(14.20 hodin)
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Jak již bylo řečeno, výbor se zabýval na svém jednání 23. listopadu 2011 předloženým návrhem zákona o vzdělávání a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Jak již bylo konstatováno v prvním čtení, smyslem předloženého návrhu je umožnit získávat oprávnění pro rozšíření své kvalifikace, pro výkon konkrétní odborné činnosti nebo provozování živnosti, aniž by daná osoba absolvovala pro tuto činnost předepsané institucionální vzdělání. Výbor návrh zákona na svém jednání prodiskutoval, přičemž byla konstatována potřebnost tohoto zákona vzhledem k tomu, že obsah profesí se neustále mění a doplňuje a je potřeba pružně reagovat na požadavky pracovního trhu. Výhrady zazněly v souvislosti s návrhem na snížení věkové hranice, kdy bude možno absolvoval rekvalifikace vlastně bez toho, aby mladý člověk prošel nějakým typem institucionálního vzdělání - středního vzdělání, dále byla vyjádřena obava, zda tento zákon nepovede k obcházení právě institucionálního vzdělání a odlivu studentů z učňovského školství. A konečně problematická je i skutečnost, že zákon by neměl být vyčleněn ze systému a předkládán samostatně, ale jako součást zákona o národním systému celoživotního vzdělávání. Určité nejasnosti jsou i kolem jmenování a pověřování komisí a jejich kompetencí.
Celkově však z jednání výboru nevzešel žádný pozměňovací návrh a výbor doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s tímto zákonem vyslovila souhlas. K některým zmiňovaným problematickým částem zákona bych se ráda vyjádřila v obecné rozpravě.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu a myslím, paní zpravodajko, že klidně můžete zůstat u pultíku, nikoho jiného přihlášeného nemám. Takže prosím, máte znovu slovo.
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Jak už jsem uvedla, na jednání výboru jsme mimo jiné diskutovali o jedné z poněkud problematických částí tohoto zákona a to je snížení věkové hranice pro možnost absolvování rekvalifikace bez toho, aby mladý člověk chodil na střední školu nebo učiliště, z 18 na 16 let. Jedná se o mladé lidi mladší 18 let, kteří vypadli ze školského systému a jsou vedeni na úřadech práce. Pravda je, že se tyto osoby v současné době nemohou zúčastnit rekvalifikací, nemohou absolvovat zkoušku dílčí kvalifikace a musí čekat až na dovršení plnoletosti, aby se mohly uplatnit v pracovním procesu, a jsou tak do 18. roku svého života vedeny jako nezaměstnaní na úřadu práce. Já si myslím, že na jednu stranu je určitě potřeba, aby tito mladí lidé získávali pracovní návyky okamžitě poté, co vypadnou ze školského systému, aby si zvykli chodit do práce, aby si zvykli na určité povinnosti. Na druhou stranu mám určité obavy, protože samozřejmě zájmem celé společnosti a asi nás všech by bylo, aby se tito mladí občané co nejdéle účastnili vzdělávání a aby se co nejdéle udrželi ve škole. Je to i určitá forma prevence pro ně. Obavy mám také z toho, že je určitá část zaměstnavatelů, či takových spíš pseudopodnikatelů, kteří rádi zneužívají levné pracovní síly, a tady mám obavy, že právě tito mladí lidé by mohli být adepty pro tyto pseudopodnikatele. To je jedna věc. Jinak na druhou stranu vnímám tu povinnost, nebo tu možnost, že to je jediná možná cesta, jak zabránit tomu, aby tito lidé seděli doma a dva roky čekali na to, až budou moci být zaměstnaní.
Jinak co se týká garance jednotlivých těch profesních zkoušek, tady si myslím, že v každém případě by se mělo trvat na tom, aby garantem byly především jednotlivé školy, jednotlivé školní instituce, aby to nepřecházelo vyloženě do soukromí, aby se neprivatizovaly tyto služby. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji a ptám se, jestli se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, končím obecnou rozpravu a zahajuji podrobnou rozpravu. Hlásí se prosím někdo do podrobné rozpravy? Není tomu tak, já tedy končím i podrobnou rozpravu. Závěrečná slova nebudou. Takže končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji paní zpravodajce a děkuji paní vicepremiérce.
Můžeme přistoupit k bodu číslo
16.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění
do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů
(zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 404/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr zemědělství Petr Bendl. Pane ministře, můžete se ujmout slova. Prosím.
Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, vážení páni poslanci a paní poslankyně, dovolte mi, abych vám uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Hlavním cílem navrhované právní úpravy je dosažení souladu mezi právními předpisy Evropské unie a vnitrostátní právní úpravou. Jedná se o implementaci směrnice Komise z roku 2010 číslo 60 ze dne 30. srpna 2010, kterou se stanovují některé odchylky pro uvádění směsí osiv, pícnin určených k uchování přirozeného životního prostředí na trh. Transpoziční lhůta je stanovena do 30. listopadu 2011. V důsledku implementace uvedené směrnice obsahuje předložená novela zákona zejména tyto změny: zavádí oprávnění uvádět do oběhu určité typy směsí osiv určených k ochraně přirozeného prostředí, a to na základě povolení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, a stanoví povinnosti, pokud se jedná o uvádění do oběhu těchto směsí osiv a jejich povolování. Tyto povinnosti jsou upraveny v § 12a a 12b a souvisejí s podáním žádosti dodavatele o povolení k uvádění do oběhu směsí osiv určených k ochraně přirozeného prostředí. Dodavatel musí oznámit ústavu množství osiva, pro které hodlá žádat o povolení, a výměru a umístění plánovaných lokalit sběru a následně pak oznámit ústavu množství osiva, které uvedl do daného vegetačního období do oběhu. V případě nesplnění těchto povinností zavádí návrh zákona odpovídající sankce.
V současné době je v České republice evidováno zhruba 700 dodavatelů osiva a sadby, ale povinnosti stanovené v novele zákona se budou vztahovat pouze na dodavatele, kteří budou chtít tento specifický druh směsí osiv sklízet a uvádět do oběhu. Dle předpokladu se bude jednat o malý počet dodavatelů osiv, neboť se jedná o velmi okrajovou záležitost, která může být využívána převážně v národních parcích, chráněných krajinných oblastech a podobně.
Vzor žádosti o udělení povolení, vzor pro hlášení o splnění některých požadavků a vzor oznámení budou stanoveny vyhláškou a zároveň budou žadatelům k dispozici ke stažení na webových stránkách ústavu.
Přijetí navrhované právní úpravy si nevyžádá zvýšené nároky na finanční prostředky ze státního rozpočtu ani z ostatních veřejných rozpočtů.
Vládní návrh zákona projednal zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na 19. schůzi dne 5. října 2011 a doporučil Poslanecké sněmovně, aby s ním vyslovila souhlas bez připomínek. Tímto si dovoluji poslancům zemědělského výboru velmi poděkovat za jejich vstřícnost a vám doporučuji přijetí tohoto zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru, usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 404/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj zemědělského výboru poslanec František Dědič. Prosím, pane poslanče.
Poslanec František Dědič: Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, členové vlády. Já už mám tu roli teď natolik zjednodušenou, protože pan ministr vás dokonce už stihl seznámit i s usnesením zemědělského výboru, tak já jenom upřesním, že toto usnesení bylo přijato na 19. schůzi dne 5. října a výbor doporučil Sněmovně toto schválit. A já věřím, že tak učiníte. Děkuji.***