(11.10 hodin)
(pokračuje Wenigerová)
V přechodných ustanoveních se stanoví, že výkon práce na vedoucím místě končí, jak řekl pan senátor, k 31. 7. 2012, další vlna 13, další vlna 14, ale je tam poznámka, že další pracovní zařazení se řídí zákoníkem práce. Tuto poznámku v senátní verzi senátoři vyškrtli, místo toho doplnili bod 6 a 7, který já považuji za naprosto scestný a nadbytečný, protože vlastně pokud byste měli ten návrh před sebou, tak zjistíte, že v bodě 6 je opsán § 166 odst. 3, který říká, že zřizovatel může vypsat - ale co tam vsunuli senátoři - pokud tedy nebude vypsáno výběrové řízení, pokračuje pracovní poměr, a senátoři tam vsunuli "a to opakovaně", přičemž naprosto jasně v poslanecké verzi § 166 odst. 3 říká "není-li vypsáno výběrové řízení šest až tři měsíce před koncem pracovního poměru, zřizovatel může", takže je to nadbytečné.
A podle mě odstavec 7 senátního návrhu je - a to jsem si sem, prosím pěkně, vzala - zcela nepochopitelný, protože tím, že z poslaneckého návrhu vyškrtl Senát, že pracovní zařazení zaměstnance se řídí zákoníkem práce, tak je naprosto jasné, že v zákoníku práce je to § 73 odst. 6, na něj potom navazuje § 52 odst. c) a na něj eventuálně navazuje § 67 a 68, což jsou výpovědní důvody. Co udělal Senát? Senát v bodě 7 neodkázal na § 73 odst. 6, ale z tohoto paragrafu pro mě nepochopitelně vzal pouze část citace, a to "neprodlouží-li se řediteli doba trvání výkonu práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance podle bodu 6, je zaměstnavatel povinen podat tomu zaměstnanci návrh na změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže (doplněno dle tisku 340/5: zaměstnavatel nemá pro) zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce a zaměstnanci náleží odstupné podle § 67-68."
Já tedy nevím, na jaký bod jakého zákona odkazuje bod 6. Já nevím, jestli je to zákoník práce 73, nebo jestli je to novela školského zákona, prostě to zde není. A z mého pohledu, jestli toto řeší zákoník práce, tak samozřejmě se to dá analogicky dát i na tento případ, který řešíme v zákoně, ukončení funkce vedoucího místa ze zákona, což je možné, protože v důvodové zprávě je odkaz na článek 26 Listiny lidských práv a svobod.
Pro mě je velmi důležité i stanovisko ústavněprávního výboru Senátu, které nám sice vytklo určité legislativně technické nedostatky, ale doporučilo senátorům přijetí tohoto zákona v poslanecké verzi.
Já bych zde chtěla říci, že žádný bod zákona přece není možné zkoumat izolovaně, že přece spolu musí jednotlivá ustanovení a paragrafy souviset. To znamená, že musí spolu souviset § 166 s přechodnými ustanoveními. A my do přechodných ustanovení ještě dále vysvětlíme, že opakovaně bude vznikat řetězení pracovních poměrů. Já si vůbec nedovedu představit, jaká by to mohla být konstrukce, kdyby nedošlo k ukončení ze zákona k těmto datům, protože pak by vůbec nemohl být realizován § 166.
Takže nevím, kde vznikla ta myšlenka, že tady budeme mít tisíce konkursů. Nebudeme tady mít tisíce konkursů, protože zřizovatel může vypsat výběrové řízení šest až tři měsíce před koncem pracovního poměru, který bude těmto ředitelům končit 31. 7. 2012. Jestliže nebude toto výběrové řízení vypsáno, bude automaticky pokračovat a na další pracovní zařazení se vztahuje zákoník práce.
Já poslaneckou verzi vnímám jako vyváženou. Stejně tak na tom pracovali právníci Ministerstva školství. Seděli s námi sedm hodin na podvýboru, kde jsme o těchto věcech diskutovali. Naopak, mně se zdá tato verze vyvážená. Když bude zřizovatel chtít vypsat výběrové řízení na sto míst, tak je prostě vypíše.
Chápu, že legislativně technické nedostatky by tam neměly být. Ústavněprávní výbor Senátu doporučil a já zároveň budu hlasovat pro poslaneckou verzi. Pozměňovací návrh Senátu, jak je připraven, že v podstatě jeden bod přechodného ustanovení vykládá jiný zákon v tomto zákoně, to se mi zdá opravdu velmi prapodivné. Budu podporovat poslaneckou verzi. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní poslankyni Wenigerové. Prosím nyní o slovo paní kolegyni Annu Putnovou.
Poslankyně Anna Putnová: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, vážený pane senátore, dovolte, abych se také vyjádřila k pozměňovacímu návrhu, který přišel ze Senátu.
Myslím, že na úvod je třeba si připomenout, že jsme před nedávnem schvalovali novelu školského zákona, která obsahovala desítky nových ustanovení. Žádné z nich nevyvolalo takové emoce jako otázka konkursů ředitelů základních a středních škol. Domnívám se, že tato situace, která vyvolává tak silné emoce, až téměř hysterii, je účelová.
Podívejme se na to, co jsme připravili my jako poslanci zákonem a co přináší pan senátor Juránek.
Jak už tady bylo řečeno, senátní novela je rozdělena do tří částí. Ty první se týkají technicko-legislativních úprav. Je třeba říci, že k bodu 1 až 3 jsou to chyby, které jsou zjevné, ale snadno zhojitelné výkladem. Souhlasím s tím, že u bodu 4 se jedná o legislativně technickou chybu, která je způsobilá mít aplikační dopad, avšak týká se problematiky transformace na školskou právnickou osobu, tedy situace nikoliv běžné. Tyto legislativně technické nedostatky nejsou tak závažného charakteru, aby bylo nutné přijmout níže uvedené změny. Které to tedy jsou?
K otázce konkurzů. Senátní návrh navrhuje upravit postup pro ředitele, kterým bude končit funkční období následkem přechodných ustanovení novely školského zákona dne 31. 7. 2012. Tato úprava je však nadbytečná, neboť jazykovým a následně systematickým výkladem Sněmovnou navrženého znění § 163 odst. 3 plyne, že nastala-li rozhodná doba, zřizovatel učiní buďto, že vyhlásí konkurz, nebo nevyhlásí konkurz. Čili může, nikoliv musí. Pochybnosti navíc budí slovo "opakovaně" použité v tomto bodu, které není nijak odůvodněné.
Senátní novela také přináší otázku odstupného pro ředitele, kteří neobhájí svoji pozici. O tom se tady zatím velmi málo mluvilo. Já bych chtěla říci, že tato úprava nemá žádné odůvodnění. Navíc by se uplatnila pouze na ředitele specifikované v bodě 5 návrhu, tedy ředitele, jimž konec funkčního období vyměří přechodná ustanovení zákona. Dosavadní ředitelé byli již proti ostatním manažerům zvýhodněni funkčním obdobím na neomezené období a není třeba jim poskytovat další výhody. Nutné je také podotknout, že by to znamenalo zátěž pro zřizovatele. Byly by to výdaje speciálně pro malé obce, se kterými nepočítají. ***