(15.20 hodin)
(pokračuje Sklenák)

Určitě se bude třeba zabývat i otázkou, zda je možné, aby se kontrolní řád v celém rozsahu vztahoval i na Nejvyšší kontrolní úřad, protože v tomto případě by dle mého názoru bylo ohroženo nezávislé postavení Nejvyššího kontrolního úřadu. Ale přesto doporučuji postoupení návrhu zákona do druhého čtení a jeho přikázání kontrolnímu výboru.

Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu a prosím o vaše přihlášky. Pan kolega Vojtěch Filip. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Paní předsedkyně, členové vlády, paní a pánové, já budu stručný. Jsem přesvědčen, že potřeba nových kontrolních mechanismů v České republice je velmi vážná. To, jestli tento zákon bude vyhovovat, se ukáže teprve v praxi, protože sám zákon o státní kontrole měl být určitým nástrojem, který měl zabezpečovat nejen samotnou kontrolu, ale také koordinaci mechanismů kontroly, které jsou roztříštěné a často neslouží svému účelu. Možná že slouží té samotné organizaci, která pro to byla zřízena. To je asi ten nejvážnější problém.

Pokud tady pan zpravodaj narazil na ona sporná místa, jsem přesvědčen, že jsou poměrně vážná, protože mohou způsobit nejen kolizi těch dvou kontrol, ale zejména to, že kontrola nebude mít žádný výsledek. V tomto ohledu ale to sporné místo není tím, co by nás mělo vést k tomu, že by neměla Poslanecká sněmovna návrh projednat a zabývat se jím. Jsem přesvědčen, že samotné projednávání v prvním čtení bude v souladu u všech politických klubů vzhledem k tomu, že jde o potřebnou normu, normu, která evidentně v tuto chvíli jako moderní norma chybí, ale že pravděpodobně ke sporu dojde v jednotlivých částech při projednávání.

To, co bylo rozhodnuto, to znamená, že by byl přikázán kontrolnímu výboru, podporuji. My jsme se seznámili s kontrolními řády i v jiných zemích Evropské unie a jsme přesvědčeni, že kontrolní výbor jako garant pro Poslaneckou sněmovnu odvede takovou práci, abychom ve druhém a případně ve třetím čtení mohli bez problémů návrh zákona schválit.

Děkuji vám.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Zeptám se na další přihlášku do rozpravy obecné k tomuto bodu. Nehlásí se nikdo, rozpravu tedy končím.

Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru kontrolnímu. Ptám se, zda někdo navrhuje jiný výbor, jemuž by byl tento návrh přikázán. Není tomu tak. Přistoupíme k hlasování.

 

Zahajuji hlasování číslo 48. Táži se, kdo souhlasí s tím, aby tento návrh byl přikázán k projednání kontrolnímu výboru. Kdo je proti?

Hlasování číslo 48, přítomno 153, pro 127, proti nikdo. Návrh byl přijat a konstatuji tedy, že návrh zákona byl přikázán k projednání kontrolnímu výboru.

 

Končím projednávání bodu 31, sněmovního tisku 575, v prvém čtení. Děkuji panu ministrovi, děkuji též panu zpravodaji.

 

Nyní se, vážené kolegyně a kolegové, budeme věnovat bodu, který jsme přerušili před polední přestávkou, tedy bodu

 

23.
Návrh poslanců Petra Gazdíka, Heleny Langšádlové, Jana Farského, Pavola Lukši,
Stanislava Polčáka, Jana Husáka, Václava Horáčka a dalších na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých
daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům
(zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 541/ - prvé čtení

Připomenu pouze, že k přerušení bodu došlo - před skončením obecné rozpravy...? Nebo po skončení obecné rozpravy? Před skončením. Před skončením obecné rozpravy. Proto tedy pokračujeme v obecné rozpravě.

Pan kolega Krátký se hlásí jako první. Prosím.

 

Poslanec Jiří Krátký: Dobré odpoledne, paní předsedající, kolegyně, kolegové. Já bych si ve svém vystoupení dovolil reagovat na krásné rétorické cvičení pana kolegy Béma a i já jako technokrat bych přispěl pár čísly, která tam také měl. Ale já bych tam viděl i trochu tu rétoriku.

