(11.10 hodin)
(pokračuje Votava)
Povinnost se však týká pouze vyjmenovaného registrovaného majetku. Pokud jde o nemovitosti, byty a nebytové prostory, bude se oznámení podávat za předpokladu, že jejich pořizovací cena v jednom kalendářním roce přesáhne v úhrnu částku 20 mil. Kč. V případě podílu na obchodní společnosti, účasti v družstvu a cenných papírů se oznámení bude podávat za předpokladu, že pořizovací cena tohoto majetku v jednom kalendářním roce přesáhne v úhrnu za všechny kategorie tohoto majetku částku 5 milionů Kč.
Předpokládá se, že hlavním účinkem oznámení o registrovaném majetku, která budou podávána bez výzvy správce daně, bude zejména prevence před možnými daňovými úniky.
Od oznamovací povinnosti je odlišen institut podání přiznání. Toto přiznání budou muset povinné osoby podávat pouze na případnou výzvu správce daně. Výzvu učiní správce daně vůči fyzické osobě, zjistí-li z jejího oznámení nebo z evidence majetku podle zvláštních právních předpisů, např. z katastru nemovitostí, že tato osoba nabyla v průběhu jednoho zdaňovacího období registrovaný majetek, u něhož existuje důvodné podezření, že jej nenabyla ze zdaněných prostředků. Druhým důvodem k tomu, aby správce daně vyzval fyzickou osobu k podání přiznání, bude podnět státního zástupce, který jej podá správci daně v souvislosti s trestním řízením proti povinné osobě, dojde-li vůči ní k podání obžaloby. Pokud nebude důvodem k výzvě podnět státního zástupce, bude ji moci správce daně učinit pouze v případě, kdy jím shromážděné informace nasvědčují tomu, že registrovaný majetek povinné osoby byl nabyt z nezdaněných prostředků.
Navrhovaná úprava se tedy týká jednak fyzických osob jako osob povinných - fyzické osoby označené jako poplatník daně z příjmů plynoucích jak ze zdrojů na území České republiky, tak i z příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí, s místní příslušností k podání přiznání k majetku podle místa bydliště povinné osoby. Oznámení i přiznání se bude podávat vždy k majetku, jehož vlastnictví povinná osoba nabyla v příslušném kalendářním roce.
Navrhovaná úprava se samozřejmě týká majetku, který by podléhal uvedení do přiznání k dani. Jde o registrovaný majetek, kterým jsou nemovitosti, byty a nebytové prostory, podíly na obchodní společnosti, účast v družstvu, jakož i cenné papíry. Přesáhne-li úhrnná pořizovací cena podílů na obchodních společnostech, účasti v družstvu a cenných papírů pořízených povinnou osobou v jednom roce úhrnnou částku 5 mil. Kč nebo u nemovitostí, bytů a nebytových prostor úhrnnou částku 20 mil. Kč, vznikne povinnost podat ohledně tohoto majetku oznámení. Z uvedeného vyplývá, že hodnoty jednotlivého nabytého registrovaného majetku se pro účely posouzení povinnosti podat oznámení sčítají. Pro povinnost podat přiznání však hodnota registrovaného majetku není rozhodná. Také povinnost podat přiznání bude vztahovat až k majetku pořízenému v době od účinnosti zákona.
Navrhovaná úprava dále vymezuje pojem "pořizovací cena registrovaného majetku" a pojem "zdaněné prostředky", které může povinná osoba použít k prokázání legálního registrovaného majetku uvedeného v oznámení nebo v přiznání. V případě, že povinná osoba neprokáže, nebo prokáže jen částečně nabytí registrovaného majetku z těchto zdaněných prostředků, považuje se částka, za kterou byl pořízen registrovaný majetek, nebo její část, u které nedošlo k prokázání nabytí ze zdaněných prostředků, za zdanitelný příjem povinné osoby ve zdaňovacím období, ve kterém došlo k nabytí vlastnictví k registrovanému majetku. Vychází se přitom z předpokladu, že povinná osoba tyto příjmy měla, ale nezdanila je. Částky, u kterých povinná osoba neprokáže jejich nabytí ze zdaněných prostředků, a částky, za které byl registrovaný majetek pořízen v případech, kdy povinná osoba nepodá přiznání ani na výzvu správce daně, budou považovány za samostatný základ daně z příjmů fyzických osob a zdaňovány sazbou daně ve výši 76 %. Proto je součástí zákona i novela zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Nebude tak docházet k ovlivnění základu daně např. pro účely výpočtu záloh na daň apod.
