(19.30 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji a promiňte, že jsem vás přerušila. Dále pan poslanec Jiří Zemánek. - Ale dvě faktické poznámky. První pan poslanec Jan Látka, poté paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, pane kolego.
Poslanec Jan Látka: Děkuji, paní předsedkyně. Vážená paní předsedkyně, zatím jsem zde vystoupil dvakrát, a to ke sněmovnímu tisku 372, bod 90, zákon o hmotné nouzi, a ke sněmovnímu tisku 377, bod 92, zákon o DPH. V rozporu s § 59 odst. 1 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny mi bylo odepřeno vystoupit v rozpravě ke sněmovnímu tisku 408, bod č. 95, což je zákon o zdravotních službách. Podle tohoto ustanovení jednacího řádu se Sněmovna může bez rozpravy usnést, že k téže věci může poslanec vystoupit nejvýše dvakrát. Já jsem k věci zákona, sněmovní tisk 408, bod č. 95, zákon o zdravotních službách, dosud nevystoupil vůbec. Žádám vás proto, abyste mi umožnila v této věci vystoupit. Pokud tak neučiníte, podávám námitku proti postupu předsedající. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ano, je zde vznesena námitka proti postupu předsedající. Přivolávám naše kolegy a o této námitce rozhodneme vzápětí. (Delší prodleva - předsedající vyčkává na příchod poslanců do sálu.)
Zahajuji hlasování číslo 321. Ptám se, kdo souhlasí s námitkou proti postupu předsedající. Kdo je proti této námitce?
Hlasování číslo 321, přítomno 154, pro 44, proti 82. Námitka přijata nebyla.
Slovo dostává paní poslankyně Jana Černochová k faktické poznámce. Prosím, paní kolegyně.
Poslankyně Jana Černochová: Dobrý večer, dámy a pánové. Pátý den bývá kritický asi nejenom na horách, ale i na půdě této Poslanecké sněmovny. Domnívám se, že ten příspěvek, který jsme tady zaslechli před malinkou chvilkou, ve většině z nás, co jsme členy výboru pro obranu a bezpečnost, způsobil to, že přemýšlíme o tom, zdali kolega Dolejš netrpí ztrátou paměti, či po těch několika desítkách hodin, co tady trávíme, tak jestli skutečně se nespletl v čase, v časové ose, jestli se nedomnívá, že tato Sněmovna projednává návrh zákona ve druhém čtení a zdali nenačítá pozměňovací návrh k zákonu o tzv. inspekci bezpečnostních sborů. Protože já jsem si ověřovala i u ostatních kolegů, zdali se nemýlím ve svém úsudku, protože kolega Dolejš, který je členem výboru pro obranu a bezpečnost, tak ty připomínky, které tady takto zaznívaly, na výboru pro obranu a bezpečnost nepřednášel. Připomínky, jestli si dobře vybavuji, tam měl velmi věcné, relevantní připomínky pan kolega Tejc, nikoli pan Dolejš. Takže já tady žasnu nad tím, že teprve ve chvíli, kdy se vrátí legislativní norma ze Senátu, se kolegové ze sociální demokracie probudí a začnou tady dávat připomínky, které měli dávat před měsícem a půl, případně před 2,5 měsíce, kdy se tento zákon projednával na půdě výboru pro obranu a bezpečnost. Nikoli teď. Skutečně mrzí mě to, protože o tom návrhu zákona tam probíhala široká diskuse, stejně tak tady probíhala široká diskuse nad tím, když se načítaly návrhy v rámci druhého čtení. Nic takového, co tady dnes přednesl pan Dolejš, v tom návrhu na druhé čtení nezaznělo. Takže je mi líto, že jsem musela využít (upozornění na čas) tuto příležitost vám to sdělit, ale skutečně nemohla jsem mlčet.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Faktická poznámka - pan poslanec Dolejš.
Poslanec Richard Dolejš: Vážená kolegyně prostřednictvím paní předsedající, já mám paměť dobrou, nemusíte mít strach. Co se týká mých připomínek, postojů, já je dlouhodobě prezentuji a názory na tuto věc neměním. Jinak my jsme předložili pozměňovací návrhy, já jsem pro ně hlasoval. Obdobně Senát vrátil tento zákon s připomínkami a s návrhem na změnu. Takže nevidím žádný problém v tom, jak jsem se k této věci postavil. Já jsem proti tomuto návrhu zákona měl výhrady již v minulém volebním období, kdy s tímto návrhem zákona přišel Ivan Langer, a nikdy jsem se tím netajil.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: To byla faktická. Dalším přihlášeným je pan poslanec Jiří Zemánek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Zemánek: Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, vážené kolegyně, dovolím si vyjádřit se ke sněmovnímu tisku 408, což je vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě.
Přesto, že se jedná o věcně technickou novelu, která má za cíl zajistit soulad dotčených právních předpisů s návrhy zákonů upravujících zdravotní služby, specifické zdravotní služby a záchrannou zdravotní službu, neboť po nové úpravě vztahů v oblasti poskytování a aplikace zmíněných zákonných norem zdravotních služeb a zdravotní záchranné služby by mnohé právní úpravy byly zcela nesrozumitelné nebo duplicitní. Kdy návrh změnového zákona provádí v dotčených právních předpisech především změny terminologické.
Senát tedy zamítl tento výše zmiňovaný návrh zákona, a nebýt tohoto zamítnutí, byl by se vládě patrně podařil přílepek k zákonu. Vláda, která si vytyčila jako heslo boj s korupcí, propašovala do zákona, který má být součástí její zdravotní reformy, část 24 odst. 2, kterým se mění původní znění § 8b, příjemci veřejných prostředků, v zákoně č. 108/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Konkrétně pouze doplňuje výjimku, na kterou se nevztahuje ustanovení o poskytnutí základních osobních údajů o osobě, které poskytl veřejné prostředky, a to o platy, odměny a další obdobná plnění poskytovaná z veřejných rozpočtů. Tímto zvláštním přílepkem k zákonu měnícímu některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách atd. hodlá nejspíše naše vláda vyřešit rozpor, zda má, či nemá poskytovat informace o platech veřejných činitelů.
Co má společného tento zákon se zákony o zdravotnictví, je mi záhadou. Podotýkám ale, že Ústavní soud už ve svém nálezu k novele o bankách považuje přílepky k zákonům za protiústavní.
V nálezu je mimo jiné uvedeno: Ústavní soud považuje za nepřípustné, aby jedním zákonem byly novelizovány zákony vzájemně spolu obsahově bezprostředně nesouvisející. Proto se znovu ptám, jak spolu souvisí zákon o svobodném přístupu k informacím, který chce vláda tímto návrhem měnit, a zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotnických službách. Já osobně soudím, že jsou si tyto dva zákony velice, velice vzdálené. Řeší tak naše vláda současnou polemiku ve věci zveřejňování platů a odměn zaměstnanců veřejné správy vyvolanou rozsudkem Nejvyššího správního soudu a následným stanoviskem Úřadu pro ochranu osobních údajů? Pokud je toto opravdu jedním z vládních řešení, je to potom řešení velice tristní.
Cituji ze stanoviska Transparency International ze dne 13. 7. 2011, že zveřejnění základních osobních údajů, včetně platů a odměn konkrétních zaměstnanců, je plně v souladu s veřejným zájmem, a to zejména zveřejňování odměn včetně odůvodnění jejich poskytnutí je v souladu s požadavkem na transparentnější fungování veřejné správy a mělo by to spadat pod kontrolu veřejnosti. ***