(17.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Pan ministr ještě odpoví.
Ministr obrany ČR Alexandr Vondra My jsme první velké setkání v Brdech se starosty zorganizovali loni v srpnu. Byli jsme tam společně se zde přítomným ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou a jasně jsme dali najevo, že chceme, aby celý brdský region v rozsahu stávajícího vojenského újezdu požíval přiměřeného stupně ochrany přírody. Návrh Ministerstva obrany byl chráněná krajinná oblast, s tím, že samozřejmě na některých plochách mohou být přírodní rezervace. Od té doby vláda schválila tento základní záměr rušení vojenského újezdu včetně navazujících záležitostí. Nyní, pokud je mi známo, se 16. února konalo další setkání se zainteresovanými zastupiteli, starosty v regionu, kde zástupci Ministerstva životního prostředí diskutovali konkrétní záměr.
Další kroky budou následující. Já v řádu bych řekl dvou týdnů odesílám všem starostům poměrně podrobný materiál, kde jsou zvýrazněny všechny kroky, které nyní budeme činit, od vyměřování katastrů až po věci související s ochranou přírody. Platí to, co jsme řekli: žádné developerské projekty, prostě stop tomuto. Vycházíme z jednoznačných požadavků všech starostů z toho regionu. Prostě budeme trvat na tom, aby ochrana přírody byla zachována a aby tam byla kontinuita, to znamená byla vyhlášena na území vojenského újezdu v momentě, kdy armáda tento újezd opustí, předpokládám někdy k roku 2015.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Následující interpelace pana poslance Tancoše je stažena, takže nyní vystoupí pan poslanec Pavel Holík, který se obrací ve své interpelaci na pana ministra Leoše Hegera. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Holík: Dobrý den, paní předsedající. Vážený pane ministře, dne 1. dubna tohoto roku nabývá účinnosti zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, který mimo jiné upravuje i existenci tzv. národního zdravotního informačního systému, jehož součástí jsou i národní zdravotní registry. Tyto registry budou uchovávat citlivé osobní údaje pacientů, ale i poskytovatelů zdravotnických služeb. Jejich zavedení a způsob, jak budou na základě zmíněného zákona v praxi aplikovány, vyvolaly řadu negativních reakcí, a to nejen ze strany opozice, ale i nepolitické sféry odborné veřejnosti.
Negativní stanovisko například vyjádřil Úřad na ochranu osobních údajů. Poukazuje na to, že data anonymní nebudou a budou přístupná velkému počtu lidí, například lékařům či úředníkům. Josef Prokeš, ředitel odboru legislativy tohoto úřadu, říká, že tímto způsobem vedené zdravotní registry nemají nikde ve světě obdoby. Tyto citlivé údaje se budou shromažďovat bez souhlasu pacientů, aniž by věděli, kdo všechno do jejich dat nahlížel. Dodává, že není jasný účel shromažďování tolika citlivých dat. Nejsou jasné podmínky zabezpečení, není řečeno, kdo do registru smí a za jakých podmínek nahlížet. To všechno jsou otázky, na které chybí odpověď, a ta nemůže být pouze ve vyhlášce, ale rovnou v zákoně. Jde o příliš podstatné věci, dodává Prokeš.
Ze stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů cituji: "Ve vládním návrhu není odůvodněna účelnost centralizované koncepce povinného uchovávání citlivých údajů občanů i slučování některých registrů sloužících rozdílným účelům namísto toho, aby byly v potřebných případech předávány či sdíleny jen potřebné údaje. Odůvodnění vládního návrhu zákona o zdravotních službách zcela opomíjí otázku zabezpečení údajů uchovávaných v registrech před neoprávněnými přístupy a zneužitím."
Mluvčí České lékařské komory Michal Sojka uvedl, že je sice pravda, že některé registry existují, ale tímto se do nich přidávají některá data, která jsou tam podle názoru České lékařské komory zbytečná. Například registr rodiček -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Pane poslanče, omlouvám se, vypršel váš čas. Jestli byste mohl mířit k závěru a k dotazům.
Poslanec Pavel Holík: Já to tedy zkrátím. Česká lékařská komora má rovněž odmítavý názor, dokonce že celá řada informací je tam zbytečných.
Já bych se chtěl, vážený pane ministře, zeptat prostřednictvím této interpelace jednak jako poslanec, jednak jako lékař, jak konkrétně chcete zabezpečit citlivé osobní údaje uchovávané v národních zdravotních registrech před neoprávněnými přístupy a zneužitím, zejména když ze zmiňovaného zákona o zdravotních službách plyne, že stát může svěřit jejich správu i soukromé firmě. Děkuji vám za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Předávám slovo panu ministrovi. Prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pane poslanče Holíku, já bych si dovolil rozdělit odpověď na tři oblasti, obecně o registrech, o registrech zdravotnických a o registrech správních.
Začnu nejpregnantnější otázkou, jak chceme zabezpečit, aby nedostala správu registrů žádná soukromá firma. Je potřeba říci, že registry tohoto typu, jak jsou koncipovány v zákoně, tady existují léta. Nejznámější z nich je národní onkologický registr, a tento registr je tradičně veden pod hlavičkou státní správy. Ministerstvo před časem zřídilo správu registrů, koordinační středisko registrů, které nejprve bylo zřízeno pod Ústavem zdravotnických informací a statistiky, takzvaným ÚZIS, pak se osamostatnilo jako samostatná organizační složka státu a my teď máme naopak zájem toto koordinační středisko připojit zpátky k ÚZIS, sjednotit všechny metodiky na ÚZIS a sjednotit i řízení vytěžování těch registrů na ÚZIS. O žádném soukromém subjektu se v žádném případě neuvažuje.
K tomu obecnému. Zdravotnické registry lze rozdělit na registry, které slouží ke statistickým účelům jako anonymizované registry, kde jsou sbírána jenom faktická data bez identifikací pacientů, a registry, které naopak ty identifikační aspekty pacientů sbírat potřebují. Velmi typický je právě příklad národního onkologického registru, který - jak ještě jednou zdůrazňuji - existuje desítky let a funguje poměrně úspěšně a bezproblémově, pokud jde o zneužití osobních dat. Ta osobní data jsou tam používána proto, že registry jsou používány jako jakýsi virtuální účet jednoho konkrétního pacienta, na kterém se sbírají všechny důležité medicínské aspekty z různých zdravotnických zařízení. To je klíčový účel těch registrů, aby v případech, kdy je diagnóza učiněna někde jinde, podrobné klasifikování pacienta v jiném zdravotnickém zařízení, terapie v jednom, dvou, třech zdravotnických zařízeních a dlouhodobé sledování v dalším, třeba u praktického lékaře - ti všichni musí dát určitá vybraná data, která potom dovolují po několika letech sledovat věci jako délku přežití nebo počet komplikací. Proto ty registry jsou vedeny s choulostivými daty, aby bylo možno ta data dávat dohromady. ***