Pokračování schůze Poslanecké sněmovny
22. června 2012 v 11.00 hodin
Přítomno: 137 poslanců
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 40. schůze Poslanecké sněmovny. Vítám vás a prosím, abyste se přihlásili svými kartami. Prosím též, abyste mi oznámili, kdo máte kartu náhradní. Zatím oznamuji, že náhradní kartu číslo 10 má paní poslankyně Kristýna Kočí.
Dále jsou na řadě omluvy. Z dnešního dne se z poslanců omlouvají: Vojtěch Adam - pracovní důvody, Jiří Besser - zdravotní důvody, Jan Bureš - osobní důvody, Jana Drastichová - rodinné důvody, od 12 hodin Jana Fischerová - pracovní důvody, Miroslav Grebeníček - pracovní důvody, Martin Gregora - pracovní důvody, Jan Hamáček neuvádí důvod, Michal Hašek - pracovní důvody, Vladimíra Lesenská - pracovní důvody, Květa Matušovská - osobní důvody, Alfréd Michalík - zdravotní důvody, Josef Novotný mladší - pracovní důvody, Vlasta Parkanová - zdravotní důvody, Miroslav Petráň - zdravotní důvody, Marie Rusová - zdravotní důvody, Adam Rykala - osobní důvody, Roman Sklenák - zdravotní důvody, Petr Skokan - pracovní důvody, Pavel Staněk - zdravotní důvody, Jana Suchá - osobní důvody, Pavel Svoboda - osobní důvody, Ladislav Šincl - osobní důvody, Josef Tancoš - pracovní důvody, Tomáš Úlehla - zdravotní důvody, Martin Vacek - zahraniční cesta, Radim Vysloužil neuvádí důvod, Cyril Zapletal - osobní důvody.
Z členů vlády se omlouvají: Petr Nečas - pracovní důvody, Petr Fiala - pracovní důvody, Leoš Heger - zahraniční cesta, Tomáš Chalupa - zahraniční cesta, Kamil Jankovský též zahraniční cesta, totéž Miroslav Kalousek a Martin Kuba, Jan Kubice - pracovní důvody, Jiří Pospíšil - osobní důvody, Karel Schwarzenberg - zahraniční cesta. Ještě je zde omluva pana ministra Alexandra Vondry, který se omlouvá dnes z naléhavých pracovních důvodů.
Pan kolega Farský má náhradní kartu číslo 6. To jsou úvodní formality.
Nyní požádám předsedu volební komise pana poslance Petra Tluchoře, aby nás seznámil s výsledky druhého kola voleb. Jedná se o body 93, 94 a 95. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Petr Tluchoř: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, přeji vám krásné dobré ráno. Dovolte mi, abych vás seznámil s výsledky druhých kol volby do Rady České televize, Rady České tiskové kanceláře a Rady Českého rozhlasu.
Ve všech případech bylo vydáno 139 hlasovacích lístků.
93.
Návrh na volbu členů Rady České televize
Ve volbě Rady České televize bylo pro pana Oldřicha Kužílka odevzdáno 18 hlasů a pro pana Daniela Nováka 55 hlasů. Nikdo tedy nebyl zvolen, a tím tento bod končí.
95.
Návrh na volbu členů Rady České tiskové kanceláře
V případě Rady České tiskové kanceláře bylo pro pana Chudárka odevzdáno 17 hlasů a pro paní Moučkovou 32 hlasů. Ani zde nebyl nikdo zvolen a tento bod končí.
94.
Návrh na volbu členů Rady Českého rozhlasu
Stejně tak to bude v situaci Rady Českého rozhlasu, kdy pro pana Michala Lukeše bylo odevzdáno 66 hlasů a pro pana Jaroslava Růžičku 58 hlasů. Kvorum bylo 69, nikdo tedy nebyl zvolen a tento bod končí.
Děkuji a přeji krásný den.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu předsedovi.
V dnešním jednání budeme pokračovat přerušeným bodem
80.
Vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi
a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů
(zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi)
/sněmovní tisk 580/ - třetí čtení
Rozprava byla přerušena nejprve v pátek 15. 6., poté ve středu 20. 6.
Jména zatím přihlášených kolegů můžete vidět na informačních tabulích. Slovo jako první dostává paní poslankyně Hana Orgoníková. Prosím. Není přítomna. Pan kolega Jiří Petrů je dalším přihlášeným, dostává tedy slovo.
