(16.50 hodin)
(pokračuje Bém)
Tedy můj návrh, nebo respektive návrh kolegy Floriána, který je, říkám, vlastně zrcadlovým obrazem návrhu, který jsem se pokusil v tom původním druhém čtení přednést já, v zásadě rozšiřuje zdůvodnění na to, aby tento instrument zásahů do osobních individuálních svobod, které jsou nedotknutelné podle mého soudu, bylo možno použít pouze a jenom v případě, kdy se jedná o hrozbu mezinárodního terorismu.
Za druhé. Tam, kde dochází k nějakému vstupu nebo zásahu do individuálních svobod občanů, by asi měly být definovány kontrolní nástroje. Je tomu tak v činnosti zpravodajské služby. Ta má povinnost v případě, kdy vstupuje do osobního soukromí tím, že odposlouchává, to orwellovské ucho, ten Velký bratr, který je neustále nablízku, ať už jakýmkoliv prostřednictvím, tak slyší, ale má taky povinnost být viděn, resp. být slyšen. Takže zákon o zpravodajských službách definuje takový kontrolní nástroj a dává jej do ruky mimo jiné také tomuto orgánu, tomuto sboru, Poslanecké sněmovně. Čili druhý návrh v tom pozměňovacím návrhu kolegy Floriána se týká kontrolních nástrojů. Nechce se zde nic jiného než to samé, co je dnes aplikováno v případě odposlechů.
A za třetí. Samozřejmě v té konkrétní interakci mezi Bezpečnostní informační službou, zpravodajskou službou a bankou by mělo docházet k nějaké standardizované intervenci. Ta standardizovaná intervence je, že se příslušný pracovník Bezpečnostní informační služby prokazuje při prolamování bankovního tajemství nějakým papírem, nejlépe nějakým papírem s kulatým razítkem, nejlépe s kulatým razítkem, které ukazuje rozhodnutí příslušného, v tomto případě, nepletu-li se, Vrchního soudu v Praze. Takže ta třetí část tohoto návrhu definuje povinnost příslušné zpravodajské organizace prokázat se platným legitimním rozhodnutím soudu. To, že by takové rozhodnutí mělo obsahovat nebo mohlo obsahovat nějaké bankovní tajné, nebo respektive tajné informace, je lež! Není pravda. Takové rozhodnutí obsahuje pouze a jenom rozhodnutí soudu, které prolomení bankovního tajemství umožňuje. Žádný takzvaný tajný žalobní petit.
Dámy a pánové, já bych se moc přimlouval - a v zásadě děkuji velmi panu ministrovi za jeho... Rozumím tomu, že prostě jako představitel vlády předkládá vládní návrh a musí se chovat tak, jak se bude chovat, protože konzistentnost v zodpovědném rozhodování, v zodpovědné práci je jedna z dobrých ctností. Na druhou stranu si také vážím jeho neutralizace, řekněme, tvrdosti, případné možné tvrdosti toho stanoviska. A tímto mu za to vaším prostřednictvím, paní předsedající, děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano. Děkuji. Dále zde mám s faktickou poznámkou přihlášenou paní poslankyni Kristýnu Kočí. (Ta z místa upřesňuje, že se nepřihlašovala.) Nesvítíte? (Smích v sále.) Ne, jsou ty stolky malé. Ano. Kdo se dále, prosím, hlásí do rozpravy? Pan ministr Kalousek.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Já děkuji za tu informaci o oblíbených knihách. Čekal jsem citáty i z těch dalších. Nedošlo tak ... Máme podobný vkus, byť tedy k tomuto tématu by se spíše jako oblíbená literatura hodila vkladní knížka, ale tu teď nemám u sebe.
Nicméně jednu jedinou poznámku, aniž bych cokoliv měnil na svém stanovisku: Bezpečnostní informační služba, prosím, není represivní orgán státu. Bylo tady varováno před zásahem represivních orgánů. Bezpečnostní informační služba je zpravodajská služba a není vybavena žádnými represivními pravomocemi, včetně toho, že není orgánem činným v trestním řízení.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano. Hlásí se pan poslanec Bublan.