Je třeba říci, že sazba daně ve výši 76 % má především preventivní účinek, tzn. je účinnou hrozbou v případech, kdy povinná osoba nabyla majetek z nezdaněných prostředků nebo bezdůvodně nepodala oznámení k majetku. Nejde tedy o daň z majetku, která je v některých státech v těchto případech uplatňována, ani o daň z přírůstku k majetku.
Zákon tedy se má státi významným preventivním nástrojem k omezení daňových úniků a případně i k docílení vyšších příjmů státního rozpočtu v případech, kdy poplatníci neprokážou, že jejich majetek byl pořízen ze zdaněných prostředků.
Co se týká zhodnocení navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s právem Evropské unie, je tato úprava v souladu s těmito právními předpisy. Návrh je zpracován tak, aby nebyla dotčena práva zaručená Listinou základních práv a svobod, zejména právo vlastnické. Neodporuje ústavní normě, podle níž lze daně ukládat jen na základě zákona.
Toliko tedy k vlastnímu zákonu. Chtěl bych říci, že dosud posledním návrhem zákona o přiznání k registrovanému majetku byla poslanecká iniciativa z roku 2010, sněmovní tisk 79, k níž současná vláda zaujala nesouhlasné stanovisko a která byla zamítnuta Poslaneckou sněmovnou v prvém čtení. Navrhovatelé v nyní předloženém návrhu zákona zohlednili některé připomínky vlády obsažené v jejím vyjádření. Chtěl bych také poukázat na slovenský zákon číslo 101/2010, o prokazování původu majetku, který na Slovensku vstoupil v účinnost k 1. lednu 2011.
Tolik tedy k odůvodnění podání návrhu předmětného zákona, dámy a pánové, a požádal bych vás o jeho propuštění do druhého čtení. Děkuji vám.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Václavu Votavovi. Nyní prosím o slovo zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Pavla Suchánka.
Poslanec Pavel Suchánek: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. V předloženém návrhu k tisku 475/1 je vyjádření vlády, která vyslovila s tímto návrhem nesouhlas. Zopakuji jen některé argumenty, které k tomuto nesouhlasu vlády vedly.
Některá ustanovení tohoto návrhu zákona jsou ve vztahu k daňovému řádu duplicitní, což znamená možnost dvojí sankce. Ve svých důsledcích by to mohlo vést k vyššímu daňovému zatížení, než je samotná hodnota předmětného majetku, a to by mohlo být vnímáno jako rozpor s čl. XI Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že každý má právo vlastnit majetek, přičemž vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Je nevhodně vymezen samotný předmět právní úpravy s využitím odkazu na občanský zákoník. Není zřejmé, zda se tato povinnost vztahuje i na spoluvlastnictví. Některé pojmy, jako osoba povinná apod., jsou nejasné a neurčité. K založení kompetence finančnímu úřadu v paragrafech 3 až 5 je nepřípustná nepřímá novela zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech. A tak bych mohl pokračovat dál.
Návrh rovněž neobsahuje bližší ekonomický rozbor dopadů navrhované zákonné úpravy. Proto navrhnu v podrobné rozpravě, čímž se do této podrobné rozpravy hlásím, návrh na zamítnutí tohoto zákona. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ano, to bylo slovo zpravodaje. Otevírám obecnou rozpravu. Pan poslanec Suchánek avizuje, že v ní chce vystoupit. Prosím, má slovo jako první. Poté je přihlášen pan poslanec Jiří Dolejš.
Poslanec Pavel Suchánek: Jak jsem avizoval v řeči zpravodaje, navrhuji zamítnout tento zákon v prvním čtení.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Pan poslanec Jiří Dolejš má slovo nyní.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo, paní předsedající. Tak jsme tady po nějaké době znovu s majetkovým přiznáním! Ti z vás, kteří tady sedí už nějaký ten pátek, tak musí zažívat jakési déjà vu, protože toto je skutečně skoro až chronická záležitost této Poslanecké sněmovny. Od doby, kdy velká transformace české ekonomiky po roce 1989 vyčistila terén pro vznik elity různých zbohatlíků, se množí otazníky nad tím, zda všichni tito lidé dospěli ke svému majetku čistým, korektním způsobem, zda jsou to opravdu tito lidé, kteří jsou solí země a kteří pomáhají udržet motor české ekonomiky v chodu, poskytují nám blaho, pracovní místa atd., anebo zda to byli pouze lidé, kteří v onom nechvalně známém závodu právníků a ekonomů měli o tu pověstnou koňskou délku náskok, dostali se na základě zajímavých informací k majetkům a nyní už pouze tyto majetky zvelebují v českém proslulém korupčním prostředí. ***