely Ejpovice, nejnižší nabídku podala za 3,7 mld. korun právě společnost Metrostav. A v tuto chvíli, tak jak jsem uváděl několik měsíců předem, se zdá, že díky nejnižší nabídce společnost Metrostav opravdu tuto zakázku desetiletí vyhraje.
Potom se stihla ještě vypsat jedna zakázka, která též stojí za pozornost. Ta měla stát půl miliardy korun a nakonec ji za 327 mil. vysoutěžila společnost, jejíž jméno bezesporu neuhodnete - shodou okolností je to společnost Viamont onoho generálního ředitele pana Nováka, který byl na těch finských rybách.
Myslím si, že stojí za pozornost článek v mém jinak velmi oblíbeném plátku jménem Mladá fronta, kde najdeme velký článek o tom, jak společnost Metrostav zcela pravidelně vyhrává výběrové řízení za dumpované a nízké ceny, na které následují neuvěřitelné problémy. Takřka bych řekl, že společnost Metrostav ze zásady šlápne na bludný kořen a následně se objeví problémy, které vyžadují velké náklady s tzv. vícepracemi často nad hranici možností, které standardně dává zákon. Jinými slovy řečeno, vypsaly se dvě velké zakázky, jedna měla stát osm miliard korun, vysoutěžila se za 3,7 mld. korun, je nejnižší nabídka právě společnosti Metrostav. Druhá zakázka: Studénka-Mošnov, železnice na letiště v Moravskoslezském kraji, měla stát 501 mil. a byla vysoutěžena ze 327 mil. korun. Vícepráce, řekněme jinak - neočekávané mimořádné okolnosti vyžadující mimořádné náklady a mimořádné vícepráce, kterými budeme muset dohnat tuto dumpovanou cenu, jsou jeden nástroj. Druhý nástroj, který samozřejmě nicméně je zapotřebí jasně rozkrýt a upozornit na něj, je vůbec nízká kvalita díla. Nepoužívání certifikovaných materiálů a jiné necertifikované a nepovolené postupy, které známe tak dobře kupříkladu z reklamačních řízení na silnici ať už se společností EUROVIA, nebo dříve se společností Skanska při výstavbě českých dálnic.
Je dobré si v tomto kontextu uvědomit, že úředník na Správě železniční dopravní cesty, který přebírá kvalitu díla a odpovídá za kvalitu díla, dámy a pánové, má plat něco kolem 25 až 30 tis. měsíčně. Proto v kontextu zjištění na Ministerstvu dopravy ještě v dobách, kdy já jsem byl ministrem, se nastartoval úkol nastavit ceníky, které by dávaly zpětnou kontrolu o kvalitě díla, a zároveň nastavit systém outsourcovaného profesionálního pojištěného a garantovaného nezávislého dozoru, který by suploval jinak špatně placené státní úředníky.
Je dobré připomenout, že tento úkol ještě v podzimních měsících roku 2011 pan ministr Dobeš na půdě poslaneckého klubu Věcí veřejných obhajoval a se svým tehdejším státním náměstkem panem Bartkem na tomto úkolu intenzivně pracoval. Následně se nicméně tento úkol nehodil, přeci jenom bylo zapotřebí zavést kmotrovské metody na Ministerstvu dopravy a vyhovět všem, kteří potřebují zpátky sát miliony, desítky milionů a nebojím se říci stovky milionů korun ze státního rozpočtu tak, jako tomu bylo v letech minulých.
Nicméně abych jaksi neplakal jenom z hlediska minulosti, dovolte mi vás tady seznámit s nejaktuálnějším vývojem na Správě železniční dopravní cesty, který v tomto směru nelze označit než za velmi kreativní a zcela nový postup, jak ke kartelovým dohodám v budoucnosti přistupovat. Ono když dvě zakázky pro největší kamarády, Metrostav a Eurovii, vytendrujete za takhle nízkých dumpovaných cen, tak přeci jenom následující výběrová řízení nemůžete už udělat stejnou metodou. To by bylo moc nápadné. A kmotříčci zde přítomného pana ministra Dobeše vymysleli úplně nový, velmi originální způsob, jak výběrová řízení odrbávat.
Jak v následujících dnech, dámy a pánové, bude fungovat kartelová dohoda na Správě železniční dopravní cesty? No, když policie teď přeci jenom trošku začala fungovat a když se o jejich hemžení a snažení už tolik mluví a povídá, tak je zapotřebí vymyslet něco nového. A ta nová metoda, dámy a pánové, ta stojí za pozornost. Tento den, tento den, zítřejší den, pozítřejší den, a tedy tento týden Správa železniční dopravní cesty vypsala zakázky za 8 mld. korun s tím, že jednotlivé nabídky jsou odevzdávány a ceny zveřejňovány po jednotlivých dnech. Aby kartelová dohoda mohla fungovat, aby si všichni byli jisti, že nikdo nepodrazí toho druhého, tak 5. 9., to znamená ve středu, budou otevírány obálky rekonstrukce, modernizace tratě Tábor-Sudoměř. Dále rekonstrukce v Olomoucí. Dne 6. 9., ve čtvrtek, budou otevírány obálky rekonstrukce železničního uzlu Břeclav II. Dále optimalizace tratě Praha-Bubeneč - Praha-Holešovice. A o další den později, 7. 9., budou pro změnu otevírány obálky na průjezd uzlem Ústí nad Orlicí.
Pro vaši představu: Olomouc 5. 9. je zakázka, která by měla stát 2,5 mld. korun, modernizace tratě Tábor-Sudoměř by měla stát další 2,5 mld. korun. Ve čtvrtek 6. 9., o den později, se budou otevírat obálky rekonstrukce železničního uzlu Břeclav stavba II za jednu miliardu korun. Při té příležitosti otevřeme ještě Prahu-Bubeneč - Praha-Holešovice za jednu miliardu korun. V pátek uděláme jenom jednu zakázku za 1,5 mld. korun.
Dámy a pánové, způsob toho, jak si jednotlivé stavební společnosti mohou zkontrolovat dodržování kartelové dohody v těchto každý den vypisovaných, resp. otevíraných obálkách, je způsob byť velmi kreativní, velmi nový, nicméně do nebe volající.***