(11.40 hodin)
(pokračuje Novosad)
Po odůvodnění prvního náměstka ministra zahraničních věcí Ing. Jiřího Šnajdra, zpravodajské zprávě poslance Novosada a po rozpravě zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro, které bylo přijato Evropskou radou ve dnech 24. až 25. března 2011. Pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil poslancům Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji zahraničního výboru panu poslanci Františku Novosadovi. Nyní požádám o slovo zpravodaje výboru pro evropské záležitosti pana poslance Jana Bauera. Také nás bude informovat o jednání výboru a prosím, aby odůvodnil usnesení, které nám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 348-E/2. Prosím, pane kolego.
Poslanec Jan Bauer: Ještě jednou hezký den, vážená paní předsedkyně, milé dámy a pánové. Dovolte mi, abych po vzoru zástupce zahraničního výboru vás všechny seznámil i s usnesením výboru pro evropské záležitosti, který se tímto materiálem zabýval na 20. schůzi 8. září loňského roku.
Přijaté usnesení zní následujícím způsobem: Výbor pro evropské záležitosti po vyslechnutí informace náměstka ministra zahraničních věcí dr. Vladimíra Galušky a po vyslechnutí zpravodajské zprávy poslance Jana Bauera doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro, které bylo přijato Evropskou radou ve dnech 24. až 25. března loňského roku. Dále evropský výbor pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny, dolní komory Parlamentu. A za třetí výbor zmocnil předsedu a zpravodaje výboru, aby na této schůzi podal zprávu o výsledcích tohoto jednání.
S vaším dovolením bych možná i v rámci zpravodajské zprávy připomenul nějaká zásadní nebo důležitá fakta, která se týkají tohoto materiálu. Na druhou stranu jsem si velice dobře vědom, že podstatné věci proběhly nebo zazněly určitě během bohaté diskuse, kterých jsme byli svědkové nejenom na půdě Senátu, horní komory našeho Parlamentu, ale i samozřejmě na půdě naší Sněmovny, ale samozřejmě předpokládám, že proběhla diskuse i v jednotlivých výborech a samozřejmě i ve vašich klubech. Bylo to při dvou příležitostech. Za prvé to byl březen roku 2011, když jsme v obou komorách projednávali tzv. předchozí souhlas. Tady jenom upozorňuji, že jsme obě dvě komory daly politický mandát premiérovi České republiky, aby vyjádřil předchozí souhlas s touto změnou článku 136 Lisabonské smlouvy, a následně jsme se zavázali, že budeme pokračovat v tomto ratifikačním procesu. A druhý balík těch relativně zajímavých, možná i bouřlivých diskusí, tak jak jsem viděl sjetinu diskuse v Senátu, probíhá právě v této chvíli. Chtěl bych vás také informovat, že Senát po diskusi, kterou jsem avizoval předminulý týden 25. dubna, ústavní většinou schválil a potvrdil tento ratifikační proces.
Možná mi dovolte jenom vyzdvihnout některé dokumenty. Za prvé určitě, proč vlastně ten evropský stabilizační mechanismus vlastně vzniká. Za druhé, co je jeho obsahem a jak se vlastně bude dotýkat České republiky. A možná že na závěr několik informací k následujícím krokům.
Proč vlastně ESM vzniká? My jsme za poslední dva tři roky svědky v některých státech bohužel významně nezodpovědného chování některých těchto států, které mají zapřičinění významnou nestabilitu nejenom eurozóny, ale i samotné Evropské unie. A samozřejmě členské státy řeší, jakým způsobem v případě, že se rozhodnou pomoci těmto krachujícím státům, tuto záležitost řešit.
Chtěl bych vás informovat, a už to mnohokrát zaznělo, že stávající smlouvy o fungování Evropské unie žádným způsobem neumožňují jednotlivým členským státům, aby přebíraly dluhy jednotlivých krachujících států. Samozřejmě se v tomto případě významným způsobem obcházely zakládací listiny, primární právo prostřednictvím nejrůznějších států. A chtěl bych vás také informovat, že jediná možnost, kdy členské státy mají možnost si vzájemně pomáhat při mimořádných situacích, je právě článek 122, který se týká přírodních pohrom a mimořádných slev. Z tohoto důvodu vznikaly nejrůznější mimořádné mechanismy. Tady taktéž oživím vaši paměť a mimo jiné zmíním stávající fungující přechodný mechanismus EFSF.