Obrátil se na kolegu - rozdíl mezi obcí, městem. Samozřejmě, že je. Všichni to víme. Ale ty rozdíly jsou i trochu jinačí. Já jsem si dovolil - a připomněl taky, že samozřejmě Praha je současně kraj. Mě jako správného technokrata už po mém nástupu do Sněmovny v minulém volebním období tato oblast velmi zaujala. Pár čísel jsem si vytáhl, pár čísel jsem si dopočítal. A já jisté období, zhruba před šesti lety - mám je zakotvené v hlavě, ale pro jistotu jsem si jenom připsal, přepsal. Připomenu. Takže ano, skutečně, samozřejmě - obec plus minus 6 až 12 tis. korun na osobu. Musíme k tomu připočítat i peníze kraje. V mém konkrétním případě Olomouckého kraje je to 15 tis. korun plus minus 3 tis. korun. To je částka, která se dá aplikovat na všechny kraje této republiky. Pokud takto pokoukáme na občana kraje s těmi 15 tis. korunami a proti tomu postavíme občana Prahy, tak ten nás stojí 55 tis. korun.

Podíl na dotacích - to bylo tady takové oblíbené téma. Také jsem se podíval v té době. Asi zhruba 12 programů operačních, z toho dva pro Prahu, Cíl 1, Cíl 2. Průměrná hodnota tehdejšího roku na občana republiky 4,5 tis., Cíl 1, 2, Praha 5 tis. na osobu, na zbytek republiky 2 tis. na osobu a rok.

Přidaná hodnota - vzpomněl přidanou hodnotu. Samozřejmě, že přidaná hodnota Prahy ve službách, které představují - a nemyslím tím cestovní ruch, který tam alespoň má tu cenu, nemovitosti musí rozpouštět, ale ten servis, který veřejné správě Praha poskytuje - prosím vás, tam je přidaná hodnota ta nejvyšší, která je možná. A o tu všichni stojíme. Tu dneska máte díky celé republice. Takže tam se chlubit s ní, to je trošku problémové nebo zavádějící.

Co tím chci říct? Prostě chci říct, že úředník v Jeseníku stojí 22 tis. korun. Na krajském městě zhruba 30 tis., do 30 tis., v Praze 40 tis. Chci říct, že člověk, kterého přesadíme z venkova do Prahy, nás stojí hrozné prachy. O tomto víme sto roků, že je nerozumné akumulovat občany do takovýchto aglomerací, že je to riziko po všech stránkách a je to to nejdražší, co můžeme vyrobit. Pokud se nám tedy podaří rozptýlit tyto peníze do republiky, máme tu službu servisu státu výrazně levnější.

To je můj názor, samozřejmě oponentura proti panu kolegovi Bémovi prostřednictvím paní předsedající.

Děkuji moc.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Nyní faktická poznámka - pan poslanec Viktor Paggio. Není ale přítomen, takže s řádnou přihláškou pan poslanec Jiří Koskuba. Prosím.

 

Poslanec Jiří Koskuba: Dobrý den. Paní předsedkyně, torzo vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych se krátkým projevem připojil ke svým předřečníkům, kde v tom krátkém projevu bych v první hodině vás chtěl seznámit s obecnými poznámkami a v těch dalších se pokusím vysvětlit proč. - Tohle samozřejmě nemyslím vážně, protože navazuji na poměrně excelentní projev našeho bývalého primátora kolegy Béma. A mám takový pocit, že se sluší, aby i za modrou - a nyní topáckou - hlavní město Prahu zazněl i hlas sociálního demokrata.

Dámy a pánové, rozhodli jste se předložit a projednávat zákon, který, ať chcete, nebo ne, znevýhodňuje nejen hlavní město Prahu, ale i další významná města této země. Jsou to města, která jsou centrem veškerého dění. Hlavní město Praha je navíc městem, v kterém právě zasedáte, do kterého jste umístili vládu, Parlament, Senát a řadu centrálních úřadů. Tak jako do Brna. Tak jako svůj význam má Plzeň. A svůj obrovský význam i problémy má Ostrava. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP