(15.30 hodin)
(pokračuje Babák)
Pod údajnou záminkou nesouvislosti vystoupení tak svévolně zasáhla nejen do mých práv zákonodárce, ale i do práva politické strany Věci veřejné prezentovat na plénu Sněmovny názor a politické stanovisko klubu, a to i přesto, že jsem měl mandát představit stanovisko celého klubu a všechny odborné argumenty pro naše odmítnutí vládního návrhu, tak jsem byl tohoto práva paní předsedkyní Sněmovny neoprávněně zbaven, i přesto, že obdobné představení, avšak v případě vládní důvodové zprávy, plně akceptovala a nechala ve Sněmovně v plné šíři zaznít. Vůči tomuto chování jsem na místě vznesl námitku, kterou momentální vládní většina odmítla. Z tohoto důvodu jsem využil svého práva podat ústavní stížnost, neboť jinou možnost obrany ani nemám.
Do doby rozhodnutí o mé ústavní stížnosti by Ústavní soud měl odložit další projednávání tohoto zákona, neboť hrozí škoda v celkové výši 169 miliard 600 milionů korun, a následně soud může rozhodnout tak, že zákon vrací Sněmovně k opětovnému projednávání. Z výše uvedených důvodů žádám Sněmovnu o vyřazení tohoto projednávaného bodu ze 45. schůze.
Ještě bych si dovolil, paní předsedkyně, druhý návrh na pořad schůze.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Prosím.
Poslanec Michal Babák: A to na úvod 45. schůze bych rád požádal o předřazení sněmovního tisku 695, vládní návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, a to předřazení jako první pevný bod. O předřazení bodu na první místo žádám v kontextu včera zveřejněného pokladního plnění státního rozpočtu ČR za leden až srpen 2012. Domnívám se, že data zveřejněná Ministerstvem financí jsou natolik závažná, že logicky musí mít vliv na rozhodování všech poslanců o tomto bodu.
Ministr financí pan Kalousek obratně nazval zvýšení přímé daňové zátěže obyvatel jako stabilizační balíček. Ve svém zdůvodnění shrnu základní ekonomická fakta i očekávané důsledky případného schválení zvýšení DPH o jeden procentní bod u obou sazeb.
Věci veřejné před tímto krokem varují a společně s mnoha ekonomickými experty poukazují na negativní důsledky, které by případné schválení daňového balíčku mohlo doprovázet. Důvodů k odmítnutí zvýšení DPH je několik. Nejprůkazněji proti tomuto návrhu hovoří samotné údaje Ministerstva financí, kdy stát do konce srpna roku 2012 vybral na dani z přidané hodnoty 177,5 miliardy korun, což je meziročně o 1,3 % méně. Finančně to znamená nižší příjem o 2,4 miliardy korun. Těmito daty disponuje samozřejmě samotné ministerstvo a již nyní hledá výmluvy, kterými nesplnění naplnění inkasních kvót obhájí. Nejspíše se dočkáme analýzy, která bude vysvětlovat rozdílnou ekonomickou situaci v posledních dvou letech, a v kontextu budou uvedeny i pověstné výjimky.
Schválený rozpočet na rok 2012 bez ohledu na analýzy Kalouskova úřadu počítá s celkovým růstem inkasa veřejných peněz bezmála o 10 %. Předložená čísla podtrhuje i fakt, že Sněmovna v závěru loňského roku odsouhlasila zvýšení snížené sazby DPH o 4 procentní body. Výsledek jsem vám před chvílí ilustroval na reálných číslech.
Ministr Kalousek se ve svém fiskálním zoufalství snaží použít zvýšení daně z přidané hodnoty jako všemocný lék a ke snížení schodku veřejných financí se chystá prodanit. Vysoké ambice vlády na výběr zhruba 18 miliard korun považuje za liché (?) a pohybují se v říši snů, nikoli ekonomických dat. Čelní představitelé vlády se rozhodli těmto iluzím bohužel uvěřit. Ostatně nic jiného jim v tuto chvíli ani nezbývá, protože sestavit rozpočet na následující rok s rozumným schodkem je v tuto chvíli již nereálné.
