(10.10 hodin)
(pokračuje Kuba)
Čtvrtá oblast, kterou bych chtěl uvést, je udělení poštovní licence České poště s dobou platnosti do konce roku 2017, tedy na následujících pět let. S ohledem na stav českého poštovního trhu, v zájmu kontinuity zajišťování základních poštovních služeb a v souladu s obvyklou praxí aplikovanou v jiných státech se navrhuje udělit poštovní licenci České poště s platností do roku 2017. Na další období pak bude vyhlášeno výběrové řízení. Udělením této poštovní licence nevznikne žádný nový monopol ani se neprodlouží stávající, pouze se tím České poště uloží povinnost i nadále poskytovat a zajišťovat základní poštovní služby.
Poslední oblast je zajištění činností, jež nejsou poštovními službami. V současné době je povinně vykonává Česká pošta jako držitel poštovní licence. Jedná se o výplatu dávek důchodového pojištění, výběr rozhlasových a televizních poplatků, provozování informačního systému datových schránek, úkony kontaktního místa veřejné správy CzechPoint atd. Tyto služby budou zajišťovány i nadále Českou poštou na základě právní fikce, podle které bude Česká pošta, případně její právní nástupce, považována za držitele poštovní licence i po případném uplynutí doby platnosti její poštovní licence.
Samostatnou část tohoto výstupu bych rád krátce ještě věnoval financování pojmu základních poštovních služeb. Dosavadní systém, ve kterém zvýšené náklady, které jsou vždycky spojeny s poskytováním poštovních služeb v nějakých řídce osídlených oblastech, a to na základě dosud existujícího monopolu, jsou vždycky hrazeny ze zisků z těch oblastí, kde jsou nižší náklady. To znamená tam, kde provozovatel poštovních služeb například ve městech má náklady nižší, tak potom vyšší náklad například někde v řídce osídlených oblastech kryje toto. To nelze v souvislosti s liberalizací trhu poštovních služeb dále aplikovat. Prioritně proto bude uplatňován systém úhrady nákladů spojených se základními službami. Bude to takzvaně nákladově orientovanými cenami. Pouze v případě, že nákladově orientované ceny základních služeb by se staly cenově nedostupnými a jejich cena by proto musela být regulována, byly by takto vzniklé rozdíly, ty regulované rozdíly by se nazývaly čisté náklady, které by navíc musely představovat nespravedlivou finanční zátěž, pak by byly hrazeny prostřednictvím zvláštního účtu. Do tohoto fondu by přispívali všichni provozovatelé poštovních služeb s výnosy vyššími než 10 mil. Kč ročně, včetně těch, kterým byla uložena povinnost zajišťovat základní služby. Přitom by byl zohledněn jejich podíl na trhu. Je nutné zdůraznit, že do fondu by se přispívalo zpětně, tj. pouze v případě vzniku čistých nákladů a po ověření jejich výše Českým telekomunikačním úřadem. Smyslem institutu toho zvláštního fondu je zajistit, aby případné čisté náklady, které by představovaly nespravedlivou finanční zátěž, nemusely být hrazeny přímo ze státního rozpočtu, ale právě z výnosu toho fondu provozovatelů poštovních služeb.
Pro úplnost je nutné konstatovat, že základní služby, které jsou obsaženy v poštovní licenci, a které je tudíž držitel poštovní licence povinen poskytovat a zajišťovat, jsou na základě daňových předpisů osvobozeny od daně z přidané hodnoty. I tato skutečnost brání tomu, aby vznikaly čisté náklady v důsledku toho, že by nákladově orientované ceny byly považovány za nedostupné.
Otázky spojené s financováním základních poštovních služeb byly nejvíce diskutovanou problematikou v průběhu přípravy i následného projednávání návrhu novely tohoto zákona. Provozovatelé poštovních služeb vždy navrhovali, aby případné čisté náklady byly financovány přímo ze státního rozpočtu. Tato varianta ale nebyla z řady pochopitelných důvodů zvolena.
K této problematice na závěr musím říci, že zvolený způsob financování případných čistých nákladů je standardním modelem, jenž je obsažen v naprosté většině právních předpisů členských států, které již třetí poštovní směrnici transponovaly, případně v návrzích a předpisech těch států, které stejně jako Česká republika tuto transpozici připravují.