Poslanec František Bublan: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, k tomu, co říkal pan poslanec Bém, bych měl několik poznámek. Především ta první se týká kontroly. Není pravda, že naše kontrolní komise má možnost kontrolovat příslušné odposlechy, které BIS vykonává. Tak tomu není, zákon to neumožňuje. A zvláště když jde o nějakou živou věc, nemáme šanci se to dozvědět. To je první poznámka. A to samozřejmě se vztahuje i k tomu, pokud bychom této službě umožnili prolomit bankovní tajemství, tak komise nemá možnost zjistit, v jakých případech bylo toto tajemství prolomeno.
Druhá poznámka se týká toho samotného ustanovení - protože já si teď nejsem jist, jak bude BIS postupovat. BIS má několik možností, jak získat potřebnou informaci. Buďto na základě povolení soudu, pokud soud třeba povolí příslušný odposlech - anebo v tomto případě by povolil prolomení bankovního tajemství -, anebo použije takzvanou osobu jednající ve prospěch, to znamená získá někoho z příslušného finančního ústavu a ten jí tu potřebnou informaci může podat. Samozřejmě na základě nějakého závazku nebo nějakého jejich spojení.
A teď, když my tady odsouhlasíme to, že může BIS prolomit bankovní tajemství v případě mezinárodního terorismu, tak zda se bude toto vztahovat i na ty ostatní případy, to si nejsem tak úplně jistý, protože potom může dojít k tomu, že půjde o nějaký významný ekonomický zájem státu, a to BIS podle zákona může využít jinou možnost a tu informaci získá jiným způsobem. O to je to horší, protože tady už potom žádná možná kontrola, nebo dokonce souhlas nějakého soudu nebude potřebný, resp. nikdo se o tom z těchto institucí nedozví.
Takže pro mě osobně je tento pozměňovací návrh trošku problematický. Já bych se přikláněl k tomu, aby zůstal ten vládní návrh s tím, že bychom zlepšili kontrolu zpravodajských služeb, rozšířili možnost kontrolovat tyto jednotlivé úkony, a potom by bylo vše jasné, transparentní a už by to vylučovalo možnost získávat tyto informace jiným způsobem než na základě povolení vrchního soudu.
Takže to je jenom moje poznámka. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji a ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v rozpravě. Pokud se nikdo nehlásí - ještě jednou se hlásí pan poslanec Bém.
Poslanec Pavel Bém: To bude krátká technická poznámka. Já si velmi vážím zkušeností pana poslance Bublana a právě jeho slova mě vedou k otázce. Já vám nerozumím, pane poslanče. Vy říkáte jednou větou - to je takové contradictio in adjecto - vy říkáte jednou větou: my bychom rádi zvýšili kontrolní nástroje, a možná dokonce i pravomoci Poslanecké sněmovny ve vztahu ke kontrole zpravodajských služeb, aby... A teď já za tím nechám ty tři tečky, protože ty tři tečky představují ten můj komentář.
Já jsem vás nechtěl zdržovat, proto jsem necitoval z těch dalších svatých knih, ale to je - v uvozovkách - a omluvte tu moji okázalost v té metafoře, to je jakási naše politická, chcete-li, bible naší politické strany. Já to stále ještě říkám tak, jak to skutečně cítím a jak ten politický svět, ideový svět, vnímám.
Takže na jedné straně pan poslanec říká "zvýšit kontrolní nástroje" a na druhé straně v okamžiku, kdy se zde jeden zavádí, a ten se nezavádí v nějaké nadstandardní úrovni, ten se zavádí na stejné úrovni jako u odposlechů, říká "já bych radši podpořil ten návrh vládní".
V tom vám nerozumím, pane poslanče, protože, upřímně řečeno, vy jste popsal svět, který já jsem před chviličkou citoval v těch nejhorších možných mytologizovaných barvách zásahu do osobního soukromí. Když tedy nebude použit ten oficiální nástroj, který je možností nedovoleného... nebo resp. zásahu do individuálních svobod a práv člověka tím, že je odposloucháván, nebo mu lezu na bankovní účty, z rozhodnutí soudu, tak ta zpravodajská organizace - a já jsem říkal zpravodajské represivní orgány, protože sice každý má jiné působnosti, ale ony spolu velmi úzce souvisí a to přece každý průměrně uvažující člověk v této sněmovně velmi dobře ví. ***