(13.00 hodin)
(pokračuje Bém)
Druhou realitou, která také jistě není úplně ideální, je skutečnost, že podíl obcí podle senátní verze v absolutních propočtech, tedy 80 % výnosu odvodu z hracích přístrojů a 30 % z výnosu odvodu ostatních loterií a 0 % místního poplatku, je bohužel prostou matematickou logickou úvahou, trojčlenkou spočítáno, je prostě a jednoduše nižší než kombinace původní sněmovní verze a zavedeného místního poplatku. Takže zase, když se podíváme na čistou aritmetiku příběhu, který máme mezi Senátem, Poslaneckou sněmovnou a který zde byl obhajován plamennými slovy pana Miroslava Kalouska, tak já tvrdím: Ten, kdo na tomto návrhu bohužel prodělá, je obec, stát, veřejné zdraví. Ten, kdo na tom vydělá, je koncový uživatel a samozřejmě provozovatel hazardu na území České republiky.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců VV.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: S faktickou poznámkou vystoupí ministr financí Miroslav Kalousek.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Já opravdu slibuji, že fakticky vystupuji naposled, ale prosím, abychom se tady nehádali s panem poslancem Bémem, prosím, aby nás rozsoudila autorita v této věci nejvyšší, a to jsou vlastníci loterijních společností.
Vy všichni víte, jak příšerně tady lobbovali, když o tom jednala Sněmovna. Všichni senátoři potvrdí, jak strašně lobbovali v Senátu, když o tom jednal Senát. To tam skoro spali a všichni lobbovali za poslaneckou verzi proti senátní verzi ze všech sil. Podle slov pana poslance Béma všichni vlastníci loterijních společností lobbovali proti svým zájmům ve jménu dobra deklarovaného panem poslancem Bémem. Takhle to je z jeho vystoupení. Nechť si z toho každý udělá obrázek sám. To je totiž doložitelný fakt.
K tomu, co tady zaznělo, jak selhalo Ministerstvo financí jako regulátor. Regulátor ve správním řízení nemůže postupovat jinak než podle schválené legislativy. Ministerstvo financí v minulosti pětkrát za mých předchůdců bez ohledu na politické spektrum, činil tak pan ministr Sobotka, pan ministr Rusnok, činil tak pan ministr Kočárník, učinil jsem tak já, Ministerstvo financí pětkrát předložilo novelu loterijního zákona a nebo nový loterijní zákon, kde naprosto zásadním způsobem upravovalo regulaci, podle které by regulátor mohl postupovat. Protože pokud dostane žádost, která vyhovuje všem zákonným předpokladům, tak on nesmí ze své zvůle nevyhovět. On může nevyhovět jenom tehdy, když má pro to oporu v zákoně. Pětkrát mu to tato Sněmovna zamítla! A podívejte se zpátky do hlasování, pane poslanče Béme, jak hlasovala politická síla, za kterou mluvíte z lavic!
K tomu poslední poznámka lakotného staříka, který tady zpívá svou labutí píseň. Do konce tohoto týdne odchází (předsedající upozorňuje na čas) z Ministerstva financí šestý pokus, šestý zcela nový loterijní zákon se 150 rozpory z připomínkového řízení.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Čas, pane ministře.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Jenom dopovím. Promiňte, ministr financí může mluvit. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Samozřejmě, ale potom to není faktická.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Omlouvám se, ale dopovím tyhle čtyři věty. Se 150 rozpory. Jenom Ministerstvo zemědělství má 26 rozporů, Ministerstvo vnitra 40 rozporů. Člověk se nestačí koukat, jak jednotlivé resorty jsou experty v hazardu. S těmito 150 rozpory půjdu do vlády hájit novelu loterijního zákona, která by měla naplnit to, o čem vy tady mluvíte, ale ve skutečnosti to nechcete. A až to přijde do Sněmovny, tak se vás, lakotný mladíče, jako lakotný stařík zeptám, zda mě podpoříte.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: S řádnou přihláškou nyní vystoupí pan poslanec Jan Farský.
Poslanec Jan Farský: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážení kolegové, bránil jsem se vystoupení, ale neubránil, protože svoje jméno jsem slyšel tolikrát a v tolika různých významech, že si myslím, že to jenom dokresluje, jak složité téma to je, jak mnoho výkladů připouští, protože z jedné strany byl hodnocen zářijový zákon jako dobrý, z druhé strany jako naprosto k ničemu, přesto je to pořád ten samý zákon. A oba dva, kteří ho hodnotili, tak vystupují jako ti, kteří bojují proti hazardu dlouhodobě, a pak si myslím, že je v tu chvíli tady nutné vystoupit a připomenout, co se stalo za poslední rok.
My jsme tady 20 let byli přítomni tomu, že se neustále jedni předháněli s druhými, jak zregulují hazard, jak zakročí proti tomu, co jim připadá v tu chvíli jako důležité, jak v nejlepším případě zakážou všechno, co s hazardem a s loterijními společnostmi je spojené. (V sále je hluk.) Za 20 let se v podstatě ale neudálo nic. A bylo jedno, jestli to byli bojovníci, kteří se navzájem napadali, a tím si brali sílu, nebo jestli to byli ti, kteří byli bojovníky jenom na oko, ale na druhou stranu hazardu možná v té chvíli co nejvíc prospívali.
V letošním roce se to zásadním způsobem změnilo. První věc byla, že se tady na začátku roku začala scházet skupina poslanců, kteří chtěli část verbálně, část skutečně hazardu nastavit nějaká jasná pravidla. To vyústilo v to, že v červnu byla schválena novela loterijního zákona. Ano, byly v ní rozporuplné části, ale byla to novela, která dávala větší pravomoci obcím, a dává, která zamezovala účelovému dělení společností, která konečně zpoplatňovala, a tím pádem přidávala možnost regulace i k videoloterijním terminálům, která zakazovala použití společností, které by byly anonymně vlastněny k tomu, aby provozovaly loterijní byznys, a také dost zásadním způsobem zvýšila i možnosti sankcí. Zpřehlednění bylo i v tom, že v další fázi, pokud by jakékoliv společnosti měly odvádět své peníze na veřejně prospěšné účely, bylo by to s předchozím schválením povolujícího orgánu a se zveřejněním těchto smluv. Bylo to uhašení toho, co bylo nejpalčivější.
Tuto novelu projednal Senát a pouze s malou technickou úpravou vrátil do Sněmovny a Sněmovna ji v září potvrdila. Druhým polem, kde se v letošním roce dost silně reguloval hazard, byly nálezy Ústavního soudu. Ať už to byla Chrastava v červnu letošního roku, kdy se panu starostovi Canovovi po letech podařilo dosáhnout toho, že vyšlo ven, že videoloterijní terminál musí být v podstatě regulován stejně jako výherní hrací přístroje a že ten rozdíl mezi tím pro obce nemá být aplikován. Ve druhé části to bylo v září, kdy druhý den po definitivním schválení tohoto zákona v Poslanecké sněmovně přišel další a řekl bych zásadně průlomový nález Ústavního soudu, a to ve věci obecně závazné vyhlášky Františkových Lázní, který v podstatě říkal, že obce mohou regulovat loterie a hazard na svém území neomezeně, že se nemusí opírat o jakékoliv zmocnění v zákoně, ale že je to pravomoc, která je jim nadána z podstaty jejich možné normotvorby.
Ten zákon, který tady ale v září byl, přesto smysl měl a má, protože došlo k úpravám pravomocí, které tady byly zmíněny, došlo k tomu, že se desetiletá povolení zkrátila na tři roky, na tu hranu, na které tady byla ve Sněmovně shoda, a právě proto na tu hranu, kterou jsme se měli vyhnout, a doufám, že se vyhneme případným arbitrážím.
Teď jsme v situaci, kdy po změnách pravomocí se mění i úprava odvodů financí loterijních společností. Je to bolest, která jednoznačně nebyla řešena v zákoně, který jsme schválili v září, ale nebyla řešena, protože tak bylo dohodnuto, že to bude věcí projednání v rámci jednotného inkasního místa v rámci nového zdanění. Tato dohoda dnes může být naplněna. Bohužel s tou odbočkou, trapnou odbočkou, kterou jsme museli absolvovat skrz Senát, který za nás poslance opravoval neskutečný paskvil, který odsud odešel.***