Poslanec Jiří Petrů: Vážená paní předsedkyně, vážené dámy a pánové, vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, sněmovní tisk 580, má mnoho nejasných veličin, používá údaje, které se neopírají o řádné zdůvodnění a má mnoho neznámých. Proto navrhuji jeho vrácení do druhého čtení, tak aby byl dán dostatečný prostor k jeho přepracování.
Pro zdůvodnění svého návrhu uvedu několik argumentů a dotazů.
Za prvé. V důvodové zprávě k návrhu zákona jsou uvedeny v tabulce 6 strana 46 tyto údaje o ocenění zemědělské a lesní půdy: Zemědělská půda, výměra 72202 ha, cena 44,48 Kč za metr čtvereční, celkem 32,1 mld. Kč. Lesní půda, výměra 181 326 ha, cena 20,74 Kč za metr čtvereční, celkem 50,3 mld. Kč. (V sále je velký hluk, řečník se odmlčel.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pane kolego, promiňte. Dámy a pánové, já vás požádám, abyste věnovali pozornost řečníkovi, jemuž bylo uděleno slovo. Ostatní hovory přeneste prosím mimo jednací sál.
Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Pokud budeme vycházet ze zákona 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, na který se tento tisk také odkazuje, viz například strana 44, je třeba pro stanovení ceny zemědělské půdy aplikovat vyhlášku Ministerstva financí České republiky č. 3/2008 Sb., kde je uvedena v příloze číslo 22 základní cena zemědělského pozemku podle bonitovaných půdně ekologických jednotek, zkráceně BPEJ, v rozpětí 1 Kč až maximálně 16,68 Kč za metr čtvereční. Mimochodem, v roce 1991, kdy začal platit restituční zákon, to bylo rozpětí od 0,70 Kč do 11,80 Kč za metr čtvereční. V příloze číslo 24 je pak uvedena základní cena lesního pozemku a nelesního pozemku s lesním porostem podle souboru lesních typů v rozpětí 1 Kč až maximálně 8,86 Kč za metr čtvereční.
Já se tedy ptám, co vedlo předkladatele k tak velkorysému zvýšení ceny zemědělských a lesních pozemků určených k navrácení. Doposud jsem na tento dotaz neobdržel relevantní odpověď. Stejně tak nikdo doposud transparentně nezdůvodnil výměru orné a lesní půdy, která má být vrácena.
Druhý důvod. Při postupu podle zmiňovaného zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, musel žadatel pro navrácení půdy i dalších majetků vždy doložit nabývací tituly a další archivní doklady, které jednoznačně prokazovaly oprávněnost jeho žádosti. Jakým způsobem budou prokazovat církve a náboženské společnosti, že vydávaný majetek skutečně vlastnily a to, že jsou skutečně oním subjektem, kterému byl majetek vyvlastněn?
Abych objasnil svůj dotaz, dovolím si citovat právní analýzu advokátní kanceláře Rozehnal a partneři. Zároveň bych potom rád slyšel odpověď na závěr formulovaný v této analýze. Cituji: "Od počátku vzniku církve byl její vztah se státem doprovázen větším či menším napětím, a to jak v otázce mocenské, tak v otázce majetkové. Otázka restituce církevního majetku, resp. majetkového narovnání státu s církvemi, je spíše otázkou politickou než právní, ale svůj právní aspekt má rovněž. Pravdou však je, že právní aspekty tohoto narovnání jsou relativně složité, a to i z toho důvodu, že v období před rokem 1949 v našem právním řádu nebyla zakotvena jednotná právní kategorie církevního majetku v takovém pojetí, v jakém ho chápeme nyní, a stejně tak odlišně od naší současné právní úpravy bylo v historii upraveno i právní postavení církve. Obtížnost dané problematiky prohlubuje fakt, že církev římskokatolická byla církví státní, plnila některé funkce státu a bylo na ni v některých ohledech nazíráno jako na státní orgán. Církev římskokatolická byla na území České republiky registrována zákonem o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností z roku 1991. Podle tohoto zákona byla církev římskokatolická právnickou osobou, která má svůj základní dokument, má stanovy, řád, statut apod., ze kterého musí být patrno organizačně právní členění církve, tedy zejména útvary, které mají právní subjektivitu, a v jakém rozsahu a kdo je oprávněn jménem církve jednat. ***