Jsem si vědom, že dokončení liberalizace trhu poštovních služeb je proces složitý, který může být vnímán každou zainteresovanou stranou velmi různě. V této souvislosti bych chtěl zopakovat, že cílem předkládaného návrhu, který využívá analogie s obdobnou právní úpravou v České republice pro elektronické komunikace a inspiruje se již přijatými právními předpisy v ostatních členských státech, je zajistit transparentní, nediskriminační podmínky na trhu poštovních služeb a zároveň garantovat všem občanům základní poštovní služby v požadovaném rozsahu a kvalitě na celém území České republiky.
Dámy a pánové, toto bylo trošku delší, ale myslím nutné úvodní slovo. Dovoluji si vás v této chvíli požádat o podporu této novely a její propuštění do druhého čtení. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi průmyslu a obchodu Martinu Kubovi. Prosím nyní o slovo zpravodaje výboru, kterým je pro první čtení určen pan poslanec Jan Husák. Prosím.
Poslanec Jan Husák: Vážená paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, pan ministr velice podrobně uvedl hlavní a zásadní body, které řeší tato liberalizační novela. Já bych se pozastavil nad některými body.
Jak zde bylo řečeno, tato novela přináší liberalizaci do poslední oblasti monopolu v listovních zásilkách, tedy do monopolu státních pošt. Jedná se o zásilky do 50 g nebo s cenou pod 18 Kč.
Na základě třetí evropské poštovní směrnice má vládní novela vytvořit skutečně rovné a spravedlivé podmínky pro všechny subjekty, a to na celém území České republiky, na poštovním trhu. Znamená to konec monopolu státní pošty, jak zde bylo řečeno panem ministrem.
Tato novela si klade za cíl zvýšení nabídky služeb, zlepšení jejich kvality a v optimálním případě pak zachování, nebo dokonce snížení cen. Jako příklad mohu uvést již svobodně fungující balíkové služby, které také vyvolávaly mnoho obav, že nebudou fungovat až do těch nejzazších míst, ale skutečností je opak. Všichni víme, že tyto služby fungují naprosto spolehlivě a k velké spokojenosti občanů a klientů poštovních služeb.
Pan ministr zde hovořil o třech základních oblastech, které budou předmětem velké diskuse. Ne že budou, ony byly předmětem velké diskuse již v době přípravy této novely. Jsou a byly předmětem velkých diskusí teď, v období, kdy tento tisk přišel do Poslanecké sněmovny. Není proto tajemstvím, že je tady několik obav, které plynou zejména z půdy České pošty, státního podniku. Tyto oblasti zde zmínil pan ministr. Já je částečně zopakuji.
Je to institut financování základních poštovních služeb a případně jejich regulace. Jak zde bylo zmíněno, všechny větší firmy, které se budou podílet na poštovním trhu, budou mít podle této novely povinnost přispívat a tvořit fond univerzální služby. Z tohoto fondu budou pak hrazeny rozdíly mezi regulovanými cenami.
Další oblastí je zvětšení oblasti nepoštovních služeb. Hrozí tady nebezpečí zejména ve vztahu k univerzální službě, že některé subjekty by se chtěly vyvázat z povinnosti platit do tohoto fondu. A právě tato novela v § 3 definuje, co je obsahem základních poštovních služeb. Protože včera proběhla diskuse i v hospodářském výboru v této věci a bylo to předmětem otázek a diskusí mezi poslanci a zástupci České pošty, tak zde musím uvést jednu věc. Česká pošta si stěžovala, že nejsou v tomto zákoně dostatečně definovány základní služby. Za prvé jsou definovány tak, aby splnily potřebu této novely. Na druhou stranu musím ocenit, jak jsem zjistil při jednání s předkladatelem a s regulátorem, že jsou připraveny podzákonné normy, které budou dále definovat tuto oblast. Tyto podzákonné normy, vyhlášky ČTÚ, jsou myslím připraveny na velmi dobré úrovni a ve stavu, kdy budou pouze upravovány podle konečného výsledku po projednání této novely v Poslanecké sněmovně. ***