(15.50 hodin)
(pokračuje Dobeš)
Třetí věc, kterou bych chtěl zmínit, je, že dalším bodem, jakým způsobem lze změnit kvalitu osobní dopravy železniční u nás, je vstup a proces liberalizace na železničním trhu a vstup konkurence. Ono samo o sobě už se dnes ukazuje, že vstup konkurence vytváří tlak. A samozřejmě, že ho bude vytvářet jak na dálkovou rychlíkovou dopravu (upozornění na čas), tak potom následně i na železniční regionální. V téhle věci myslím, že ten postup budeme chtít realizovat, a sám pevně doufám, že ten postup bude rychlejší.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně položí doplňující otázku. Prosím.
Poslankyně Miroslava Strnadlová: Možná to není otázka. Já si myslím, že s rokem 2011 jste se u Zlínského expresu musel splést. To muselo být minimálně 2001, pokud ne 1991. Ale v každém případě děkuji za každou změnu k lepšímu, která nastane.
Ale nemluvila jsem o Moravskoslezském kraji. Tam vím, že se vlaky výrazně zlepšily. Tam dokonce i s konkurencí mluvíte a vždycky mluvíte o Moravskoslezském kraji, zatímco o tom našem jihu, ať je to Přerov, Otrokovice, Uherské Hradiště, tam se vůbec nemluví. Prosím vás, aspoň ty vlaky, které nahradíte do Moravskoslezského kraje novými vlaky, tak nám je dejte dolů. Pořád budou lepší než to, co tam k nám jezdí. Děkuji.
(Ministr mimo mikrofon: S tím se počítá.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Pane ministře, přejete si ještě? Ne, pan ministr již nevystoupí.
Přistoupíme k další interpelaci. Interpeluje pan poslanec Krupka pana poslance Tomáše Chalupu ve věci ovzduší v Moravskoslezském kraji. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Krupka: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, v krátké době se na vás obracím již podruhé ve věci stavu ovzduší v Moravskoslezském kraji.
V souvislosti se zákonem o ochraně ovzduší, který tento týden Poslanecká sněmovna i přes odmítavé stanovisko Senátu znovu odsouhlasila, bych se vás rád zeptal, jaké konkrétní aktivity vyvíjí Ministerstvo životního prostředí v oblasti zlepšení životních podmínek v Moravskoslezském regionu. Tento region je lokalitou s největším znečištěním v celé Evropě a také regionem s prokazatelně nejvyšším počtem dětských astmatiků na světě. O nutnosti zlepšovat životní prostředí na severní Moravě se neustále mluví, praktický posun kupředu však není, alespoň z pohledu místních obyvatel, znát. Kritika z řad moravskoslezské veřejnosti zní především na adresu velkých znečišťovatelů, tedy velkých průmyslových společností, ale především na polskou stranu, odkud na Moravu denně putuje obrovské množství znečišťujících látek z 22 % průmyslových podniků, které jsou v bezprostřední blízkosti s hranicí s Českou republikou.
Vážený pane ministře, budu rád, pokud mi zodpovíte, co konkrétního dělá ministerstvo pro to, aby tyto dva primární zdroje znečišťování ovzduší v Moravskoslezském regionu eliminovalo. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Odpoví pan ministr Tomáš Chalupa.
Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, děkuji pěkně za položený dotaz. Musím říct, že kdybychom měli mluvit o Moravskoslezském kraji a popisovat jednotlivé problémy, které tam jsou, zdroje, ať už jsou to průmysl, domácnosti, v průmyslu ta polská složka, jak jste o ní mluvil, ale také otázka dopravy, tak by to bylo asi spíš na seminář než na interpelaci tohoto typu. Já se zmíním jenom o těch konkrétních věcech.
Hovořil jste tady o průmyslu, tak na ten průmysl. Jedna věc jsou samotné průmyslové podniky, těch základních osm průmyslových podniků, které jsou v Moravskoslezském regionu, tak to celé, co se snažíme ve spolupráci s obcemi, krajem i ministerstvo jako takové, je nacházet taková opatření, která postupně povedou k přidávání či vytváření tvrdších podmínek pro emise znečišťujících látek do životního prostředí. Myslím, že všichni jsme už prožili tu situaci, kdy jsme se bavili o sto mikrogramech, pak padesáti mikrogramech, v tuto chvíli pro ty dvě největší, Třinecké železárny a ArcelorMittal, se bavíme o dvouletém období dosažení dvaceti mikrogramů. Mimochodem to je limit, který patří k jedněm z nejtvrdších nejenom v České republice, ale v celé Evropské unii. Přesto je to vždycky jenom část toho příběhu.
Vy jste zmínil, že Moravskoslezský region a část Ostravska patří k nejvíce znečištěným v Evropské unii. To je z velké části pravda. Řadí se mezi pět nejvíce znečištěných zejména tuhými polétavými látkami, tedy PM 10 a PM 2,5 v Evropské unii. Pravdou ovšem také je, že Česká republika má problémy z hlediska naplňování limitu právě z hlediska těchto látek a bude a je vůči ní veden infringement. Je také třeba říci, že ze 27 členských zemí je tento infringement veden vůči dalším 21 členským zemím a v tomto ohledu Česká republika rozhodně nepatří k těm největším, řekněme, lajdákům. To neznamená, že by tu ten problém nebyl.