Samozřejmě vidinou a snahou jednotlivých členských států, hlavně těch velkých, především Německa, bylo nalézt nějaký stálý jednoznačný mechanismus, podle kterého by se případné nerovnováhy nebo problémy členských států mohly řešit. Samozřejmě se nabízí myšlenka, že by to bylo prostřednictvím změny primárního práva, což dopředu avizovaly některé státy, že si nedovedou představit ratifikační proces například svoláváním Konventu nebo referendy, byl velice zdlouhavý a z toho důvodu byl domluven jiný, v tomto případě zjednodušený postup přijímání změn mimo jiné formou mezinárodní smlouvy, prostřednictvím které se bude měnit článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tento mechanismus jsme si poprvé ozkoušeli právě před přibližně jedním rokem, kdy obě dvě komory dávaly tzv. předchozí souhlas premiérům svých vlád tak, aby na Evropské radě mohli informovat, zda jsou připraveni v ratifikačním procesu pokračovat. A taktéž to nastalo i v České republice, a tak jak jsem řekl, premiér České republiky získal mandát v té ratifikaci pokračovat.
Co je vlastně obsahem samotného ESM? Mechanismus bude zřízen jako mezinárodní vládní organizace členských států, jejichž měnou je euro. To je asi všeobecně známá věc. Poskytnutí pomoci bude založeno na přísném programu hospodářského a fiskálního přizpůsobení a také platí, že ministři eurozóny budou o pomoci konkrétnímu členskému státu rozhodovat vždy pouze na žádost dotčeného členského státu, a to jednomyslně. Ve výjimečných případech s možností konstruktivní abstence.
Také bych vás chtěl informovat, že samotný mechanismus ESM bude mít podle této dohody k dispozici tzv. zápůjční kapacitu v úrovni 500 mld. eur s tím, že celkový objem upsaného kapitálu však bude činit přibližně 700 mld. eur, a to s největším možným ratingem. Z celkové výše upsaného kapitálu bude přibližně 80 mld. eur tvořit tzv. splacený kapitál, který uhradí členské státy eurozóny, a zbývajících 620 mld. eur bude ve formě garancí a kapitálu k dispozici na požádání. Mechanismus bude zřízen až na základě smlouvy o zřízení evropského mechanismu stability uzavřené mezi státy eurozóny. A tady jenom upozorňuji, že tato smlouva byla podepsána dne 11. 7. 2011 a nyní jsme ve fázi samotné ratifikace v jednotlivých členských státech.
ESM a jeho vztah případně k České republice. Česká republika stejně jako ostatní nečlenské státy eurozóny není smluvní stranou smlouvy o ESM, bude se nicméně případně moci zapojit do operací prováděných mechanismem dobrovolně, a to formou ad hoc. K přístupu ke smlouvě o ESM by byla Česká republika vyzvána až při vstupu do eurozóny. Taktéž platí, že před přijetím eura se Česká republika mechanismu nemůže účastnit, tudíž v něm ani nebude mít svůj podíl, finanční náklady budou pro nás tudíž nulové. Pokud by Česká republika k mechanismu přistupovala nyní, což je čistě hypotetická otázka, pak by měla během pěti let od vstupu do mechanismu přispět částkou přibližně 32 mld. korun.
Rád bych také připomněl, že předmětem našeho dnešního jednání není účast České republiky v tomto zmiňovaném ESM mechanismu ani otázka převzetí jakýchkoli finančních závazků.
V neposlední řadě rozhodnutím samotným pochopitelně nedochází k rozšíření pravomocí svěřených Unii zakládacími smlouvami Evropské unie. Cílem změny článku 136 Smlouvy o fungování EU je pouze umožnění vzniku tohoto mechanismu. Mechanismus bude tvořen mezinárodní smlouvou, což už tady zaznělo.
A možná na závěr aktuální informace, které se týkají ostatních členských států, tak jak jsem si je s pomocí Parlamentního institutu dnes ještě ráno ověřoval. Zajímavostí je, že mezi prvními státy, které schválily v ratifikačním procesu změnu článku 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, je mimo jiné Velká Británie, která k tomu samozřejmě má své osobní účely, protože se nezavázala k přijetí eura, a osobně se domnívám, že pravděpodobně euro do budoucna nikdy nepřijme. ***