Pomyslnou třešničkou na dortu zůstává fakt, že zvýšení daňové zátěže chystá vláda, která se hrdě označuje jako pravicová, a zásah do peněženek obyvatel prosazují ti největší ekonomičtí liberálové zvolení za Občanskou demokratickou stranu a za stranu TOP 09. A strůjcem zdanění je ten stejný ministr, který před pár lety prosazoval co nejnižší daně. Pravda, daně snižoval zejména nejbohatším. Nyní vidíme obrat v chování tohoto ministra, který daně vehementně zvyšuje, a právě té nízké až střední třídě.
Nevěřím, že ještě vyšší daňová zátěž bude znamenat vyšší zisk státu. Pouze dále bez kýženého výsledku zatíží obyvatele České republiky. Zvýšení daně z přidané hodnoty není cesta k plnější státní pokladně ani k ekonomickému růstu státu, natožpak ke zvýšení životní úrovně Čechů. Makroekonomicky řečeno, jsme již za kritickým bodem tzv. Lafferovy křivky.
Dámy a pánové, pro vaše připomenutí, Lafferova křivka nám zobrazuje závislost celkové vybrané sumy v závislosti na míře zdanění. Platí, že jak nulové, tak extrémně vysoké zdanění přináší ve výsledku nulový zisk. Pokud se podíváme na kontext České republiky, zjistíme, že daně jsou zde tak vysoké, že jejich výběr konstantně klesá. Češi už zcela logicky hledají cesty, jak ušetřit třeba i tím, že jezdí nakupovat do zahraničí, nebo k nákupům používají zahraniční elektronické obchody.
Vážená vládo, postrádám jakékoli racionální argumenty, které by ospravedlnily, lépe řečeno vysvětlily a fakticky podložily chystané zvýšení daně z přidané hodnoty. Reálný stav české ekonomiky v porovnání s ostatními zeměmi regionu nasvědčuje tomu, že stávající fiskální politika zavedla zemi do recese. Podle aktuálních statistických údajů klesá česká ekonomika již čtvrté čtvrtletí za sebou o 1,2 procentního bodu. Z okolních států střední a východní Evropy je na tom podobně špatně již pouze Maďarsko, balancující nad hranicí spirály vedoucí k bankrotu. Ostatní země buď pouze zpomalily, nebo si drží černou nulu.
Ještě chvíli zůstanu v kontextu Evropy. Snížená sazba daně z přidané hodnoty v České republice se dostává mezi nejvyšší nejen v rámci Evropy, ale i v rámci rozvinutých ekonomik světa. Krizí výrazně postižené Španělsko ve středu zvýšilo horní hranici DPH o 3 procentní body, tedy na stejných 21 %, což chce učinit naše vláda, ale ekonomiky Španělska a Česka jsou zatím, bohu dík, rozdílné. Navzdory tomu, že naši kotlinu považuji za pokusnou chemickou laboratoř jednoho člověka, to nelze srovnávat. Hlavně ale nižší sazba španělského DPH je stanovena na 10 %, zatímco naše vláda navrhuje nižší sazbu dokonce na 15 %.
Nárůst spotřebitelských cen a životních nákladů domácností byl v letošním prvním čtvrtletí výrazně větší než před rokem. Nejcitlivější zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty pocítili zákazníci u všech typů potravin, dále pak u osobní i hromadné dopravy. Beze změn nezůstaly ani ty nejnutnější výdaje na bydlení a na léky. Před dalším zvyšováním daně z přidané hodnoty varují i zaměstnanecké pojišťovny, které kvůli vyšší dani platí více peněz. V extrémním případě dojde k dalšímu převedení odpovědnosti na pacienty, což považuji za absolutně nepřijatelné. ***