K Polsku. Situace Polska je trochu složitá a odlišná od situace naší. Za prvé musím říct, že vnímáme-li polskou realitu, polský pohled na ekonomiku a polské vnímání priorit, pak pravdou zkrátka je, že jestli my dnes všichni vnímáme problematiku ovzduší v Moravskoslezském kraji jako prioritu, tak v Polsku tento žebříček tak silně neplatí. Polsko si vyjednalo v době vstupu do Evropské unie podmínky, které postupně uplynou. Ale než uplynou, tak je nikdo nezmění. Jsou součástí primárního práva a pro jednotlivé typy znečišťujících látek a jednotlivá období se budeme bavit o letech 15, 16, 17 a v některých případech i 18. Realita bude taková, že například příští rok budeme mít pro některé průmyslové podniky v Moravskoslezském regionu pětkrát tvrdší podmínky než pro ty samé průmyslové podniky v regionu polského příhraničí, tedy příslušné části Slezska. A já myslím, že všichni dobře víme, že kdyby tady byl ministr průmyslu, tak bude odpovídat o tom, co to znamená pro konkurenceschopnost, jaký vliv to bude mít na zaměstnanost, co to bude znamenat pro region, který ještě nedávno trpěl například osmnáctiprocentní nezaměstnaností mezi ženami a čtrnáctiprocentní nezaměstnaností v průměru a dnes je pod deseti procenty. Zkrátka je to všechno o tom, jakým způsobem skládat tu situaci dohromady.
Dnes s Poláky připravujeme velký společný projekt, který by měl podpořit ještě dřív, než uplynou ty limity, zásahy a takové projekty, které nám se v Čechách začaly vyplácet, České republice, tedy příspěvky na ekologizaci těch provozů, investice do zakrytí, do odprášení jednotlivých provozů, a stejným způsobem toto vytvořit i vůči Polsku.
A jednu věc musím přece jenom říci. Běží dva společné přeshraniční projekty mezi námi a Polskou republikou zaměřené na Moravskoslezský region a příslušnou část Slezska. Jeden z těch projektů, který bude vrcholit příští rok, je otázka právě položení na stůl těch reálných výpočtů, důkazů o tom, kdy dochází k tomu přenosu emisí z Polska do Čech a kdy z Čech, z Moravskoslezského regionu do Polska. Ono totiž v drtivé většině dnů v roce se ukazuje, že je to přenos na sever, nikoliv ze severu. Bohužel se zároveň ukazuje, že toto neplatí právě v těch dnech, kdy jsou zhoršené rozptylové podmínky. Ale z hlediska počtu těchto dní je to stále ještě počet menší než obrácený model, o kterém hovoří. (Předsedající: Čas, pane ministře.) Je to běh na dlouhou trať.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. A pokud bude položena doplňující otázka, pane ministře, budete mít ještě příležitost dokončit to, co jsem vám nerada přerušila. Prosím, pan poslanec.
Poslanec Jaroslav Krupka: V prvé řadě chci poděkovat panu ministrovi za jeho aktivní přístup při řešení této otázky. A zcela jistě se nebojím zvednout tu pomyslnou rukavici, kterou tady položil, že není to otázka o interpelaci, ale přímo o semináři. A já si myslím, pane ministře, pojďme do toho!
Druhá věc, kterou chci říci, že jsem velice rád, že se vnímá i relevantnost v ochraně ovzduší v souvislosti s konkurenceschopností místních podniků. Je třeba si uvědomit, tak jak tady bylo řečeno, že ten polštář, který vzniká oddálením, nebo měkčích limitů na polské straně, vytváří jistou nekonkurenceschopnost a bylo by možná dobré, aby s vidinou dalšího vývoje tato věc byla vždycky prezentována při jednání jak při ochraně ovzduší, tak v rámci řešení zaměstnanosti v tomto regionu.
Možná drobnou otázečku na závěr. Protože jsme se společně zúčastnili jednání v Karviné, kde byly avizovány první konkrétní kroky, jestli už jsme se dostali do té reálné stránky případné dotace lepšího spalování kotlů na tuhá paliva pro obyvatele, kteří tam žijí a mnohdy oni sami jsou těmi znečišťovateli ovzduší. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Odpoví pan ministr Tomáš Chalupa.
Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa Děkuji za doplňující část. I v Moravskoslezském regionu totiž platí, že jedna třetina jsou domácnosti, zhruba jedna třetina doprava a jedna třetina průmysl. U domácností a zvláštního programu pro Moravskoslezský region předpokládáme, že pokud nenastanou jakékoliv potíže, tak ten program bude vyhlášen příští týden. Pokud to nestihneme, tak na začátku roku odstraníme poslední administrativní zátěže zejména vzniklé administrací toho, že ten program je společně operován Moravskoslezským regionem a Ministerstvem životního prostředí a oba dva platí stejný podíl finančních prostředků a musí se vytvořit vzájemné smluvní vztahy. ***