(17.50 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Mám tady bod číslo
33.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování
vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 538/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Tady byla taková situace, že bylo nejdřív předloženo veto 6. 12., pak ale 13 poslanců stáhlo dne 7. 12., takže veto neplatí. Takže opakuji - veto neplatí, a můžete tedy, pane ministře, uvést návrh.
Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, členové vlády, dámy a pánové, dovolte, abych vám předložil návrh, který je, a teď bych řekl zejména z hlediska časového, velmi důležitý. Předkládám byť sice minimalistickou, nicméně důležitou novelu zákona o posuzování vlivu staveb na životní prostředí, tzv. EIA. Ta situace vyvěrá z rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z 10. června 2010, kterým byla Česka republika už rozsouzena ve věci nesprávného provedení směrnice a zařazení do tuzemského právního řádu. České republice v tuto chvíli už akutně hrozí uložení citelných finančních sankcí.
Komise České republice vytýká, že ačkoli možnost žalovat rozhodnutí podle § 23 odst. 10 zákona o EIA je dána již podle novely zákona účinné od 11. prosince 2009, ve vztahu k procesům posuzování vlivu na životní prostředí probíhajícím to před tímto zákonem však neexistuje. Pod hrozbou naznačených postihů i přesto, že jsme se pokoušeli do posledního okamžiku vyjednávat s Evropskou komisí, aby takto nebylo postupováno, protože se neztotožňujeme s tímto postupem, přesto musím konstatovat, že rozsudek platí a že České republice hrozí sankce. Proto si dovoluji předložit návrh, abychom přijali tuto minimalistickou úpravu. Předloženou novelou bude jednoznačně stanoveno, že v rámci žaloby proti navazujícímu řízení je možné soudně napadnout též procesy posuzování vlivu na životní prostředí, které byly zahájeny před 11. prosincem 2009. Máme sice za to, že ke stejnému závěru lze dospět i při výkladu stávajícího zákona, nicméně toto Komise nesdílí. Naposledy jsme v té věci jednali i s komisařem pro životní prostředí a v tomto ohledu pozice Komise zůstává neměnná.
Z výše uvedeného důvodu si dovoluji požádat, aby tato novela byla v souladu s jednacím řádem projednána a byl s ní vysloven souhlas již v prvním čtení.
Pro pamětníky v tomto sále si dovoluji připomenout, že toto je věc, kterou Sněmovna řešila mnohokrát. Jen v roce 2009 třikrát projednávala dílčí novelu zákona o posuzování vlivu staveb na životní prostředí už v průběhu probíhajícího soudního sporu, neboť byl očekáván již v té době negativní rozsudek v neprospěch České republiky, podobně jako se tak stalo na Slovensku, vycházející ze stejného právního principu. Bohužel, Evropská komise, byť v průběhu soudního řízení byla provedena novela právě v prosinci roku 2009, tuto novelu nadále vnímá jako nedostatečnou.
Dovoluji si vás proto požádat o to, abychom provedli tuto byť minimalistickou, ale důležitou úpravu, a to způsobem velmi rychlým - tedy vyslovili s ní souhlas již v prvním čtení. Děkuji pěkně.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, dobře. Máme tu malou komplikaci protože návrh měl uvést původně zpravodaj poslanec Jiří Oliva. Ten je ale omluven, takže musíme provést změnu v postavě zpravodaje. Mám tady návrh, aby jím byl Bořivoj Šarapatka. Ale protože jsme v prvém čtení, tak je třeba o tom hlasovat. V prvém čtení se prostě změna zpravodaje musí hlasovat ve Sněmovně. Takže já vás tedy požádám, abychom hlasovali hned v úvodu o změně zpravodaje a návrh je, aby zpravodajem pro prvé čtení se stal poslanec Bořivoj Šarapatka.
Zahajuji hlasování. Kdo je tedy pro, aby Bořivoj Šarapatka byl zpravodajem určeným pro prvé čtení, zvedne ruku, stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 193. Přihlášeno je 142, pro 125, proti nula. Takže to bylo přijato.
Požádal bych pana poslanec Šarapatku, jestli by se mohl hned ujmout slova k tomuto návrhu. Prosím.
