(20.50 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Forma opt-outu v důchodech je tedy výhodná jen pro spořící z nejvyšších příjmových pater střední třídy, a tak výhodné důchodové zabezpečení těch příjmově nejsilnějších ve vyšších cenách zaplatí všichni, tedy i důchodci, rodiny s dětmi a třeba i hezká děvčata. V příštím roce však státní kasa takto získá bratru 20 miliard, reforma důchodů však bude uskutečněna až v roce 2013, možná dokonce později. Tak tedy vláda těch 20 miliard v klidu zkonzumuje v příštím roce na běžné rozpočtové výdaje. Z toho bude ovšem 5 miliard více nákladů souvisejících se zvýšením DPH v oblasti veřejných služeb. Takže tou položkou, která sníží meziročně deficit státu ze 135 miliard na 105 miliard, má být zejména navýšení DPH, a ne ekonomické mistrovství této vlády. A protože těch 20 miliard o rok později po zavedení opt-outové důchodové reformy bude chybět, bude je třeba ve státním rozpočtu někde najít. Očekávatelný mikroskopický hospodářský růst, bude-li vůbec nějaký, je nepřinese. Už dnes proto zasvěcení mluví o tom, že se od 1. ledna 2013 dočkáme jediné a jednotné sazby DPH na úrovni 19, či dokonce 20 procent.
Jen tak pro sebe si tiše připomenu, že když jsem končil jako premiér v roce 2006, měli jsme sníženou sazbu DPH neskutečných 5 procent. Opakuji: 5 procent. To ještě vydrželo v následujícím roce 2007. Od roku 2012 a 2013 to bude v každém případě násobně víc.
Druhá oblast, o níž chci hovořit, s DPH jaksi souvisí. Je to opt-outová důchodová reforma. Nepochybuji o tom, že před jejím zahájením, tedy v roce 2012, vypukne ohromná marketingová kampaň privátních penzijních fondů. Tu pak samozřejmě následně zaplatí všichni, kdo jim sednou na lep. Můj duševní zrak už dnes kreslí na billboardech penzijních fondů lovících nové klienty rozjásané důchodce, zchlazující svá opálená, vypracovaná, atletická těla ve vlnách Karibiku. Ale dost již mých představ.
Co mi ve vládním návrhu zcela chybí, a pokud v příštím volebním období budu působit ve vysoké politice, budu prosazovat v opt-outové důchodové reformě následující změny:
Aby vklady lidí byly penzijními fondy řádně pojištěny a tyto fondy zajištěny zajišťovnami. Připomínám, že deset penzijních fondů u nás v posledních 17 letech tiše zbankrotovalo, aniž by to veřejnost nějak zvlášť zaznamenala.
Dále, aby vkladatelé již na počátku spoření věděli, jaká je cílová částka důchodového spoření, ke které se mají dostat, tedy ne jak se penzijnímu fondu například za 20 let urodí, ne manipulovat s penězi lidí jaksi nezávazně, jak to dopadne, tak to dopadne.
Dále, aby si lidé k datu ukončení důchodového spoření v rámci druhého pilíře mohli sami rozhodnout, zda chtějí vyplatit tuto částku, tuto celou částku najednou, či zda chtějí měsíční rentu.
A konečně, aby mohli z opt-outu vystoupit kdykoliv v budoucnu, pokud budou chtít.
Dámy a pánové, děkuji za vaši pozornost i po tolika vysilujících hodinách jednání k těmto bodům.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Já také děkuji. Pochopila jsem správně, že jste svoji druhou přihlášku stáhl, pane poslanče? Je to tak. Děkuji, takže já vás vymažu.
Mám tady ještě šest přihlášek poslanců se stanoviskem poslaneckého klubu. Nejprve - a vidím, že je tady ještě faktická poznámka pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní předsedající. Protože se domnívám, že zřejmě k mému třetímu vystoupení k bodu číslo 92, návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 237/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 377/3 zamítnutý Senátem, nedojde, tak už dopředu podávám námitku proti postupu předsedajícího, protože si myslím a jsem přesvědčen, že jednáte v rozporu s § 59 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Padla zde námitka proti postupu předsedající. Paní Emmerová se ještě hlásí k faktické poznámce? (Ne.) Tak já vás vymažu. Patrně jste omylem zmáčkla tlačítko.
Padl zde návrh na námitku.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 329, z přihlášených 150, pro 52, proti 81. Tento návrh byl zamítnut.
Jak jsem již avizovala, mám tady... S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Koníček. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vladimír Koníček: Vážená paní poslankyně, já jsem zde v rozpravě upozornil na to, že pokud jsme sloučili těch 14 návrhů do jedné věci, tak bychom měli postupovat podle § 63 odst. 4. Pokud tak nebudete postupovat, vznáším také námitku proti vašemu postupu.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Budeme postupovat podle platného usnesení Poslanecké sněmovny, které zde bylo.
Takže vy jste navrhl námitku a já o ní nechám hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 330, z přihlášených 151, pro 54, proti 85. Tento návrh byl zamítnut.
Nyní pan poslanec Opálka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jenom chci oznámit, že jsem podal svou přihlášku do diskuse. Nakonec bylo rozhodnuto, že jako zpravodaj k tisku 315 mohu vystoupit jakoby v třetím vystoupení, ale nebyl jsem zařazen, i když jsem paní předsedkyni Sněmovny říkal, že žádám o zařazení tak, jak jsem se přihlásil. V tomto případě žádám, abych mohl vystoupit jako se závěrečnou řečí před hlasováním tohoto tisku.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Se závěrečnou řečí. Dobře. Budu na to myslet. Patrně když jsme si předávaly řízení s paní předsedkyní, tak jsme si to zapomněly říci. Omlouvám se za toto nedopatření.
První přihlášenou se stanoviskem poslaneckého klubu ČSSD je paní poslankyně Vladimíra Lesenská.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo. Vážené dámy, pánové, dobrý večer. Dovolte mi, abych vás seznámila se stanoviskem klubu ČSSD ke sněmovnímu tisku 411, kterým se mění zákon číslo 262/20906 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Návrh zákonné normy si klade za úkol tři hlavní cíle. Reagovat na usnesení Ústavního soudu. Pan ministr vysvětlil, v čem tato změna zákona vyplývající ze zrušení některých ustanovení Ústavního soudu spočívala a hlavně jaké dopady měla do stávajícího znění zákona. Z tohoto důvodu bylo potřebné také vyjasnit mnohé formulace a zajistit konzistentnost tohoto zákona. Tím druhým cílem je dle předkladatele větší flexibilita pracovněprávních vztahů, což má samozřejmě své důsledky také v oblasti pružnosti trhu práce, a tím také konkurenceschopnosti českých firem na trhu nejen Evropské unie. Tím třetím cílem je vyjasnění formulací obsažených v zákoníku práce, to je dopřesňování a upřesnění.
Jak všechny tyto ambice diskutovaná předloha naplňuje, či nenaplňuje? Naše výhrady byly řečeny v rámci legislativního procesu ve Sněmovně i ve výboru. K našim připomínkám bylo přistoupeno tak, jak bylo a jak má vládní koaliční většina možnost hlasovat. ***