Poslanec Bořivoj Šarapatka: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Zákon č. 100 o posuzování vlivu na životní prostředí byl v určitých částech v rozporu s evropským právem, protože jak už pan ministr říkal, neobsahoval princip aktivní žalobní legitimace, to znamená, že proti tomu verdiktu posudku nebylo možno se dovolávat u soudu. V roce 2009 byla novela, která zajistila, aby ta možnost byla, ale podle evropského práva to bylo vyhodnoceno jako nedostatečné. Proto tady předstupuje před nás druhá novela, která to právo přiznává i před rok 2009.
Jinak pan ministr popsal situaci dost důkladně, takže jako zpravodaj prvního čtení nemusím toto déle protahovat. A jelikož má být zákon schválen v prvním čtení, tak jsem konzultoval obsah zákona i s řadou kolegů z výboru životního prostředí, kteří s tím nemají žádný problém a vyslovili svůj souhlas.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, takže můžeme otevřít obecnou rozpravu, do které se hlásí poslankyně Kateřina Konečná. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi jen krátkou noticku k této novele, protože si myslím, že by neměla zůstat bez povšimnutí. Ona je poměrně důležitá a ukazuje nám některé věci, které se na ministerstvu dějí.
Předloženou novelu zákona je totiž potřeba posuzovat z více hledisek. Z hlediska obsahu novely je zřejmé, že její nepřijetí a následné vyhrocení sporu s Evropskou komisí může zkomplikovat mnoho důležitých projektů, které jsou na území České republiky připravovány. Přesto ale podle mého názoru není možné pominout hledisko druhé, a to je hledisko procesní.
Ministerstvo životního prostředí mi stále častěji připomíná Šípkovou Růženku. Ne že by bylo tak krásné, ale rozhodně ji velmi připomíná stavem téměř trvalé hibernace. Pravda, občas se toto ministerstvo probudí a občas nám do Sněmovny nějaký svůj produkt pošle. Opakovaně se ale stává, že u skutečně problematických materií ministerstvo začíná konat až ve chvíli, kdy je Česká republika vystavena hrozbám sankcí ze strany Evropské komise. V takové chvíli nám ministr životního prostředí přináší návrh s žádostí, abychom ji přijali rychle a nejlépe hned v prvním čtení.
Mám vážnou obavu, že se tento způsob řešení problematických materií stává pro Ministerstvo životního prostředí oblíbeným nástrojem, a s tím rozhodně nemohu souhlasit. Proto prosím pana ministra, dříve než přistoupíme k hlasování, aby nám dnes vysvětlil, proč Ministerstvo životního prostředí reaguje na rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 10. června 2010 až dnes, tedy více než rok a půl po tomto rozhodnutí. Mám si snad myslet, že zodpovědní pracovníci ministerstva nesledují dokumenty Evropského soudního dvora týkající se České republiky a resortu Ministerstva životního prostředí? Nebo tito zodpovědní pracovníci při své práci přehlédli i dopis ze dne 24. listopadu 2010, tedy dopis, který přišel na ministerstvo téměř před rokem, kterým nás Evropská komise upozorňuje, že zahajuje s Českou republikou sankční řízení? Tento druhý termín, vážený pane ministře prostřednictvím pana předsedajícího, je už také hodně zastydlý. Jak jinak než neschopností úřadu si tedy můžeme postup ministerstva vysvětlit? Máme skutečně za tímto postupem hledat záměr?
A vrátím-li se k hledisku obsahovému, musím vás, vážený pane ministře prostřednictvím pana předsedajícího, požádat o odpovědi na následující otázky. Jak je ministerstvo připraveno na řešení více než stovky případů ukončených procesů EIA, které budou přijetím této novely velmi pravděpodobně znovu otevřeny? Má vaše spící ministerstvo připraveno řešení pro každou z těchto kauz, nebo je vaši lidé teprve začnou řešit? Při rychlosti práce ministerstva se této druhé situace upřímně bojím. A měli by se jí bát i dotčení občané České republiky.
Protože si poslanecký klub KSČM uvědomuje důležitost této novely, ani nebude blokovat její zkrácené projednávání, ale také ji nepodpoří. Protože takovýmto způsobem by se takovéto důležité zákony v České republice neměly projednávat.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, ano, sleduji, že pan ministr Chalupa bude reagovat, asi okamžitě. ***